Přednáška6

cí speciálního vysokonapěťového potenciometru lze nastavit potřebné ostřící napětí na požadovanou hodnotu (cca 8 kV). 5.5.6 Pomocné obvody 5.5.6.1 Dálkové ovládání Současná zařízení spotřební elektroniky, mezi nimi i TVP, používají dálková ovládání s přenosem signálu v infračervené oblasti spektra (dříve využívaly i ultrazvukové signály). Pro přenos povelů existují různé způsoby, lišící se složitostí a možnostmi využití. Nejjednodušší způsob umožňuje přenos pouze 64 povelů (6 bitové slovo). Jednotlivé bity jsou vyjádřeny délkou mezery mezi impulsy, log.1 mezerou 7,168 ms, log.0 mezerou 5,12 ms. Impulsy jsou tvořeny impulsním signálem s opakovací frekvencí 35,714 kHz (perioda 28 ms).
Na začátku každého slova se vysílá log.0, mezera mezi slovy je dvojnásobkem mezery pro log.1, tj. 14,336 ms. Další možností přenosu povelů je vyjádření jednotlivých bitů nástupnou nebo sestupnou hranou signálu uprostřed bitové periody (log.0 je vyjádřena nástupnou hranou, log.1 sestupnou hranou signálu).
Jedno slovo se skládá z 10 bitů (1 přípravný, 2 volné, 1 startovací, 6 pro definici povelu).
Odstup mezi vysílanými slovy je 131 ms, bitová perioda je 1 ms a impulsový signál má periodu 32 ms, tedy frekvenci 31,250 kHz. Univerzální dálková ovládání využívají rozšíření vysílaného slova o bity určující adresu ovládaného zařízení.
Jedno slovo se skládá ze 14 bitů (2 startovní, 1 kontrolní, 5 určuje adresu zařízení, 6 definuje povel).
Odstup mezi vysílanými slovy je 113,778 ms, bitová perioda je 1,77 ms a impulsový signál má periodu 27,778 ms, tedy frekvenci cca 40 kHz.
Nástupná hrana signálu uprostřed periody odpovídá log.1, sestupná hrana log.0. Blokové schéma zapojení vysílače a přijímače dálkového ovládání. 5.5.6.2 Obvody CTI (Color Transient Improvement) Umožňují zlepšení barevných přechodů na obrazovce bez nutnosti zvětšení šířky pásma potřebné pro přenos signálů. Princip spočívá v identifikaci hrany určité strmosti kteréhokoliv chrominančního signálu a následné úpravě obou chrominančních signálů. Při indikaci hrany určité strmosti se rozpojí spínač S. Napětí na kapacitoru CS (výstupní napětí) zůstává na hodnotě U1 (velká časová konstanta CS.RP), zatímco vstupní napětí se pozvolna zvyšuje na hodnotu U2. Po skončení hrany je sepnut spínač S a kapacitor CS se velice rychle nabije na napětí U2 (malá časová konstanta CS.RS).
Hrana signálu je strmější, avšak časově posunutá. Proto musí být zpožděn i jasový signál. Identifikaci hran určité strmosti kteréhokoliv chrominančního signálu provádí detektory čel a týlů. Činnost obvodu vyplývá z časových průběhů v jednotlivých bodech zapojení. 5.6 Soustavy EDTV 5.6.1 Úvod Soustavy analogových kompozitních signálů barevné televize NTSC, PAL i SECAM vznikly před cca 50 lety a tomu odpovídají i jejich technické parametry. Mají řadu systémových zkreslení.
a) Signál je vzorkován ve svislém směru konečným počtem řádků, v čase je vzorkován konečným počtem půlsnímků (vlivem prokládaného řádkování dochází k „plavání řádků“, blikání velkých jasových ploch, kola vozu se točí obráceně, atd.).
b) Dochází k ovlivňování jasového a chrominančních signálů.
c) Vzniká interferenční zkreslení vlivem současného působení několika různě modulovaných signálů ve společném frekvenčním pásmu (obrazový, barevný a zvukový signál). Zdokonalování televizního obrazu lze rozdělit do tří etap.
a) Televize se zlepšeným rozlišením IDTV (Improved Definition Television) – zlepšuje obraz pouze úpravou TVP (digitalizace signálů za demodulátorem, zmrazený obraz, PIP, rozklad 100 Hz, apod.). b) Televize se zdokonaleným rozlišením EDTV (Enhanced Definition Television) – změna kompozice signálu nastává už na vysílací straně (PAL+, MAC, aj.). c) Televize s velmi kvalitním (vysokým) rozlišením HDTV (High Definition Television) - DVB 5.6.2 Soustavy MAC (Multiplexed Analogue Components) Vznikly s rozvojem družicového vysílání (1982, britská společnost IBA). Označují se také jako soustavy s časovým multiplexem (TDM), při kterém se postupně během jednoho řádku přenášejí analogové složky signálu zvukového, barevného a jasového (pro daný řádek). Přednosti systémů MAC:
vyloučení vzájemného přeslechu jasové a chrominančních složek,
vyloučení intermodulačních zkreslení způsobených přenosem několika modulovaných
signálů ve společném frekvenčním pásmu,
zlepšení S/N o 3 dB (u kompozitních signálů se využívá pouze 75% rozkmitu signálu),
účinnější využití frekvenčního pásma (zvětšení frekvenčního pásma chrominančních
signálů),
zvýšení kvality zvukových signálů, možnost přenosu několika zvukových doprovodů,
možnost scramblování (šifrování) signálu,
zlepšení řádkové i snímkové synchronizace (pokud C/N ≥ 2 dB nedojde ke ztrátě
synchronizace), aj. 5.6.2.1 Základní způsoby vzorkování a komprimace Pro vzorkování jasového signálu byla zvolena frekvence fvz = 13,5 MHz. Při vzorkování 4:4:4 se složkové signály U, V vzorkují se stejnou frekvencí jako signál jasový.
Vzorky signálu se uloží do analogové paměti (CCD) a podle způsobu kódování (4:4:4, 4:2:2, 4:2:0, atd.) se časově komprimují příslušným činitelem komprese KS, tj. čtou se z paměti s frekvencí KS krát vyšší. Kompresí se rozšíří spektrum příslušného signálu úměrně KS . Ь(Ĩ8Ưƴᔭ༓ȁŇƁᓿัrҲ਒S 䄄+섅ċีĿ̿༓ுีfਂ“6…‡Ɓࠀƃࠀƿǀ˙Nj���ǿȁࠀȉ੣ᓑ௻˄lʹ๶਒S 䄄/섅ċูĿ̿ 5.6.2.2 Přenos zvukových a datových signálů Vzorkovací frekvence fvz je současně hodinou frekvencí pro digitální zpracování zvukového signálu. Pro jeho přenos je vyhrazen interval cca 10 ms.
Vzorkovací frekvence fvz ZV = 32 kHz. Počet bitů na jeden vzorek může být až 14. Je možné přenášet až 8 signálů MONO nebo 4 signály STEREO. 5.6.2.3 Soustava C-MAC Je základem pro soustavy D-MAC a D2-MAC.
Složkové signály U, V se vysílají ob řádek. V lichých řádcích se vždy vysílá signál U, v sudých řádcích signál V.
Jednotlivé signály nemohou na sebe navazovat okamžitě – proto jsou mezi nimi oblasti přechodu b, T1, T2, T3, k. Prvních 6 bitů je vyhrazeno pro řádkovou synchronizaci. Pro liché řádky se přenáší kód 001011, pro sudé kód 110100 (rozlišení složkových signálů U, V).
V intervalu 10 ms se přenáší 206 bitů. To umožňuje přenos 6 zvukových signálů. Vásledný signál C-MAC vzniká na vf úrovni. Během jednoho řádku se mění modulační metoda. K přenosu obrazových signálů se používá frekvenční modulace se zdvihem ± 13,5 MHz, pro přenos digitálních signálů se používá modulace BPSK nebo QPSK. Výsledná šířka pásma je větší než 20 MHz.