8. Peníze a komerční bankovnictví, nabídka a poptávka po penězích

í produktJestliže je např. 500 000 hodnota tržní produkce za sledované období, přičemž transakce byly zprostředkovány množstvím peněžních prostředků v rozsahu 25 000, pak rychlost obratu je 20, což znamená, že se každá koruna zúčastnila v průměru 20 transakcí.Rovnice směny ( Fisherova rovnice) je využívána k ilustraci závislostí mezi cenovou hladinou, reálným produktem a množstvím peněz . Platí, že cenová hladina je závislá:přímo úměrně na množství peněz a rychlosti jejich obratu nepřímo úměrná na objemu dosaženého produktu8.4. Komerční banky, centrální bankaRozvoj bank a bankovní soustavy je spjat s existencí a fungováním finančního trhu. Základní funkcí finančního trhu je zprostředkování přesunu prostředků od těch, co spoří (věřitelé, střadatelé) k těm, co potřebují více prostředků, než mají k dispozici (dlužníci). Finančními zprostředkovateli jsou instituce, které zprostředkují tuto směnu. Rozeznáváme depozitní instituce(bankovní soustava a kampeličky), které přijímají vklady a poskytují úvěry a nebankovní soustava, zejména pojišťovny, penzijní a investiční fondy, které mají příjmy z pojistného nebo z emise akcií a obligací.8.4.1 Bankovní soustava Bankovní soustava je tvořena dvěma základními stupni:centrální bankaSíť komerčních bankCentrální banka představuje státní bankovní instituci. Ve většině zemí ji představuje jediná instituce, v USA je reprezentován soustavou Federálního rezervního systému (FED). Hlavní funkce centrální banky jsou:Emisní monopol na hotovostní penízeRegulace množství peněz prostřednictvím monetární politikyRegulace bankovního systémuKomerční banky jsou specializované společnosti na obchodování s kapitálem, jejichž hlavní činností je získávání peněžních prostředků (zejména ve formě vkladů) – to jsou pasivní operace, a poskytování úvěrů – aktivní operace. Mezi další činnosti patří: vedení účtů, správa cenných papírů a tzv. zprostředkovatelské operace. Z hlediska rozsahu a druhu prováděných operací můžeme komerční banky rozdělit: a) universální (provádějí všechny základní operace)specializované (provádí omezenou skupinu operací) Komerční banky drží část svých zdrojů v podobě rezerv, zbytek je použit na poskytování úvěrů, nákup cenných papírů apod. Rezervy drží jednak ve svých trezorech a jednak jako vklady (rezervy) u centrální banky. Tyto rezervy nepřináší bance žádný zisk, respektive u CB velmi nízký. Je zde tedy snaha o jejich minimalizaci. Přesto jsou drženy z jednoduchého důvodu. Slouží jako zdroj v potřebě vyšších výdajů, než je příliv nových depozit. Rozhodnutí o výši rezerv nezávisí na bance samotné. S cílem stabilizace bankovního systému zpravidla centrální banky určují závazné povinné minimální rezervy (PMR), a to podílem rezerv na daném typu depozit. Dále jsou PMR (respektive jejich změnou) využívány jako nástroj měnové politiky.AktivaPasivaRezervy30Depozita klientů180- hotovost7Výpůjčky70-rezervy CB23Základní jmění10Úvěry230Ostatní40Cenné papíry20Ostatní (hmotný majetek)20Aktiva celkem300Pasíva celkem3000 Obr. 8.1. Účetní bilance komerční banky 8.4.2. Tvorba depozitních penězVznik peněz nebo stahování peněz z oběhu lze objasnit pomocí multiplikované expanze nebo restrikce bankovních depozit. Pro vznik uvažujeme zjednodušené předpoklady: Neexistují přebytečné rezervy (dobrovolné nad povinnými)Všechny peníze mají podobu bankovních depozita neunikají z bankovní soustavy jako hotovost do oběhu.Proces multiplikované expanze začíná přílivem nových peněz do bankovního systému. Tedy prvotním přírůstkem peněz, např. prostřednictvím:nákupů vládních cenných papírů CB na otevřeném trhuúvěrem centrální banky komerčním bankámpřílivem peněz ze zahraničí, které komerční banky smění u centrální banky za domácí měnu apod.Komerční banky jsou povinny držet určitou výši povinných minimálních rezerv. Předpokládejme, že komerční banky zvýší rezervy o 1000 peněžních jednotek. Je-li sazba povinných minimálních rezerv v=2%, potom zbývající část peněz, která přišla bance, tedy 980 se přemění v jakákoli aktiva. Komerční banka je může poskytnout klientům v podobě úvěru. V tab. 8.2. je zobrazen proces tvorby bankovních depozit po ukončení prvního stádia.AktivaPasívaRezervy20Depozita1000Půjčky980Celkem1000Celkem1000 Tab. 8.2. Rozvaha komerční banky po 1. stádiuPo prvním stádiu tento proces pokračuje stejným způsobem. To znamená, že se celá část zapůjčených peněz (980) objeví v bankách jako depozita. I tady drží banky z depozit (980) povinné minimální rezervy (19,6) a zbytek mohou půjčit (960,4), jak je zobrazeno v tab. 8.3. AktivaPasívaRezervy19,6Depozita980Půjčky960,4Celkem980Celkem980 Tab. 8.3. Rozvaha komerční banky po 2. stádiuCelý proces se zastaví vyčerpáním prvotního přírůstku peněz (