optika

obku vlnových délek, dochází ke konstruktivní interferenci a vzniklá intenzita je maximální. Jestliže je roven lichému násobku poloviny vlnové délky, dochází k destruktivní interferenci a intenzita je minimální.
Obr.2
(maxima – světlé proužky)
(minima – tmavé proužky)
…úhel šíření světla se středovou osou o
d…mezera mezi štěrbinami
36.5. Co to je koherence? Které zdroje světla jsou nekoherentní, které koherentní?
Koherence - situace, při které je fázový rozdíl interferujících vln v daném bodě prostoru konstantní v čase.
Koherentní světlo je laser.
Nekoherentní je světlo z ohně, slunce,…
36.6. Určete intenzitu světla při interferenci na dvou štěrbinách v Youngově pokusu. Co by se stalo, kdyby záření bylo nekoherentní? Jak by tento vztah vypadal?
Intenzita koherentního světla:
Jestliže jsou vlny ze dvou zdrojů (štěrbin) nekoherentní, takže vztah jejich fází je proměnný, struktura proužků nevznikne a intenzita má ve všech bodech stínítka stejnou hodnotu .
Intenzita nekoherentního světla:
36.7. Popište jev interference světla odrazem na tenké vrstvě. Kolik typických případů může nastat? Co se děje s fází vlny při odrazu na rozhraní mezi opticky řidším a opticky hustším prostředím a mezi opticky hustším a opticky řidším prostředím? Jak bychom určili tloušťku tenké vrstvy v případě kolmého dopadu světla? Co by se stalo, kdyby světlo dopadalo na rozhraní jinak než kolmo? Co by se stalo, kdyby tenká vrstva nebyla planparalelní?
Když světlo dopadá na tenkou průhlednou vrstvu, vlny odražené od přední a zadní plochy interferují.
Můžou nastat tři způsoby:
1. Odrazem
2. Šířením vln po různě dlouhých drahách
3. Šíření vln prostředími o různých indexech lomu
Odraz od opticky hustšího prostředí – v opačné fázi posunutí o
Odraz od opticky řidšího prostředí – fáze vlny se nemění
36.8. Popište Michelsonův intereferometr, k čemu se používá?
Interferometr je zařízení, kterým můžeme měřit s vysokou přesností délky nebo délkové změny pomocí interferenčních proužků.
Obr.3 Michelsonův interferometr.
Ukazuje dráhu světla vznikajícího v bodě P plošného zdroje S. Zrcadlo M rozdělí světlo na dva svazky, které se odrážejí od zrcadel M1 a M2 zpět k M a potom k dalekohledu T. V dalekohledu pozorovatel vidí obraz interferenčních proužků.
37.1. Vysvětlete, jaký je principiální rozdíl mezi interferencí a difrakcí světelných vln.
Interference – znamená vzájemné ovlivňování, prolínání nebo střetání jevů či hmoty. Nejčastěji se jedná o charakteristickou vlastnost vln. Při jejich pohybu a prolínání se v určitém bodě vzájemně zesilují, zatímco v jiných bodech vzájemně ruší. Tyto jevy se zobrazují pomocí interferenčního obrazu (interferenčního obrazce), kde je vidět střídající se projevy zesilování a zeslabování.
Difrakce – označuje jevy, které vznikají při průchodu vlnění otvorem nebo kolem překážky způsobující narušení vlnění. Ohyb vlnění je charakteristickou vlastností vlnění a je vysvětlován pomoc