1.přednáška

i pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků
silniční správní úřad může omezit veřejný přístup na účelovou komunikaci
je i pozemní komunikace v uzavřeném prostoru nebo objektu, která slouží potřebě vlastníka nebo provozovatele uzavřeného prostoru nebo objektu Vlastnictví pozemních komunikací vlastníkem dálnic a silnic I. třídy je stát
vlastníkem silnic II. a III. třídy jsou kraje
vlastníkem místních komunikací je obec, na jejímž území se místní komunikace nacházejí
vlastníkem účelových komunikací je právnická nebo fyzická osoba Třídění silnic a dálnic podle ČSN 73 6101 ČSN 73 6101 – Projektování silnic a dálnic (aktuální vydání z října 2004)
pro účely plánovací a projekční jsou pozemní komunikace členěny na technické kategorie:
silniční komunikace směrově nerozdělené (S)
silniční komunikace směrově rozdělené (S, R, D)
např. S 9,5/80
v čitateli se označuje písemným znakem komunikace (S, R, D) a kategorijní šířka v metrech
ve jmenovateli pak návrhová rychlost v km/h Šířkové uspořádání směrově nerozdělené pozemní komunikace Šířkové uspořádání směrově rozdělené pozemní komunikace Základní názvosloví pozemní komunikace 1 - směrový sloupek
2 - svah výkopu
3 - hranice silničního pozemku
4 – mezník
5 - původní terén
6 - humus a zatravnění
7 - výkop (zářez)
8 – příkop 9 - nezpevněná krajnice
10 - zpevněná krajnice
11 - vodicí proužek
12 - jízdní pruh
13 – násyp
14 - svah násypu
15 – svodidlo
16 - osa komunikace Jednopruhové silnice a dálnice Dvoupruhové silnice a dálnice Směrově rozdělené silnice a dálnice Třídění silnic a dálnic podle ČSN 73 6101 – rámcová kategorizace Roztřídění Odpovídající návrhová kategorie dálnice D 33,5/120,100 a 80; D 27,5/120, 100 a 80 rychlostní silnice R33,5/120,100 a 80; R 27,5/120, 100 a 80; R 25,5/120, 100 a 80 silnice I. třídy S 24,5/100, 80 a 70; S 20,75/90, 80 a 70S11,5/90, 80 a 70S 9,5/80, 70 a 60 *) silnice II. třídy S 9,5/80, 70 a 60S 7,5/70, 60 a 50 silnice III. třídy S 7,5/70, 60 a 50; S 6,5/60 a 50; S 4,0/40 a 30
S 4,0/40 a 30**' *) Nelze použít na mezinárodních silnicích. **) Použije se zejména pro rekonstrukce stávajících koncových úseků silnic III. tř. a pro veřejně přístupné účelové komunikace. Trasa pozemní komunikace trasa PK je spojnicí středů povrchu silniční koruny v jednotlivých příčných řezech tělesa komunikace
trasou PK rozumíme prostorovou čáru, určující směrový i výškový průběh dané komunikace
plynulost trasy vyžaduje, aby přechod z jednoho směru nebo sklonu do druhého, byl vytvořen plynulou křivkou, tvořenou směrovým či výškovým obloukem
jde o obecnou čáru obvykle vyrovnanou v plynulou trasu různé křivosti Trasa pozemní komunikace k názornému zobrazení trasy a k snadnému výpočtu všech veličin a hodnot potřebných v projektové dokumentaci používáme dvou průměten:
půdorys – OSA – situace
nárys – NIVELETA – podélný profil Trasa pozemní komunikace Mezi směrovými a výškovými návrhovými prvky je nutný vzájemný soulad!!! Návrh trasy pozemní komunikace trasa komunikace se navrhuje s ohledem na:
členitost terénu
stávající a plánovanou zástavbu
katastr
životní prostředí
technické nároky
apod. Návrh trasy pozemní komunikace trasa komunikace musí být:
bezpečná
pohodlná
předvídatelná
plynulá
pěkná
odpouštějící
apod. Pro návrh osy PK používáme převážně mapových vrstevnicových podkladů, jejichž měřítko se řídí projektovým stupněm
vyhledávací studie – měřítko 1:25.000, 1:10.000 nebo 1:5.000
prováděcí projekty – 1:1.000, 1:2.000 nebo 1:500 Příklad situace Podélný profil se zpracovává v měřítku, které odpovídá měřítku osy
vzhledem k malým hodnotám podélného sklonu se neprovádí podélné řezy, nýbrž 10x převýšené podélné profily, které jsou rozvinutým zobrazením osy v jejím výškovém uspořádání
zobrazuje průběh terénu a nivelety Příklad podélného profilu Návrh tělesa pozemní komunikace podle toho, jaká je poloha nivelety a pláně vzhledem k povrchu území, rozeznáváme
zemní těleso celé v násypu
nebo celé v zářezu (výkopu)
nebo z části ve výkopu a z části v násypu – v odřezu
nebo na povrchu území
Svahy tělesa pozemní komunikace Křižovatky úrovň