Laborky obsáhlé

rnění závislosti magnetické indukce B feromagnetického materiálu na intenzitě magnetického pole H. O stejnosměrném magnetování mluvíme tehdy, když se indukce a intenzita pole v měřeném vzorku mění tak pomalu, že se neuplatňují vlivy vířivých proudů a další zpomalování magnetování nemá již vliv na tvar měřené charakteristiky B = f(H). Následuje vysvětlení základních pojmů.
- Křivka prvotní magnetizace
Křivka prvotní magnetizace (tzv. panenská křivka) vyjadřuje závislost B = f(H) pro případ, že se vychází ze stavu dokonalého odmagnetování a intenzita pole H se pomalu zvyšuje. Po křivce prvotní magnetizace lze postupovat jen jedním směrem, nesmí nastat změna intenzity pole H opačného směru, jinak se přejde na jinou magnetizační charakteristiku.
- Hysterezní smyčka (hraniční)
Hysterezní smyčka (statická hysterezní smyčka) je křivka vyjadřující závislost B = f(H) pro pomalé magnetizační cykly, při změnách intenzity magnetického pole H od kladné maximální hodnoty +Hm do záporné hodnoty -Hm a zpět. Hysterezní smyčka má sestupnou a vzestupnou větev a její průsečík s osou magnetické indukce vymezuje hodnotu remanentní indukce Br a průsečík s osou intenzity magnetického pole vymezuje hodnotu koercitivní síly (koercitivity) Hc.
Měření ztrát ve feromagnetiku epsteinovým přístrojem
Při střídavém magnetování feromagnetických materiálů se část energie dodané zdrojem magnetizačního proudu mění v teplo. Velikost těchto ztrát je důležitým parametrem charakterizujícím vlastnosti feromagnetických materiálů. Ztráty závisí na druhu použitého materiálu (na jeho chemickém složení), na způsobu zpracování (válcování za tepla nebo za studena), na magnetické indukci a kmitočtu magnetizačního proudu. Podle vzniku se ztráty ve feromagnetických materiálech dělí na hysterezní ztráty a ztráty vířivými proudy. Pro snížení ztrát vířivými proudy se magnetické obvody skládají z plechů (u transformátorů dříve tloušťky 0,35 mm, nyní u plechů válcovaných za studena 0,2 mm i méně) navzájem
izolovaných. Nejužívanějším zařízením k měření velikosti ztrát při zvolené magnetické indukci je
Epsteinův přístroj. V podstatě je to transformátor pracující naprázdno, jehož jádro tvoří zkoušený vzorek. Primární i sekundární vinutí jsou rozložena rovnoměrně na čtyři strany čtvercového jádra. Přesná úprava Epsteinova přístroje je určena normou.
Schéma zapojení –


Předmět
Měření v elektrotechnice
– Laboratorní cvičení (UAMT)
Jméno
Karol Ollé
Ročník
II.
Studijní skupina
B2TLI-54
Spolupracoval
Dušan Medlín
Václav Wirgl
Měřeno dne
23.10.2003
Kontroloval
Hodnocení
Dne
Číslo úlohy
Název úlohy
3
Měření odporu, kapacity, indukčnosti a vzájemné indukčnosti.
Zadání –
Změřit dvouvodičově (čtyřvodičově) odpory v přípravku LCR měřičem MIC-4070D, měřičem RLCG BM 591 a multimetrem HP 34401A.
Změřit hodnoty kapacity kondenzátorů v přípravku a velikosti činitele jakosti a činitele ztrát pomocí
LCR měřiče MIC-4070D
měřiče RLCG BM 591
Změřit hodnoty indukčností a činitele jakosti cívek v přípravku pomocí
LCR měřiče MIC-4070D
měřiče RLCG BM 591
Změřit vzájemnou indukčnost cívek L1-L2 a cívek L3-L4 měřičem RLCG BM591 a LCR měřičem MIC-4070D (diferenční metoda, metoda nakrátko naprázdno).
Teoretický úvod –
- Měření el. odporu
Elektrický odpor rezistorů lze měřit různými metodami, což souvisí jednak s rozsahem hodnot měřených odporů (měření malých odporů do 1Ω, středních odporů od 10 Ω do 1 MΩ a velkých odporů nad 1 MΩ) a jednak s ožadovanou přesností měření. Z hlediska metod rozeznáváme metody přímé a nepřímé. Další rozdělení měřicích postupů je na metody výchylkové a nulové.
a) Přímé metody měření elektrického odporu
Jsou založeny na aplikaci Ohmova zákona.
b) Nepřímé metody měření elektrického odporu
K určení neznámého odporu používají tyto metody v zásadě porovnání s jedním nebo více známými odpory. Jisté specifické postavení má nepřímá metoda měření velkých odporů vybíjením kondenzátoru přes měřený odpor.
c) Můstková metoda
Jedná se vlastně o zapojení čtyř rezistorů - měřeného s neznámým odporem Rx, dekády, jejíž odpor Rd můžeme libovolně nastavit, a dvou dalších stejných odporu R2 a R3. V prostřední větvi můstku je zapojen galvanometr, jenž měří proud procházející touto větví a indikuje, zda můstek je či není v rovnováze.
- Měření kapacity
a) Přímá metoda měření kapacity
Nebývá často využívána, protože vykazuje menší přesnost, ale je velmi jednoduchá a rychlá. Vychází z Ohmova zákona pro obvod střídavého proudu s kapacitou.
b) Metoda tří napětí
U přímé metody jsme jednak neuvažovali odpor R obvodu (neboť R 1 se již vlastně nejedná o střídavé napětí se stejnosměrnou složkou, nýbrž o napětí stejnosměrné se střídavou složkou, protože pak výsledné napětí nemění svoji polaritu.
Známe-li činitel tvaru měřeného průběhu, můžeme určit správnou efektivní hodnotu vydělením údaje přístroje hodnotou činitele tvaru pro harmonický průběh kth=1,111 a vynásobením skutečnou hodnotou kt.
Schéma zapojení –

1. Měření výkonu stejnosměrného proudu nepřímou metodou
ÚKOL:
Úkolem je seznámit se :
s nepřímým měřením výkonu stejnosměrného proudu
se základním měřením stejnosměrného proudu a napětí analogovými a číslicovými přístroji
se zpracováním naměřených hodnot z hlediska chyby metody a chyb měřících přístrojů
s určením mezní chyby nepřímého měření výkonu
TEORETICKÝ ÚVOD
Voltmetrem a ampérmetrem měříme napětí a proud zátěže. Z naměř. hodnot získáme pomocí matematických vztahů výkon, popřípadě odpor zátěže. Takové měření nazýváme nepřímé.
K měření můžeme obvod zapojit dvěma způsoby. Ani v jednom případě neměří přístroje skutečné hodnoty proudu a napětí zátěže.
Výkon stejnosměrného proudu je dán součinem: Pz=Uz*Iz (W)
Na obr. 1 měří ampérmetr proud zátěže, ale voltmetr měří součet napětí na zátěži a na ampérmetru. Aby jsme určili hodnotu napětí na zátěži musíme odečíst od údaje na voltmetru úbytek napětí na ampérmetru. Výkon určený z údajů měřících přístrojů je: P´=UV*IA =UV*IZ =(UA+UZ)* IZ =PA +PZ (W)
Absolutní chybu metody při měření podle obr. 1 vypočtem: (P =P´-PZ =PA (W)
Výkon spotřebovaný ampérmetrem: PA =RA*IA2 (W), kde RA je odpor ampérmetru.
Relativní chyba je: (P =(PA*100)/ PZ (()
Nyní pro obr. 2, kde voltmetr měří skutečnou hodnotu napětí na zátěži a ampérmetr měří proud procházející zátěží a voltmetrem. Výkon určený z údajů přístrojů: P´´=UV*IA =UZ*(IZ + IV)= PV +PZ (W)
Absolutní chybu metody při měření podle obr. 2 vypočtem: (P =P´´-PZ =PV (W)
Výkon spotřebovaný voltmetrem: PV =UV2/RV (W), kde RV je odpor voltmetru
Relativní chyba je: (P =(PV*100)/ PZ (()
Ze vztahů plyne, že se snažíme vybrat přístroje, kde by ampérmetr měl co nejmenší odpor a voltmetr co největší odpor vůči odporu zátěže což nám sníží chyby měření. Chyby metody patří mezi soustavné, které můžeme určit a na konec korigovat. Na chybách se podílejí i chyby měřících přístrojů. U analogových přístrojů určíme největší možnou abs. chybu ze vztahu: (MA =(( XR*(TP)/ 100 (měřená veličina)
Max. relativní chybu analog. přístroje: (MA=(( (MA *100)/XR (()
Základní chyba číslicového měřícího přístroje: (CMP=(((M+(R) (()
Absolutní chyba údaje číslicového měř. přístroje: (MC =(((M *XM + (R *XR)/ 100 (měřená veličina)
Relativní chybu údaje číslicového měř. přístroje: (MC=(( (MC *100)/XM (()
Výkon stejnosměrného proudu: P=U*I (W)
Derivujeme –li uvedený vztah, dostaneme pro absolutní chybu údaje měřících přístrojů nepřímého měření výkonu vztah ve watech:
Poměrná chyba údaje v procentech:
Mezní chyba nepřímého měření výkonu je dána součtem chyby zvolené metody a výsledné maximální chyby údaje ve wattech:
Celková mezní chyba měření leží v intervalu v procentech:
Největší možná chyba měření udává tolerance v nichž leží skutečná hodnota měřené veličiny. Měření je zatíženo největší možnou chybou jen tehdy, vyčerpají –li oba měřící přístroje svoji TP. Pokud jsou přístroje přesnější, potom měření není zatíženo největší možnou chybou.

Tabulka naměřených a vypočtených hodnot
metoda a) - analogové přístroje
U
I
P''
P
PZ
P
MA(U)
MA(I)
MP
MAX
a
K
V
a
K
A
W
W
W
%
%
%
%
%
28
12/120
2,8
40
600/120
0,2
0,560
0,420
0,140
300,000
2,143
1,500
3,643
303,643
39
12/120
3,9
50
600/120
0,25
0,975
0,656
0,319
205,882
1,538
1,200
2,738
208,621
50
12/120
5
60
600/120
0,3
1,500
0,945
0,555
170,270
1,200
1,000
2,200
172,470
61
12/120
6,1
70
600/120
0,35
2,135
1,286
0,849
151,546
0,984
0,857
1,841
153,387
74
12/120
7,4
80
600/120
0,4
2,960
1,680
1,280
131,250
0,811
0,750
1,561
132,811
87
12/120
8,7
90
600/120
0,45
3,915
2,126
1,789
118,868
0,690
0,667
1,356
120,224

metoda b) – analogové přístroje
U
I
P''
P
PZ
P
MA(U)
MA(I)
MP
MAX

K
V

K
A
W
mW
W
%
%
%
%
%
50
1,2/120
0,5
68
120/120
0,07
0,034
0,208
0,034
0,617
1,200
0,882
2,082
2,699

100
1,2/120
1
105
120/120
0,11
0,105
0,833
0,104
0,800
0,600
0,571
1,171
1,971

50
2,4/120
1
104
120/120
0,10
0,104
0,417
0,104
0,402
1,200
0,577
1,777
2,179

75
2,4/120
1,5
28
600/120
0,14
0,210
0,938
0,209
0,448
0,800
2,143
2,943
3,391

100
2,4/120
2
33
600/120
0,17
0,330
1,667
0,328
0,508
0,600
1,818
2,418
2,926

20
12/120
2
33
600/120
0,17
0,330
0,333
0,330
0,101
3,000
1,818
4,818
4,919

25
12/120
2,5
39
600/120
0,20
0,488
0,521
0,487
0,107
2,400
1,538
3,938
4,045

30
12/120
3
44
600/120
0,22
0,660
0,750
0,659
0,114
2,000
1,364
3,364
3,478

35
12/120
3,5
49
600/120
0,25
0,858
1,021
0,857
0,119
1,714
1,224
2,938
3,057

40
12/120
4
54
600/120
0,27
1,080
1,333
1,079
0,124
1,500
1,111
2,611
2,735

45
12/120
4,5
58
600/120
0,29
1,305
1,688
1,303
0,129
1,333
1,034
2,367
2,497


metoda a) – číslicové přístroje
U
I
XM
XR
XM
XR
P''
P
PZ
P
M(U)
R(U)
ČMP(U)
M(I)
R(I)
ČMP(I)
MP
MAX
V
V
A
A
W
W
W
%
%
%
%
%
%
%
%
%
2,73
2
0,2
2
0,546
0,009
0,537
1,676
0,5
0,5
0,866
0,5
0,5
5,500
6,366
8,042
3,74
2
0,25
2
0,935
0,014
0,921
1,527
0,5
0,5
0,767
0,5
0,5
4,500
5,267
6,794
4,8
2
0,3
2
1,440
0,020
1,420
1,426
0,5
0,5
0,708
0,5
0,5
3,833
4,542
5,968
5,94
20
0,35
2
2,079
0,028
2,051
1,344
0,5
0,5
2,184
0,5
0,5
3,357
5,541
6,884
7,08
20
0,4
2
2,832
0,036
2,796
1,288
0,5
0,5
1,912
0,5
0,5
3,000
4,912
6,200

metoda b) – číslicové přístroje
U
I
XM
XR
XM
XR
P''
P
PZ
P
M(U)
R(U)
ČMP(U)
M(I)
R(I)
ČMP(I)
MP
MAX
V
V
A
A
W
µW
W
%
%
%
%
%
%
%
%
%
0,5
2
0,067
0,2
0,033
0,4
0,033
0,001
0,5
0,5
2,500
0,5
0,5
1,997
4,497
4,498
1
2
0,103
0,2
0,103
0,4
0,103
0,000
0,5
0,5
1,500
0,5
0,5
1,473
2,973
2,973
1,5
2
0,133
0,2
0,200
0,4
0,200
0,000
0,5
0,5
1,167
0,5
0,5
1,250
2,416
2,416
1,5
20
0,134
0,2
0,200
40
0,200
0,020
0,5
0,5
7,167
0,5
0,5
1,249
8,416
8,436
2
20
0,162
0,2
0,325
40
0,325
0,012
0,5
0,5
5,500
0,5
0,5
1,116
6,616
6,628
2,5
20
0,191
0,2
0,478
40
0,478
0,008
0,5
0,5
4,500
0,5
0,5
1,023
5,523
5,532
3
20
0,216
2
0,648
40
0,648
0,006
0,5
0,5
3,833
0,5
0,5
5,130
8,963
8,969
3,5
20
0,241
2
0,844
40
0,843
0,005
0,5
0,5
3,357
0,5
0,5
4,649
8,007
8,011
4
20
0,265
2
1,060
40
1,060
0,004
0,5
0,5
3,000
0,5
0,5
4,274
7,274
7,277
4,5
20
0,289
2
1,301
40
1,300
0,003
0,5
0,5
2,722
0,5
0,5
3,960
6,682
6,686

Přístroje
Analog
ATP 0,5101784Metra
VTP 0,5467002Metra1000/V
Digitální
A(0,5 RDG + 0,5 fs)PU 510Metra
V(0,5 RDG + 0,5 fs)PU 510Metra
Příklad výpočtu
Vzhledem k tomu, že postup výpočtu je u všech metod principielně shodný, uvedu postup pouze u jedné metody.
EMBED Equation.3
EMBED Equation.3
Závěr
Cílem úlohy bylo seznámení se se základními vlastnostmi ručkových a číslicových meřících přístrojů a korekce chyb metod a meřících přístrojů. Měřili jsme ss výkon nepřímou metodu tzn. voltmetrem a ampérmetrem, ve dvou zapojeních (viz. schéma). Obě tyto zapojení mají nevýhodu, že nikdy neměříme obě veličiny přesně, vždy je jedna měřena s chybou. Tuto chybu lze vsak početně opravit, tzn. od celkového výkonu získaného pomocí součinu napětí a proudu odečíst spotřebu přístroje.
Veškeré zaznamenané a vypočtené hodnoty jsou uvedeny v tabulkách pro každou metodu a měřící přístroj zvlášť.
V první tabulce jsou uvedeny hodnoty pro analogové přístroje a metodu a). V této metodě měříme přesně napětí na spotřebiči, proud vsak měříme s chybou, protože k proudu spotřebičem se přičítá navíc proud voltmetrem. V tabulce jsou vypočtené hodnoty pro opravu. Maximální chyba v tomto případe byla 5,84% v případě kdy byla na voltmetru na rozsahu 12Vměřenahodnota2V.
Opačná situace vsak nastala u druhé metody, kdy měříme přesně proud a s chybou napětí. Tam vyšla chyba měření 303%. Jednak je to dáno tím, ze u obou přístrojů byla měřena poměrně malá hodnota na vysokém rozsahu a jednak tím, že vypočtený výkon byl 0,56 W, skutečný vsak pouze 0,14 W, takže spotřeba ampérmetru činila 0,42 W, což je trojnásobek. U digitálních přístrojů byla situace „klidnější" protože tyto přístroje už mají celkem uspokojivou velikost vlastní spotřeby. Například u metody a), kdy měříme s chybou proud by v praxi nebyla oprava ani nutná, protože vzhledem k tomu, Že voltmetr má vnitřní odpor 10 M, byla jeho spotřeba vůči spotřebě zátěže mizivá, čemž odpovídá i hodnota Ap, která se pohybovala v řádu nW až µW.
Obdobně tomu bylo i u druhé metody, kdy jsme měřili s chybou napětÍ. Vzhledem k tomu, že vnitřní odpor ampérmetru na rozsahu 2A byl pouze 225 m, bylo by v praxi zbytečné počítat opravu, přesto je však vypočtená.
Pokud by se melo rozhodovat o tom, která metoda je kdy vhodnější, lze vyjít z úvahy, že ideální je, pokud je spotřeba měřícího přístroje podstatně menší než spotřeba zátěže. Z toho vyplývá, že metoda a) je vhodnější pro spotřebiče s velkým odporem, kdy úbytek napětí na ampérmetru je mnohonásobně menší oproti úbytku napětí na zátěži. Analogicky zapojení b) je vhodné pro spotřebiče s malým odporem, protože proud voltmetrem je opět mnohonásobně menší oproti proudu spotřebičem. Hraniční hodnotu odporu zátěže, kde se mění použitá metoda lze vypočítat ze vztah
EMBED Equation.3
kde ra je vnitřní odpor ampérmetru a RV vnitřní odpor voltmetru.



ion.3

 EMBED Equation.3

 EMBED Equation.3




Předmět
BMVE
Jméno
Tomáš Dus
Ročník
2
Studijní skupina
51
Spolupracoval
Petr Bárta
Radim Bartek
Měřeno dne
7.10.2003
Kontroloval
Hodnocení
Dne
Číslo úlohy
Název úlohy
1.
KONTROLA MĚŘÍCÍHO PŘÍSTROJE A STANOVENÍ CHYB PŘI MĚŘENÍ
ÚKOL:
Zkontrolovat přesnost jednoho z předložených měřících přístrojů na základním rozsahu. Pro kontrolu použijte poloautomatický měřící přístroj.
Seznámit se s nepřímým měřením výkonu stejnosměrného proudu.
Seznámit se se základním měřením stejnosměrného proudu a napětí analogovými a číslicovými přístroji.
Seznámit se se zpracováním naměřených hodnot z hlediska chyby metody a chyb měřících přístrojů.
Seznámit se s určením mezní chyby nepřímého měření výkonu.
Teoretický úvod:
Chyby měření:
Chyba soustavná je způsobena ovlivněním měřené veličiny samotným měřícím procesem, přístrojem atd. tato chyba způsobuje nesprávnost výsledku. Při opakování měření zůstává chyba stále stejná.
Chyba náhodná je způsobena náhodnými vlivy a způsobuje neurčitost měření. Jednotlivá měření prováděná za stejných podmínek, nabývají náhodných hodnot okolo jisté hodnoty.
Přesnost měření – míra blízkosti výsledku měření ke správné hodnotě měřené veličiny za určitých podmínek.
Chyba měření je odchylka měřené veličiny XM měřené veličiny od její pravé hodnoty XP.
X=XM-XP
rozdíl X je absolutní chyba měření. Pro vzájemné porovnání přesnosti slouží relativní chyba měření X.
X=X/XP
Statistické zpracování změřených hodnot
Kvůli přesnosti je nutné provést více měření a výsledky statisticky zpracovat. Při konečném počtu měření je střední výběrová hodnota XS dána vztahem:
variabilita měření je určena výběrovým rozptylem odchylek jednotlivých měření od XS.
Výběrová směrodatná odchylka jediného měřením je měřítkem nejistoty jediného
měření a tedy nahodilé chyby. Poměrná velikost směrodatné odchylky ke střední hodnotě se nazývá variační koeficient
Systematická chyba syst=XS-XP
Nejistotu určení střední hodnoty udává výběrová směrodatná odchylka střední hodnoty
Celková absolutní hodnota je tady:
X=|syst| + |t+s(X)|
STANOVENÍ CHYB PŘI NEPŘÍMÉM MĚŘENÍ VÝKONU STEJNOSMĚRNÉHO PROUDU
Voltmetrem a ampérmetrem měříme napětí a proud zátěže. Pak pomocí matematických vztahů určíme výkon.
Výkon ss proud je dán vztahem
Pz=Uz*Iz
Pokud chceme určit skutečnou hodnotu napětí na zátěži musíme odečíst od údaje voltmetru úbytek napětí na ampérmetru.
P‘=UV*IA=UV*IZ=(UA+UZ)*IZ=PA+PZ
Absolutní chyba je tedy:
’M=P‘-PZ=PA
Relativní chyba tedy:
Tabulky: Analogové přístroje
Voltamperové zapojení
 
 
 
 
 
 
 
I
U
P`

Pz





P
M
PA(U)
PA(I)
PA
MAX

k
A

k
V
W
W
W
%
%
%
%
%
40
0,005
0,2
30
0,1
3
0,6
0,038
0,562
6,711
2
1,5
3,735
10,45
50
0,005
0,25
41
0,1
4,1
1,025
0,059
0,966
6,103
1,463
1,2
2,826
8,929
60
0,005
0,3
52
0,1
5,2
1,56
0,085
1,475
5,756
1,154
1
2,278
8,033
70
0,005
0,35
64
0,1
6,4
2,24
0,116
2,124
5,439
0,938
0,857
1,892
7,332
80
0,005
0,4
77
0,1
7,7
3,08
0,151
2,929
5,153
0,779
0,75
1,608
6,761
90
0,005
0,45
91
0,1
9,1
4,095
0,191
3,904
4,893
0,659
0,667
1,391
6,284
Ampérvoltové zapojení
 
 
 
 
 
 
 
65
0,001
0,065
50
0,01
0,5
0,033
0,030
0,032
0,932
1,2
0,923
2,143
3,075
100
0,001
0,1
100
0,01
1
0,1
0,001
0,099
1,215
0,6
0,6
1,215
2,429
20
0,005
0,1
50
0,02
1
0,1
0,002
0,098
2,459
1,2
3
4,303
6,762
26
0,005
0,13
75
0,02
1,5
0,195
0,005
0,19
2,848
0,8
2,308
3,196
6,044
32
0,005
0,16
100
0,02
2
0,32
0,01
0,31
3,093
0,6
1,875
2,552
5,644
32
0,005
0,16
20
0,1
2
0,32
0,048
0,272
17,65
3
1,875
5,735
23,38
37
0,005
0,185
25
0,1
2,5
0,463
0,075
0,388
19,35
2,4
1,622
4,8
24,15
42
0,005
0,21
30
0,1
3
0,63
0,108
0,522
20,69
2
1,429
4,138
24,83
52
0,005
0,26
40
0,1
4
1,04
0,192
0,848
22,64
1,5
1,154
3,255
25,9
56
0,005
0,28
45
0,1
4,5
1,26
0,243
1,017
23,89
1,333
1,071
2,979
26,87

Digitální přístroje
Voltamperové zapojení
 
 
 
 
 
I
U
P`

Pz





Xm
MR
Xm
MR
P
M
PČ(I)
PČ(U)
PČ
MAX
A
A
V
V
W
W
W
%
%
%
%
%
0,2
2
2,8
20
0,56
0,009
0,551
1,633
5,5
4,071
9,57143
11,20482
0,25
2
3,81
20
0,953
0,014
0,938
1,499
4,5
3,125
7,62467
9,123173
0,3
2
4,88
20
1,464
0,02
1,444
1,403
3,833
2,549
6,38251
7,785111
0,35
2
6,02
20
2,107
0,028
2,079
1,325
3,357
2,161
5,51827
6,843751
0,4
2
7,21
20
2,884
0,036
2,848
1,264
3
1,887
4,88696
6,151007
0,45
2
8,43
20
3,794
0,046
3,748
1,216
2,722
1,686
4,40846
5,62413
Ampérvoltové zapojení
 
 
 
 
 
0,065
0,2
0,5
2
0,032
3E-08
0,032
0,00008
2,048
2,5
4,54799
4,548065
0,1
0,2
1
2
0,1
1E-07
0,1
0,0001
1,498
1,5
2,998
2,998104
0,131
0,2
1,5
2
0,197
2E-07
0,197
0,0001
1,262
1,167
2,42886
2,428976
0,161
0,2
2
20
0,322
4E-07
0,322
0,0001
1,122
5,5
6,62189
6,622015
0,224
0,2
3
20
0,672
9E-07
0,672
0,0001
0,946
3,833
4,77976
4,779896
0,263
2
4
20
1,052
2E-06
1,052
0,0002
4,302
3
7,30228
7,302433
0,286
2
4,5
20
1,287
2E-06
1,287
0,0002
3,997
2,722
6,71873
6,718883
Závěr:
Grafy:


Předmět
BMVE
Jméno
Tomáš Dus
Ročník
2
Studijní skupina
51
Spolupracoval
Petr Bárta
Radim Bartek
Měřeno dne
1.10.2003
Kontroloval
Hodnocení
Dne
Číslo úlohy
Název úlohy
1.
Stejnosměrné a střídavé voltmetry
Úkol
1. Změřit vstupní odpor multimetru METEX M-3850 na rozsahu 40V DC.
2. Změřit nelinearitu stupnice multimetru METEX M-3850 na rozsahu 4V DC
(referenční multimetr HP) a stanovit korekční křivku, absolutní a relativní chyby.
3. Změřit frekvenční charakteristiku multimetru METEX M-3850 v rozsahu frekvencí 100Hz - 3000Hz a frekvenční charakteristiku vf. střídavého voltmetru BM579 v rozsahu frekvencí 1MHz - 10MHz.
4. Změřit efektivní hodnoty harmonického/neharmonického signálu (detailní popis signálů je popsán v postupu měření) pomocí multimetrů HP 34401A, METEX M-3850 a vf. voltmetru TESLA BM 579.
Teoretický rozbor
Měření napětí patří k nejčastějším měřením aktivních elektrických veličin a v mnohých případech se na měření napětí převádějí i měření jiných elektrickýc