protokol_ruckove_pristroje1

V
Jednocestné usměrnění harmonického průběhu:
Voltmetr magnetoelektrický s usměrňovačem
Uef = 11,8 V  ze vztahu(2.4) Um = 33,4 V ze vztahu(2.2) Us = 10,6 V

Voltmetr ferromagnetický

Uef = 15,8 V ze vztahu(2.3) Um = 31,6 V ze vztahu(2.2) Us = 10,1 V

Voltmetr magnetoelektrický

Us = 10 V ze vztahu(2.2) Um = 31,4 V ze vztahu(2.3) Uef = 15,7 V




Dvoucestné usměrnění harmonického průběhu:
Voltmetr magnetoelektrický s usměrňovačem
Uef = 23,9 V ze vztahu(3.3) Um = 33,8 V ze vztahu(3.2) Us = 21,5 V
Voltmetr ferromagnetický
Uef = 23,8 V ze vztahu(3.3) Um = 33,7 V ze vztahu(3.2) Us = 21,4 V
Voltmetr magnetoelektrický
Us = 19,8 V ze vztahu(3.2) Um = 31,1 V ze vztahu(3.3) Uef = 20,0 V
Výpočet chyb: [mV]
Harmonický průběh
Jednocestné usměrnění
Dvoucestné usměrnění

Absolutní
realná
absolutní
Reálná

absolutní
reálná
V1
125
125
125
166,7
125
125
V2
360
360
480
360
360
V3
----------
---------
120
200
120
120
Absolutní chyba zůstává vždy stejná a je dána počtem procent podle třídy přesnosti (pro TP 0,5 – 0,5%) a rozsahu nastaveného na měřidle (24 V) je tedy absolutní chyba 120mV a relativní chyba, která se mění s velikostí naměřeného napětí se k danému napětí (33,80) pohybuje v horní třetině nastaveného rozsahu, a proto je relativní chyba stejná jako absolutní.
V1 - Ferromagnetický přístroj rozsah 26 V  Třída Přesnosti – 0,5
V2 - Magnetoelektrický s usměrňovačem rozsah 24 V  Třída Přesnosti – 1,5
V3 - Magnetoelektrický bez usměrňovače rozsah 24 V  Třída Přesnosti – 0,5
6.Závěr:
Harmonický průběh
Jednocestné usměrnění
Dvoucestné usměrnění
Přístroj1
Uef
23,3
11,8
23,9

Us
0
10,6
21,5
Um
32,95
33,4
33,8
Přístroj2
Uef
22,4
15,8
23,8
Us
0
10,1
21,4
Um
31,68
31,6
33,7
Přístroj3
Uef
----------
17,7
22,0
Us
----------
10
19,8
Um
----------
31,4
31,1
Maximální výchylka u harmonického, jednocestně či dvoucestně usměrněného průběhu se nemění . Odchylky jsou způsobeny nepřesností přístrojů, chybami při odečítání naměřených hodnot a chybami ve výpočtech.
Z naměřených hodnot vyplývá skutečnost, že ručkové měřící přístroje slouží k  praktickému měření, se slušnými výsledky. Toto platí pouze za předpokladu, je-li měřen harmonický průběh.
Pro získání nezvlněného stejnosměrného napětí na výstupech usměrňovačů lze připojit i tkz. Filtrační kondenzátor. S členem měření nebylo provedeno.
Změření vyplývá, že pro měření různých průběhů je ze zadaných přístrojů nejvíce vyhovující měřicí přístroj ferromagnetický (elektromagnetický), který měří přímo efektivní hodnotu střídavých, jednocestně, dvoucestně usměrněných průběhů a je cejchován přímo v efektivní hodnotě. Nevýhodou je jeho velmi malý vnitřní odpor a malá citlivost.
Problém nastává u magnetoelektrických měřicích přístrojů. Magnetoelektrické bez usměrňovače měří pouze ss složku a je tedy nutné ji přepočítat na efektivní pomocí jednoduchých vztahů pro dané průběhy. Magnetoelektrické s usměrňovačem měří střední hodnotu, ale jsou cejchovány v efektivní hodnotě. Správnou hodnotu ukazují pouze u střídavého (sinusového) a u dvoucestně usměrněného průběhu. Při jednocestně usměrněném průběhu je nutné měřenou hodnotu na správnou přepočítat.
Nakonec mohu říci, že měření proběhlo bez žádných větších komplikací.


´
1
(
)
Us
T
u
t
dt

