Modul 4 - hlavní věci

- jsou původci řady onemocnění bakterie ( záškrt, černý kašel, …
- odstraňování pomocí sedimentace a koagulace a dochází k němu v průběhu dešťových srážek
DŘEVO A CELULÓZA
Chemické složení dřeva - přírodní heterogenní materiál
49% C, 44% kyslík a 6% vodík

a) sacharidická část - 70% - celulóza, hemicelulóza
b) aromatická část - lignin
- doprovodné složky - organické a anorganické
Sacharidy (glycidy, cukry)
jednoduché (monosacharidy)
- obecného složení CnH2nOn (n=2-7)
- velmi účinné přísady zpomalující tuhnutí cementu
složené - vznikají řetězením molekul jednoduchých sacharidů
disacharidy (sacharóza)
polysacharidy - řetězením (škrob, celulóza)
- vazba mezi molekulami monosacharidů uskutečněna prostřednictvím kyslíkových můstků
- sacharidy vznikají v přírodě procesem - fotosyntézou:


celulóza - podstatou podpůrné tkáně rostlin
- řetězce celulózy vzájemně spojeny vodíkovými můstky ( příčinou odolnosti celulózy proti působení vody a rozpouštědel
- estery celulózy - do prefabrikovaných omítkových směsí a speciálních kompozitů
- celulózová vlákna se ve stavebnictví používají jako rozptýlená výstuž
hemicelulózy - lineární polysacharidy s řetězcem kratším, než je u celulózy
lignin - polymerní látkou aromatického charakteru
- stavební jednotka - fenylpropan
- zvyšuje tlakovou pevnost dřeva a jeho odolnost

plastifikační přísady - ovlivňují zpracovatelnost betonu
- snížení povrchového napětí, a tím dokonalejšího smáčení povrchu cementových zrn
Znehodnocující činitelé dřeva a ochrana proti nim
a) biotické (bakterie, houby, hmyz)
b) abiotické (povětrnostní vlivy)
BIOTICKÉ
bakterie - malý vliv na degradaci dřeva
houby - potřebují vhodnou kombinaci vlhkosti (nad 30%) a teploty (2é- 25oC)
stopkovýtrusné celulózovorní - rozkládají pouze polysacharidy
( hnědá hniloba
stopkovýtrusné lignivorní ( bílá hniloba
hmyz - vytváří v dřevní hmotě chodbičky a dutinky ve stadiu larev, které se vylíhnou z nakladených vajíček ( dřevo ztrácí pevnost a celistvost
- červotoč a tesařík krovový - 10-12% vlhkost dřeva, 20-30oC
ABIOTICKÉ
- nastává působením chemikálií, vlhkosti, teploty či slunečního záření
- poškození dřeva závisí především na propustnosti dřeva pro kapaliny
- nad teplotou 100oC začíná dřevo dehydrovat a při teplotě 130-150oC se začíná rozkládat
- 180-195oC se uvolňují hořlavé plyny
- exotermní rozklad nastane při 270-280oC
- vlhkost ve dřevě může způsobit, vlivem tvorby ledu při záporných teplotách, vznik trhlin

OCHRANA DŘEVA
- odvod srážkové vody, izolace proti zemní vlhkosti anebo výběr vhodné dřeviny
- nátěry na bázi vysychavých olejů
- napouštění vosky, roztokem vodního skla (nebo boraxu) ( zvýšení požární odolnosti
ŽIVICE
ASFALTY - v přírodě nebo při destilaci ropy
- naleziště - Trinidad, Bermudy - přírodní asfaltová jezera
- jsou pestrou směsí různých org. sloučenin
malteny - nositelé plastických a elastických vlastností asfaltů
dělí se: oleje, olejové a asfaltové pryskyřice v n-hexanu
asfalteny - nerozpustné v n-hexanu
- nositelé tvrdosti asfaltů
přírodní asfalty - chemicky nejednotné, obsah min. příměsí
- čistí se přetavováním
ropné asfalty
primární destilační asfalty - tuhé až polotuhé
- vysoký bod měknutí
krakované - méně odolné proti atmosferickým vlivům
extrakční - jako nátěry
foukané (oxidované) - elastičtější, méně citlivé ke změnám teploty
ředěné = silniční asfalty - viskozita snížena rozpouštědlem
Vlastnosti asfaltu - jsou dány především jeho strukturou
- posuzuje se bod měknutí
- jsou látky chemicky odolné
- narušuje je pouze koncentrovaná kyselina sírová
- rozpustné v org. rozpouštědlech
asfaltové emulze - jako stabilizátory používána mýdla
izolační asfaltové emulze - obsahují anorg. plnivo jako stabilizátor
DEHTY A SMOLA
DEHTY - tmavě hnědé až černé kapaliny typického zápachu
- zisk - suchou destilací org. látek, nejčastěji uhlí za nepřístupu vzduchu
SMOLA = tuhý zbytek po destilaci dehtů
POLYMERY - takové látky, jejichž molekuly jsou velké útvary skládající se ze značného počtu atomů vzájemně vázaných chemickými vazbami
- realtivní molekulová hmotnost v rozmezí 20 000 - 100 000

Příprava plastů
a) polymerací
b) polykondenzací
c) polyadicí
POLYMERACE - hlavní podmínkou - přítomnost nenasycených vazeb v molekule monomeru
vznik PE z etylenu (eten):
nCH2 = CH2 ( [-CH2-CH2]n
POLYKONDENZACE - mnohonásobně opakovaná kondenzace, nejčastěji dvou výchozích nízkomolekulárních sloučenin za vzniku makromolekulární látky a uvolnění nízkomolekulární anorg. sloučeniny, nejčastěji vody
- jen pokud monomery obsahují určité funkční skupiny jako -OH, -CHO, -COOH, -NH2 aj.
POLYADICE - řetězení tak, že funkční skupina jednoho monomeru se aduje na násobnou vazbu jiného monomeru, aniž by docházelo k uvolňování vedlejšího produktu
R-N=C=O + HO-R‘ ( R-NH-C(O)-O-R‘
Vlastnosti plastů
- jsou závislé na jejich struktuře a délce
- při vyšších teplotách dochází k postupnému přechodu tuhé fáze v