M03-Základy mikroklimatu budov.pdf

finice:
Tepelná poh
člověku není ani chladno, ani příliš teplo - člověk se cítí příjemně
(Cihelka).
Tepelnou pohodou (n
prostředí odnímá člověku jeho tepelnou produkci bez výrazného (mokrého)
pocení (Pulkrábek).
• Tepelná pohoda je stav mysli, jenž vyjadřuje spokojenost s teplotním
klimatem a který vychází ze subjektivního hodnocení (ASHRAE).
Tepelná pohoda člověka má daleko větší vliv na jeho subjektivní pocit celkové
pohody, míru odpočinku i skutečnou produktivitu práce, než nežádoucí emise
či obtěžující hluk. Existují zahraniční studie, které dokazují, že např. při lehké
práci dochází ke
50 % z optima.
2.3 Parametry prostředí v hygienických předpisech
Požadavky na kvalitu vnitřního prostředí vycházejí z našich platných předpisů:
zákon č. 50/1976 Sb. - stav
• zákon č. 20/1966 Sb. o zdraví lidu ve znění zákona č. 258/2000 S
ochraně veřejného zdraví
• zákon č. 65/1965 Sb. - zákoník práce ve znění zákona č. 155/2000 Sb
Nejpodrobněji jsou zpracovány pro pracovní prostředí. V nařízení vlády č.
523/2002 Sb. jsou stanoveny podle činnosti, vyjádřené „třídou práce", tj.
energetick
stanovení energetického výdeje je v předpise uveden příkladový seznam
činností.
- 15 (21) -
TZB – vzduchotechnika, modul BT52-03, Základy mikroklimatu budov
Hodnotící teplotní kritérium je operativní teplota. Není to změřená, ale
vypočítaná hodnota, která je výsledkem působení všech tepelných složek
e
roudění
vzduchu.
Tab. 4 Celoročně a nově přípustné m atické pod
prostředí i vlivu rychlosti proudění vzduchu. K jejímu stanovení potřebujem
znát výslednou teplotu kulového teploměru, teplotu a rychlost p
celosmě ikroklim mínky
Operativní teplota
t
o
(°C)
Tř a íd
práce
Energetický výdej
(W.m )
-2
t
o min
t
o opt.
t
o max.
Rychlost proudění
(m.s
-1
)
I ≤ 80 20 22 ± 2 28 0,1 - 0,2
II a 81 - 105 18 20 ± 2 27 0,1 - 0,2
II b 106 - 130 14 16 ± 2 26 0,2 -0,3
III a 131 - 160 10 12 ± 2 26 0,2 -0,3
III b 161 - 200 10 12 ± 2 26 0,2 -0,3

Tab. 4 udává celoročně a celosměnově přípustné mikroklimatické podmínky
pro pracovní prostředí, jednovrstvý až třívrstvý oděv, tj. tepelný odpor oděvu R
= 0,5 až 1 clo a relativní vlhkost vzduchu 30-70 % - podle NV č. 523/2002 Sb.
Pokud jsou v pracovním prostředí vlivem technologie tyto únosné hodnoty
překračovány, hodnotí se dlouhodobě a krátkodobě únosné doby práce za
lášce č. 108/2001 Sb. jsou podrobně popsány požadavky pro jednotlivé
pro výchovu a
ti vzduchu 40-
60 %
Tab. 5 Požadované teploty v zařízení pro výchovu a vzdělávání
uvedených teplot. Tepelná zátěž pracovníka se omezuje režimovými
opatřeními, tj. střídáním cyklů práce a přestávek, dodržováním pitného režimu,
osobní ochranou apod.
Ve vyh
školské prostory. Tab. 5 udává požadované teploty v zařízení
vzdělávání podle vyhlášky č. 108/2001 Sb., při relativní vlhkos
Zařízení
Výsledná
teplota vzduchu (°C)
Učebny
min. 20 - max. 26
(teplota podlahy min. 19)
Tělocvičny min. 16
Šatny min. 18
Umývárny min. 20
Sprchy min. 20
Záchody min. 16/18*
* u předškolních zařízení

- 16 (21) -
Název kap. č. 2
Problémem je, že požadavky na uvedené celoroční hodnoty pro vlhkost i
teploty, uvedené formou „musí být“, nelze vždy při přirozeném větrání
školských budov dodržet (v otopném období bude relativní vlhkost zaručeně
pod požadovanými 40 %, stejným problémem je dodržet v létě 26 °C).
Znamená to tedy klimatizaci - plně klimatizované budovy škol by určitě
zaručily tepelně vlhkostní pohodu žákům i pedagogům, ale v současné době je
to zatím ne zcela realizovatelný požadavek a určitě se nabízí i otázka, zda
mikroklima pro řadu pobytových místností
.
/2003 Sb. při relativní vlhkosti vzduchu 30-65 % a rychlosti proudění
zduchu 0,13-0,25 m.s
-1
udává tab. 6. Není-li řešený prostor uveden v tabulce,
erem činnosti.

Tab. 6 Požadavky na výslednou teplotu pobytových místností
klimatizace ve školách je v našich klimatických podmínkách nutná. V
připravené novelizaci vyhlášky jsou požadavky formulovány již trochu jinak.
Hodnotícím teplotním kritériem je zde výsledná teplota kulového teploměru.
Protože chyběly požadavky na
definovaných ve vyhlášce č. 137/1998 Sb. (stavební vyhláška) a v § 13 zákona
č. 258/2000 Sb. (zde s výjimkou bytů a bytových domů), pokusila se toto
napravit vyhláška č. 6/2003 Sb.
Požadavky na výslednou teplotu pobytových místností podle vyhlášky č
6
v
má se vycházet z požadavku typu prostoru s obdobným charakt

Výsledná teplota
t
g
(°C)
období roku
Typ pobytové místnosti
teplé chladné
Ubytovací zařízení 24,0 ± 2,0 22,0 ± 2,0
Zasedací místnost staveb pro shromažďování většího počtu
osob
24,5 ± 1,5 22,0 ± 2,0
Haly kulturních a sportovních zařízení 24,5 ± 1,5 22,0 ± 2,0
Učebny v zařízeních pro výchovu a vzdělávání 24,5 ± 1,5 22,0 ± 2,0
Ústavy sociální péče 24,0 ± 2,0 22,0 ± 2,0
Zdravotnická zařízení 24,0 ± 2,0 22,0 ± 2,0
Výstaviště 24,5 ± 2,5 22,0 ± 3,0
Stavby pro obchod 23,0 ± 2,0 19,0 ± 3,0
2.4 Faktory tepelně vlhkostního mikroklimatu
Primárním faktorem utvářejícím tepelně vlhkostní mikroklima v budovách jsou
venkovní klimatické podmínky, které se více či méně výrazně, v závislosti od
stavebního řešení plášťových i vnitřních konstrukcí budovy, projevují ve
vnitřním prostoru. Význam tepelně technických vlastností konstrukcí
obvodového pláště je značný, dominantní vliv má prosklení. Dalším faktorem
jsou vnitřní zdroje tepla a vodní páry, kromě člověka (cca 30-300 g/h) se na
- 17 (21) -
TZB – vzduchotechnika, modul BT52-03, Základy mikroklimatu budov
vlhkostní bilanci podílí rostliny (cca 10-20 g/h), vodní plochy v bazénech (cca
40 g/m
2
h), vaření (až 1,5 kg/h), koupání (až 2,5 kg/h). Tyto okolnosti se
zahrnují do výpočtů tepelné zátěže a tepelných ztrát, což jsou výchozí hodnoty
pro návrh klimatizace nebo teplovzdušného vytápění. Problematiku znázorňuje
obr. 3. Všechny tepelné a vlhkostní toky z vnějšího i vnitřního prostředí mají
neustálený charakter a tím v důsledku charakteristické parametry tepelně
vlhkostní složky prostředí podléhají změnám a kolísání v denním i ročním
cyklu. Vzduchotechnické systémy, zejména klimatizace nebo teplovzdušné
vytápění, slouží ke zmírnění těchto vlivů a nastavení konstantních parametrů
prostředí v optimálních hodnotách. Základní parametry tepelně vlhkostního
mikroklimatu tvoří komplex čtyř veličin, zahrnující teplotu a vlhkost vzduchu,
povrchovou teplotu stěn (střední radiační teplotu) a proudění vzduchu. Tyto
veličiny mají pro člověka stěžejní význam, protože ovlivňují výdej tělesného
ření tepelné rovnováhy, která je
ro pobyt lidí.
látky v ovzduší, vnímané jako pachy (vůně
y spalování – motory, kotelny). Z vnitřního vybavení,
dérových látek lidé, nejčastěji používá koncentrace CO
2
,
Dodržením limitních hodnot pro CO
2
(který sám je však bez vůně a zápachu) je
čenin, jejichž měření je na rozdíl
o prostředí, jednak vznikají přímo uvnitř budov v důsledku
I
ýt
zcela bez zápachu.
tepla do prostředí, tím se podílí na utvá
základní podmínkou optimálního prostředí p
2.5 Odérové mikroklima
Odérové látky (odéry) jsou plynné
nebo zápachy). Jsou anorganického nebo organického původu a jsou většinou
produkované člověkem nebo jeho činností, popř. uvolňované ze stavebních
konstrukcí nebo vybavení budovy.
Odéry z venkovního prostředí se dostávají do vnitřního prostoru budov
větráním (např. produkt
nábytku se uvolňuje formaldehyd, z nátěrových hmot rozpouštědla, od kuřáků
se šíří pach cigaretového kouře. Mnohé odérové látky, také cigaretový kouř,
jsou současně toxické.
I když odéry bezprostředně neohrožují lidské zdraví, při určité koncentraci
působí negativní odéry pokles výkonnosti, ztrátu soustředění i pocit nevolnosti.
Odéry často signalizují celkovou kontaminaci prostředí mikroby.
Obsah odérových látek, určuje kvalitu vzduchu. Obsahuje jednak subjektivní
hodnocení (pachy), jednak objektivní hodnocení z hygienického hlediska
(obsah škodlivých plynů, které nemusí být lidským čichem detekovány). Ve
většině případů je kvalita vzduchu ve venkovním prostředí lepší než
v uzavřených prostorech budov. Jako měřítko kvality vzduchu se v prostorách,
kde jsou zdrojem o
zároveň zajištěno dodržení limitů dalších slou
od CO
2
je obtížné.
2.6 Toxické mikroklima
Toxické plyny mohou být organické i anorganické vstupují do interiéru budov
jednak z venkovníh
činnosti člověka i uvloňováním ze stavebních materiálů a vybavení budovy.
odérové látky mohou být toxické a naopak některé odérové látky mohou b
- 18 (21) -
Název kap. č. 2
Z hlediska četnosti výskytu a vlivu na lidské zdraví jsou zajímavé tyto látky:
Oxid uhelnatý CO, který je produkován hlavně benzínovými m• otory a
• lování paliv obsahujících síru.
•
vedení turbokotlů s vyústěním spalin na fasádu, ve které jsou
•
ření rozkládán na další,
•
cí
•
ákovém dýmu, užívá se jako sterilizační prostředek ve zdravotnictví
•
zčervenání očí, dráždění sliznic
• se řadí i tabákový a cigaretový kouř a to i přijímaný
z pasivního kouření.

v topeništích s nedokonalým spalováním, také z kouření cigaret.
Oxidy síry (SO
2
, SO
3
) jsou produkty spa
V běžných interiérech nebývá problémem.
Oxidy dusíku (NO
x
) vznikají při hoření za vyšších teplot z atmosférického
dusíku v dieselových motorech kotelnách a v průmyslových i domácích
spotřebičích při hoření plynu. Plynový sporák je významnějším zdrojem
než výfukové plyny vozidel jezdících venku. Problematické je v tomto
kontextu pro
další okna.
Smog (kouř a mlha vytvořená oxidy dusíku) vzniká v důsledku znečištění
vzduchu, který je dále působením ultrafialového zá
rovněž toxické látky, např. ozón.
Ozón se váže na oxidovatelné organické látky, takže pokud není zajištěn
jeho stálý přívod, koncentrace velmi klesá. Koncentrace ozónu ve vnitřním
prostředí budov bývají méně než poloviční ve srovnání s venkovními. V
kancelářských budovách jsou významným zdrojem ozónu fotokopírova
stroje a laserové tiskárny. Významným producentem ozónu jsou solária.
Formaldehyd se uvolňuje zejména ze stavebních konstrukcí
(dřevotřískové aj. pilinotřískové desky, nátěrové hmoty, laky), je
v tab
aj.
Amoniak je bezbarvý pach s charakteristickým zápachem, dobře rozpustný
ve vodě. Je výbušný se vzduchem při koncentraci 16-27%. Je obsažen ve
stavebních materiálech jako je dřevotříska, beton, resp. přísady do betonu,
zejména proti zamrznutí. Má dráždivé účinky. Kromě zápachu způsobuje
ve vysokých koncentracích slzení, pálení a
dýchacích cest, pálení a zčervenání kůže.
Mezi jedovaté plyny

- 19 (21) -

Závěr
3 Závěr
3.1 Shrnutí
Mikroklima budov ovlivňuje lidské zdraví a proto je kvalita vnitřního prostředí
korigována hygienickými předpisy, které je nutné při návrhu
vzduchotechnického systému respektovat. Stěžejní složkou prostředí z hlediska
spokojenosti uživatele s vnitřním prostředím je tepelně vlhkostní mikroklima.
Je určeno teplotou vzduchu a stěn, také pohybem vzduchu a jeho vlhkostí.
Člověk nesutále produkuje teplo, zejména v závislosti na své fyzické aktivitě.
Toto teplo musí být odevzdáno do okolí, aby se tělo nacházelo ve stavu tepelné
rovnováhy. Ta je udržována termoregulačními mechanismy. Kromě tepelného
stavu prostředí patří mezi podstatné složky odérová a toxická.
3.2 Studijní prameny
3.2.1 Seznam použité literatury
[1] Gebauer G., Horká H., Rubinová, O. Vzduchotechnika, ERA 2005
[2] Mathauserová, Z. Kvalita vnitřního prostředí v našich předpisech –
mikroklima, www.tzb-info.cz, 2005
[3] Centnerová, L. Tepelná pohoda a nepohoda, www.tzb-info.cz, 2000
[4] Holcátová, I. Stavíme energeticky úsporný dům (IX) - Rizika
nedostatečné výměny vzduchu, www.tzb-info.cz, 2003
3.2.2 Seznam doplňkové studijní literatury
[5] Rubinová O., Rubina A. Klimatizace a větrání, ERA 2004
3.2.3 Odkazy na další studijní zdroje a prameny
[6] www. tzb-info.cz
- 21 (21) -