M01

ní výrobky, bylo v maximální možné míe pihlíže-
no k poĹľadavk
m jednotlivých lánk
smrnice 89/106/EU. Zapracovány byly
zejména:
• základní technické požadavky na výrobky
Technologie stavebnĂ­ch dĂ­lc
· M01
- 14 (170) -
• princip konkretizace technických požadavk
harmonizovanou SN nebo
stavebním technickým osvdením
• obecný postup pi tvorb stavebního technického osvdení
• tyi základní postupy posuzování shody.
Naízení vlády tak stanovuje:
• pojem stavebního výrobku - jako všech výrobk
urených pro trvalé budo-
vání staveb
• stanovené výrobky
• technické požadavky na výrobky a vazbu na harmonizované SN
• postup vydání stavebního technického osvdení pro pípad, kdy vlastnosti
výrobku nejsou v souladu s harmonizovanou SN (nebo tato SN nekon-
kretizuje všechny základní požadavky)
• náležitosti technické dokumentace výrobku
• popis ty postup
posouzení shody (ve vazb na skupiny stanovených vý-
robk
)
• náležitosti prohlášení o shod.
2.4.3 Postupy posuzování shody
Spolenými prvky všech postup
posuzování shody je:
• poízení technické dokumentace výrobku vetn píslušné technické speci-
fikace, popípad stavebního technického osvdení
• zajištní systému jakosti výroby, který zabezpeuje, aby všechny výrobky
odpovídaly technické dokumentaci (s možnou technickou spolehlivostí v
daném oboru); pípadn zabezpeení systému kontroly dovážených výrob-
k
.
RozdĂ­lnost postup
pak spoívá zejména v míe zapojení tetí strany -
tj. autorizované osoby.
2.5
lenní systém výrobních proces na subsysté-
my
Výrobní proces je komplexní dynamický systém. Jeho technické prvky jsou
uspoádány do vhodné struktury, kterou lze lenit horizontáln, vertikáln a
dále z hlediska technologické specializace.
Struktura a funkce výrobn-technických systém
závisí na výrobním zp
sobu,
na technických prostedcích a na charakteru prvku ízení – jak vyplývá z obr. .
1.
Technologie stavebnĂ­ch dĂ­lc
· M01
- 15 (170) -

Obr. . 1 Strukturní model výrobního systému
Xo – vstupní a Xv – výstupní veliiny; Eo – vstupní a Ev – výstupní
energie; W – ídící veliiny; I – informace; Z - poruchové veliiny; U - zptné
p
sobení; VP – výrobní prostedí; PS – pracovní síla.
2.5.1 Horizontální lenní výrobních proces
Horizontáln lze výrobní procesy lenit na výrobní úseky hlavní a sou-
bžné výroby a na pomocné innosti.

Obr. . 2 Schéma horizontálního lenní výrobního procesu
HV-1 až HV-i – hlavní výroby; SV-1 až SV-j – soubžné výroby; P -
pomocné innosti

V obr. . 2 je naznaeno, že výrobní úseky mohou být:
• prvky hlavní výroby HV - zabezpeují produkci pedmtu výroby sledova-
ného výrobního procesu
• prvky soubžné výroby SV – produkují souásti pedmtu výroby hlavních
výrob
• prvky pomocné innosti P - peují o stálou a nezávadnou funkci HV a SV.
Technologie stavebnĂ­ch dĂ­lc
· M01
- 16 (170) -

V našem pípad jsou prvky hlavní výroby linky na výrobu dílc

nebo úseky pro výrobu dílc
na míst. Prvky soubžné výroby jsou nap.
výroba betonové smsi, výroba výztuží apod. a pomocnými innostmi jsou
nap. údržba, výroba tepelné energie, kontrola atd.
Jednou z možností horizontálního lenní systému VÝROBA DÍLC
je jeho lenní na následující podsystémy :
• vlastní výroba dílc

• doprava a manipulace
• skladování
• kontrola výroby
• obslužné dílí procesy, opravy a údržba
• pípravné procesy zabezpeující zahájení a pr
bh výroby.
Toto lenní, oznaované také jako dlení systému výroby na podsys-
témy podle technologické specializace dílích proces
výroby, je však píliš
hrubé a neumožuje dostaten spolehliv sledovat a ovlivovat vzájemné
vazby a vlastnosti jednotlivých prvk
(podsystém
).
Tyto podsystémy budeme v dalším považovat za systémy, které budou
horizontáln dále lenny na prvky - podsystémy. Systémy ve tech svislých
sloupcích i jejich základní prvky (podsystémy, operace) lze pak definovat
podle jejich charakteru.
2.5.2 Vertikální lenní výrobních proces
Vertikální lenní celkového procesu výroby ukazuje obr. 3. Z nho
vyplývá, že výroba sestává z výrobních úsek
VÚ–1 až VÚ-n, které jsou tech-
nologickými systémy.
Každý z výrobních úsek
sestává z více hlavních operací, které jsou
nižšího ádu (subsystémy) nebo prvk
hlavní i soubžné výroby.
Technologie stavebnĂ­ch dĂ­lc
· M01
- 17 (170) -

Obr. . 3 Vertikální lenní výrobního procesu

Podobn jako výrobní úseky pokrauje vertikální lenní technologic-
kých subsystém
tak, že hlavní výrobní operace se dlí na vedlejší výrobní
operace a ty pak na pracovnĂ­ Ăşkony, pĂ­p. aĹľ na pracovnĂ­ pohyby.
Z vertikálního lenní vyplývá, že výroba sestává z výrobních úsek
VĂš-1 aĹľ
VÚ-a, které jsou technologickými systémy 1. ádu. Každý z VÚ pak sestává
z více hlavních operací (subsystém
).
2.6
lenní výrobních proces z hlediska technolo-
gické specializace
Výrobní operace lze zaadit do skupin podle jejich technologické speci-
alizace, nap.:
• vlastní výroba - zahrnuje zp
soby zpracování materiál
na pedmty výroby
(PV)
• doprava – zabezpeuje zmny polohy materiál
, výrobních prostedk
a
pedmt
výroby v pr
bhu výrobního procesu
• skladování – uskladnní výrobních materiál
a pedmt
výroby na stano-
vených místech
• kontrola jakosti – sleduje vlastnosti materiál
a hlavn pedmt
výroby
v pr
bhu jejich výroby. Kontrolní innost m
Ĺľeme rozdlit z hlediska a-
sového sledu na:
- vstupní kontrolu jakosti (dodávaných materiál
a polotovar
)
- mezioperaní kontrolu rozpracovaných dílc

Technologie stavebnĂ­ch dĂ­lc
· M01
- 18 (170) -
- výstupní kontrolu hotových výrobk
– viz. obr. . 4
• údržba – zabezpeuje provozuschopnost, funknost, pesnost a bezpenost
výrobních prostedk
.
Obr. . 4 StrukturnĂ­ model kontroly jakosti
KVo – kontrola vstupní; O1 až On – operace 1 až n; KM1 až KMn –
kontroly mezioperaní, KVv – kontrola výstupní.

Podle množství vyrábných prvk
shodného provedení lze výroby dlit na:
• výroba kusová - probíhá nejastji na zakázku uritého objednatele a týká se
zpravidla malého potu asto atypických dílc
. Každá zakázka vyžaduje
pípravu výroby, kterou nelze úinnji mechanizovat. Proto bývá výroba
pracná a nákladná a ceny dílc
jsou vyšší.
• výroba sériová - probíhá tak, že výrobky téhož technologického charakteru
jsou po uritých potech - sériích - postupn nebo stídav vyrábny stej-
ným zp
sobem a na stejném nebo ásten upraveném zaízení. Série je po-
et výrobk
stejného technologického charakteru, nebo dokonce téhož dru-
hu které jsou zadávány do výroby souasn. Po vyrobení jedné série dílc
se
zaízení upraví a následuje výroba další série (sériová výroba pravidelná -
rytmická, nebo nepravidelná - nerytmická). Sériová výroba probíhá bu na
jednotlivé objednávky nebo na dlouhodobé kontrakty. Protože jde obvykle o
dílce typizované, lze je vyrábt i na sklad a expedovat pozdji.
• výroba hromadná - pichází v úvahu u dílc
, jejichĹľ charakter se dlouhodo-
b nemní a probíhá u typizovaných nebo normalizovaných výrobk
asto
bez znalosti urení konkrétního odbratele na sklad nebo podle dlouhodo-
bých kontrakt
s odbratelem.
2.7
lánky výroby
Výroba probíhající ve výrobnách dílc
se sestává z celé ady výrobních
i nevýrobních inností - z tzv. lánk
výroby - mezi nimiž existují etné vazby
a které se vzájemn ovlivují. Tyto lánky považujeme za prvky systému VÝ-
ROBY jako celku - tedy za jeho podsystémy. Máme-li proto zabezpeit opti-
mální funkci systému VÝROBA DÍLC , budeme se muset pedevším sezná-
mit s jeho jednotlivými prvky - podsystémy.
Prvky systému HLAVNÍ VÝROBA jsou ty, které ovlivují rozhodují-
cĂ­m zp
sobem technické vlastnosti a užitnou hodnotu dílc
. Vzájemné vazby
mezi základními operacemi hlavní výroby jsou tak tsné, že zmna kterékoliv
Technologie stavebnĂ­ch dĂ­lc
· M01
- 19 (170) -
operace vyžaduje provedení zmn i u ostatních. Tyto zmny pak vyvolávají
poteby úprav i u ady dalších operací soubžné výroby a nkdy i pomocných
innostĂ­.
2.7.1 Soubžné výroby
Za soubžné výroby považujeme ty operace, které probíhají vedle hlav-
ní výroby a jejichž produkty vstupují materiálov i hodnotov do hlavní výro-
by. Jsou to nap. výroba betonové smsi (BS), výztuží a pod. Vyznaují se také
tím, že mohou probíhat mimo místa hlavní výroby (výroba BS v cizích beto-
nárnách, výztuží u specializovaných firem).
2.7.2 Pomocné úseky a operace
Pímo neovlivují kvalitativní vlastnosti výrobk
(dopravnĂ­ operace,
manipulace a jiné pomocné innosti). Jejich d
ležitým znakem je, že vstupují
do pedmtu hlavní, pop. soubžné výroby jen hodnotov, nikoli materiálov;
proto neovlivujĂ­ jakost dĂ­lc
.
Z velkého potu prvk
systému VÝROBA DÍLC je zejmé, že je lze
prostorov a asov uspoádat ve velkém potu kombinací. Úkolem technologa
je vytváet z uvedených prvk
(podsystém
) takové systémy výroby dílc
, kte-
ré budou nejvhodnjší.
Pokud jde o samostatné seskupování výrobních operací z hlediska kva-
lity dĂ­lc
je úelné kombinovat výrobní operace na pibližn stejn technolo-
gické úrovni. Nebylo by vhodné a hospodárné instalovat výkonné a nákladné
zhutovací zaízení bez inovace zastaralé mísírny BS, která nezabezpeuje
dostaten rovnomrné a pesné dávkování složek BS, pípadn nestaí kapa-
citn. Je-li pak technologická úrove nkteré z výrobních operací vzhledem k
ostatním neúmrn nízká, je teba výrobní postup a zaízení inovovat
v dostateném výkonu a zabránit tak výrob dílc
nižší kvality a tím ekono-
mickým ztrátám.
2.8 Technologické systémy hlavní výroby dílc
Systémy hlavní výroby dílc
vznikají seskupováním podsystém
tvoe-
ných dílími výrobními operacemi. Podle toho, zda se poloha (místo) provád-
ní jednotlivých dílích operací v pr
bhu výroby mní i nikoli, rozlišujeme
dva základní systémy hlavní výroby dílc

• výrobu na míst
• výrobu na lince.
2.8.1 Systém výroby dílc na míst
Podstata technologicky specializované výroby na míst (obr. 5) spoívá
v tom, že jednotliv rozmístné pedmty výroby (PV) jsou zhotovovány shod-
nými pracovními silami (PS) vybavenými stejnými výrobními prostedky (VP)
a principiáln stejnými zp
soby výroby viz. obr. 5.
Technologie stavebnĂ­ch dĂ­lc
· M01
- 20 (170) -

Obr. . 5 Strukturní model technologicky specializované výroby na míst.
Vytváení r
zných PV ( PV1 až PVm ) týmiž PS se stejnými VP.

Zmny míst tí základních prvk
výrobního procesu (pracovní síla PS, výrobní
prostedek VP a pedmt výroby PV) jsou vyznaeny na obr. . 5. PS vykoná
výrobní operace a pechází od pevného výrobního místa VM1 postupn až na
VMn, piemž souasn pemisuje penosné VP, potebné k provádní pra-
covnĂ­ch Ăşkon
. Dílce vytváené na pevných VM1 až VMn nemusí být téhož
druhu.
Výhodami popsaných variant systému výroby na míst jsou
• kapacitní variabilnost
• zpravidla jednodušší výrobní zaízení a menší náklady na jeho poízení
• obvykle menší spoteba energie.
2.8.2 Systém výroby na lince
Odlišuje se od vytváení dílc
na míst tím, že veškeré výrobní operace
jsou rozloženy na n pracoviš ( n ‡ 2 ), která jsou seazena do výrobní linky.
Každé z pracoviš linky má jinou, v pr
bhu opakované výroby však stejnou
funkci, k jejímuž výkonu potebuje speciální zaízení a vybavení. Pedmt vý-
roby, který prochází pracovišti linky (obr. 6 ), je postupn upravován do zvyšu-
jĂ­cĂ­ho se stupn dohotovenosti.
ím vtší je poet pracoviš linky, tím kratší je tzv. výrobní takt linky a
tím vyšší je její výrobní kapacita. Pitom souasn roste i specializace jednotli-
vých pracoviš, opakovatelnost a tím i automatizovatelnost výrobních úkon
.

Technologie stavebnĂ­ch dĂ­lc
· M01
- 21 (170) -
Obr. . 6 Výroba na lince, kde PV1 až PVn postupují z pracovišt
linky 1 na n se specializovanými PS a VP [ 2 ].

Bezpásová peprava PV je výroba s volnjšími mezipracovištními vaz-
bami a bývá variabilnjší.
Pásová výroba se vyznauje tím, že pesun rozpracovaných výrobk
z
pracovišt na pracovišt se dje bu :
• v jednotném rytmu posunem pásu - výroba petržitá
• nepetržit uritou rychlostí pásu - výroba nepetržitá.
Tím vzniká mezi pracovišti linky naprosto tuhá vazba omezující flexibi-
litu pásových linek.


















Technologie stavebnĂ­ch dĂ­lc
· M01
- 22 (170) -
3 Subsystémy výroby betonových stavebních dílc
3.1 Vykládání, doprava a uskladování vstupních
materiál
Úelem skladování je vyrovnávat nerovnomrnosti mezi dodávkami a odbrem
vstupních surovin k dalšímu zpracování. ím vtší jsou nerovnomrnosti, tím
vtší musí být zásoby a tím i vynakládané „umrtvené“ finanní prostedky.
Proto se snažíme zásoby a rozsah sklad
minimalizovat. Pesto však existuje
množství zásob, které je nutné vytváet nap. z d
vod
nerovnomrnosti dodá-
vek, nap.: Text kapitoly text kapitoly text kapitoly text kapitoly text kapitoly
text kapitoly
• plniv
• pojiv
• písad a pímsí
• betonáské oceli
• dokonovacích materiál
.
Samostatným uzlem subsystému VYKL