Podklady- hlavně výkresy

ho potrubí DN 70 a DN 90  se nesmí odvádět splašky s tuky od velkokuchyňských zařízení
 |  HYPERLINK "http://tzb.fsv.cvut.cz/?page=podklady/kan/?mod=vyuka&TZB=f1203927ec0f127ede5744279a331cac" Výuka |   HYPERLINK "http://tzb.fsv.cvut.cz/?page=podklady/kan/?mod=akce&TZB=f1203927ec0f127ede5744279a331cac" Akce |   HYPERLINK "http://tzb.fsv.cvut.cz/?page=podklady/kan/?mod=vedavyzkum&TZB=f1203927ec0f127ede5744279a331cac" Věda a výzkum |   |   |   |  entrum |   HYPERLINK "http://tzb.fsv.cvut.cz/?page=podklady/kan/?mod=zltab&TZB=f1203927ec0f127ede5744279a331cac" Zlatá tabulka |   HYPERLINK "http://tzb.fsv.cvut.cz/?page=podklady/kan/?mod=kariera&TZB=f1203927ec0f127ede5744279a331cac" Kariéra
 
 
 INCLUDEPICTURE "A:\\fislogo.gif" \* MERGEFORMATINET
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Seminář ke specializovanému projektu
ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD Z MALÝCH ZDROJŮ ZNEČIŠTĚNÍ
 
 
 
 
 
 
Datum: Květen 2000
Vypracoval: Jiří Mikulenka
 
 
ÚVOD
VODOHOSPODÁŘSKÁ SITUACE V ČESKÉ REPUBLICE
V dnešní době dosahují hustota osídlení, intenzita průmyslové výroby a produktivita zemědělství v České republice tak vysokých hodnot, že prostředí, v němž žijeme, musí být před jejich vlivy důsledně a plánovitě chráněno. Množství odpadních hmot všech druhů v kategoriích látek tuhých, kapalných i plynných vzrůstá a vyvolává kromě jiného soustavné zvyšování nákladů potřebných k omezování jejich negativních vlivů na naše životní prostředí.
Vědeckotechnický pokrok v zachycování, využívání a likvidaci odpadních hmot dosáhl takového stupně, že je možno omezit jimi vyvolávané poškozování životního prostředí. Úplnému vyřešení tohoto problému zabraňují především ekonomické důvody. Pravděpodobně žádný stát není tak bohatý, aby mohl beze zbytku zabezpečit u kterékoliv kategorie odpadních látek jejich zneškodnění v celém rozsahu.
Až na malé výjimky máme k dispozici jen tu vodu, která spadne na naše území. Ze srážek se asi třetina vypaří, část spotřebuje rostlinstvo, část energetika a průmysl, část se vsákne do země, kde doplňuje zásoby podzemní vody, a zbytek odtéká v povrchových tocích.
Celostátně je voda využívána vícekrát, tzn. Voda je z řeky odebírána a do řeky vracena; o něco níže je voda z toku opět odebírána k různým účelům a po použití opět vracena. I když se u vody použité pro obyvatelstvo a průmysl část nevrátí (vypaří se, stane se součástí výrobku apod.), jde zpravidla o menší množství. Naproti tomu z vody odebrané pro zemědělskou výrobu se bezprostředně do vodních toků nevrátí prakticky nic. Intenzifikace zemědělství, zejména rostlinné výroby, se bez zvýšeného množství vody neobejde. Potřeba vody pro obyvatelstvo i průmysl se rovněž zvyšuje, některými opatřeními je však možno tento růst omezit, popř. i zastavit. Vzrůstající počet obyvatel však větší množství vody nutně vyžaduje. Množství vody, které máme k dispozici na jednoho obyvatele, se proto bude zmenšovat a poroste vícenásobné využívání vody.
Od padesátých let tohoto století se v souvislosti s rychlým rozvojem průmyslu čistota našich vod soustavně zhoršuje. V dlouhých úsecích mnoha našich řek klesla jakost vody až na nejhorší stupeň. Pro odstranění tohoto stavu se přistoupilo nejdříve k opatřením legislativním (vládní usnesení, vyhlášky), po nichž následovala postupná výstavba čistíren odpadních vod u větších měst a průmyslových závodů s nejrůznějšími odpadními vodami. Výstavba čistíren se v etapách rozšiřuje i na menší zdroje odpadních vod. Postupně byly zrušeny, resp. převedeny na jinou výrobní technologii, i některé průmyslové závody produkující velká množství vysoce závadných odpadních vod (zejména celulózky).
Souhrn těchto zásahů vedl v dalších obdobích ke zpomalení růstu znečištění vod a k ozdravění některých silně znečištěných úseků vodních toků.
V posledních desetiletích se objevil nový činitel ohrožující jakost vod. Zemědělství, jehož úkolem je vyprodukovat dostatek potravin pro rostoucí počet obyvatel, nutně zvyšuje dávky průmyslových hnojiv v zájmu intenzifikace rostlinné výroby a uplatňuje ošetřování kultur pesticidy. Část těchto látek (hnojiv i pesticidů) se dostává do podzemních i povrchových vod a zvyšuje tak jejich znečištění. Přestože byly v poslední době vyvinuty a uplatněny metody co nejpřesnějšího dávkování hnojiv i ochranných látek, nelze předpokládat vyřešení tohoto problému beze zbytku.
Aby bylo možno vodu na našem území co nejvíce využít, stavěly se celé soustavy přehrad, zadržující vysoké průtoky a umožňující rovnoměrné využívání vody. Tato výstavba spolu s výstavbou vodovodů s úpravnami vody a kanalizací (včetně čistíren odpadních vod) patří u nás k velmi nákladnému investičnímu komplexu.
Česká republika dosáhla stavu, kdy musí být s veškerou vodou, kterou máme k dispozici, zacházeno co nejhospodárněji. Toto hospodaření vyžaduje zachovat i jakost vody alespoň takovou, aby ji bylo možno vícenásobně použít bez neúměrně vzrůstajících nákladů na její úpravu.
ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD
Zákon o vodách (vodní zákon) č. 138/1973 Sb. V odst. 1 § 23 stanoví, že kdo vypouští odpadní vody do vod povrchových nebo podzemních, je povinen zajišťovat zejména zneškodnění vypouštěných odpadních vod způsobem odpovídajícím současnému stavu technického pokroku.
Zákon nerozlišuje druh odpadních vod ani jejich množství, platí bez omezení na veškeré vypouštěné odpadní vody.
Odpadní vody se zneškodňují v čistírnách odpadních vod různým způsobem, popř. technologií odpovídající druhu odpadní vody, jejíž složení u průmyslových odpadních vod bývá velmi různorodé. Odpadní vody od obyvatelstva a podobné vody produkované většími sídlištními celky (městy) se zneškodňují (čistí) v různě velkých, stavebně složitých čistírnách vybavených technologickým zařízením. Tyto čistírny projektují specializované projektové organizace a stavějí je příslušné stavební společnosti. Provoz těchto čistíren vyžaduje stálou obsluhu a značný energetický příkon. Jejich účinnost bývá 90 a více procent.
Naše vodní toky však vyžadují (a zákon to nařizuje), aby byly odpadní vody u všech, i u malých zdrojů před vypouštěním zneškodněny způsobem odpovídajícím současnému technickému pokroku. Menší čistírny odpadních vod nelze projektovat a stavět pouhým zmenšením čistíren velkých. Čistírna pro 100 obyvatel vyžaduje zcela jiné uspořádání než čistírna pro 100000 obyvatel.
Podle ČSN 73 67 08 Domovní čistírny odpadních vod jsou čistírny splaškových vod z jednotlivých objektů nebo jejich skupin s kapacitou do 100 m3 za den. Tyto čistírny vyžadují samostatnou splaškovou kanalizaci.
Provoz čistírny nemá vyžadovat trvalou obsluhu. Čistírna má fungovat pouze za pravidelného dozoru a občasné obsluhy. Nelze počítat s odborně školenými zaměstnanci. Spotřeba energie má být co nejmenší, a kde to je možné, má být čistírna řešena tak, aby vůbec nevyžadovala přívod energie. Stavební provedení a strojní zařízení má být jednoduché, odolné proti vlivům povětrnosti a vlivu odpadní vody, aby údržba byla nenáročná.
Situování, popř. zakrytím čistírny se musí co nejvíce omezit nepříznivé působení na okolí (hygienické vlivy, zápach, hmyz, hluk, estetické vlivy apod.).
Projekty malých kanalizací (včetně domovních čistíren) obvykle zpracovávají různé projektové složky, zpravidla v rámci ostatní projektové činnosti, v zájmu komplexnosti jimi zpracovávaných projektů.
 
 
NÁLEŽITOSTI PROJEKTU
Náležitosti projektů obecně stanoví vyhláška Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj č. 5/1987 Sb., o dokumentaci staveb.
Projekt odkanalizování objektu a čištění odpadních vod má podle vyhlášky obsahovat kromě náležitostí podle vyhlášky i přílohy, z nichž je možno posoudit způsob odvedení odpadních vod a jejich vliv na recipient.
Projekt čistírny odpadních vod musí obsahovat vodohospodářskou část, kterou tvoří tyto údaje :
výpočet množství odpadních vod a způsob jejich odtoku,
výpočet znečištění odpadních vod celkově i podle druhů (suspendované látky, BSK5 apod.), i jeho předpokládané denní, popř. roční množství,
návrh způsobu čištění odpadních vod, předpokládaná výše zachyceného (odbouraného) znečištění, jenž bude odcházet dále do recipientu,
výpočet množství zachycených a vyprodukovaných látek a způsob jejich likvidace,
charakteristika a vhodnost recipientu, třída jeho čistoty a její ovlivnění vypouštěnou vodou.
Je přirozeně rozdíl v podrobnostech a šíři zpracování, jde-li o jednoduchý septik pro rodinný domek s odtokem do řeky, nebo o čistírnu pro rekreační objekt (počet hostů a personálu dosahuje několika set) a odpadem zaústěným do vodárenského toku.
POUŽITÉ NÁZVOSLOVÍ
Aerátor : zařízení (mechanické) na disperzi vzduchu ve vodě v provzdušovací nádrži.
Aktivace : biologické čištění odpadních vod oživeným kalem v nádrži za umělého provzdušování.
Biodisky : zařízení na biologické čištění odpadní vody; skládá se z pomalu rotujících kotoučů na společné horizontální ose, částečně ponořených v odpadní vodě, které jsou pokryty biologickou blánou.
Biofiltr, biologický filtr : objekt na biologické čištění odpadních vod jejich průtokem
přes náplň s biologickým povlakem (blánou).
Česle : zařízení (ocelové pruty, mezi nimiž jsou stejné mezery) na odstraňování hrubých suspendovaných látek a plovoucích předmětů ze surové odpadní.
Déšť návrhový : fiktivní (neskutečný) déšť, který se bere za základ pro výpočet průtoku stokovou sítí. Je určen trváním (minuty), stálou intenzitou [ l/(s ha)] a periodicitou (kolikrát za rok se pravděpodobně vyskytne).
Doba zdržení (T, Ts) : doba, po kterou voda zůstává v jistém objektu (nádrži, zařízení). Rozlišuje se doba zdržení teoretická , tj. podíl objemu nádrže a průtoku T=V/Q, a skutečná Ts=a*T, a