protokoly

----------------
Sádra je nejstarším pojivem.
Výroba sádry : dehydratace sádrovce CaSO4.2H2O obvykle ve dvou stupních
CaSO4.2H2O → CaSO4.1/2H2O → CaSO4 + (CaO)
Tuhnutí sádry – zpětná reakce
Podle tuhnutí dělíme: rychle tuhnoucí a pomalu tuhnoucí
Pokus číslo 2: Rozlišení druhů sádry
Postup: a) do dvou porcelánových misek jsem nalila po 10 ml destilované vody
b) do jedné jsem přidala rychle tuhnoucí sádru a do druhé pomalu tuhnoucí
c) po rozmíchání jsem do obou přikápla 3 kapky fenolftaleinu
Pozorování: Pomalu tuhnoucí se zbarvila do růžovo fialové a rychle tuhnoucí se nezbarvila.
Závěr: Suspenze pomalu tuhnoucí sádry se zbarvila v důsledky přítomnosti CaO a
suspenze rychle tuhnoucí se nezbarvila vůbec.


jméno
Laboratorní cvičení
B1VS39
NĚKTERÉ VLASTNOSTI VYBRANÝCH SUROVIN PRO VÝROBU PLASTů
25.4.2007
Výroba těchto materiálů je založena na principu organických syntéz, při nichž vzájemně reagujícími surovinami bývají zpravidla základní organické látky – uhlovodíky, alkoholy, fenoly, aj.
Sloučeniny vodíku a uhlíku spojeny kovalentní vazbou, podmiňující jejich nepolární charakter a tím nesmísitelnost s polárními rozpouštědly, např. vodou. Příkladem nepolárních látek je uhlovodík benzen a směs uhlovodíků benzin.
Pokus číslo 1: Mísitelnost benzínu s vodou
Postup: a) do odměrného válce obsahu 25 ml jsem nalila 5 ml benzínu a 10 ml vodovodní
vody
b) obsah válce jsem promíchala a po rozdělení obou kapalin jsem odečetla jejich
objemy
Pozorování: Benzín se nesmíchal s vodou.
Závěr: Objemy se vůbec nezměnily, protože uhlovodíky mají nepolární charakter a proto se
nemísí s vodou, která je polární rozpouštědlo.
Nižší hustotu má benzín, protože po promíchání byl nad vodou.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Alkoholy patří k hyrdoxyderivátům uhlovodíků a obsahují jednu nebo i více hydroxylových skupin-OH. Vazba těchto skupin je kovalentní, na rozdíl od iontové vazby-OH v anorganických hydroxidech. Tento rozdíl se projevuje odlišným chováním ve vodném prostředí, což se projevuje hodnotou pH.
Pokus číslo 2: Alkoholy
Postup: a) k objemu asi 5 ml destilované vody ve dvou zkumavkách jsem přidala v jednom
případě několik kapek roztoku hydroxidu sodného a ve druhém případě stejný
objem ethylalkoholu
b) v obou případech jsem změřila pH

Pozorování: Naměřené hodnoty pH sodného =12, pH ethyalkoholu =5-6
Závěr: Vazba –OH v organických sloučeninách je kovalentní, nedochází k uvolňování skupin
OH tak jako u anorganických hydroxidů, proto bylo pH v roztoku NaOH vyšší.

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Tuky, rostlinné oleje, jsou estery trojsytného alkoholu glycerolu (1,2,3 – propanpantriolu) s vyššími alifatickými kyselinami. Tyto kyseliny jsou u tuků převážně nasycené, u rostlinných olejů nenasycené. Zmýdelněním tuků a rostlinných olejů vznikají mýdla, kdežto minerální oleje, které jsou směsi výševroucích uhlovodíků, zmýdelnění nepodléhají.
Pokus číslo 3: Rozlišení rostlinných a minerálních olejů
Postup: a) do dvou zkumavek jsem odměřila 3 ml 30% roztoku NaOH
b) do každé z nich jsem přidala několik kapek vždy z jednoho ze vzorku oleje
c) obě směsi jsem potom zahřívala 2–3 minuty mírným plamenem
d) po ochlazení jsem je zředila asi 3 ml destilované vody a důkladně protřepali
Pozorování: Při zahřívání vzorku č. 2 vznikla světle žlutá pěna a po ochlazení a přidání
destilované vody zmýdelnatěl.
Ve vzorku č. 1 vzniklo velmi málo pěny, světlejší barvy, ale nedošlo ke
zmýdelnatění.
Závěr: Vzorek č. 1 je minerální olej, protože tyto oleje nepodléhají zmýdelnění (zůstanou
nerozpustné). Rostlinné oleje se mění na mýdla, vzorek č. 2 je tedy rostlinný olej.
Pokus číslo 4: Rozklad močoviny
Postup: a) do zkumavky jsem nasypala malou lžičku močoviny a přidala jsem asi 3ml 30%
NaOH
b) směs jsem zahřála a změřila pH
Pozorování: Po zahřátí začala zkumavka nevlídně zapáchat. Naměřili jsme pH=11.
Závěr: Došlo k uvolnění amoniaku NH3 a pH=11.

jméno
Laboratorní cvičení
B1VS39
voda ve spotřebě a životním prostředí
11.4.2007
Voda má svoji nezastupitelnou funkci v přírodě a je nezbytnou potřebou člověka. Pro jeho osobní potřebu i veškerou činnost v průmyslu a zemědělství musí voda ve většině případů vyhovovat svojí kvalitou požadavkům, stanoveným v ČSN. Často je nezbytná její předchozí úprava, která v hlavních rysech spočívá v regulaci obsahů železa, manganu a agresivního oxidu uhličitého, přesahují-li tyto složky dané normativní údaje. Druhotně se vylučují nerozpustné sloučeniny obou těchto kovů a ucpávají rozvodná potrubí a nadbytečný oxid uhličitý působí korozívně na beton i kovové materiály. Jsou-li zdrojem pitných nebo užitkových vod vody povrchové, je nutno sledovat i upravovat obsah organických látek v rozpustné i koloidní formě a také bakterie. Pitnou vodu pro hromadné zásobování je nutno hygienicky zabezpečit dezinfikováním.
Použitou vodu, která se stává vodou odpadní a je vypouštěna ze sídlišť a průmyslových i zemědělských budov, je nutno čistit před jejich navrácením do přírody. Obvyklým způsobem čistění je odstranění hrubých nečistot, většiny nerozpuštěných látek sedimentací a koloidních i rozpouštěných organických látek biologickým způsobem.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Pokus číslo 1: Odželezování vody
Postup: a) do zkumavky odměřím 3 ml zkoušené vody obsahující Fe2+
b) přídavkem 1 ml HNO3, několika kapek KSCN a 1 ml peroxidu vodíku dokáži
přítomnost Fe2+
c) do nové zkumavky znovu odměřím 3 ml zkoušené vody a přidám 3 ml roztoku
NaOH
d) obsah zkumavky protřepu, pozoruji změny a zfiltruji
e) přídavkem 1 ml HNO3, několika kapek KSCN a 1 ml peroxidu vodíku zjistím, do
jaké míry se mi podařilo železo odstranit
Pozorování: Po přidání HNO3, několika kapek KSCN a peroxidu vodíku vznikl roztok
s rezavým zabarvením.
Ve druhé zkumavce vznikla po přidání NaOH modrošedá sraženina. Poté jsem
roztok zfiltrovala a opět přidala HNO3, KSCN a peroxid vodíku ( roztok již
barvu nezměnil.
Závěr: Po přidání NaOH došlo k vysrážení železa ve formě Fe(OH)2.
Podařilo se mi železo odstranit úplně, protože po filtraci a přidání všech indikátorů do
filtrátu nedošlo k žádné barevné změně.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Pokus číslo 2: Oxidace organických látek pomocí KMnO4
Postup: a) do vodného roztoku glukosy o objemu 5 ml přidám asi 0,5 ml zředěné kyseliny
sírové
b) roztok zahřeji téměř k varu a po kapkách přidávám roztok KMnO4
c) pozoruji barevné změny u přidávaného KMnO4
Pozorování: Roztok glukosy a kyseliny sírové jsem přivedla k varu. Poté jsem k roztoku
přikapávala KMnO4. Pozorovala jsem změnu jeho barvy z fialové na hnědou. Po
protřepání se roztok vždy odbarvil.
Závěr: V tomto pokusu se jednalo o redoxní reakci.
Došlo k hnědému zabarvení – redukce Mn7 na Mn2.
KMnO4 je v této reakci jako oxidační činidlo.
Pokus číslo 3: Odstranění koloidních částic čiřením
Postup: a) k 5 ml vzorku zakalené vody přidám několik kapek roztoku FeCl3 a roztoku NaOH
b) obsah zkumavky promíchám a pozoruji změny
c) obsah zkumavky zfiltruji a získaný roztok srovnám s původní zakalenou vodou
Pozorování: Přidáním FeCl3 k vzorku vody jsem získala oranžový roztok. Obsah zkumavky
jsem zfiltrovala a získala jsme čirý roztok.
Závěr: Po přidání NaOH k roztoku došlo k hydrolýze FeCl3 na Fe(OH)3.
Fe(OH)3 na sebe navázal koloidní částice, a proto jsem použila filtraci, abych získala
čirý roztok. Koloidní látky se zachytily na filtračním papíře.

jméno
Laboratorní cvičení
B1VS39
VODA
4.4.2007
Přírodní vody se rozdělují na podzemní a povrchové. V procesu koloběhu vody v přírodě se pak doplňují vodami srážkovými. Srážková voda se při průchodu atmosférou obohacuje látkami z ovzduší, např. CO2, SO2. Podzemní vody obsahují látky, jimiž se voda obohatila při průchodu horninovým prostředím, např.Ca2+, Mg2+. Povrchové vody jsou naopak bohaté na živé a odumřelé organizmy a jejich produkty. Obsahují méně minerálních látek, protože jsou zředěné srážkovou vodou. Voda je nezbytnou součástí při výrobě betonu, neboť je nutnou složkou pro dosažení hydratace cementu. Vodu ve stavebnictví lze rozdělit na betonářskou, přidávanou do stavebního materiálu a náporovou, která se dostává do styku se stavebními konstrukcemi.
Betonářskou vodu lze dále rozdělit na záměsovou a na vodu použitou k ošetření betonu při jeho tvrdnutí. V betonářské vodě jsou limitovány zejména koncentrace síranů, chloridů a obsah organických látek.
Pokus číslo 1: Důkaz některých iontů ve vodě
Postup: a) ve zvoleném vzorku vody přidáním příslušných indikátorů zjistím, které
z následujících iontů obsahuje: Ca2+, Mg2+ NH4+, SO42- Cl-, HCO3-, NO3-
b) provedu důkaz iontů NH4+, HCO3-, NO3- ve vzorku závadné vody

Pokusy a pozorování:
Ca 2+ : Do zkumavky jsem nalila minerální vodu. Ke vzorku jsem přidala roztok šťavelanu
vápenatého -> měla vzniknout bílá sraženina ( vznikla.
Mg 2+ : Do zkumavky jsem nalila minerální vodu. Ke vzorku jsem přidala několik kapek
0,5 % roztoku titanové žluti a hydroxid amonný -> měl vzniknout růžový roztok až
červená sraženina ( vzniklo světle červené zabarvení
NH4+ : Do zkumavky jsem nalila závadnou vodu. Ke vzorku jsem přidala několik kapek
Nesslerova činidla -> mělo vzniknout žluté až oranžové zabarvení nebo žlutohnědá
sraženina ( vzniklo oranžové zabarvení
SO4 2- : Do zkumavky jsem nalila minerální vodu. Ke vzorku jsem přidala několik kapek
chloridu barnatého -> měla vzniknout bílá sraženina ( nevznikla
Cl- : Do zkumavky jsem nalila minerální vodu. Ke vzorku jsem přidala několik kapek
chloridu stříbrného -> měla vzniknout bílá sraženina ( vznikla
HCO3- : Do zkumavky jsem nalila závadnou vodu. Ke vzorku jsem přilila Ca(OH)2 -> měla
vzniknout bílá sraženina ( vznikla
NO3- : Do zkumavky jsem nalila závadnou vodu. Ke vzorku jsem přidala několik krystalků
difenylaminu, protřepala a opatrně litím po stěně zkumavky jsem podvrstvila vodu
malým množstvím kyseliny sírové -> měl vzniknout modrý prstenec ( vznikl
Závěr:
V minerální vodě se mi podařilo prokázat ionty:
Ca2+ -> vznikla bílá sraženina šťavelanu vápenatého
Mg 2+ -> vzniklo světle červené zabarvení v důsledku přítomnosti Mg(OH)2
Cl- -> vznikla bílá sraženina chloridu stříbrného
Ve vzorku se závadnou vodou jsem prokázala ionty:
NH4+ -> vzniklo oranžové zabarvení
HCO3- -> vznikla bílá sraženina CaCO3
NO3- -> vznikl modrý prstenec
Ve vzorcích se mi nepodařilo prokázat přítomnost SO4 2- .
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Pokus číslo 2: Měření pH vody
Postup: a) ve zkumavkách mám již připraveny vzorky destilované a pitné vody
s přídavkem univerzálního indikátoru
b) vzniklé zbarvení porovnám s barevnou stupnicí a poznamenám si příslušné
hodnoty
Pozorování: Vzorek destilované vody měl hodnotu pH = 6,3 a vzorek pitné vody pH= 7,2.
Závěr: U destilované vody jsem naměřila menší hodnotu pH, protože v ní bylo rozpuštěno
menší množství vzdušného CO2 než ve vodě pitné.
Pokus číslo 3: Přítomnost huminových látek ve vodě
Postup: a) k 5 ml zkoušené vody v kádince přidám 20 ml 30 % NaOH
b) dobře promíchám a nechám 30 minut odstát
c) poté si poznamenám změnu zbarvení
Pozorování: Po 30 minutách jsem pozorovala žlutohnědé zabarvení roztoku.
Závěr: Vzniklé zabarvení jsem porovnala s tabulkou a zjistila jsem, že mnou zkoumanou
vodu nemohu použít jako záměsovou, jelikož byla stupněm 3., tedy ji lze použít jen
pro neexponované konstrukce.
Pokus číslo 4: Korozní účinek agresivního CO2 vůči betonu
Postup: a) do první zkumavky naliji 5ml destilované vody a do druhé stejné množství vody,
která je nasycena CO2
b) do každé zkumavky přidám malou lžičku CaCO3 a dobře protřepu
c) oba roztoky zfiltruji a k čirým filtrátům přidám několik kapek šťavelanu amonného
d) vzniklé sraženiny nechám usadit a srovnám jejich množství v obou zkumavkách
Pozorování: Ve zkumavce se sifonem bylo větší množství sraženiny než u destilované vody.
Závěr: U vzorku s vodou nasycenou CO2 jsem pozorovala vznik bílé sraženiny. To bylo způsobeno přítomností velkého množství vápníku (Ca2+). Ten byl z CaCO3 uvolněn agresivním působením oxidu uhličitého.
Agresivní CO2 reaguje s nerozpustným CaCO3 a tím vzniká rozpustný Ca(HCO3) 2.
CaCO3 + H2O + CO2 → Ca(HCO3) 2

jméno
Laboratorní cvičení
B1VS39
ZÁSADY
21.2.2007
Zásady jsou látky, které ve vodném roztoku disociací uvolňují hydroxidové ionty OH- Podle počtu hydroxidových iontů, které lze z jedné molekuly odštěpit, rozlišujeme zásady jednosytné (NaOH), dvojsytné (Ca(OH)2) atd. Dále rozlišujeme zásady silné (disociace probíhá úplně) a slabé ( pouze částečná disociace).
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Silné zásady
hydroxidy alkalických kovů (NaOH, KOH)
hydroxidy alkalických kovů zemin ( Ca(OH)2 )
za normálních podmínek pevné látky
NaOH a KOH velmi dobře rozpustné ve vodě, rozpustnost Ca(OH)2 se s rostoucí teplotou snižuje
Pokus číslo 1: Rozpustnost Ca(OH) 2 ve vodě

Postup: a) v kádince s destilovanou vodou rozmíchám lžičku Ca(OH) 2 a část suspenze
přefiltruji do zkumavky
b) zbylou část zahřeji téměř k varu a rychle zfiltruji do druhé zkumavky
c) k oběma přibližně stejným objemům roztoků přidám několik kapek roztoku
šťavelanu amonného
d) vzniklé sraženiny nechám usadit a poté porovnám jejich množství v jednotlivých
zkumavkách
Pozorování: Při pozorování jsem zjistila, že v obou zkumavkách se vytvořila bílá sraženina,
která nám dokazovala přítomnost Ca2+. Ve zkumavce, kde byl vzorek
s nezahřátým roztokem, sraženina klesla ke dnu.V druhé zkumavce došlo
k mléčnému zbarvení celého roztoku.
Závěr: Rozpustnost Ca (OH) 2 se při vzrůstající teplotě snižuje, což lze považovat za
anomální jev. U většiny látek se rozpustnost s rostoucí teplotou snižuje.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Slabé zásady
amoniak (NH3) -> při rozpouštění plynného amoniaku ve vodě dochází k jeho slučování s molekulou vody za vzniku hydroxidu amonného
Pokus číslo 2: Reakce NH3
Postup: a) k ústí otevřené reagenční láhve s koncentrovaným hydroxidem amonným
přiložím ovlhčený indikátorový pH – papírek
b) porovnám ho se škálou stupnice pH.
Pozorování: Při přiložení pH-papírku k ústí láhve se barva papírku změnila na barvu modrou, na pH stupnici č.10.
Závěr: Naměřila jsem hodnotu pH číslo 10 a z toho vyplívá, že se jednalo o zásadu.
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Hydroxidy těžkých kovů
téměř všechny kovy s výjimkou alkalických kovů a kovů alkalických zemin
hydroxidy těchto kovů jsou ve vodě prakticky nerozpustné
přidáním roztoku rozpustného hydroxidu k roztoku soli kovu dojde k vysrážení příslušného hydroxidu kovu
Pokus číslo 3: Hydroxidy těžkých kovů
Postup: a) do 3 zkumavek naliji po 2 ml následujících roztoků: síran měďnatý, chlorid
železitý a síran hlinitý
b) přidám po kapkách do každé zkumavky zředěný roztok NaOH, až se vytvoří
sraženina hydroxidu
c) pokračuji v přidávání NaOH do zkumavky se síranem hlinitým a pozoruji změnu
d) do všech tří zkumavek přidám roztok zředěné HCL
Pozorování:
Síran měďnatý -> vznikla azurově modrá sraženina
Chlorid železitý -> vznikla hnědo oranžová sraženina
Síran hlinitý -> nejdříve vznikla bílá sraženina, která se po dalším přidání NaOH rozpustila
Po přidání HCl do všech zkumavek došlo ke zmizení sraženin v prvních dvou zkumavkách, ale ve zkumavce se síranem hlinitým se nejdříve sraženina objevila a poté opět zmizela
Závěr: Po přidání většího množství NaOH do zkumavky se síranem hlinitým došlo
k rozpuštění bílé sraženiny, protože vzniklý hydroxid se přeměnil na Na[Al(OH)4].
Reakce vysrážení hydroxidů:
CuSO4 + 2NaOH ( Cu(OH)2 + Na2SO4
FeCl3 + 3NaOH ( Fe(OH)3 + 3NaCl
Al2(SO4)3 + 6NaOH ( 2Al(OH)3 + 2Al(OH)3 + 3Na2SO4
Rozpuštění sraženin hydroxidů působením kyseliny:
Cu(OH)2 + 2HCl ( CuCl2 + 2H2O
Cu(OH)3 + 3HCl ( FeCl3 + 3H2O
Al(OH)3 + 3HCl ( AlCl3 + 3H2O