protokoly

problémů změřit. U tělesa obecného tvaru však polohu těžiště předem neznáme a případné náhodné umístění osy kývání O do těžiště E bychom poznali jen podle toho, že takto zavěšené těleso by ztratilo schopnost konat kmity. Doba kmitu fyzického kyvadla s mimotěžištní osou kývání má však konečnou hodnotu, pro kterou platí následující vztah:
a - vzdálenost těžiště
g = 9,81 - grav. konstanta
JO - moment setrvačnosti vzhledem k použité mimotěžištní ose O.
Protože pro nepravidelné těleso neznáme vzdálenost a (polohu těžiště), musíme tento parametr vyloučit ze vztahu. K tomu použijeme přídavné tělísko se známým momentem setrvačnosti Jp , např. váleček s hmotností m a průměrem d :
Tento se umístí na kovovou desku ve vzdálenosti L od osy otáčení O, vzhledem k níž má váleček podle Steinerovy věty moment setrvačnosti Jop :
Připojením přídavného válečku na kovovou desku vznikne složené fyzické kyvadlo s novou dobou kmitu:
Podle definičního vztahu a Steinerovy věty platí :

Použité pomůcky: Upravená kovová deska s přídavným tělískem, svinovací metr, posuvné měřítko, digitální stopky s mezičasem.
Tabulka naměřených a vypočtených hodnot:
n
a/mm
n
a/mm
n
b/mm
n
b/mm
n
c/mm
n
c/mm
n
d/mm
n
d/mm
n
L/mm
n
L/mm
1
251,0
11
251,5
1
601,5
11
601,5
1
100,10
11
99,94
1
34,50
11
34,50
1
502,5
11
502,5
2
251,0
12
251,0
2
601,5
12
601,5
2
99,82
12
99,80
2
34,52
12
34,50
2
502,5
12
502,0
3
251,0
13251,03601,013601,0399,741399,98334,521334,543503,013502,54251,014251,04601,014601,5499,8614100,00434,561434,504502,514503,05251,515251,05601,015601,55100,001599,90534,521534,505502,015502,06251,016251,06601,516601,5699,861699,86634,521634,526502,516502,57251,017251,57601,017601,5799,881799,94734,541734,547502,517502,58251,518251,08601,518601,0899,781899,86834,521834,528503,018502,59251,019251,09601,519601,59100,021999,92934,501934,509502,519503,010251,020251,010601,520601,51099,9020100,041034,522034,5210502,520502,5(251,1(601,35(99,91(34,518(502,53
Kmity
nT/sKmity
nT/sRozdíl
25T/sKmity
nT/sKmity
nT/sRozdíl
25T/s56,403039,4733,0755,933036,5630,631013,033546,1229,091012,123542,7130,591519,684052,6833,001518,334048,7430,412026,244559,3333,092024,474554,9030,432532,815066,12
33,31
25
30,47
50
60,97
30,50
(1T/s=
1,292
(1T/s=
1,220
Výpočet absolutní chyby naměřených hodnot :
- bylo použito statistických funkcí kalkulátoru.
a = (251,10 ( 0,03) mm
HYPER13EMBED Equation.3b = (601,35 ( 0,04) mm
EMBED Equation.3EMBED Equation.3c = (99,91 ( 0,01) mm
EMBED Equation.3EMBED Equation.3d = (34,518 ( 0,003) mm
EMBED Equation.3EMBED Equation.3L = (502,53 ( 0,05) mm
EMBED Equation.3EMBED Equation.3T = (1,29 ( 0,02) s
EMBED Equation.3EMBED Equation.3 T = (1,221 ( 0,001) s
Výpočet relativních chyby naměřených hodnot :
- známé hodnoty: Hmotnost příd. tělesa : m = (363,0 ( 0,1) g
Poloměr příd. tělesa : r = (20,40 ( 0,04) mm
Hmotnost fyz. kyvadla: M = (0,630 ( 0,005) kg

Výpočet momentu setrvačnosti :
A)
= 0,14 ( kg ( m2
B)
C)
Výpočet absolutní chyby :
Hodnoty absolutních chyb měření potřebné pro výpočet absolutní chyby momentu setrvačnosti:
 EMBED Equation.2
 EMBED Equation.3
 EMBED Equation.3
 EMBED Equation.3
 EMBED Equation.3
 EMBED Equation.3
 EMBED Equation.3
 EMBED Equation.3
 EMBED Equation.3
 EMBED Equation.3
 EMBED Equation.3 =7,59.1010 Pa
Výpočet relativní chyby modulu pružnosti ve smyku:
= 4,81 %
Závěr :
Při stanovení modulu pružnosti ve smyku ocelového drátu jsme dospěli k těmto výsledkům:
Modul pružnosti v tahu ve smyku pro ocelového drátu byl 7,59.1010 Pa , chyba byla 0,366.1010 Pa , při srovnání modulu pružnosti ve smyku u ocele z fyz. tabulek, kde G = 8,5.1010 Pa můžeme konstatovat, že odchylka měření nebyla moc velká, rozdíl je ~ 0,9.1010 Pa.
HYPER13 EMBED Equation.3
 EMBED Equation.3
 EMBED Equation.3
 EMBED Equation.3
 EMBED Equation.3
 EMBED Equation.3
 EMBED Equation.3
 EMBED Equation.3
 EMBED Equation.3
 EMBED Equation.3
 EMBED Equation.3
 EMBED Equation.3
 EMBED Equation.3
 EMBED Equation.3
 EMBED Equation.3
 EMBED Equation.3
 EMBED Equation.3
 EMBED Equation.3
 EMBED Equation.3
 EMBED Equation.3
 EMBED Equation.3
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ
STAVEBNÍ FAKULTA
KATEDRA FYZIKY
LABORATORNÍ CVIČENÍ Z FYZIKY
JMÉNO A PŘÍJMENÍ:
ŠKOLNÍ ROK:
ROČNÍK:
SMĚR
KROUŽEK
Tomáš Apl
1998/99
1
VS
1
SPOLUPRACOVAL
MĚŘENO DNE
ODEVZDÁNO DNE
Michal Bartolšic
21.04.1999
ČÍSLO A NÁZEV LABORATORNÍ ÚLOHY
1.11 Stanovení momentu setrvačnosti z doby kyvu fyzického kyvadla
TEPLOTA
24,3°C
TLAK
101,2 kPa
VLHKOST
34 %
Hlavní měření této laboratorní úlohy spočívá ve stanovení J0 tj. v měření doby kmitu T desky bez přídavného tělíska a doby kmitu T s přídavným tělískem.
Úkol: Zjistěte hodnotu místního tíhového zrychlení pomocí reverzního kyvadla.
Pomůcky: 1) Upravená kovová deska s přídavným tělískem
2) Digitální stopky s mezičasem
3) Svinovací metr, posuvné měřítko
Postup měření: Změříme dané údaje, zapíšeme je do tabulky. Změříme postupnou metodou 10x po 5 kmitech dobu kmitu T bez a s přídavným tělískem.
Požité vzorce:
, ,
M = (0,5580(0,005)kg
m = (282,0(0,1)g
n
A/mm
B/mm
C/mmD/mmL/mm1250,8601,099,834,6450,52250,6601,599,634,5450,23250,8601,099,834,4450,24250,6601,599,634,5450,35250,4601,099,634,5450,26250,8601,599,834,6450,37250,6602,099,634,7450,58251,0601,599,834,6450,49250,8601,099,734,5450,510250,6602,099,834,4450,3(250,7601,499,7134,53450,34
Kmity nT/sKmity nT/sRozdíl 25T/sKmity nT/sKmity nT/sRozdíl 25T/s56,333038,2731,9455,733034,0828,351012,623544,932,281010,77
35
39,93
29,16
15
18,97
40
51,21
32,24
15
16,7
40
46,08
29,38
20
25,43
45
57,49
32,06
20
22,87
45
52,14
29,25
25
31,93
50
63,97
32,04
25
28,96
50
58,36
29,4
Výpočet chyb:
A = (250,70(0,05)mm
B = (601,4( 0,1)mm
C = (99,71(0,03)mm
D = (34,53(0,03)mm
L = (450,34(0,04)mm
25Tz = (32,11(0,04)s 25T = (29,108(0,004)s
T z= (1,285(0,002)s T = (1,164(0,002)s
Výpočet:
Výpočet chyby:

Dle konsultací jsme absolutní chybu určili odhadem a podložili výpočtem na zvláštní papír, který ovšem nepřikládáme k vypracovanému protokolu číslo 1.11.
J0 = (0,0234(0,02)kgm2
Závěr: Přesnost výsledku podle relativní chyby ve srovnání s hodnotami chyb uvedenými ve skriptech je běžná pro fyzikální měření. Případná chyba byla způsobena nevhodnou konstrukcí měřícího zařízení. J0 = (0,0234(0,02)kgm2.
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ
STAVEBNÍ FAKULTA
KATEDRA FYZIKY
LABORATORNÍ CVIČENÍ Z FYZIKY
JMÉNO A PŘIJMENÍ:
Jiří Slatinský
ŠKOLNÍ ROK:
1996/97
ROČNÍK:
1.
SMĚR:
vs
KROUŽEK:
33
SPOLUPRACOVAL:
Martin Drnec
MĚŘENO DNE:
24.2.1997
ODEVZDÁNO DNE:
ČÍSLO A NÁZEV LABPRATORNÍ ÚLOHY:
1.11. Stanovení momentu setrvačnosti z doby kyvu fyzického kyvadla
Teplota: 21°C
Tlak: 101,5 kPa
Vlhkost vzduchu: 31%
Teorie:Těleso, u kterého moment setrvačnosti J0 určujeme, je tvaru tenké desky o délce
b, šířce c, hmotností M a osou otáčení, která leží mimo těžiště. Vzdálenost těžiště
od osy otáčení je a. Pro těleso obecného tvaru, u kterého neznáme polohu těžiš-
tě, se užívá přídatné tělísko se známou hmotností m a průměrem d. To se umístí
na kovovou desku ve vzdálenosti L od osy otáčení.




Pomůcky: Upravená kovová deska s připraveným tělískem, svinovací metr, posuvné mě-
řítko, digitální stopky s mezičasem
Tabulka:
n
HYPER13 EMBED Equation.2 HYPER141252,5602,5101,034,5528,02253,0602,0100,034,6528,03252,0602,0100,534,6528,54253,0602,0100,534,6528,05253,0602,5101,034,7529,06252,0602,0101,034,5528,07252,5602,5101,034,6528,08252,5602,5100,534,6528,59252,0601,5100,534,7529,010252,5602,0100,534,6529,011253,0602,0100,034,6528,012252,0602,0100,534,7528,513253,0602,5101,034,6528,514252,0602,0100,534,6528, =SUM(NAD) 015252,5602,5101,034,8 =SUM(NAD) 528,016252,5602,5100,034,6528,017252,0602,0100,534,6528,518253,0602,0101,034,6528,019252,0602,0100,534,7529,020252,0602,5101,034,6528,0Kmity n EMBED Equation.2 Rozdíl
 EMBED Equation.2 Kmity n EMBED Equation.2 Kmity n EMBED Equation.2 Rozdíl EMBED Equation.2 55,943036,59
30,65
5
6,57
30
40,41
33,84
10
11,91
35
42,85
30,94
10
13,16
35
46,94
33,78
15
18,16
40
49,03
30,87
15
19,97
40
53,59
33,62
20
24,34
45
56,13
31,79
20
26,66
45
60,41
33,75
25
30,31
50
62,31
32,00
25
33,53
50
67,19
33,66
31,25
33,73
Zpracování naměřených údajů:





Výpočet chyby:
Pravděpodobná chyba







Závěr: Moment setrvačnosti , vypočítaný podle experimentálního vzorce, jsme srovnali s výpočtem pomocí teoretického vzorce . Rozdílné výsledky byly způsobeny nepřesnostmi měření.
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ
STAVEBNÍ FAKULTA
KATEDRA FYZIKY
LABORATORNÍ CVIČENÍ Z FYZIKY
JMÉNO A PŘÍJMENÍ :

ŠKOLNÍ ROK:
ROČNÍK:
SMĚR:
KROUŽEK:
SPOLUPRACOVAL:

MĚŘENO DNE:
ODEVZDÁNO DNE:
ČÍSLO A NÁZEV LABORATORNÍ ÚLOHY:
1.12 Stanovení modulu setrvačnosti tělesa pomocí torzních kmitů
Teplota:22,8 0C
Vlhkost: 33 %
Tlak: 102,2 kPa
Teorie:
Torzní kyvadlo s dobou kmitu T jsme realizovali zavěšením tělesa na vlákno či drát o průměru d a délce L. Pootočením tělesa okolo svislé osy závěsu se těleso torzně rozkmitá. Důležitou podmínkou správnosti měření pomocí torzních kmitů přitom je to, aby se podélná osa závěsu ztotožnila s osou tělesa, ke které se vztahuje moment setrvačnosti. Při měření použijeme přídavné tělísko se známým momentem setrvačnosti. Přídavné tělísko o hmotnosti m a válcového průměru D umístíme na měřené těleso tak, aby osa válce byla totožná s podélnou osou závěsu, čímž dojde ke změně doby kmitů z T na T1.
Výsledný moment setrvačnosti :


Pomůcky: Závěsné zařízení s vyšetřovaným tělesem, sada přídavných tělísek (válečků), digitální stopky s mezičasem, posuvné měřítko.
Tabulky naměřených a vypočtených hodnot:
Kmity n
HYPER13EMBED Equation.3EMBED Equation.3EMBED Equation.3Kmity n EMBED Equation.3Rozdíl
EMBED Equation.3Kmity nEMBED Equation.3Kmity nEMBED Equation.3RozdílEMBED Equation.359,773059,2749,50511,333067,9356,601019,773569,5349,761022,123578,9356,811529,684079,3049,621534,034090,3756,342039,874589,3049,432045,1845101,5356,352549,535099,1249,592556,3350113,1256,79(25T1=49,58(25T2=56,58 (T1= 1,9968 (T2= 2,2568
nEMBED Equation.3EMBED Equation.3189,42689,381189,541688,64289,36789,401289,261789,68389,72889,421389,281889,50489,56989,641489,021989,58589,621089,501589,422089,70(D=89,432
Známé hodnoty: hmotnost příd. válce m = (506,1 ( 0,1)g
hmotnost komol. kužele M = (3,115 ( 0,001)kg
poloměry komol. kužele R1 = (39,0 ( 0,1)mm
R2 = (27,2 ( 0,1)mm
Výpočet absolutní chyby naměřených hodnot :
D = (89,43 ( 0,04)mm
T1 = (1,997 ( 0,001)mm
T2 = (2,2568 ( 0,0003)mm
Výpočet relativních chyb naměřených hodnot :
Výpočet absolutní chyby momentu setrvačnosti:

Přímý výpočet momentu setrvačnosti:


Absolutní chyba výsledku:
Výpočet relativní chyby momentu setrvačnosti:
Závěr:
Moment setrvačnosti vypočítaný pomocí teoretického vzorce, , jsme srovnali s hodnotou vypočtenou pomocí experimentálního vzorce s relativní chybou 0,2%. Rozdílné výsledky byly způsobeny nepřesnostmi měření.
HYPER13 EMBED Equation.3
 EMBED Equation.3
 EMBED Equation.3
 EMBED Equation.3
 EMBED Equation.3
 EMBED Equation.3
 EMBED Equation.3
 EMBED Equation.3
 EMBED Equation.3
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ
STAVEBNÍ FAKULTA
KATEDRA FYZIKY
LABORATORNÍ CVIČENÍ Z FYZIKY
JMÉNO A PŘÍJMENÍ:
ŠKOLNÍ ROK:
ROČNÍK:
SMĚR
KROUŽEK
Tomáš Apl
1998/99
1
VS
1
SPOLUPRACOVAL
MĚŘENO DNE
ODEVZDÁNO DNE
Michal Bartolšic
28.04.1999
ČÍSLO A NÁZEV LABORATORNÍ ÚLOHY
1.12 Stanovení momentu setrvačnosti tělesa pomocí torzních kmitů
TEPLOTA
24,3°C
TLAK
101,8 kPa
VLHKOST
48 %
Hlavní měření této laboratorní úlohy spočívá ve stanovení J0 tj. v měření doby kmitu T desky bez přídavného tělíska a doby kmitu T s přídavným tělískem.
Úkol: Zjistěte hodnotu místního tíhového zrychlení pomocí reverzního kyvadla.
Pomůcky: 1) Závěsné zařízení s vyšetřovaným tělesem
2) Sada přídavných tělísek
3) Digitální stopky s mezičasem , posuvné měřítko, svin. metr
Postup měření: Změříme dané údaje, zapíšeme je do tabulky. Změříme postupnou metodou 10x po 5 kmitech dobu kmitu T bez a s přídavným tělískem.
Požité vzorce:
, , ,
m = 506,1g
n
D/mm189,5288,6389,4489,6588,8689,4789,5889,6988,61088,81189,81289,61389,41489,51588,91689,21789,61889,51989,42088,889,275D = (89,28 (0,08)mm
Kmity nT/sKmity nT/sRozdíl 25T/sKmity nT/sKmity nT/sRozdíl 25T/s59,113057,4948,38510,663065,2854,621018,643567,1448,51021,503576,5355,031528,394076,6448,251532,344087,2254,882038,024586,2948,272043,374597,9854,512547,555095,7848,232554,0950108,99
54,90
25Tz = (48,33(0,05)s 25T = (54,78(0,09)s
T = (1,93(0,002)s T 1 = (2,19(0,004)s
Výpočet:
Výpočet chyby:

J0 = (0,0017(0,0 )kgm2
Závěr: Přesnost výsledku podle relativní chyby ve srovnání s hodnotami chyb uvedenými ve skriptech je běžná pro fyzikální měření. Případná chyba byla způsobena nevhodnou konstrukcí měřícího zařízení. J0 = (0,0017(0,0 )kgm2.
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ
STAVEBNÍ FAKULTA
KATEDRA FYZIKY
LABORATORNÍ CVIČENÍ Z FYZIKY
JMÉNO A PŘIJMENÍ:
Jiří Slatinský
ŠKOLNÍ ROK:
1996/97
ROČNÍK:
1.
SMĚR:
vs
KROUŽEK:
33
SPOLUPRACOVAL:
Martin Drnec
MĚŘENO DNE:
3.3.1997
ODEVZDÁNO DNE:
ČÍSLO A NÁZEV LABPRATORNÍ ÚLOHY:
1.12. Stanovení momentu setrvačnosti tělesa pomocí torzních kmitů
Teplota: 20(C
Tlak: 102,8 kPa
Vlhkost vzduchu: 34%
Teorie: Torzní kyvadlo s dobou kmitu T jsme realizovali zavěšením tělesa na vlákno či
drát o průměru d a délce L. Pootočením tělesa okolo svislé osy závěsu se těleso
torzně rozkmitá. Důležitou podmínkou správnosti měření pomocí torzních kmitů
přitom je to, aby se podélná osa závěsu ztotožnila s osou tělesa, ke které se
vztahuje moment setrvačnosti. Při měření použijeme přídavné tělísko se známým
momentem setrvačnosti. Přídavné tělísko o hmotnosti m a válcového průměru D
umístíme na měřené těleso tak, aby osa válce byla totožná s podélnou osou zá-
věsu, čímž dojde ke změně doby kmitů z T na T1.



Pomůcky: závěsné zařízení s vyšetřovaným tělesem, sada přídavných tělísek (válečků),
digitální stopky s mezičasem, posuvné měřítko (event. Svinovací metr)
Tabulka:
Kmity n
Kmity n
Rozdíl
HYPER13 EMBED Equation.2 Kmity n EMBED Equation.2 Kmity n EMBED Equation.2 Rozdíl EMBED Equation.2 59,773059,2749,50511,333067,9356,601019,773569,5349,761022,123578,9356,811529,684079,3049,621534,034090,3756,342039,874589,3049,432045,1845101,5356,352549,535099,1249,592556,3350113,1256,7949,5856,58
n EMBED Equation.2  EMBED Equation.2 190,2690,11190,11689,8289,4789,4
12
90,0
17
89,6
3
90,9
8
89,8
13
89,4
18
90,0
4
89,3
9
89,6
14
90,2
19
90,4
5
89,8
10
89,7
15
89,6
20
89,8
89,86
Zpracování naměřených údajů:


Přímý výpočet :
komolý kužel -

Výpočet chyby:
Pravděpodobná chyba
Relativní chyba



Absolutní chyba výsledku:
s relativní chybou 1%
Závěr: Moment setrvačnosti vypočítaný pomocí teoretického vzorce, , jsme srovnali s hodnotou vypočtenou pomocí experimentálního vzorce s relativní chybou 1%. Rozdílné výsledky byly způsobeny nepřesnostmi měření.
TEPLOTA: 250C
VLHKOST: 30%
TLAK: 105,1 Pa
TEORIE: Povrchové napětí kapalin je definováno jako síla působící na povrchu kapaliny na jednotku délky, tedy , kde F je síla působící na částice na povrchu kapaliny ležící na křivce délky l . Pro měření povrchového napětí pomocí torzních vah využijeme drátu z látky, kterou kapalina smáčí, tj. U níž síly působící mezi molekulami této látky a kapaliny jsou větší než síly mezi molekulami uvnitř kapaliny. Potom vytahujeme-li drátek z kapaliny, je drátek ke kapalině přitahován silou , kde l je délka drátu. Výše uvedený vztah platí jen pro tenký drátek, aby bylo možné celý jeho objem zvednout nad hladinu, aniž porušíme silové působení. Sílu F, kterou drátek zdvíháme, zvětšujeme, až dojde k odtržení drátku od kapaliny. V tomto okamžiku je povrchové napětí rovno Sílu F budeme realizovat pomocí torzních vah. Schéma měřícího zařízení se skládá ze stolku, na němž leží miska s měřenou kapalinou. Drátěný rámeček délky l je zavěšen na ramenu torzních vah. Před použitím vah je nutno ocejchovat. Cejchování provádíme pomocí závaží.
Sílu potřebnou k odtržení drátěného rámečku od kapaliny tedy zjišťujeme podle úhlu zkroucení ocelového drátu torzních vah. Závislost úhlu zkroucení na síle F je lineární , kde a je citlivost vah a je poloha nezatíženého ukazatele torzních vah. Je-li drátěný rámeček kruhový, bude po dosazení výše uvedeného vztahu povrchové napětí následující
POMŮCKY: a) Torzní váhy
b) Sada zlomkového závaží
c) Miska
d) Nádoby s měřenými kapalinami
VÝPOČTY:
im/gF/N EMBED Equation.2  EMBED Equation.2  EMBED Equation.2 100.0000000.00.0000.00020,20,00196227,53,8490,054030,40,00392454,715,3970,214640,60,00588685,834,6440,505050,80,007848115,061,5910,902561,00.009810144,096,2361,412671,20.011772173,5138,5792,042481,40.013734203,0188,6222,78809100,054936 =SUM(výše) 803,5 =SUM(výše) 538,918 =SUM(výše) 7,9191
 EMBED Equation.2  EMBED Equation.2
i EMBED Equation.2  EMBED Equation.2 /mmi EMBED Equation.2  EMBED Equation.2 /mm1127,5-0,25192-0,352128+0,25292,5+0,153127-0,75393+0,654127-0,75492,5+0,155126,5-1,25592,5+0,156129,5+1,75693+0,657128,5+0,75792-0,358127,5-0,25892-0,359129+1,25992,5+0,1510127-0,751091,5-0,85Graf cejchovní křivky torzních vah:
Výpočet citlivosti torzních vah pomocí numerické metody nejmenších čtverců:

VÝPOČET ABSOLUTNÍ A RELATIVNÍ CHYBY:
Absolutní chyba:
Relativní chyba:

Výpočet chyby úhlů:

a) Průměr z průměrů ................142,260
Součet kladných odchylek.....+1,200
Absolutní chyba:

Relativní chyba:

b) Průměr z průměrů.....................81,630
Součet kladných odchylek........+0,880
Absolutní chyba:

Relativní chyba:

Výpočet povrchového napětí kapaliny, jeho absolutní a relativní chyby

Absolutní chyba: a okeny

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ
STAVEBNÍ FAKULTA
KATEDRA FYZIKY
LABORATORNÍ CVIČENÍ Z FYZIKY
JMÉNO A PŘIJMENÍ:
Jiří Slatinský
ŠKOLNÍ ROK:
1996/97
ROČNÍK:
1.
SMĚR:
vs
KROUŽEK:
33
SPOLUPRACOVAL:
Martin Drnec
MĚŘENO DNE:
17.3.1997
ODEVZDÁNO DNE:
ČÍSLO A NÁZEV LABORATORNÍ ÚLOHY:
3.1. Frekvenční závislost činitele zvukové pohltivosti
Teplota: 18(C
Tlak: 101.5 kPa
Vlhkost vzduchu: 28%
Teorie: Měření jsme prováděli v Kundtově trubici pro vzorek polystyrenu. Pro popsání tohoto přístroje zde uvádíme jeho schéma


Polohy maxim a minim je možné hledat pomocí malé mikrofonní sondy umístěné uvnitř trubice. Po stanovení průměrné vzdálenosti sousedních minim a maxim ((l = (/4) ověříme frekvenci podle vztahu
, kde c = rychlost zvuku ve vzduchu = 343 m/s

Akustická minima a maxima se projeví min. a max. hodnotami elektrického napětí na digitálním voltmetru ,který je spojen s mikrofonní sondou. Potom činitel zvukové pohltivosti ( se stanoví ze vztahu

Pomůcky: Měřicí zařízení ,napájecí stejnosměrný zdroj ,generátor RC (10Hz - 10Mhz) ,voltmetr anal