Osmotická stratifikace dřeně

ecta míří vzhůru do méně koncentrovaného prostředí ( díky velké propustnosti, NaCl a močovina z nich difunduje zpět do intersticia, voda proudí opět do krve ( díky protiproudovému uspořádání vasa recta soluty ve dřeni recirkulují, dřeňová hypertonicita se udržuje
krev opuštějící vasa recta odnáší malé množství NaCl z dřeně – je však doplňováno činností HK
na vrcholu vasa recta je vysoká koncentrace solutů ( erytrocyty jsou vystaveny nebezpečí osmotického poškození ( řeší to odklánění axiálního proudu ery ze sestupného raménka do vzestupného ve vyšších vrstvách dřeně ( ery netrpí hypertonicitou v hlubších dřeňových vrstvách
Vznik hypertonické a hypotonické moči
při nepřetržité činnosti HK a osmotickém dřeňovém gradientu závisí na propustnosti terminálních částí nefronu pro vodu
tekutina ze vzestupného raménka HK nepropustného pro vodu přitékající do distálního tubulu je hypotonická (obsahuje asi 100mmol/l elektrolytů+solutů, 50 mmol/l močoviny) ( aby se organismus zbavil přebytečné vody, tato hypotonická tekutina musí protéct bez resorpce vody distálním nefronem do vývodných cest močových ( uskuteční se to díky nízké sekreci až
nepřítomnosti vazopresinu (ADH)
stěna sběracího kanálku bez vazopresinu ( nepropustná pro vodu (neuplatní se účinek hypertonického dřeňového intersticia)
osmolalita definitivní moči tak klesne pod 100 mOsmol/kg vody, její objem je značný
má-li organismus nedostatek vody a osmolalita vnitřního prostředí stoupá ( stimulace sekrece a uvolňování vazopresinu ( zvýší propustnost stěny sběracího kanálku pro vodu ( hypotonická tekutina z distálního tubulu ztrácí rychle vodu
jak sběrací kanálek prochází více hypertoničtějším dřeňovým intersticiem – zvyšuje se únikem vody ve směru koncentračního gradientu koncentrace moči ( má okolo 1200 mOsmol, je jí málo = oligourie
resorbovaná voda opouští intersticium přes vasa recta – vstupuje do jejich ascendent.raménka a a odtéká z ledvin venózní krví
sběrací kanálek = hlavní místo v regulaci vylučování moči (resp.v regulaci vodní a elektrolytové bilance)
rozdíl mezi tvorbou hypotonické a hypertonické moci je dán rozdílnou permeabilitou stěny sběracího kanálku pro vodu
osmotický gradient pro tvorbu hypertonické moči vzniká činností HK ve dřeni vždy a je využit, je-li stěna sběracího kanálkupropustná pro vodu
dřeňová hypertonicita se do určité míry mění:
v závislosti na průtoku krve dření ( při jeho zvýšení – dřeňová osmolalita klesá ( pokles
resorpce vody ve sběracím kanálku
díky rychlosti průtoky tekutiny HK a sběracím kanálkem
prostaglandiny působí vazodilatačně na vasa recta a tlumí resorpci NaCl v tlustém ascend.raménku
dřeňový sběrací kanálek je pod vlivem vazopresinu, aldosteronu, atriálního natriuretického peptidu, endotelinu, bradykininu, prostaglandinu, interleukinu-1, aj.
Z PŘEDNÁŠEK :
chybí-li ADH:
od distálního tubulu je nefron citlivý k ADH
na začátku proximálního tubulu je 300 mOsmol
( vzrůstá osmotický tlak (v obou směrech propustné stěny pro ionty a pro vodu) – čím hlouběji
do dřeně, tím tlak roste až na 700 mOsmol ( tlustý segment HK (látky ze segmentu prostupují
do intersticia, chybí aquaporinové kanály = nepropustný pro vodu) ( razantní pokles tlaku
osmotický tlak není roven kůře, kde je cca 150-160 mOsmol ( chybí-li ADH, voda neuniká, ale stěna distálního tubulu a sběracího kanálku obsahuje 2 systémy aktivního transportu:
systém nezávislý na regulaci (zadržuje Na+ = pumpy pracují pořád)
systémy transportu závislé na hormonech = hormon dependentní – vstřebávání Na+ vlivem aldosteronu, Ca+ vlivem parathormonu
dochází k permanentnímu zřeďování tekutiny a její osmotický tlak je menší než 50 mOsmol ( tento nízký osmot.tlak je kompenzován obrovským množstvím moči
je-li ADH přítomen – voda z tubulů přestupuje do intersticia