Otázky financování

ého papíru).
Proč je nezbytné respektovat ve finančním rozhodování faktor času a kde se nejvíc zohledňuje?

Peněžní prostředky, které podnik má k dispozici okamžitě, nejsou ekvivalentní se stejnými peněžními prostředky, které získá v budoucnosti. Peníze, se kterými podnik disponuje v současnosti, mají pro něho větší význam, větší hodnotu než tytéž peníze, získané v budoucnosti. Je tomu tak proto, že současné peněžní prostředky může podnik finančně investovat a okamžitě tak získávat úrokové výnosy. Proto při finančním rozhodování je třeba respektovat faktor času.
Faktor času se uplatňuje zejména:
při rozhodování o investicích (výběru investičních variant)
při kalkulaci výhodnosti jednotlivých forem financování fixního majetku (při hledání optimální kapitálové struktury),
při stanovení tržní ceny majetku podniku, event. jeho jednotlivých složek.
Uveďte faktory, které ovlivňují základ tržní ceny podnikových obligací
Obligace – je cenný papír s fixními výnosy, zajišťuje relativně stálé úroky či dividendy pro své vlastníky po celé období. Majitel obligace je věřitelem. Obligace je obvykle splatná k určitému okamžiku.
Základ tržní ceny obligace na sekundárním kapitálovém trhu je závislý na:
diskontovaném ročním výnosu obligace,
diskontované nominální ceně obligace, splatné za stanovené období.
Požadovaná míra výnosnosti vychází z běžné úrokové míry u dlouhodobých vkladů a očekávaného rizika, spojeného s koupi obligace příslušného podniku. Čím vyšší očekáváme riziko, tím je vyšší i požadovaná míra výnosnosti a zároveň nižší tržní cena obligace.
Definujte pojem „riziko“. Blíže charakterizujte riziko podnikatelské
Riziko – definované jako možnost odchylek dosažených výsledků od očekávaných, lze kvantitativně vyjádřit pomocí pravděpodobnosti. Pravděpodobnost vyjadřuje možnost vzniku určité události. Riziko můžeme obecně definovat jako možnost, že dosažené výsledky se odchylují od předpokladu.
Systematické (tržní) riziko vzniká v důsledku změn v celkovém ekonomickém prostředí a dotýká se všech podniků.
Nesystematické (jedinečné) riziko je specifické pro jednotlivé obory či podniky.
Riziko podnikatelské – můžeme definovat jako možnost, že dosažené výsledky podnikání se budou příznivě či nepříznivě odchylovat od předpokládaných výsledků. Vzniká v důsledku proměnlivosti hospodářských výsledků za určité období. Je ovlivněno mnoha faktory, zejména proměnlivostí tržeb a nákladů, diverzifikací výroby, postavením firmy na trhu, výběrem technologie výroby aj.
Jaký je vztah mezi rizikem a požadovanou výnosností investice?
Požadovaná míra výnosnosti představuje míru výnosnosti, kterou žádá investor jako kompenzaci za to, že odložil spotřebu a podstupuje riziko. Tato míra výnosnosti má podstatný vliv na různé podnikové propočty a kalkulace, zejména na současnou hodnotu peněžních příjmů z investic, tržní cenu různých cenných papírů, náklady kapitálu podniku a kapitálovou strukturu. Čím větší riziko investor podstupuje, tím vyšší výnosnost požaduje.
Definujte kategorii „základní jmění“. Čím je ovlivněna jeho minimální výše a kolik činí u společností kapitálových, fyzických podnikatelských subjektů a obchodních společností?
Základní jmění – je souhrn peněžních a nepeněžních vkladů společníků. Je to základ finančního hospodaření podniku.
Kapitálové společnosti – u akciové společnosti vzniká základní jmění prodejem akcií. Jeho výše je dána počtem prodaných akcií a jejich nominální hodnotou. V ČR je zákonem stanovená minimální výše základního akciového kapitálu 1 000 000 Kč. Základní jmění a.s. je možné tvořit pomocí různých druhů akcií: např. kmenových, prioritních, zaměstnaneckých. Společnosti mohou také vydávat dluhopisy (směnitelné obligace), s nimiž je spojeno v určitém okamžiku předkupní právo na akcie ( v ČR může společnost vydávat tyto dluhopisy až do výše 50% základního jmění).
Fyzické podnikatelské subjekty – jejich prvotní kapitálový vklad je omezen osobními peněžními prostředky jednotlivce. Může jej zvýšit tichý společník, který pak ručí svým vkladem, ale nemá vliv na vedení podniku.
U veřejných obchodních společností – vzniká prvotní vklad jednotlivých společníků na základě společenské smlouvy. Ta upravuje i další vnitřní vztahy ve společnosti, jako je druh vkladu, výpovědní lhůty, účast na zisku a ztrátě apod. Souhrn peněžních vkladů a v penězích vyjádřených nepeněžních vkladů společníků tvoří základní jmění společnosti. Všichni společníci ručí za závazky společně a nerozdílně veškerým svým majetkem (ne jen vkladem).
U komanditní společnosti – vzniká prvotní kapitálové vybavení na základě společenské smlouvy obdobně jako u veřejných obchodních společností. Jsou zde však dva typy společníků, odlišné z hlediska ručení:
komanditisté (ručí za závazky jen do výše svého vkladu),
komplementáři (ručí za závazky celým svým majetkem).
Každá komanditní společnost musí sestávat minimálně z jednoho komanditisty a z jednoho komplementáře. Výše vkladů komanditistů je součástí společenské smlouvy, ale není stanovena zákonem. Souhrn všech vkladů komanditistů tvoří základní jmění.
Společnost s ručením omezeným – je kapitálovou společností, její základní jmění v ČR nejméně 100 000 Kč se tvoří povinně předem stanovenými vklady společníků. Společnost s r.o. odpovídá za své závazky celým svým majetkem. S.r.o. může být založena jednou osobou, max. může mít 50 společníků. Poměr vkladu společníka k základnímu jmění společnosti se nazývá obchodní podíl. Tvorba rezervního fondu je povinná od okamžiku, kdy podnik vytvoří roční zisk.

Uveďte jednotlivé složky majetku podniku a definujte je
Majetková struktura podniků - představuje podrobnou strukturu aktiv podniku.
Základním hlediskem členění aktiv je především doba jejich upotřebitelnosti, event. rychlost a obtížnost jejich konverze v peněžní prostředky, aby bylo možné uhradit splatné závazky (hledisko likvidity).
Majetkovou strukturu a.s. v ČR lze charakterizovat takto:
Pohledávky za upsané vlastní jmění
Stálý majetek (aktiva)
Nehmotný investiční majetek
Hmotný investiční majetek
Finanční majetek (investice) dlouhodobé povahy
Oběžný majetek (aktiva)
Zásoby
Pohledávky dlouhodobé
Pohledávky krátkodobé
Vklady v bance
Peněžní prostředky v hotovosti
Ostatní majetek (aktiva)
Náklady příštích období
Příjmy příštích období
Pohledávky za upsané jmění – zachycují stav nesplacených akcií nebo podílů jako jednu z protipoložek základního jmění. Jsou to pohledávky za akcionáři.
Nehmotný investiční majetek – zahrnuje nehmotné výsledky výzkumné činnosti, různá ocenitelná práva (např. know-how, licence, autorská práva), sofrware.
Hmotný investiční majetek – tvoří pozemky, budovy, stavby bez ohledu na jejich pořizovací cenu, samostatné movité věci (stroje, dopravní prostředky) s pořizovací cenou nad 20 000 Kč a dobou použitelnosti nad 1 rok, trvalé porosty, základní stádo aj.
Finanční majetek (investice) dlouhodobé povahy – zahrnuje nakoupené obligace, vkladové listy, termínované vklady, půjčky poskytnuté jiným podnikům aj. U úvěrových cenných papírů musí být splatnost delší než 1 rok. Patří sem i nemovitosti, které podnik nakoupí pro účely obchodování s nimi, pronajímání či uložení volných peněžních prostředků.
Zásoby – představují skladovaný materiál, nedokončené výrobky, polotovary