Diplomka

Výhody malých a st
edních podnik

Malé a stední podniky vzhledem k omezeným kapitálovým zdrojm
vnímají citlivji okolní prostedí a pípadné negativní zmny, proto se vyznaují
pružnjším reagováním na zmny. „Na rozdíl od velkých podnikatelských
subjekt nejsou zatžovány existencí rozsáhlého investiního majetku, který by
zužoval možnosti svého produkního využití“.9 V pípad, že velké
podnikatelské subjekty mní pedmt innosti i výrobní program, vyžaduje

9 MALACH, A. a kol. Jak podnikat po vstupu do EU. Praha : Grada, 2005. s. 32.



tento krok rozsáhlé zásahy do výrobní základny. Tento aspekt se malých
a stedních podnik netýká, nebo tyto mohou pedmt innosti zmnit bez
zásadního pebudování organizace.
Další výhodou, ale souasn i podmínkou fungování malých a stedních
podnik, je jejich inovaní kreativita. Inovace výrobk a služeb je nutným
pedpokladem pro pežití a rozvoj podnikání MSP. Oproti velkému podniku není
MSP zatížen tolika organizaními prvky, je zde dán vtší prostor pro individuální
iniciativu.
V pípad hospodáské krize se objevuje díky schopnosti pružnjšího
reagování na zmny na trhu další výhoda malých a stedních podnik oproti
velkým podnikatelským jednotkám, kterou je odolnost proti hospodá
ské
recesi.10 Odolnost malých a stedních podnik proti hospodáským krizím mže
vycházet z úzké organizaní struktury, pípadn z pružnjšího reagování na
zmny na trhu.
„Malý podnik vzhledem k jednodušší organizaní struktue, snadnjší
kontrole výkonu pracovník a hospodaení se zdroji, zpravidla výhodnjšímu
pomru mezi produktivními a neproduktivními pracovníky a mnoha dalším
pednostem bývá produktivnjší, produktivita práce v nm bývá vyšší, a má tedy
lepší pedpoklady k poskytování vyšší odmny svým pracovníkm.“11
Další výhodou je obvykle rychlost p
ijímání podnikatelských
rozhodnutí v rámci malého a stedního podniku, což je dáno zejména
jednoduchou a pehlednou organizací, ve které je minimální poet stup
 ízení.
Prostednictvím malých a stedních podnik probíhá tvorba pracovních
míst. Podle propotu MPO z údaj SÚ zamstnávaly MSP v roce 2006 61,38%
zamstnanc z celkového potu ekonomicky aktivních lidí.12 Malé a stední
podniky zapl
ují ty ásti na trhu, které nejsou z uritých dvod zajímavé pro
vtší podnikatelské subjekty.

10 MALACH, A. a kol. Jak podnikat po vstupu do EU. Praha : Grada, 2005. s. 32.
11 KOUBEK, J. Personální práce v malých podnicích, 2. peprac. a doplnné vyd. Praha : Grada, 2003,
str. 34.
12 MPO. Zpráva o vývoji MSP a jeho podpoe v roce 2006. Píloha . 1 – statistika MSP 2006 [citováno
16. 12. 2007]. Dostupné z: http://www.mpo.cz/dokument32006.html.



Vzhledem k užší organizaní základn se nabízí pímý kontakt mezi
ídícími a výkonnými pracovníky. Oproti velkému podniku neexistuje prostor
pro anonymitu i odcizení zamstnanc. „Malý podnik musí vnovat
mimoádnou pozornost vytváení zdravých pracovních a mezilidských vztah“13,
což je velkou výhodou pro zamstnance podniku.


Nevýhody malých a st
edních podnik

Na druhou stranu jsou souástí existence malých a stedních podnik
i nevýhody, které kompenzují výše uvedená pozitiva MSP.
Malé a stední podniky jsou ízeny podnikateli, kteí jsou vysoce
kvalifikovaní pro uritý pedmt innosti (odborné znalosti), asto ale postrádají
schopnosti pro ízení samotného podniku. Vzhledem k vysokému zábru innosti
tak dochází asto k petžování podnikatele (podnik stojí a padá s vedoucí
osobou).
Velkou nevýhodou malých a stedních podnik je jejich menší finanní
síla. MSP se v rámci podnikání musí více spolehnout na vlastní zdroje, zatímco
velké podniky mohou využít široké možnosti financování. Podle mého názoru
se ale dostupnost cizího kapitálu (úvry, pjky, státní podpory, dotace) zlepšuje
a tím pádem se zvyšuje konkurenceschopnost sektoru malého a stedního
podnikání.
V malých a stedních podnicích je vyšší intenzita práce a mén p
íznivé
pracovní podmínky. Povinnosti dané právním ádem (da
ové zákony, pedpisy
životního prostedí apod.) jsou pro všechny podnikatelské subjekty stejné, MSP
mají ale mén prostedk pro tyto úely. Zatímco vtší podnikatelský subjekt
mže pro uritou agendu vylenit celý odbor, v MSP tuto pozici zastává mén
pracovník. O to více se ale klade draz na zvýšené odborné a asové požadavky
ídících pracovník.

13 KOUBEK, J. Personální práce v malých podnicích, 2. peprac. a doplnné vyd. Praha : Grada, 2003,
str. 35.



Malé a stední podniky nemohou vynaložit velké prostedky na získávání
kvalitních pracovník. „Musí také dbát na vhodný výbr pracovník, protože
jakákoliv chyba má pro malý podnik mnohem vtší dsledky než pro podnik
velký“14.
Malé a stední podniky se asto orientují pouze na lokální trhy, pronikání
nad jejich rámec (nap. na zahraniní trhy) je pro n náronjší. Malým
a stedním podnikm se nedostává tolik prostedk na výzkum, vývoj, výchovu
a vzdlávání. Mají slabší pozici ve veejných soutžích o státní zakázky, kvli
své velikosti jsou citlivjší na zmny na trhu – negativn je ovlivní napíklad
nekalosoutžní jednání velkého podniku.

14 KOUBEK, J. Personální práce v malých podnicích, 2. peprac. a doplnné vyd. Praha : Grada, 2003,
str. 32. 




3. VNJŠÍ PROSTEDÍ PODNIKU

Každý podnik je obklopen prostedím, které determinuje jeho cíle a chování.
Jedná se o faktory, které se vzájemn prostupují, ovliv
ují a psobí na podnik
souasn. Chce-li být podnik úspšný, musí pak umt na tyto vlivy reagovat
a pizpsobit jim své chování, i když je zpravidla nemže pímo kontrolovat.
Zárove
musí mít na pamti, že co pro jeden podnik pedstavuje akutní hrozbu,
pro druhý mže znamenat možnost dalšího rozvoje. Jedná se o vnjší faktory,
které vznikají mimo podnik, dochází k oboustrannému psobení, kdy okolí
psobí na podnik a podnik psobí uritým zpsobem na své okolí. Patí sem
faktory mezinárodní (zahraniní investice, imigraní problematika, vliv
globalizace), faktory národní (zákony) a také regionální faktory.

Obrázek . 1: Okolí podniku15


15 MALLYA, T. Základy strategického ízení a rozhodování. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 2007.




4. OBECNÉ OKOLÍ PROSTEDÍ PODNIKU

Podnik bhem své innosti není samozejm izolován, neexistuje mimo
prostor a as, je obklopen uritým okolím, které musí vnímat. Okolí podniku je
jedním z nejzávažnjších faktor, které musí podnik, resp. jeho vedení, brát
v úvahu pi jakémkoli rozhodování. Toto okolí je teba chápat pedevším v jeho
dynamice a snažit se pedvídat zmny, které zde stedndob i dlouhodob
mohou nastat. Okolí je ve vztahu k podniku vnjší síla, kterou mže mnit jen
omezen – lobováním, ovliv
ováním veejného mínní, prosazováním uritých
etických norem atd. Bylo by ovšem velmi jednostranné a zavádjící považovat
okolí za omezující initel. Tím v nkterých pípadech opravdu mže být, daleko
spíše je v nm ovšem teba vidt píležitosti. Ten, kdo je dokáže využít jako
první, získává nespornou konkurenní výhodu.16
Pro poznání externího okolí, které obklopuje podnik, je nutné využití
analýzy. Podnik, aby byl úspšný, musí identifikovat pravdpodobné trendy
ve vývoji okolního prostedí, musí analyzovat trh, na kterém psobí. Okolní
prostedí podniku není statické, vyznauje se dynamiností, na kterou musí
podnik reagovat. Prostedí kolem podniku je tvoeno mnoha subjekty a objekty
a vztah mezi nimi.
Zatímco vnitní prostedí podniku vzniká zcela v intencích ídících orgán
podniku, vnjší okolí kolem podniku existuje bez piinní samotného podniku.
Frekvence zmn v okolí podniku je rzn vysoká, záleží na prostedí, ve kterém
podnik psobí. Monopolní podniky, které mají výsadní postavení v uritém
segmentu trhu, se vyznaují spíše statickým prostedím, které se nijak radikáln
nemní, jeho vývoj se dá oznait za pedvídatelný. Monopolní postavení na trhu
mají spíše velké podniky, ale výjimkou nejsou ani malé podniky, které zacelují
mezery na trhu zcela novým produktem a získají tak monopolní postavení.
Analýza vnjšího prostedí zahrnuje ti základní kroky: analýzu mezinárodního

16 SYNEK, M. a kol. Podniková ekonomika. 3. pepracované a doplnné vyd. Praha : C.H.Beck, 2002. s.
20.


okolí, analýzu národního okolí a analýzu konkurence.17; Pro analýzu a rozbor
obecného okolního prostedí, které psobí na MSP, jsem si vybral kvalifikaní
metodu PESTLE, která zkoumá následující segmenty:
- politický
- ekonomický
- sociální (a dále demografické, kulturní a etické faktory)
- technologický
- legislativní
- ekologický

4.1 POLITICKÝ SEGMENT OKOLNÍHO PROSTEDÍ

Jedním z dležitých faktor podnikatelského prostedí je stabilita. Pro
všechny podniky, vetn malých a stedních, má politická stabilita v zemi
dležitý význam a na rozvoj podnikatelského prostedí má pozitivní vliv.
Dalším posilujícím faktorem v rámci politického prostedí byl vstup eské
republiky do Evropské unie v roce 2004. Integrace R do EU znamenala
pro podnikatelskou sféru významnou zmnu. R se tak stala souástí vnitního
trhu, ve kterém postupn platí základní svobody pohybu zboží, osob, služeb
a kapitálu. Tím se otevel prostor pro eské fyzické osoby a podniky, které
si mohou založit vlastní podnik (poboku atd.) v libovolném lenském stát
a podnikat tam za úpln stejných podmínek, jako domácí fyzické i právnické
osoby. Nemén dležitým pozitivním faktorem vstupu do EU je harmonizace
eské právní úpravy s legislativou EU, která má za následek zlepšení právní
ochrany podnikání (nap. regulace hospodáské soutže). Pro nkteré podniky
znamenal vstup do EU ale také vznik nových problém, protože právní normy
EU obsahují mnohem vyšší nároky v rámci ekologických kritérií, ochrany
spotebitele i ochrany bezpenosti a zdraví zamstnanc.

17MALLYA, T. Základy strategického ízení a rozhodování. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 2007. str.
41.



V souasné dob má na podnikatelské prostedí zejména v píhraniních
oblastech (nap. Jesenicko, Broumovsko, Ašsko) pozitivní vliv vstup eské
republiky do Schengenského prostoru18 na konci roku 2007. Tyto oblasti byly
typické slabší ekonomickou výkonností zpsobená práv kvli ástené
izolovanosti. Podnikatelm v pohraniních oblastech, kteí byli „odíznuti“
od vnitrozemí, se tak v souasnosti nabízí možnost vytváet nové vazby
se zahraniím.
Velký vliv na malé a stední podniky lze pisuzovat i regionální
a komunální politice prosazované prostednictvím kraj a obcí. Obec je
základním územním samosprávním spoleenstvím oban, kde probíhá interakce
veejné správy s podnikateli a obce mají možnost ve své samostatné psobnosti
podporovat rozvoj podnikatelských aktivit potebných pro rozvoj mikroregionu,
napíklad mohou zajišovat technické a investiní pípravy pro investory –
podnikatele. Faktory, které psobí na rozhodování podnikatel o umístní svého
podniku v dané obci i v mikroregionu a vbec o vstupu do podnikání, jsou
krom kupního potenciálu obyvatel a podnik, také práv výše kvality
infrastruktury v obci – zásobování elektrickou energií, plynem, teplem a vodou.
Zaínající podnik mže zajímat i dopravní obslužnost, napojení na dopravní sí,
stav komunikací i rozsah kvalitních ubytovacích prostor. Tyto a jiné faktory
mže obec v rámci své psobnosti ovlivnit.
Obce také mohou díky legislativním nástrojm jim daným ovliv
ovat
podnikatelskou innost napíklad prodáváním i pronajímáním nebytových
prostor a pozemk k podnikání i v samostatné psobnosti rozhodují o form
využití nemovitostí, cen nemovitosti pi prodeji i výši nájmu.
Dalším faktorem, který ovliv
uje podnikatelské prostedí v obci, jsou
ekonomické nástroje obce. Mezi negativní nástroje patí pravomoc obce vybírat
do obecního rozpotu místní poplatky.19 Zákon . 565/1990 Sb., o místních
poplatcích, stanoví pouze maximální výši, kterou obce jsou oprávnny vybírat,

18 Hlavním atributem schengenského systému je odstranní policejních kontrol na vnitních hranicích
schengenského prostoru a z nj vyplývající volný peshraniní pohyb.
19 Napíklad mezi místní poplatky patí poplatek ze vstupného, z ubytovací kapacity, za provozovaný
výherní hrací automat apod.


konkrétní výši si stanoví obce samostatn na základ místní vyhlášky. Obce
mohou pozitivn ovlivnit rozvoj podnikání tím, že poplatky stanoví na minimální
výši, protože vysoké píjmy z místních poplatk by se mohly negativn projevit
v podnikatelském prostedí. Mezi pímé nástroje komunální podpory podnikání
lze zaadit napíklad finanní pomoc v podob zvýhodnných úrok a pjek,
záruk a ruení, dotací, prominutí místních poplatk.20 Komunální podpora
podnikatelm se neprojevuje pouze v podob finanní podpory, ale lze si pod ní
pedstavit i hledání prostedk komunikace, informací, zprostedkování
a koordinace mezi soukromým a veejným sektorem.21

Podnikatelské inkubátory jako nep
ímá podpora MSP
Mezi nepímé nástroje podpory podnikání malých a stedních podnik
jsem již výše zaadil zabezpeování kvalitní infrastruktury, stav komunikací nebo
dostatené ubytovací kapacity. Podpora podnikatelského prostedí na místní
úrovni se mže realizovat ve form spolupráce veejného a soukromého sektoru.
Typickým píkladem je vytváení technologických inovaních center22, které
slouží k rozvoji a podpoe inovaního podnikání v regionu a možnosti vzniku
nových podnikatelských vazeb. Jedná se o spolupráci místní a regionální
samosprávy, vysokých škol a spoleností v daném regionu. Univerzity mají za cíl
pipravovat lidské zdroje a kraje jako vyšší územn samosprávné celky jsou
zodpovdné za rozvoj regionu. Hlavním cílem je vytváení podmínek pro rozvoj
inovaního podnikání v regionu, které umožní stimulovat ekonomický rst
a prosperitu regionu, zvýší konkurenceschopnost místních podnik a pispjí
ke vzniku a udržení vysoce kvalifikovaných pracovních míst.
Velký potenciál místní a regionální správy pro podporu podnikání je
podpora pi zakládání tzv. podnikatelských inkubátor. Hlavní podmínkou
pijetí podniku do inkubátoru je kvalitní podnikatelský zámr i projekt

20 MALACH, A. a kol. Jak podnikat po vstupu do EU. Praha : Grada, 2005. s. 81.
21 MALACH, A. a kol. Jak podnikat po vstupu do EU. Praha : Grada, 2005. s. 81.
22 Jako píklad mže sloužit Technologické inovaní centrum (TIC) ve Zlín, které je spoleným
projektem Univerzity Tomáše Bati ve Zlín a Zlínského kraje. V TIC se nachází mimo jiné
podnikatelské inovaní centrum, podnikatelský inkubátor, vdeckotechnický park, Centrum pro transfer
technologií a Klastry.


zamený na výrobu nebo poskytování služeb s inovativním prvkem.
Charakteristickým rysem inkubátor je to, že podnikm je poskytováno nájemné
za nižší cenu (dotace místní správy), sdílí služby (administrativní služby,
poítaová sí, sdružené vedení úetnictví, právní poradenství apod.). Centrum
zajišuje komplexní dodávky služeb (všechny druhy energie, ostraha, úklid,
údržba prostor apod.) Další výhodou umístní podniku v inkubátoru je tzv.
synergický efekt, který pozitivn podporuje a stimuluje další rozvoj firem tím,
že jim dává možnost snáze navazovat vzájemné kontakty, podporuje konkurenci
a v neposlední ad umož
uje lepší poznání vlastních kvalit i nedostatk.
V praxi pedstavuje podnikatelský inkubátor zaízení, do kterého mže
zaínající podnikatel pijít s nápadem i zámrem a v inkubátoru získá základní
poradenství ohledn možných dotací, možností financování, sestavování
podnikatelského zámru atd. Cílem inkubátoru je vychovat ze svých zákazník
podnikatele, pomoci jim v rozjezdové fázi a vpustit je do svta samostatného
podnikání.23 Nikde není pesn stanoveno, pro jaký okruh osob i aktivit je
inkubátor uren. Samotné inkubátory si urují cílové skupiny, kterým umožní po
splnní pedem daných kritérií vstup do inkubátoru. Demonstrativní výet
potenciálních subjekt mže zahrnovat zaínající podniky, podniky s krátkou
historií, spin-off spolenosti, start-up spolenosti, zájemce o zahájení
podnikatelské innosti nebo nap. samotné studenty i absolventy regionálních
škol nebo univerzit.

4.2 EKONOMICKÝ SEGMENT OKOLNÍHO PROSTEDÍ

Ekonomický segment okolního prostedí je významný pro chod
jakéhokoliv podniku. „Všechny podniky potebují finance, pracovní sílu, hmotné
zdroje, energii, informace a znalosti pro svj výkon poslání, realizují svou
produkci na trzích.“24 Z ekonomického prostedí získává podnik výrobní faktory
a kapitál, nachází zde také uplatnní svých výrobk a služeb. V této ásti práce

23 tamtéž s. 85 – 86.
24 VÁGNER, I. Systém managementu. 2. vyd. Brno : Masarykova univerzita, 2007. s.132.


budu analyzovat vybrané ekonomické pojmy, které mají vliv na sektor malých
a stedních podnik.

4.2.1 Nezamstnanost

Jedním z hospodáských ukazatel, který ovliv
uje malé a stední
podnikání je výše nezamstnanosti. Nezamstnanost má v posledních letech
klesající tendenci25. Nízká nezamstnanost je výhodná zejména pro kvalifikované
pracovníky, kteí mohou tlait na zvyšování mezd. Pro malé a stední podniky
snižující se nezamstnanost znamená vtší komplikace. Dochází k tlaku na rst
mzdových náklad, podniky musejí vynakládat zvýšené prostedky
na vyhledávání kvalifikovaných pracovník (zejména prostednictvím
personálních agentur). Velké podniky si mohou dovolit nabídnout zamstnancm
vyšší platy a ve výsledku tak mzdy rostou rychleji, než jak roste produktivita
práce. Tím mže být ohrožena konkurenceschopnost ekonomiky. Nedostatek
kvalifikovaných pracovník v eské republice mže ohrozit rst ekonomiky.
ešením by mohlo být zjednodušení vydávání pracovních povolení cizincm,
kteí by nahradili pracovníky, jež odešli za prací do jiných zemí.

4.2.2 Financování malých a st
edních podnik

Cizí kapitál malých a stedních podnik mže pocházet ze zdroj
veejného a soukromého financování. Vhodnost a dostupnost jednotlivých forem
financování je závislá na podnikatelském zámru a charakteru podniku (obor
psobení, velikost a jeho historie apod.).




25 V listopadu 2007 dosahovala míra nezamstnanosti výše 5,6 %, za jeden rok klesla o dva procentní
body. Pehledná statistika je dostupná na internetové stránce http://portal.mpsv.cz/.


Ve
ejné financování

Malé a stední podniky mají stžejní místo v národních ekonomikách,
a proto je prioritou Evropské unie jako celku i jednotlivých zemí podporovat
a vytváet jim optimální podmínky ke vzniku a rozvoji tak, aby mohly
konkurovat velkým podnikatelským subjektm. Princip think small first (mysli
pedevším na malé podnikatele) se mimo jiné projevuje vytvoením ady
program na podporu malého a stedního podnikání. eská vláda, konkrétn
MPO R vyhlásilo ve spolupráci s dalšími subjekty26 v rámci tí operaních
program pro období 2007 – 2013 nové programy na podporu podnikání, které
jsou financované ze strukturálních fond Evropské unie a ze státního rozpotu.
Podpory ze strukturálních fond jsou