- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
M01
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálskládá ze zatĂĹľenĂ patĂcĂch do rznĂ˝ch tĂd trvánĂ
zatĂĹľenĂ uvaĹľuje se hodnota kmod , která odpovĂdá zatĂĹľenĂ s nejkratšà dobou
trvánĂ, nap. pro kombinaci vlastnĂ tĂhy a krátkodobĂ©ho zatĂĹľenĂ se uvaĹľuje
hodnota kmod odpovĂdajĂcĂ krátkodobĂ©mu zatĂĹľenĂ,
Devné konstrukce
Xk charakteristická hodnota vlastnosti materiálu;
doporuené hodnoty charakteristických pevnostà a modul pružnosti
materiál podle NAD jsou uvedeny v tab.2.3 až tab.2.9.
NávrhovĂ© hodnoty pevnostĂ materiálu, kterĂ© jsou potebnĂ© pro vyĂslenĂ pod-
mĂnek meznĂch stav Ăşnosnosti se stanovĂ z charakteristickĂ˝ch hodnot na zá-
klad výše uvedeného obecného vztahu
fd = kmod fk / g M ;
doplujĂcĂmi indexy se vyjádĂ pro jakĂ˝ zpsob namáhánĂ je návrhová pevnost
stanovena, napĂklad ft,0,d , ft,90,d , fc,0,d , fc,90,d , fm,d , fm,y,d , fm,z,d , fv,d apod.
Tab.2.1: Hodnoty modifikanĂch souinitel kmod
Mechanické vlastnosti deva
Tab.2.2: TĂdy trvánĂ zatĂĹľenĂ
TĂda trvánĂ zatĂĹľenà ád akumulovanĂ©ho trvánĂ
charakteristickĂ©ho zatĂĹľenĂ
PĂklady zatĂĹľenĂ
TrvalĂ© dĂ©le neĹľ 10 let vlastnĂ tĂha
DlouhodobĂ© 6 msĂc aĹľ 10 let skladová zatĂĹľenĂ
StedndobĂ© 1 tĂ˝den aĹľ 6 msĂc uĹľitnĂ© zatĂĹľenĂ
KrátkodobĂ© mĂ©n neĹľ 1 tĂ˝den snĂh a vĂtr
MĹľikovĂ© (okamĹľitĂ©) - mimoádnĂ© zatĂĹľenĂ
V oblastech s velkĂ˝m zatĂĹľenĂm snhem psobĂcĂm po delšà asovĂ© obdobĂ se ást
tohoto zatĂĹľenĂ má uvaĹľovat jako stedndobĂ© zatĂĹľenĂ
Pro devotĂskovĂ© desky podle SN 49 2614 se doporuuje pouĹľĂt hodnoty
souinitele kmod pro tĂskovĂ© desky podle pr EN 312-4 a -5.
Pro vláknitĂ© desky podle SN 49 2612 se doporuuje pouĹľĂt hodnoty souini-
tele kmod pro vláknité desky podle pr EN 622-3.
DoporuenĂ© hodnoty charakteristickĂ˝ch pevnostĂ materiál pouĹľĂva-
ných pro výrobu devných konstrukcà ( pro rostlé devo, lepené lamelové
devo, vodovzdorné jehlinaté a kombinované pekližky, vodovzdorné bukové
pekliĹľky, devotĂskovĂ© desky a vláknitĂ© tvrdĂ© desky ) jsou uvedeny v tab.2.3
aĹľ tab.2.9.
Tab.2.3: Doporuené hodnoty charakteristických pevnostà a modul pružnosti
[Mpa] a charakteristických hustot [kg/m3] pro rostlé devo
Devné konstrukce
Poznámka:
Uvedené doporuené charakteristické hodnoty se podle ustanovenà NAD sou-
initelem kh nezvtšujĂ. Norma ENV 1995-1-1: 1993 ( EC 5 ) obsahuje
ustanovenĂ, podle nhoĹľ se mohou pro rostlĂ© devo o výšce u ohybu a šĂce u
tahu menšà než 150 mm charakteristické hodnoty fm,k a f t,0,k zvtšit souini-
telem kh
( 150 / h ) 0,2
kh = min. {
1,3
Tab.2.4: DoporuenĂ© tĂdy pevnosti pro lepenĂ© lamelovĂ© devo
Tab.2.5: Doporuené hodnoty charakteristických pevnostà a modul
pružnosti [Mpa] a charakteristických hustot [kg/m3] pro lepené lamelové
devo
Mechanické vlastnosti deva
Doporuené charakteristické hodnoty pro lepené lamelové devo se souinite-
lem kh nezvtšujà ( viz poznámka pod tab.2.3 ; pro hodnoty kh platà však
jinĂ˝ vztah ).
Tab.2.6: Doporuené informativnà hodnoty charakteristických pevnostà a mo-
dul pružnosti [Mpa] a charakteristických hustot [kg/m3] pro vodovzdor-
né jehlinaté a kombinované pekližky
Na devnĂ© konstrukce se mohou ve smyslu NAD pouĹľĂt vodovzdornĂ© pe-
kliĹľky podle SN 49 2421 ( jakost I a II ).
Pi urovánĂ 5-percentilovĂ˝ch hodnot parametr tuhosti se musĂ odpovĂdajĂcĂ
hodnoty modul pružnosti E a G ( prmrné hodnoty Emean , Gmean uvede-
né v tabulce ) penásobit souinitelem 0,8.
Devné konstrukce
Tab.2.7: Doporuené informativnà hodnoty charakteristických pevnostà a mo-
dul pružnosti [Mpa] a charakteristických hustot [kg/m3] pro vodo-
vzdorné bukové pekližky
Pi urovánĂ 5-percentilovĂ˝ch hodnot parametr tuhosti se musĂ odpovĂdajĂcĂ
hodnoty modul pružnosti E a G ( prmrné hodnoty Emean , Gmean uvede-
né v tabulce ) penásobit souinitelem 0,8.
Mechanické vlastnosti deva
Tab.2.8: Doporuené informativnà hodnoty charakteristických pevnostà a mo-
dul pruĹľnosti [Mpa] a charakteristickĂ˝ch hustot [kg/m3] pro devotĂs-
kové desky plošn lisované
Na devnĂ© konstrukce se ve smyslu NAD mohou pouĹľĂt devotĂskovĂ© desky
s vodovzdornĂ˝m lepidlem. Jakost devotĂskovĂ˝ch desek s nosnou funkcĂ musĂ
být pezkoušena státnà zkušebnou.
DevotĂskovĂ© desky podle SN 49 2614 (jakost I) mohou bĂ˝t pouĹľity za
pedpokladu, Ĺľe vlhkost desek pi skladovánĂ, doprav a montáži nepekroĂ
13% a pi provozu konstrukce 16% ; desky musĂ psobit v prostedĂ
s relativnĂ vlhkostĂ vzduchu max 75%.
Pi urovánĂ 5-percentilovĂ˝ch hodnot parametr tuhosti se musĂ odpovĂdajĂcĂ
hodnoty modul pružnosti E a G ( prmrné hodnoty Emean , Gmean uve-
dené v tabulce ) penásobit souinitelem 0,9.
Devné konstrukce
Tab.2.9: Doporuené informativnà hodnoty charakteristických pevnostà a mo-
dul pružnosti [Mpa] a charakteristických hustot [kg/m3] pro vláknité
desky tvrdé
Na devné konstrukce mohou být použity devovláknité desky tvrdé podle
SN 46 2612 ( jakost I ), a to pouze ve tĂd vlhkosti 1 podle ENV.
Pi urovánĂ 5-percentilovĂ˝ch hodnot parametr tuhosti se musĂ odpovĂdajĂcĂ
hodnoty modul pružnosti E a G ( prmrné hodnoty Emean , Gmean uve-
dené v tabulce ) penásobit souinitelem 0,9.
Mechanické vlastnosti deva
2.3 Hustota deva a letokruhy
Hustota je nejdležitjšà fyzikálnà charakteristikou deva. Vtšina mechanic-
kých vlastnostà deva i únosnost spoj koreluje s hustotou. U vtšiny jehlina-
tĂ˝ch devin existuje korelace mezi šĂkou letokruh a hustotou (viz obr. 2.3)
Obr. 2.3: Hustota v závislosti na šĂce letokruh.
TvarovĂ© zmny – sesychánĂ a bobtnánĂ
ObjemovĂ© bobtnánĂ deva odpovĂdá objemu pijatĂ© vody. Anizotropie pi
bobtnánà a sesychánà kolmo ke smru vláken mže zpsobit zdeformovánà pr-
ezu pi vysoušenà (obr.2.4)
Obr. 2.4: Deformace prez rozdĂln vyezanĂ˝ch z kmene po sušenĂ
TangenciálnĂ sesychánĂ je pibliĹľn dvojnásobkem radiálnĂho sesychánĂ a vy-
svtluje tendenci letokruh k napimovánĂ. VnitnĂ naptĂ, která vznikajĂ ani-
Devné konstrukce
zotropnĂm sesychánĂm, se odbourávajĂ vznikem radiálnĂch trhlin. Ăm vtšà je
prez a Ăm rychlejšà je vysoušenĂ, tĂm dĂve docházĂ k vĂ˝sušnĂ˝m trhlinám.
Anizotropie mezi vlhkostnĂm petvoenĂm v pĂnĂ©m a podĂ©lnĂ©m smru je á-
dov 20 : 1.
Anizotropie existuje takĂ© v pĂnĂ©m smru. TangenciálnĂ vlhkostnĂ petvoenĂ
jsou pibliĹľn dvojnásobkem radiálnĂch petvoenĂ.
Obr. 2.5: Tvarové zmny. B: podélné zakivenà ve smru tloušky; T: šroubové
zakivenĂ; S: podĂ©lnĂ© zakivenĂ ve smru šĂky; C: pĂnĂ© zakivenĂ.
2.4 Pevnost deva
Devo je anizotropnĂ materiál a pi namáhánĂ vykazuje rozdĂlnĂ© vlastnosti
v rzných smrech. Kmen stromu se mže idealizovan uvažovat jeko orto-
tropnĂ tleso.
Obr. 2.6 Hlavnà osy a hlavnà roviny u deva. Souadnicový systém L,R,T.
Mechanické vlastnosti deva
2.4.1 Pevnost deva v tahu rovnobžn s vlákny
Pro malá devná zkušebnĂ tlesa z homogennĂho materiálu zatĹľovaná rovno-
bžn s vlákny je typická závislost naptà – petvoenà znázornna na obr. 2.7.
Obr. 2.7: Diagramy naptà – pomrné petvoenà deva namáhaného rovno-
bžn s vlákny ( plná ára ) a ko
Vloženo: 13.02.2012
Velikost: 1,39 MB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Copyright 2025 unium.cz
