Svahové pohyby

děje:
gravitací
transportním médiem (voda, vítr, ledovec)
kritéria třídění svahových pohybů:
rychlost pohybu
mechanizmus pohybu
druh přemisťovaného materiálu
hlavní formy svahových pohybů:
ploužení
tečení
sesouvání
řícení
5.1 Ploužení (creep)
ploužení = velmi pomalý pohyb hornin, zvětralin nebo půd po svahu dolů
projevy ploužení: posuny úlomků po svahu dolů, hákování vrstev, opilé stromy, narušování statiky staveb
creep je vyvolán řadou jevů ve zvětralinách: střídavé zamokřování a vysušování, růst jehlového ledu, zahřívání a ochlazování, působení živočichů, zemětřesné pohyby, … → tyto jevy způsobují tzv. vzdouvání
půdní creep, suťový creep, mrazový creep
rychlost creepu závisí na několika faktorech:
sklon svahu
obsah jílových minerálů
zrnitost svahoviny
5.2 Tečení
tečení = svahový pohyb, při které dochází ke stékání materiálu po svahu, ponejvíce v podobě proudu, v důsledku nasycení svahovin vodou; při tečení dochází k turbulentnímu proudění částic; zpravidla se jedná o rychlý pohyb
klasifikace tečení podle materiálu, který postihuje:
laviny
blokovo-bahenní proudy
zemní proudy
bahnotoky
soliflukce = nejpomalejší typ tečení; jedná se o velmi pomalý pohyb vodou nasycených svahovin, který postihuje i velmi mírné svahy (o sklonu kolem 1°); aktivní zejména v chladných oblastech s výskytem permafrostu (trvale zmrzlá půda)
tečení má nejen transportní, ale i erozní účinky
5.3 Sesouvání
sesouvání = pohyb svahových hmot podél smykové plochy; částice se pohybují v bloku jako jeden celek
sesuv
sesuvy se dělí podle tvaru smykové plochy na: a. laterální (rovná smyková plocha), b. rotační (konkávně prohnutá smyková plocha)
morfologie sesuvu: smyková plocha, odlučná hrana, sesuvná akumulace, čelo; odlučná, transportní a akumulační část
mělké sesuvy postihují pouze svahoviny (hloubka 2 – 3 m), hluboké sesuvy postihují i skalní podloží
5.4 Řícení
řícení = svahový pohyb, při kterém dochází k volnému pádu úlomku horniny bez kontaktu s  terénem
nejvíce se odehrává na skalních stěnách vysokých horských svahů (tzv. skalní řícení)
suťová lavina = podobá se blokovo-bahennímu proudu, ale není saturovaná vodou
odsedání = řítivý pohyb zahrnující rotační složku; postihuje skalní stěny porušené vertikálními puklinami nebo svislé říční břehy podemílané boční erozí

6. Antropogenně podmíněné svahové pohyby
svahové pohyby mohou být urychleny nebo vyvolány působením člověka
antropogenní transformace reliéfu (ATR) = působení člověka na reliéf zahrnující vznik nových tvarů nebo ovlivnění geomorfologických procesů
rozlišujeme tři základní způsoby jak vznikají:
záměrné vytváření nových tvarů reliéfu technickými prostředky – přímé ATR
neplánované vytváření nových povrchových tvarů – vyvolané nepřímé ATR
přímé nebo nepřímé ovlivňování přirozených geomorfologických procesů – modifikační nepřímé ATR
6.1 Indukované svahové pohyby
indukované svahové pohyby = svahové pohyby podmíněné činností člověka; zejména se jedná o sesuvy a různé typy proudění
6.2 Technogenní přemisťování horninového materiálu
nejmarkantnějším projevem přemisťování hornin je povrchová těžba nerostných surovin → vznikají různé přímé ATR: povrchové uhelné doly, jámové a stěnové lomy, hliníky, pískovny, štěrkovny
po ukončení těžby se provádí rekultivace (též renaturalizace, revitalizace), jejímž cílem je těžbou narušenou krajinu alespoň částečně uvést do původního stavu
FG
- -