Modul 4

ny
- odhaduje se, že až 5% prodaného benzinu se tak dostává do ovzduší
DŘEVO A CELULÓZA
Chemické složení dřeva - přírodní heterogenní materiál
49% C, 44% kyslík a 6% vodík
-hlavní složky:
a) sacharidická část - 70% - celulóza, hemicelulóza
b) aromatická část - lignin
- doprovodné složky - organické a anorganické
Sacharidy (glycidy, cukry)
- Jedny z nejrozšířenějších přírodních látek
jednoduché (monosacharidy)
- obecného složení CnH2nOn (n=2-7)
- velmi účinné přísady zpomalující tuhnutí cementu
- glukóza, ribóza, fruktóza, galaktóza
složené - vznikají řetězením molekul jednoduchých sacharidů
- ze 2 molekul monosacharidu (disacharidy (sacharóza, maltóza)
- řetězením většího počtu molekul (polysacharidy (škrob, celulóza)
- vazba mezi molekulami monosacharidů uskutečněna prostřednictvím kyslíkových můstků
- sacharidy vznikají v přírodě v rostlinách biochemickým procesem - fotosyntézou:


celulóza - podstatou podpůrné tkáně rostlin
- řetězce celulózy vzájemně spojeny vodíkovými můstky ( příčinou odolnosti celulózy proti působení vody a rozpouštědel
- estery celulózy - do prefabrikovaných omítkových směsí a speciálních kompozitů
- celulózová vlákna se ve stavebnictví používají jako rozptýlená výstuž
- působením silných kys. a zásad podléhá hydrolýze
hemicelulózy - lineární polysacharidy s řetězcem kratším, než je u celulózy
lignin - polymerní látkou aromatického charakteru
- stavební jednotka - fenylpropan
- zvyšuje tlakovou pevnost dřeva a jeho odolnost

plastifikační přísady - ovlivňují zpracovatelnost betonu
- snížení povrchového napětí, a tím dokonalejšího smáčení povrchu cementových zrn
Znehodnocující činitelé dřeva a ochrana proti nim
a) biotické (bakterie, houby, hmyz)
b) abiotické (povětrnostní vlivy)
BIOTICKÉ poškození dřeva
bakterie - malý vliv na degradaci dřeva
houby - potřebují vhodnou kombinaci vlhkosti (nad 30%) a teploty (20- 25oC)
- stopkovýtrusné celulózovorní - rozkládají pouze polysacharidy
( hnědá hniloba
- stopkovýtrusné lignivorní ( bílá hniloba
hmyz - vytváří v dřevní hmotě chodbičky a dutinky ve stadiu larev, které se vylíhnou z nakladených vajíček ( dřevo ztrácí pevnost a celistvost
- červotoč a tesařík krovový
ABIOTICKÉ poškození dřeva
- nastává působením chemikálií, vlhkosti, teploty či slunečního záření
- poškození dřeva závisí především na propustnosti dřeva pro kapaliny
- nad teplotou 100oC začíná dřevo dehydrovat a při teplotě 130-150oC se začíná rozkládat
- 180-195oC se uvolňují hořlavé plyny
- exotermní rozklad nastane při 270-280oC
- vlhkost ve dřevě může způsobit, vlivem tvorby ledu při záporných teplotách, vznik trhlin


OCHRANA DŘEVA
- odvod srážkové vody, izolace proti zemní vlhkosti anebo výběr vhodné dřeviny
- nátěry na bázi vysychavých olejů
- napouštění vosky, roztokem vodního skla (nebo boraxu) ( zvýšení požární odolnosti
ŽIVICE
ASFALTY – nachází se v přírodě nebo se získávají při destilaci ropy
- naleziště - Trinidad, Bermudy - přírodní asfaltová jezera
- jsou pestrou směsí různých org. sloučenin
malteny - nositelé plastických a elastických vlastností asfaltů
dělí se: oleje, olejové a asfaltové pryskyřice, rozpustné v n-hexanu
asfalteny - nerozpustné v n-hexanu
- nositelé tvrdosti asfaltů
přírodní asfalty - chemicky nejednotné, obsahují minerální příměsi
- čistí se přetavováním
ropné asfalty
primární destilační asfalty - tuhé až polotuhé
- vysoký bod měknutí
krakované - méně odolné proti atmosferickým vlivům
extrakční - jako nátěry
foukané (oxidované) - elastičtější, méně citlivé ke změnám teploty
ředěné = silniční asfalty - viskozita snížena rozpouštědlem
Vlastnosti asfaltu - dány především jeho strukturou
- jakost se posuzuje především podle bodu měknutí
- jsou látky chemicky odolné
- narušuje je pouze koncentrovaná kyselina sírová
- rozpustné v org. rozpouštědlech
DEHTY A SMOLA
DEHTY - tmavě hnědé až černé kapaliny typického zápachu
- zisk - suchou destilací org. látek, nejčastěji uhlí za nepřístupu vzduchu
- nejdůležitější látky obsažené v dehtu: naftalen, toluen, fenoly, antracen, benzen, smola
SMOLA = tuhý zbytek po destilaci dehtů
- lesklá hmota
- její teplotu měknutí lze zvýšit foukáním
- např. jako pojivo pro silniční živičné směsi
PLASTY - takové látky, jejichž molekuly jsou velké útvary skládající se ze značného počtu atomů vzájemně vázaných chemickými vazbami
- relativní molekulová hmotnost v rozmezí 20 000 - 100 000
- uplatnění: kční a jiný technický materiál

Příprava plastů
a) polymerací
b) polykondenzací
c) polyadicí
POLYMERACE – základem je pochod, při kterém dochází k řetězení molekul výchozích látek – monomerů za vzniku makromolekulární látky
- hlavní podmínkou - přítomnost nenasycených vazeb v molekule monomeru
- vznik polyetylenu z etylenu (eten):
nCH2 = CH2 ( [-CH2-CH2-]n
POLYKONDENZACE - mnohonásobně opakovaná kondenzace, nejčastěji dvou výchozích nízkomolekulárních sloučenin za vzniku makromolekulární látky a uvolnění nízkomolekulární anorg. sloučeniny, nejčastěji vody
- jen pokud monomery obsahují určité funkční skupiny jako -OH, -CHO, -COOH, -NH2 aj.
POLYADICE - řetězení tak, že funkční skupina jednoho monomeru se aduje na násobnou vazbu jiného monomeru, aniž by docházelo k uvolňování vedlejšího produktu
- příkladem – vznik polyuretanu:
R-N=C=O + HO-R‘ ( R-NH-C(O)-O-R‘
Vlastnosti plastů
-