Protokoly různé

Studijní skupina:
Datum:
Graf 1: Kalibrační křivka
Závěr:
Strana /
(A = ( . prozař. tloušťka !!!

Měření objemové aktivity radonu v objektu
RN
Ústav stavebního zkušebnictví,
FAST, VUT v Brně
Jméno a příjmení:
BI02 Zkušebnictví a technologie
Studijní skupina:
Datum:
1. Popis měřeného objektu
2. Metodika měření a použité vybavení
3. Podmínky v době měření
4. Měřené veličiny a výpočet
Elektret č.
Umístění
Počáteční napětí
[ V ]
Konečné napětí
[ V ]
Dávkový příkon
záření γ
[ μGy/h ]
OAR
[ Bq/m3 ]
5. Objemová aktivita radonu v objektu
Místnost
OAR
[ Bq/m3 ]
6. Závěr:
Stanovení radonového rizika pozemku
RN
Ústav stavebního zkušebnictví,
FAST, VUT v Brně
Jméno a příjmení:
BI02 Zkušebnictví a technologie
Studijní skupina:
Datum:
1. Popis měřeného pozemku a schematický půdorys s vyznačením míst měření
2. Metodika měření a použité vybavení
3. Podmínky v době měření
4. Měřené veličiny a výpočet
Místo
měření
Propustnost půdy
pro plyny
OAR
[ kBq/m3 ]
Kategorie
radonového rizika pozemku
5. Závěr:
Strana /

STEJNOMĚRNOST BETONU KONSTRUKCE
Cíl kapitoly a časová náročnost studia
V této kapitole se seznámíte s možnostmi hodnocení stejnoměrnosti betonu železobetonové konstrukce a prakticky provedete jeden z možných způsobů zjištění stejnoměrnosti prostřednictvím zjištění rychlosti šíření ultrazvukového vlnění materiálem. Výsledky následně statisticky vyhodnotíte. Časová náročnost je 100 min (2 vyučovací hodiny).
Kritéria stejnoměrnosti
Definice . Stejnoměrnost betonu konstrukce je charakteristika betonu, při které jsou rozdíly sledované vlastnosti tak malé, že se dají vyjádřit jednou hodnotou, obvykle průměrnou.
Stejnoměrnost betonu konstrukce se zkouší na rovnoměrně rozložených zkušebních místech na povrchu konstrukce, přičemž minimální počet zkušebních míst je dán buď velikostí plochy nebo objemu konstrukce podle [1] – viz. tabulka 1.1. I v případě, že objem konstrukce nepřesáhne 1 m3 nebo plocha 5 m2 se vyžaduje počet zkoušek minimálně 16!
Tabulka 1 \s 1. Minimální počet zkušebních míst n při předpokládané velikosti záměsi
Objem betonu kce v m3
Minimální počet zkušebních míst n při předpokládané velikosti záměsi betonové směsi v m3
0,06
0,30
0,60
1,00
3,00
6,00
116161616161622416161616165391616161616105224161616162064352416161650725239311616100726452442416200727064533524500727272685339700727272715845100072727272645220007272727270644000 a více727272727270
Stejnoměrnost betonu se hodnotí statisticky podle těchto vlastností:
Pevnost betonu v tlaku.
Pevnost betonu v tahu.
Rychlost šíření impulzů ultrazvukového vlnění (rozhoduje čelo impulzu).
Objemová hmotnost.
Při zkoušení stejnoměrnosti betonu konstrukce musíme vzít v úvahu některá omezení. Zkoušet stejnoměrnost můžeme pouze tehdy, když na povrchu konstrukce nejsou patrné viditelné vady nebo poruchy. Pokud se během zkoušek zjistí vrstevnatost betonu, lze stejnoměrnost hodnotit pouze při možnosti určení tloušťky každé vrstvy.
Beton konstrukce , konstrukčního prvku anebo oblasti je stejnoměrný, jestliže variační součinitel „v“ a rozdíl „“ znaků zjištěných na zkušebních místech ležících vedle sebe a nad sebou není větší než hodnoty uvedené v tabulce 1.2.
Tabulka TYLEREF 1 \s 1. Hodnoty max. variačního součinitele "" a rozdílu na sousedních místech "".
Zkoušená vlastnost
Statistické hodnocení
Třída betonu
(B 12,5)
C 8/10
(B 20)
C 16/20
(B 30)
C 25/30
(B 35 až 60)
C 30/37
Pevnost v tlaku
"v" %
16
16
14
12
 
"" %
30
30
30
30
Pevnost v tahu
"v" %
22
20
18
16
 
"" %
40
40
40
40
Rychlost šíření
"v" %
4
4
3,5
3
Podél. UZ vln
"" %
7,5
7,5
7,5
7,5
Objemová
"v" %
2,5
2,5
2,5
2,5
hmotnost
"" %
4
4
4
4
Podle výsledků zkoušek se beton konstrukce, dílce nebo oblasti hodnotí jako:
Stejnoměrný;
Nestejnoměrný.
Model konstrukce
V rámci laboratorního cvičení provedeme zjištění stejnoměrnosti betonu na modelu železobetonové konstrukce prostřednictvím nedestruktivního stanovení rychlosti šíření impulsů ultrazvukového vlnění. Na modelu železobetonové konstrukce o rozměrech 500×500×106 mm vyznačíme na obou velkých plochách čtvercový rastr tak, aby vzdálenost sousedních zkušebních míst byla 100 mm. Tím získáme 5 řad a 5 sloupců, celkem tedy 25 zkušebních míst – viz. Obrázek 1.1.
Vlastní měření provedeme přístrojem TICO firmy Proceq. Použijeme sondy s frekvencí 54 kHz, Akustickou vazbu zajistí plastelína. Po kalibraci přístroje na etalonu provedeme 25 měření, přičemž při nastavení odstupu 106 mm se na displeji přístroje zobrazí přímo hodnota rychlosti šíření UZ vlnění. Hodnoty zapisujeme do připraveného formuláře – viz Příloha 1.
Obrázek 1.1 Model konstrukce s vyznačeným rastrem zkušebních míst
Zpracování výsledků měření
Základní charakteristiky souboru hodnot
Ze souboru 25 naměřených hodnot vypočteme základní charakteristiky – aritmetický průměr a směrodatnou odchylku. Průměrnou hodnotu rychlosti šíření podélného UZ vlnění v m/s vypočteme ze vztahu
(1.1)
Výběrovou směrodatnou odchylku vypočteme ze vztahu
(1.2)
kde vL jsou jednotlivé hodnoty rychlosti šíření čela impulzu podélných UZ vln, ms-1;
n je počet měření.
Histogram četnosti
Ke znázornění údajů o počtu výskytů jednotlivých hodnot rychlostí můžeme vytvořit histogram individuální četnosti. Pro vytvoření histogramu zvolíme hranice tříd, např. po 50 m/s v rozsahu našeho měření – viz. obrázek P1.1 v příloze 1. V histogramu zobrazíme počet výsledků mezi dolní a aktuální hranicí. Bude-li hodnota rychlosti např. 3960 m/s, vyplníme jedno pole ve sloupci mezi hodnotou 3950 a 4000 m/s. Bude-li však hodnota 3950 m/s, vyplníme sloupec mezi hodnotami 3900 a 3950 m/s.
Příklad 1
Zpracování základních charakteristik a histogramu četnosti si ukážeme na praktickém příkladu. Bylo naměřeno 25 hodnot rychlosti šíření ultrazvuku, z nichž byl vypočten aritmetický průměr a směrodatná odchylka – viz. tabulka 1.3. Histogram četnosti včetně tabulky hodnot je zpracován na obrázku 1.2.
Tabulka 1.3 Rychlost šíření UZ vlnění vL
 
rychlost šíření UZ vlnění vL [ms-1]
zkuš. místo
A
B
C
D
E
1
3910
3840
3970
4110
4150
2
3830
3930
3840
4080
3940
3
3840
3860
3870
4080
4170
4
3830
4000
4150
3990
4200
5
3790
3780
3790
3990
4003
Průměr
 
3958
Směrodatná odchylka
 
sx =
132
Třídy [ms-1]
Četnost
3700
0
3750
0
3800
3
3850
5
3900
2
3950
3
4000
4
4050
1
4100
2
4150
3
4200
2
Další
0
Obrázek 1.2 Histogram četnosti rychlosti šíření UZ vlnění vL
Variační součinitel a vyhodnocení stejnoměrnosti
Variační s