protokoly

6cm (x2). Změříme dobu 50-ti kmitů kolem obou os a zapíšeme do tabulky. Na milimetrovém papíře vykreslíme graf, na kterém nalezneme průsečík (x3), nastavíme do něj čočku a
změříme dobu 50-ti kmitů kolem obou os.
Požité vzorce:
,
L = (990,3(0.02)mm
n
x/mm
První osa
Druhá osa
50T1/s
T1/s
50T1/s
T1/s
1
3
99,32
1,9864
95,61
1,9122
2
6
100,26
2,0052
102,97
2,0594
3
4,75
100,1
2,0022
99,909
1,99818
Výpočet chyby:
Výpočet:
Výpočet chyby:
g=9.79(
Závěr: Přesnost výsledku podle relativní chyby ve srovnání s hodnotami chyb uvedenými ve skriptech je běžná pro fyzikální měření. Případná chyba byla způsobena nevhodnou konstrukcí měřícího zařízení. g=9.79( .
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ
STAVEBNÍ FAKULTA
KATEDRA FYZIKY
LABORATORNÍ CVIČENÍ Z FYZIKY
JMÉNO A PŘÍJMENÍ :
Michal Krombholz
ŠKOLNÍ ROK 1997/98
ROČNÍK:
1
SMĚR:
SP
KROUŽEK:21
SPOLUPRACOVAL:
Daniel Pavelka
MĚŘENO DNE:
16.3.1998
ODEVZDÁNO DNE:
ČÍSLO A NÁZEV LABORATORNÍ ÚLOHY:
1.10 Stanovení místního tíhového zrychlení reverzním kyvadlem
Teplota: 23,6 0C
Vlhkost: 41 %
Tlak: 111,5 kPa
Vzdálenost břitů L = 990,3 ( 0,2 mm
Princip měření :
Reverzním kyvadlem rozumíme takové fyzické kyvadlo, které nemá osy symetricky položené vzhledem k jeho těžišti. Umožňuje kývání kolem obou nesymetricky položených os - jak s těžištěm v dolní poloze, kdy je závěs na vzdálenější ose od těžiště, tak i s těžištěm v poloze horní, kdy je závěs na bližší ose k těžišti. Použili jsme fyzické kyvadlo v podobě tyče se dvěma rovnoběžnými břity vzdálenými o pevnou vzdálenost L. Na jednom konci tyče je upevněna těžká kovová čočka, která se může posouvat po tyči. Posun čočky označujeme x.
Měření probíhá tak, že nejprve změříme pomocí digitálních stopek dobu 50-ti kmitů na vzdálenosti x1 na obou osách, pak změříme dobu 50-ti kmitů na vzdálenosti x2 na obou osách. Pomocí grafické interpolace určíme dobu kmitu a vzdálenost x3. tj. vzdálenost čočky na tyči.
Použité pomůcky: Reverzní kyvadlo, digitální stopky.
Tabulka naměřených hodnot:

První osa Druhá osa
n
x/cm
50Ti1/s
Ti1/s
50Ti2/s
Ti2/s
1
3
95,24
1,90
99,45
1,99
2
6
103,23
2,06
100,59
2,01
3
4,85
100,41
2,01
100,07
2,00
Výpočet absolutní chyby naměřených hodnot :
- bylo použito statistických funkcí kalkulátoru.
T( = (2,00 ( 0,01) sec
Odečtením z grafické interpolace jsme určili čas Ti na 2,0 sec a vzdálenost čočky x3 = 6,7 cm.
Porovnáním s naměřenými hodnotami jsme došli k závěru, že hodnota námi určená je společná pro obě polohy kyvadla.
Výpočet tíhového zrychlení :
Výpočet relativní a absolutní chyby měření :

g = 9,77 ( 0,01 m/s2
Závěr :
Měřením a výpočtem jsme stanovili gravitační zrychlení g = 9,77 ( 0,01 m/s2.
HYPER13 EMBED Equation.3
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ
STAVEBNÍ FAKULTA
KATEDRA FYZIKY
LABORATORNÍ CVIČENÍ Z FYZIKY
JMÉNO A PŘÍJMENÍ:
ŠKOLNÍ ROK:
ROČNÍK:
SMĚR
KROUŽEK
Tomáš Apl
1998/99
1
VS
1
SPOLUPRACOVAL
MĚŘENO DNE
ODEVZDÁNO DNE
Michal Bartolšic
21.04.1999
ČÍSLO A NÁZEV LABORATORNÍ ÚLOHY
1.11 Stanovení momentu setrvačnosti z doby kyvu fyzického kyvadla
TEPLOTA
24,3°C
TLAK
101,2 kPa
VLHKOST
34 %
Hlavní měření této laboratorní úlohy spočívá ve stanovení J0 tj. v měření doby kmitu T desky bez přídavného tělíska a doby kmitu T s přídavným tělískem.
Úkol: Zjistěte hodnotu místního tíhového zrychlení pomocí reverzního kyvadla.
Pomůcky: 1) Upravená kovová deska s přídavným tělískem
2) Digitální stopky s mezičasem
3) Svinovací metr, posuvné měřítko
Postup měření: Změříme dané údaje, zapíšeme je do tabulky. Změříme postupnou metodou 10x po 5 kmitech dobu kmitu T bez a s přídavným tělískem.
Požité vzorce:
, ,
M = (0,5580(0,005)kg
m = (282,0(0,1)g
n
A/mm
B/mm
C/mm
D/mm
L/mm
1
250,8
601,0
99,8
34,6
450,5
2
250,6
601,5
99,6
34,5
450,2
3
250,8
601,0
99,8
34,4
450,2
4
250,6
601,5
99,6
34,5
450,3
5
250,4
601,0
99,6
34,5
450,2
6
250,8
601,5
99,8
34,6
450,3
7
250,6
602,0
99,6
34,7
450,5
8
251,0
601,5
99,8
34,6
450,4
9
250,8
601,0
99,7
34,5
450,5
10
250,6
602,0
99,8
34,4
450,3
(
250,7
601,4
99,71
34,53
450,34
Kmity n
T/s
Kmity n
T/s
Rozdíl 25T/s
Kmity n
T/s
Kmity n
T/s
Rozdíl 25T/s
5
6,33
30
38,27
31,94
5
5,73
30
34,08
28,35
10
12,62
35
44,9
32,28
10
10,77
35
39,93
29,16
15
18,97
40
51,21
32,24
15
16,7
40
46,08
29,38
20
25,43
45
57,49
32,06
20
22,87
45
52,14
29,25
25
31,93
50
63,97
32,04
25
28,96
50
58,36
29,4
Výpočet chyb:
A = (250,70(0,05)mm
B = (601,4( 0,1)mm
C = (99,71(0,03)mm
D = (34,53(0,03)mm
L = (450,34(0,04)mm
25Tz = (32,11(0,04)s 25T = (29,108(0,004)s
T z= (1,285(0,002)s T = (1,164(0,002)s
Výpočet:
Výpočet chyby:

Dle konsultací jsme absolutní chybu určili odhadem a podložili výpočtem na zvláštní papír, který ovšem nepřikládáme k vypracovanému protokolu číslo 1.11.
J0 = (0,0234(0,02)kgm2
Závěr: Přesnost výsledku podle relativní chyby ve srovnání s hodnotami chyb uvedenými ve skriptech je běžná pro fyzikální měření. Případná chyba byla způsobena nevhodnou konstrukcí měřícího zařízení. J0 = (0,0234(0,02)kgm2.
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ
STAVEBNÍ FAKULTA
KATEDRA FYZIKY
LABORATORNÍ CVIČENÍ Z FYZIKY
JMÉNO A PŘÍJMENÍ :
Michal Krombholz
ŠKOLNÍ ROK 1997/98
ROČNÍK:
1
SMĚR:
SP
KROUŽEK:21
SPOLUPRACOVAL:
Daniel Pavelka
MĚŘENO DNE:
23.3.1998
ODEVZDÁNO DNE:
6.4.1998
ČÍSLO A NÁZEV LABORATORNÍ ÚLOHY:
1.11 Stanovení momentu setrvačnosti z doby kyvu fyzického kyvadla
Teplota: 23,5 0C
Vlhkost: 27 %
Tlak: 105,3 kPa
Princip měření :
Stanovení momentu setrvačnosti z doby kyvu fyzického kyvadla provedeme tak, že pro tuto úlohu použijeme těleso ve tvaru tenké desky s délkou b, šířkou c, hmotností M a osou otáčení(kývání) O ležící mimo těžiště E kolmo na plochu bxc. Vzhledem k pravidelnému tvaru desky známe polohu těžiště E. Nalézá se přesně ve středu desky, takže jeho vzdálenost a od osy kývání O můžeme bez problémů změřit. U tělesa obecného tvaru však polohu těžiště předem neznáme a případné náhodné umístění osy kývání O do těžiště E bychom poznali jen podle toho, že takto zavěšené těleso by ztratilo schopnost konat kmity. Doba kmitu fyzického kyvadla s mimotěžištní osou kývání má však konečnou hodnotu, pro kterou platí následující vztah:
a - vzdálenost těžiště
g = 9,81 - grav. konstanta
JO - moment setrvačnosti vzhledem k použité mimotěžištní ose O.
Protože pro nepravidelné těleso neznáme vzdálenost a (polohu těžiště), musíme tento parametr vyloučit ze vztahu. K tomu použijeme přídavné tělísko se známým momentem setrvačnosti Jp , např. váleček s hmotností m a průměrem d :
Tento se umístí na kovovou desku ve vzdálenosti L od osy otáčení O, vzhledem k níž má váleček podle Steinerovy věty moment setrvačnosti Jop :
Připojením přídavného válečku na kovovou desku vznikne složené fyzické kyvadlo s novou dobou kmitu:
Podle definičního vztahu a Steinerovy věty platí :

Použité pomůcky: Upravená kovová deska s přídavným tělískem, svinovací metr, posuvné měřítko, digitální stopky s mezičasem.
Tabulka naměřených a vypočtených hodnot:
n
a/mm
n
a/mm
n
b/mm
n
b/mm
n
c/mm
n
c/mm
n
d/mm
n
d/mm
n
L/mm
n
L/mm
1
251,0
11
251,5
1
601,5
11
601,5
1
100,10
11
99,94
1
34,50
11
34,50
1
502,5
11
502,5
2
251,0
12
251,0
2
601,5
12
601,5
2
99,82
12
99,80
2
34,52
12
34,50
2
502,5
12
502,0
3
251,0
13
251,0
3
601,0
13
601,0
3
99,74
13
99,98
3
34,52
13
34,54
3
503,0
13
502,5
4
251,0
14
251,0
4
601,0
14
601,5
4
99,86
14
100,00
4
34,56
14
34,50
4
502,5
14
503,0
5
251,5
15
251,0
5
601,0
15
601,5
5
100,00
15
99,90
5
34,52
15
34,50
5
502,0
15
502,0
6
251,0
16
251,0
6
601,5
16
601,5
6
99,86
16
99,86
6
34,52
16
34,52
6
502,5
16
502,5
7
251,0
17
251,5
7
601,0
17
601,5
7
99,88
17
99,94
7
34,54
17
34,54
7
502,5
17
502,5
8
251,5
18
251,0
8
601,5
18
601,0
8
99,78
18
99,86
8
34,52
18
34,52
8
503,0
18
502,5
9
251,0
19
251,0
9
601,5
19
601,5
9
100,02
19
99,92
9
34,50
19
34,50
9
502,5
19
503,0
10
251,0
20
251,0
10
601,5
20
601,5
10
99,90
20
100,04
10
34,52
20
34,52
10
502,5
20
502,5
(
251,1
(
601,35
(
99,91
(
34,518
(
502,53
Kmity
n
T/s
Kmity
n
T/s
Rozdíl
25T/s
Kmity
n
T/s
Kmity
n
T/s
Rozdíl
25T/s
5
6,40
30
39,47
33,07
5
5,93
30
36,56
30,63
10
13,03
35
46,12
29,09
10
12,12
35
42,71
30,59
15
19,68
40
52,68
33,00
15
18,33
40
48,74
30,41
20
26,24
45
59,33
33,09
20
24,47
45
54,90
30,43
25
32,81
50
66,12
33,31
25
30,47
50
60,97
30,50
(1T/s=
1,292
(1T/s=
1,220
Výpočet absolutní chyby naměřených hodnot :
- bylo použito statistických funkcí kalkulátoru.
a = (251,10 ( 0,03) mm
b = (601,35 ( 0,04) mm
c = (99,91 ( 0,01) mm
d = (34,518 ( 0,003) mm
L = (502,53 ( 0,05) mm
T = (1,29 ( 0,02) s
T = (1,221 ( 0,001) s
Výpočet relativních chyby naměřených hodnot :
- známé hodnoty: Hmotnost příd. tělesa : m = (363,0 ( 0,1) g
Poloměr příd. tělesa : r = (20,40 ( 0,04) mm
Hmotnost fyz. kyvadla: M = (0,630 ( 0,005) kg

Výpočet momentu setrvačnosti :
A)
= 0,14 ( kg ( m2
B)
C)
Výpočet absolutní chyby :
Hodnoty absolutních chyb měření potřebné pro výpočet absolutní chyby momentu setrvačnosti:
=7,59.1010 Pa
Výpočet relativní chyby modulu pružnosti ve smyku:
= 4,81 %
Závěr :
Při stanovení modulu pružnosti ve smyku ocelového drátu jsme dospěli k těmto výsledkům:
Modul pružnosti v tahu ve smyku pro ocelového drátu byl 7,59.1010 Pa , chyba byla 0,366.1010 Pa , při srovnání modulu pružnosti ve smyku u ocele z fyz. tabulek, kde G = 8,5.1010 Pa můžeme konstatovat, že odchylka měření nebyla moc velká, rozdíl je ~ 0,9.1010 Pa.
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ
STAVEBNÍ FAKULTA
KATEDRA FYZIKY
LABORATORNÍ CVIČENÍ Z FYZIKY
JMÉNO A PŘÍJMENÍ:
ŠKOLNÍ ROK:
ROČNÍK:
SMĚR
KROUŽEK
Tomáš Apl
1998/99
1
VS
1
SPOLUPRACOVAL
MĚŘENO DNE
ODEVZDÁNO DNE
Michal Bartolšic
28.04.1999
ČÍSLO A NÁZEV LABORATORNÍ ÚLOHY
1.12 Stanovení momentu setrvačnosti tělesa pomocí torzních kmitů
TEPLOTA
24,3°C
TLAK
101,8 kPa
VLHKOST
48 %
Hlavní měření této laboratorní úlohy spočívá ve stanovení J0 tj. v měření doby kmitu T desky bez přídavného tělíska a doby kmitu T s přídavným tělískem.
Úkol: Zjistěte hodnotu místního tíhového zrychlení pomocí reverzního kyvadla.
Pomůcky: 1) Závěsné zařízení s vyšetřovaným tělesem
2) Sada přídavných tělísek
3) Digitální stopky s mezičasem , posuvné měřítko, svin. metr
Postup měření: Změříme dané údaje, zapíšeme je do tabulky. Změříme postupnou metodou 10x po 5 kmitech dobu kmitu T bez a s přídavným tělískem.
Požité vzorce:
, , ,
m = 506,1g
n
D/mm
1
89,5
2
88,6
3
89,4
4
89,6
5
88,8
6
89,4
7
89,5
8
89,6
9
88,6
10
88,8
11
89,8
12
89,6
13
89,4
14
89,5
15
88,9
16
89,2
17
89,6
18
89,5
19
89,4
20
88,8
89,275
D = (89,28 (0,08)mm
Kmity n
T/s
Kmity n
T/s
Rozdíl 25T/s
Kmity n
T/s
Kmity n
T/s
Rozdíl 25T/s
5
9,11
30
57,49
48,38
5
10,66
30
65,28
54,62
10
18,64
35
67,14
48,5
10
21,50
35
76,53
55,03
15
28,39
40
76,64
48,25
15
32,34
40
87,22
54,88
20
38,02
45
86,29
48,27
20
43,37
45
97,98
54,51
25
47,55
50
95,78
48,23
25
54,09
50
108,99
54,90
25Tz = (48,33(0,05)s 25T = (54,78(0,09)s
T = (1,93(0,002)s T 1 = (2,19(0,004)s
Výpočet:
Výpočet chyby:

J0 = (0,0017(0,0 )kgm2
Závěr: Přesnost výsledku podle relativní chyby ve srovnání s hodnotami chyb uvedenými ve skriptech je běžná pro fyzikální měření. Případná chyba byla způsobena nevhodnou konstrukcí měřícího zařízení. J0 = (0,0017(0,0 )kgm2.
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ
STAVEBNÍ FAKULTA
KATEDRA FYZIKY
LABORATORNÍ CVIČENÍ Z FYZIKY
JMÉNO A PŘÍJMENÍ :

ŠKOLNÍ ROK:
ROČNÍK:
SMĚR:
KROUŽEK:
SPOLUPRACOVAL:

MĚŘENO DNE:
ODEVZDÁNO DNE:
ČÍSLO A NÁZEV LABORATORNÍ ÚLOHY:
1.12 Stanovení modulu setrvačnosti tělesa pomocí torzních kmitů
Teplota:22,8 0C
Vlhkost: 33 %
Tlak: 102,2 kPa
Teorie:
Torzní kyvadlo s dobou kmitu T jsme realizovali zavěšením tělesa na vlákno či drát o průměru d a délce L. Pootočením tělesa okolo svislé osy závěsu se těleso torzně rozkmitá. Důležitou podmínkou správnosti měření pomocí torzních kmitů přitom je to, aby se podélná osa závěsu ztotožnila s osou tělesa, ke které se vztahuje moment setrvačnosti. Při měření použijeme přídavné tělísko se známým momentem setrvačnosti. Přídavné tělísko o hmotnosti m a válcového průměru D umístíme na měřené těleso tak, aby osa válce byla totožná s podélnou osou závěsu, čímž dojde ke změně doby kmitů z T na T1.
Výsledný moment setrvačnosti :


Pomůcky: Závěsné zařízení s vyšetřovaným tělesem, sada přídavných tělísek (válečků), digitální stopky s mezičasem, posuvné měřítko.
Tabulky naměřených a vypočtených hodnot:
Kmity n

Kmity n

Rozdíl
Kmity n
Kmity n
Rozdíl
5
9,773059,2749,50511,333067,9356,601019,773569,5349,761022,123578,9356,811529,684079,3049,621534,034090,3756,342039,874589,3049,432045,1845101,5356,352549,535099,1249,592556,3350113,1256,79(25T1=49,58(25T2=56,58 (T1= 1,9968 (T2= 2,2568
nEMBED Equation.3EMBED Equation.3189,42689,381189,541688,64289,36789,401289,261789,68389,72889,421389,28
18
89,50
4
89,56
9
89,64
14
89,02
19
89,58
5
89,62
10
89,50
15
89,42
20
89,70
(D=
89,432
Známé hodnoty: hmotnost příd. válce m = (506,1 ( 0,1)g
hmotnost komol. kužele M = (3,115 ( 0,001)kg
poloměry komol. kužele R1 = (39,0 ( 0,1)mm
R2 = (27,2 ( 0,1)mm
Výpočet absolutní chyby naměřených hodnot :
D = (89,43 ( 0,04)mm
T1 = (1,997 ( 0,001)mm
T2 = (2,2568 ( 0,0003)mm
Výpočet relativních chyb naměřených hodnot :
Výpočet absolutní chyby momentu setrvačnosti:

Přímý výpočet momentu setrvačnosti:


Absolutní chyba výsledku:
Výpočet relativní chyby momentu setrvačnosti:
Závěr:
Moment setrvačnosti vypočítaný pomocí teoretického vzorce, , jsme srovnali s hodnotou vypočtenou pomocí experimentálního vzorce s relativní chybou 0,2%. Rozdílné výsledky byly způsobeny nepřesnostmi měření.
HYPER13 EMBED Equation.3
 EMBED Equation.3
 EMBED Equation.3
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ
STAVEBNÍ FAKULTA
KATEDRA FYZIKY
LABORATORNÍ CVIČENÍ Z FYZIKY
JMÉNO A PŘÍJMENÍ:
ŠKOLNÍ ROK:
ROČNÍK:
SMĚR
KROUŽEK
Tomáš Apl
1998/99
1
VS
1
SPOLUPRACOVAL
MĚŘENO DNE
ODEVZDÁNO DNE
Michal Bartolšic
03.03.1999
ČÍSLO A NÁZEV LABORATORNÍ ÚLOHY
1.5 Stanovení modulu pružnosti v tahu přímou metodou
TEPLOTA
24,4°C
TLAK
103,3 kPa
VLHKOST
44 %
Pro určení modulu pružnosti v tahu E musíme určit sílu F potřebnou k vyvození pružné deformace v tahu. Na ocelový drát známého průměru a dálky l působíme proměnou silou pomocí různých závaží hmotnosti m. Tato síla vyvozuje prodloužení l. Namáháme-li těleso tahem, deformuje se. Tato deformace ( je až po mez úměrnosti přímo úměrná deformačnímu napětí.
Pomůcky: 1. Měřící zařízení
2. sada závaží
3. mikrometr
Postup: Mikrometrem změřit 10 krát průměr namáhaného drátu d. Do tabulky zapíšeme počáteční hodnotu prodloužení drátu. Závaží přidáváme po 0.5 kg a zapisujeme hodnoty prodloužení (l1. Měření provádíme až do vyčerpání celé sady závaží. Stejné měření provádíme při klesajícím zatížení a do tabulky zapisujeme hodnoty (l2. Po té sestrojíme graf závislosti (l = f (F) a ověříme, zda jsme měření prováděli v oblasti malých deformací. Vypočítáme abs. a rel. Chybu výsledku a hodnotu E srovnáme s hodnotou Youngova modulu pružnosti oceli z fyzikálních tabulek.
Vzorce pro výpočet: , , ,,

l0 = (1.713 0.001)m
n
d/mm
(d+/mm
(d-/mm
((di)2/mm
1
0.882
0.0047
0.00002209
2
0.883
0.0037
0.00001369
3
0.885
0.0017
0.00000289
4
0.891
-0.0043
0.00001849
5
0.887
-0.0003
0.00000009
6
0.893
-0.0063
0.00003969
7
0.885
0.0017
0.00000289
8
0.886
0.0007
0.00000049
9
0.884
0.0027
0.00000729
10
0.891
-0.0043
0.00001849
( d/mm
průměr
8.867
0.8867
0.0152
-0.0152
0.0001261
Výpočet odchylky průměru měřeného drátu:
d = (0.8867 ( 0.0008) mm
Průměr drátu je d = (0.8867 ( 0.0008) mm.
n
m/kg
F/N
(l1/mm
(l2/mm
(l = 1/2((l1 + (l2)
m. (l/kg.mm
1
0.0
0.000
0.000
0.025
0.0125
0.000
2
0.5
4.905
0.090
0.144
0.1170
0.0585
3
1.0
9.810
0.178
0.239
0.2085
0.2085
4
1.5
14.715
0.261
0.319
0.2900
0.4350
5
2.0
19.620
0.351
0.401
0.3760
0.7520
6
2.5
24.525
0.425
0.477
0.4510
1.1275
7
3.0
29.430
0.509
0.549
0.5290
1.5870
8
3.5
34.335
0.598
0.623
0.6105
2.1368
9
4.0
39.240
0.684
0.697
0.6905
2.7620
10
4.5
44.145
0.768
0.773
0.7705
3.4673
11
5.0
49.050
0.849
0.849
0.8490
4.2450
(
27.5
269.775
4.713
5.096
4.9045
16.7795
Výpočet Youngova modulu pružnosti:
Výpočet chyby:
E = (1.656(0.002) ×1011 Pa
Směrnice přímky dle výpočtu odpovídá přibližně směrnici vypočtenou z grafu. (a = a´)
Uvažovaná chyba přesného měření 0.1%. Z toho plyne absolutní chyba 0.0002 mm/kg.
a = (0.1643 ( 0.0002) mm/kg
Závěr: Přesnost výsledku podle relativní chyby ve srovnání s hodnotami chyb uvedenými ve skriptech je běžná pro fyzikální měření. Případná chyba byla způsobena nevhodnou konstrukcí měřícího zařízení.
E = (1.656(0.002) ×1011 Pa
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ
STAVEBNÍ FAKULTA
KATEDRA FYZIKY
LABORATORNÍ CVIČENÍ Z FYZIKY
JMÉNO A PŘÍJMENÍ:
ŠKOLNÍ ROK:
ROČNÍK:
SMĚR
KROUŽEK
Tomáš Apl
1998/99
1
VS
1
SPOLUPRACOVAL
MĚŘENO DNE
ODEVZDÁNO DNE
Michal Bartolšic
10.03.1999
ČÍSLO A NÁZEV LABORATORNÍ ÚLOHY
1.6 Tenzometrické a mechanické měření modulu pružnosti v tahu z průhybu statickou metodou
TEPLOTA
23,8°C
TLAK
101,25 kPa
VLHKOST
40 %
V praxi používáme tenzometrické měření k určení statické i dynamické deformace mo