Ochrana rukou

je zapálení (vznícení) až do uhasnutí plamene na zkoušeném vzorku (ČSN EN ISO 6941).
Doba šíření plamene za kterou plamen na hořícím materiálu překoná určité vzdá-lenosti za specifických zkušebních podmínek (ČSN EN ISO 6941).
Množství energie dopadající za jednotku času na vystavený povrch vzoaku, vyjádřené v kW/m2 (ČSN EN 367).
Pokračování žhnutí (dožeh) materiálu za podmínek zkoušky po skončení plamenného hoření nebo, pokud takto nehořel, po oddáléní zdroje zapálení (ČSN EN ISO 6941).
Index prostupu tepla (plamene) - číslo vypočítané z průměrného času v sekundách potřebného pro nárůst teploty o (24,0 (0,2) °C, při zkoušce se používá měděná deska o hmotnosti (18,00 (0,05) g a počáteční teplotě (25 ±5) °C (ČSN EN 367).
Sálavé teplo je sálání při teplotním rozmezí 500 až 560 °C, kdy jeho vlnové délky leží v oblasti infračerveného záření. Trvání hoření plamenem materiálu za specifických zkušebních podmínek po odstranění zdroje zapálení (ČSN EN ISO 6941).
Ochranné rukavice proti ionizujícímu záření a radioaktivnímu zamoření
Účinnost materiálu rukavic pohlcovat záření se běžně uvádí jako ekvivalentní tloušťka olova (v milimetrech): 0; 0,05; 0,1; 0, 15; 0,2; 0,25; 0,3; 0,35; 0,4; 0,45; 0,5. Mají-li rukavice chránit před ionizujícím zářením a radioaktivním zamořením, musí izolovat od možného nebezpečí. Těsnost se zkouší podle ČSN EN 374-2 nebo některou ze zkušebních metod uvedených v ČSN EN 421. Rukavice používané v ochranných rukavicových skříních (boxech), mají být pro vodu a vodní páru nepropustné.
Odolnost proti popraskání vlivem ozónu (statická deformace):
Poškození elastometrů vystavených ionizujícímu záření může být napodobeno jejich chováním při styku s ozónem. Odolnost proti popraskání vlivem ozónu může být potom použita při výběru rukavic, u nichž je požadována odolnost proti ionizujícímu záření. Za určitých okolností se však musí měřit skutečné chování z hlediska ochrany před zářením.
Uroveň třída provedení
Stav materiálu
1
při 10% prodloužení jsou praskliny (trhliny) patrné
2
při10% prodloužení jsou praskliny (trhliny) patrné
3
při 20% prodloužení jsou praskliny (trhliny) patrné
4
při 100% prodloužení jsou praskliny (trhliny) patrné
tabulka Odolnost proti popraskání vlivem ozónu (ČSN EN 388).
Nároky na mechanické poškození, rukavice musí splňovat úrovně (třídy) provedení podle ČSN EN 388.
Závěr
K ochraně rukou se používají hlavně rukavice, které se vyrábějí přímo pro určité použití a poskytují alespoň částečnou ochranu před různými negativnímy vlivy. Veškeré negativní vlivy nelze odstranit, ale rukavice poskytují dostatečnou ochranu pro vykonávání většiny činností.
Zdroje:
VOJTA Zdeněk, RUCKÝ Emil, Osobní ochranné pracovní pomůcky. 2. vyd. Ostrava: Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství, 2006. 231 s., il. ISBN 80-86634-19-1.
Normy
Číslo
Název
Třídící znak
ČSN EN ISO
10819
Vibrace a rázy - Vibrace ruky a paže - Metoda pro měření a hodnocení činitele přenosu vibrací rukavicemi na dlaň
011424
ČSN 83 2095
Ochrana práce. Dermatologické prostředky individuální ochrany. Klasifikace a obecné požadavky
832095
ČSN EN 420
Ochranné rukavice. Všeobecné požadavky
832300
ČSN 83 2303
Osobní ochranné pracovní prostředky rukou. Společná ustanovení
832303
ČSN EN 374-1
Ochranné rukavice proti chemikáliím a mikroorganismům. Část 1: Termíny, definice a technické požadavky
832310
ČSN EN 374-2
Ochranné rukavice proti chemikáliím a mikroorganismům. Část 2: Stanovení odolnosti proti pronikání (penetraci)
832310
ČSN EN 374-3
Ochranné rukavice proti chemikáliím a mikroorganismům. Část 3: Stanovení odolnosti proti propustnosti (permeaci) chemikálií
832310
ČSN EN 407
Ochranné rukavice proti tepelným rizikům (teplu a/nebo ohni)
832326
ČSN EN 511
Ochranné rukavice proti chladu
832340
ČSN EN 388
Ochranné rukavice proti mechanickým rizikům
832350
ČSN 83 2365
Dlaňovice z usně
832365
ČSN 83 2385
Pryžové rukavice ochranné pro elektrotechniku
832385
ČSN EN 421
Ochranné rukavice proti ionizujícímu záření a radioaktivnímu zamoření
832386