- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálapitoly obsahujĂ pĂklady
k vysvtlenĂ©mu tematickĂ©mu celku a jejich ešenĂ je uvedeno v KlĂi. U jednot-
livĂ˝ch kapitol jsou uvedeny „Testy“s pĂklady k individuálnĂmu studiu, kterĂ©
Vaše vdomosti dále rozšĂĂ.
VĂme, Ĺľe studium podle uvedenĂ©ho manuálu pro Vás nebude pĂliš namáhavĂ©
a Ĺľe po jeho prostudovánĂ zĂskáte základnĂ pehled o ĂştovánĂ podnikatel.
Pejeme Vám radost z nov zĂskanĂ˝ch vdomostĂ a dovednostĂ.
1.2 Požadované znalosti
Pepokládá se znalost základnĂch ekonomickĂ˝ch kategoriĂ a orientace
v základech podnikové ekonomiky a základnà znalosti z oblasti podnikových
financĂ.
1.3 Doba potebná ke studiu
K nastudovánà problematiky daného pedmtu a vyešenà úkol bude poteba
80 hodin. U jednotlivých kapitol nebude potebná doba uvádna.
1.4 KlĂová slova
KlĂová slova jsou uvedena pro kaĹľdou kapitolu zvláš.
Ăšvod
- 10 (93) -
1.5 Metodický návod na práci s textem
Prostudujte teoretickou ást jednotlivĂ˝ch kapitol a snaĹľte se ešit základnĂ pĂ-
klady k jednotlivým kapitolám nejprve samostatn. O správnosti ešenà se pe-
svdĂte v KlĂi uspoádanĂ©m podle jednotlivĂ˝ch kapitol. ešenĂm test k jed-
notlivĂ˝m kapitolám dosáhnete hlubšĂch vdomostĂ a dovednostĂ v danĂ© pro-
blematice. Doporuujeme pracovat i s dalšà literaturou, která je uvedena v zá-
vru studijnà opory. Nezbytnou pomckou pi studiu jsou zejména právnà ped-
pisy vztahujĂcĂ se k Ăşetnictvà – zákon 563/1992 Sb., o ĂşetnictvĂ ve znnĂ poz-
djšĂch pedpis, vyhláška 500/2002 Sb., kterou se provádjĂ nkterá ustanove-
nĂ . 563/1991 ve znnĂ pozdjšĂch pedpis, eskĂ© ĂşetnĂ standardy a daovĂ©
zákony.
Základy ĂşetnictvĂ
- 11 (93) -
2 Základy ĂşetnictvĂ
Ăškolem ĂşetnictvĂ v podniku je evidence všech operacĂ, kterĂ© lze finann vy-
jádit a kterĂ© ovlivujĂ majetek a jeho zdroje krytĂ. SouástĂ je takĂ© zachycenĂ
prbhu pedmtu podnikánĂ, tzn. vĂ˝nos a náklad.
Úetnictvà zachycuje kvantifikovatelné a finann vyjáditelné hospodáské
operace, kterĂ© se v podniku odehrávajĂ a tĂm zajišuje informace o výši a
skladb majetku a jeho zdroj krytà a o jejich zmnách a o dosaženém výsledku
pedmtu innosti za urité obdobà zjištném na základ porovnánà výnos a
náklad.
Základnà funkcà úetnictvà je poskytovánà informacà potebných nejen pro oso-
by, kterĂ© rozhodujĂ o budoucĂ existenci podniku (vlastnĂci, manaĹľei), ale takĂ©
pro dalšà zainteresovanĂ© subjekty, nap. vitele vetn penĹľnĂch Ăşstav a stát-
nà orgány.
Krom základnà informanà role plnà úetnictvà ješt dalšà funkce:
• pouĹľĂvá se jako dkaznĂ prostedek pi vedenĂ spor, zejmĂ©na pi uzná-
vánĂ a ochran práv vitele ped dluĹľnĂkem,
• poskytuje podklady pro stanovenà daové povinnosti,
• umožuje sledovánà finannà a ekonomické situace podniku z hlediska
zamstnanc a vedenĂ,
• poskytuje pi vhodnĂ©m uspoádánĂ tzv. vnitropodnikovĂ©ho ĂşetnictvĂ
reálnĂ© podklady pro ĂzenĂ zejmĂ©na v oblasti náklad.
2.1 KlĂová slova
ĂšetnictvĂ, funkce ĂşetnictvĂ, majetek, dlouhodobĂ˝ majetek, obĹľnĂ˝ majetek,
zdroje krytà majetku, vlastnà zdroje, cizà zdroje, základnà kapitál, fondy, aktiva,
pasiva, výnosy, náklady, hospodáský výsledek, zisk, ztráta, rozvaha, výkaz
zisku a ztráty, úet, rozvahový úet, výsledkový úet, základnà úetnà operace.
2.2 Majetek
Majetek firmy se lenĂ na
• dlouhodobý
• obžný
2.2.1 DlouhodobĂ˝ majetek
DlouhodobĂ˝ majetek je tvoen
• dlouhodobým nehmotným majetkem,
• dlouhodobým hmotným majetkem,
• dlouhodobĂ˝m finannĂm majetkem.
Dlouhodobý nehmotný majetek je majetková položka, která má dobu použi-
telnosti delšà než jeden rok v ocennà stanoveném podnikem. Patà sem nap.
Základy ĂşetnictvĂ
- 12 (93) -
nehmotné výsledky výzkumu a vývoje, které nejsou pedmtem ocenitelných
práv, dále software, goodwill a rzná ocenitelná práva jako licence, patenty,
atd.
DlouhodobĂ˝ hmotnĂ˝ majetek pedstavuje majetek s dobou pouĹľitelnosti delšĂ
neĹľ jeden rok.
PatĂ sem:
pozemky, stavby vetn budov, dlnĂ dĂla a dlnĂ stavby pod povrchem, vodnĂ
dĂla, byty a nebytovĂ© prostory, umlecká dĂla, sbĂrky, movitĂ© kulturnĂ památky,
pedmty kulturnà hodnoty, pedmty z drahých kov a vci nabyté nájemcem
z finannĂho leasingu a to bez ohledu na jejich ocennĂ a dobu pouĹľitelnosti,
samostatnĂ© movitĂ© vci a soubory movitĂ˝ch vcĂ s dobou pouĹľitelnosti delšĂ
neĹľ 1 rok a v ocennĂ, kterĂ© stanovĂ ĂşetnĂ jednotka, povinn od ástky stano-
venĂ© zákonem o dani z pĂjmu,
pstitelské celky trvalých porost s dobou plodnosti delšà než 3 roky,
základnĂ stádo a taĹľná zvĂata bez ohledu na jejich poizovacĂ cenu,
otvĂrky novĂ˝ch lom, pĂskoven a hliniš technickĂ© zhodnocenĂ, kterĂ© se neza-
hrnuje do ocennà dlouhodobého majetku (nap. o technickém zhodnocenà se
neĂştuje v pĂpad dlouhodobĂ˝ch porost nebo základnĂho stáda).
Dlouhodobý finannà majetek je tvoen zejména pjkami poskytnutých pod-
nikm ve skupin a ostatnĂmi pjkami s dobou splatnosti delšà neĹľ 1 rok, ma-
jetkovĂ˝mi Ăşastmi, realizovatelnĂ˝mi cennĂ˝mi papĂry a podĂly a dluĹľnĂ˝mi cen-
nĂ˝mi papĂry drĹľenĂ˝mi do splatnosti, dlouhodobĂ˝m majetkem pronajatĂ˝m
v rámci smlouvy o nájmu podniku podle § 488b a následujĂcĂch obchodnĂho
zákonĂku.
2.2.2 ObĹľnĂ˝ majetek
ObĹľnĂ˝ majetek je tvoen:
• zásobami nakupovanými i zásobami vlastnà výroby,
• pohledávkami,
krátkodobĂ˝m finannĂm majetkem.
Zásoby nakupovanĂ© jsou tvoeny materiálem a zboĹľĂm v ocennĂ poizovacĂ
cenou.
Zásoby vlastnà výroby obsahujà nedokonenou výrobu, polotovary vlastnà vý-
roby a vĂ˝robky v ocennĂ vlastnĂmi náklady vĂ˝roby.
Pohledávky pedstavujĂ vitelskĂ˝ vztah podniku ke státnĂmu rozpotu, za-
mstnancm, obchodnĂm partnerm apod.
Krátkodobý finannà majetek zahrnuje penžnà prostedky v hotovosti a na
bankovnĂch Ăştech a dále cennĂ© papĂry krátkodobĂ©.
Pro obžný majetek je typická jednorázovost použità a dále to, že obžný maje-
tek procházĂ kolobhem, ve kterĂ©m mnĂ svou vcnou podobu. (Za penĂze je
nakoupen materiál, ze kterĂ©ho se ve vĂ˝robnĂm procesu stávajĂ vĂ˝robky, pi
Základy ĂşetnictvĂ
- 13 (93) -
jejich prodeji odbrateli vzniká pohledávka, která po Ăşhrad zĂskává podobu
penz).
Majetek podniku tvoĂ jeho aktiva
2.3 Zdroje krytĂ majetku
Zdroje krytĂ majetku dlĂme na:
• vlastnĂ
cizĂ
VlastnĂ zdroje tvoĂ:
• základnà kapitál,
• kapitálové fondy,
• fondy tvoené ze zisku,
• nerozdlenĂ˝ zisk minulĂ˝ch obdobĂ,
• ztráta minulĂ˝ch obdobĂ,
• zisk bĹľnĂ©ho obdobĂ (ztráta bĹľnĂ©ho obdobĂ.)
CizĂ zdroje tvoĂ:
• cizà zdroje dlouhodobé,
• bankovnà úvry dlouhodobé i krátkodobé,
• krátkodobé závazky.
ZákladnĂ kapitál pedstavuje kapitál vloĹľenĂ˝ do podnikánĂ. Jeho minimálnĂ
výše je u kapitálovĂ˝ch spolenostĂ stanovena obchodnĂm zákonĂkem a je za-
psána v ObchodnĂm rejstĂku.
KapitálovĂ© fondy vyjadujĂ hodnotu bezĂşplatn zĂskanĂ˝ch aktiv.
Fondy tvoenĂ© ze zisku majĂ podobu fond zákonnĂ˝ch ( jejich tvorbu stanovĂ
obchodnĂ zákonĂk) nebo jsou tvoeny ze zisku jako fondy ĂşelovĂ©.
Zdroje krytĂ majetku tvoĂ pasiva podniku
Vzhledem k tomu, Ĺľe veškerĂ˝ majetek musĂ bĂ˝t kryt zdrojem vlastnĂm nebo
cizĂm platĂ:
Aktiva = Pasiva
Podnik sestavuje výkaz o stavu majetku a zdroj, který se jmenuje rozvaha.
Rozvaha je sestavována k rozvahovému dni, kterým je u pravidelných rozvah
poslednĂ den ĂşetnĂho obdobĂ, u mimoádnĂ˝ch rozvah den, ke kterĂ©mu je se-
stavována mimoádná úetnà závrka (par. 17, odstavec 3,4,5 a 6 zákona
o ĂşetnictvĂ).
Základy ĂşetnictvĂ
- 14 (93) -
2.4 Výnosy, náklady
2.4.1 Výnosy
Výnosy jsou hodnotov vyjádené výkony podniku. Základnà složkou výnos
jsou tržby z hlavnà innosti. Dále do výnos zahrnujeme nap. hodnotu majetku
vytvoeného vlastnà innostà (aktivace majetku), tržby z prodeje nepotebného
majetku, výnosové úroky, pijatá pojistná plnnà apod. Výnosy vznikajà nezá-
visle na pijatých úhradách.
2.4.2 Náklady
Náklady pedstavujà hodnotov vyjádenou spotebu majetku a práce za úe-
lem dosaženà výnos. Patà sem nap.spoteba materiálu, osobnà náklady, odpi-
sy dlouhodobého majetku, spoteba služeb, finannà náklady apod. Náklady
vznikajà bez ohledu na to, zda došlo k úhrad.
PorovnánĂm vĂ˝nos a náklad zjistĂme hospodáskĂ˝ vĂ˝sledek – zisk
nebo ztrátu.
O tvorb hospodáskĂ©ho vĂ˝sledku vypovĂdá VĂ˝kaz zisku a ztráty.
2.5 ZákladnĂ zmny v rozvaze (ĂşetnĂ pĂpady)
ZákladnĂ ĂşetnĂ pĂpady pedstavujĂ Ăşetn vyjádenĂ© zmny aktiv a pasiv a
náklad a výnos.
PĂklad 2.1
Na bankovnà úet byla pipsána úhrada odbratelské faktury.
ešenĂ:
Projevà se na aktivnà stran rozvahy tak, že pohledávka vi odbratelm se
snĂžà a zvýšà se stav na bankovnĂm Ăştu (A+, A-). Rozvaha zstává vyrovna-
ná.
PĂklad 2.2
Z bankovnĂho Ăştu byla uhrazena dodavatelská faktura.
ešenĂ:
ProjevĂ se na aktivnĂ i pasivnĂ stran rozvahy. Stav na bankovnĂm Ăştu se
snĂžà a souasn se snĂžà závazek vi dodavatelm (A-, P-). Opt se v roz-
vaze aktiva rovnajĂ pasivm.
Základy ĂşetnictvĂ
- 15 (93) -
PĂklad 2.3
Z Ăştu bankovnĂho Ăşvru byla uhrazena faktura od dodavatele.
ešenĂ:
ProjevĂ se na pasivnĂ stran rozvahy tĂm, Ĺľe se zvýšà stav bankovnĂho Ăşvru
a souasn se snĂžà dluh vi dodavatelm (P+, P-). Aktiva se rovnajĂ pasi-
vm.
PĂklad 2.4
Z bankovnĂho Ăştu byl uhrazen závazek vi státnĂmu rozpotu.
ešenĂ:
ProjevĂ se snĂĹľenĂm bankovnĂho Ăştu a snĂĹľenĂm závazku vi státnĂmu roz-
potu (A-,P-). Aktiva se rovnajĂ pasivm.
PĂklad 2.5
Byla vystavena faktura za prodané výrobky.
ešenĂ:
ProjevĂ se zvýšenĂm pohledávek vi odbratelm a zvýšenĂm vĂ˝nos (A+,
V+). TĂmto ĂşetnĂm pĂpadem se zvyšujĂ aktiva a na pasivnĂ stran rozvahy
dojde nepĂmo ke zvýšenĂ zdroj – konkrĂ©tn HV bĹľnĂ©ho obdobĂ.
PĂklad 2.6
Z bžného útu byly uhrazeny bankovnà poplatky.
ešenĂ:
ProjevĂ se snĂĹľenĂm bankovnĂho Ăştu a zvýšenĂm náklad (A-, N+). TĂmto
ĂşetnĂm pĂpadem se sniĹľujĂ aktiva a na pasivnĂ stran rozvahy dojde ne-
pĂmo ke snĂĹľenĂ zdroj – konkrĂ©tn HV bĹľnĂ©ho obdobĂ.
2.6 Soustava Ăşt
V prbhu ĂşetnĂho obdobĂ se o stavu a pohybu majetku a zdroj, náklad a
výnos útuje na útech.
Soustava út je tvoena úty rozvahovými (zachycujà stav a pohyb aktiv a
pasiv) a úty výsledkovými (úty výnos a náklad). Úty majà stranu Má dáti
(MD) a stranu Dal (D).
Na Ăştech rozvahovĂ˝ch je zachycen poátenĂ stav, pĂrstky a Ăşbytky majetku
nebo zdroj, obraty jednotlivĂ˝ch stran (celkovĂ© pĂrstky a Ăşbytky
v pĂslušnĂ©m obdobĂ) a zstatek.
Ăšty vĂ˝sledkovĂ© nemajĂ na poátku ĂşetnĂho obdobĂ poátenĂ stav. ZachycujĂ
se na nich pĂrstky a pĂpadná snĂĹľenĂ vĂ˝nos a náklad a zstatky.
Základy ĂşetnictvĂ
- 16 (93) -
ĂšetnĂ zápisy na Ăştech se provádjĂ podvojn, tzn. Ĺľe kaĹľdĂ˝ ĂşetnĂ pĂpad se
zapisuje na dvou útech – na jednom na stran Má dáti a na druhém na stran
Dal. Ăšty, na kterĂ˝ch se danĂ˝ ĂşetnĂ pĂpad Ăştuje, jsou Ăşty souvztaĹľnĂ©.
Vedle rozvahových a výsledkových út mohou být v útovém rozvrhu i
podrozvahové úty. Na podrozvahových útech se sledujà dležité skutenosti,
jejichž znalost je podstatná pro posouzenà majetkoprávnà situace úetnà jednot-
ky a jejich ekonomickĂ˝ch zdroj (vyuĹľitĂ cizĂho majetku, k nmuĹľ nemá ĂşetnĂ
jednotka vlastnické právo – viz úetnà standard 001). Na podrozvahových
Ăştech se neĂştuje podvojn.
Rozvahový úet aktivnà – schéma útu
Má dáti Název útu Dal
Poátenà stav
PĂrstky
Ăšbytky
Obrat strany Má dáti Obrat strany Dal
KonenĂ˝ zstatek
PS + OMD – OD = KZ
Rozvahový úet pasivnà – schéma útu
Má dáti Název útu Dal
Ăšbytky
Poátenà stav
PĂrstky
Obrat strany Má dáti Obrat strany Dal
KonenĂ˝ zstatek
PS + OD – OMD = KZ
Výsledkový úet výnosový – schéma útu
Má dáti Název útu Dal
Ăşbytky
PĂrstky
Obrat strany Má dáti Obrat strany Dal
Zstatek
Výsledkový úet nákladový - schéma útu
Má dáti Název útu Dal
pĂrstky
Ăšbytky
Obrat strany Má dáti Obrat strany Dal
Zstatek
Základy ĂşetnictvĂ
- 17 (93) -
CvienĂ ke kapitole 2
1. Zaa te do aktiv a pasiv podniku následujĂcĂ majetek a zdroje krytĂ: Mate-
riál, Ăşvr u banky, pohledávky vi odbratelm, penĂze, stroje, základnĂ
kapitál, budovy, goodwill, software, závazky vi zamstnancm, rezervnĂ
fond, kapitálovĂ© fondy, zboĹľĂ, nedokonená vĂ˝roba, pijatĂ© zálohy.
2. Sestavte zahajovacĂ rozvahu firmy Drupol spol. s r. o., kdyĹľ vĂte, Ĺľe ke dni
zápisu do obchodnĂho rejstĂku firma mla následujĂcĂ majetek, kterĂ˝ byl
kryt vlastnĂmi zdroji:
• penĂze v hotovosti K 10 000,-
• stav na bankovnĂm Ăştu K 100 000,-
• budovy K 1 200 000,-
• základnà kapitál ..……………..
Vyešte pĂmou zmnou rozvahovĂ˝ch stav:
a) jak by se rozvaha zmnila, kdyby firm byl poskytnut bankovnĂ Ăşvr ve
výši K 1 000 000,- a pipsán na bankovnà úet,
b) jak by se rozvaha zmnila, kdyby tento úvr byl použit na nákup materi-
álu a zbožà za K 210 000,- a nákup stroj za K 500 000,-.
3. PedchozĂ pĂklad proĂştujte na pĂslušnĂ˝ch Ăştech, pro proĂştovánĂ sestav-
te rozvahu.
Test ke kapitole 2
1. Uve te alespo 4 pĂklady
• majetku
• zdroj krytĂ
2. Zaa te do aktiv a pasiv firmy následujĂcĂ majetek a zdroje krytĂ:
Materiál, Ăşvr u komernĂ banky, pohledávky vi odbratelm, penĂze
v hotovosti, stroje, základnà kapitál, závazky vi dodavatelm, budovy,
software, závazky vi zamstnancm, rezervnà fond, nedokonená výroba,
kapitálovĂ© fondy, nerozdlenĂ˝ zisk minulĂ˝ch let, zboĹľĂ, závazky vi spo-
lenĂkm, daovĂ© závazky, daovĂ© pohledávky.
3. Definujte pojmy:
• majetek
• jmnĂ
• aktiva
• pasiva
4. Definujte pojmy:
• výdaje
• náklady
• pĂjmy
• výnosy
Uve te pĂklady náklad, vĂ˝daj, pĂjm a vĂ˝nos.
Co je to rozvaha a rozvahová rovnováha?
Majetek a jmnĂ firmy podle stavu v ĂşetnictvĂ inĂ:
Základy ĂşetnictvĂ
- 18 (93) -
Stroje K 1 570 000, oprávky
Vloženo: 15.02.2012
Velikost: 710,05 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu BV15 - Účetnictví
Reference vyučujících předmětu BV15 - Účetnictví
Copyright 2025 unium.cz


