Reagan a říše zla

ní vztahů
Vývoj vztahů supervelmocí v roce 1987
stagnace ve vzájem.vztazích
negativní vnitropolit.situace USA (republikáni ztratili kontrolu nad Senátem, odhalení poskytování amer zbraní Íránu výměnou za propuštění amer.rukojmí zadrž.v Libanonu)
vypukla aféra Irangate-oslabena pozice prez.i administrativy
snaha posilovat nezávislost evr.satelitů na SSSR (politika diferenciace), navíc reformní pokusy Gorbačova v SSSR
náměstek min.zahr.USA Whitehead- cesta do Polska, jednání s Jaruzelským => i poměrně konzervativní komunist.představitelé mají zájem na zlepšení vztahů s USA
ochota zlepšit dodrž.lid.práv závislá také na poskytování hospodář.pomoci ze strany USA
podpora Solidarity (jednání s Walesou)
zrušeny sankce x Polsku, obnoveno udělení doložky nejvyšších výhod (mj.i díky vyhlášení amnestie a podpoře zrušení sankcí ze strany katol.církve a Solidarity)
IV.1987-další špionážní aféra (ovlivnilo to jednání Shultze s Gorb.a Ševar.)
jednání hlavně o raketách stř.doletu
Ševarnadze do USA (září 1987)-změna v postoji k lid.právům, Ševar.požádal o seznam osob, kterým má být umožněno vystěhování ze SSSR, také stahování SSSR z Afghánistánu
podpis dohody o zřízení krizových center ke sniž.rizika vypuknutí nukleár.konfliktu
společní prohlášení obou ministrů, že bylo dosaženo dohody o likvidaci všech raket střed.doletu (podepsat to měli Reagan a Gorb.na podzim ve Washing.)
také dohodnuto zahájení rozhovorů o kontrole jader.testování
x nečekaná proměna Gorb.postojů, opětovně chtěl připojit problematiku strateg.a vesmír.útoč.zbraní
USA chtěly podepsat dohodu INF i bez účasti sovět.GT
Gorb.nadále nepožadoval posílení dohody ABM, trval však na jejím striktním dodržování
XI. V Ženevě pokrač.jednání Shultze a Ševar.
Definování cílů pro summitová jednání
Reagan i Gorb.za hl.cíl považovali podpis smlouvy INF a pokrok v jednáních START
měl být také vyvíjen nátlak na urychlené stažení SSSR z Afghán.
Washingtonský summit
8.-10.12.1987
ústřed.bod= podpis dohody o eliminaci raket stř.doletu neboli INF (přelomová!)
princip nulové varianty
úspěch amer.administrativy v její ZP, SSSR donucen k zásadním ústupkům, navíc zavedení kontrol
snížení napětí ve vzájem.vztazích, posílení bezp.v E
pokrač.v projednávání čtyřbodové agendy
dále diskuse o regionál.konfliktech (Afghán., stř.Amer., BV, Irák x Írán)
ot.posílení vzájem.obchodu a hosp.vztahů
Gorb.pozval Reagana do SSSR (okamžitě přijal)
Vývoj amer.-sovět.vztahů v posledním roce druhého funkčního období administrativy
prioritou prohloubení dialogu se SSSR
pozornost na : finalizaci a podepsání START
vyvíjení nátlaku na SSSR, aby odešel z Afghán.a Nicaragui
Gorbačov více ochoten akceptovat amer.návrhy
dokument Strategie pro národní bezpečnost USA (1988)-administrativa i nadále vychází z realist.hodnocení sovět.chování
III.-Washing.-schůzka Reagana, Shultze a Ševar.-stanoveno datum konání summitu v Moskvě na 29.5.-2.6.1988
podepsání dohod o Afghánistánu
Přípravy administrativy na moskevský summit a definice jejích cílů
prioritou upevnění dosud dosažených zisků v rámci čtyřbodové agendy
snaha o posun v jednáních vedoucích k podpisu START
pozornost věnována i možnostem ekonomické spolupráce
Moskevský summit
Reagan zdůrazňoval zejména význam lidských práv a svobod (zahrnuto i do závěrečného komuniké)
jistý pokrok ve formulování dohody START, podařilo se sblížit stanoviska obou stran
opět diskuse o SDI (pro USA nepřijatelné jakékoli omezování SDI)
pro administrativu byl summit naplněním všech plánovaných cílů
Reaganovi s podařilo oslovi širší vrstvy sovět.obyvatelstva
považováno za možný počátek zániku bipolárního rozdělení světa
Americko-sovětský dialog v období po moskevském summitu a schůzka v NY
XII.1988-poslední schůzka Reagana s Gorbačovem
rozhodnutí navázat kontakty i ve vojenské oblasti, mj.také snaha přijmout SSSR k větší otevřenosti v oblasti informací o vojen.rozpočtu či vojen.programech
léto 1988-poprvé vyjádřena ochota demontovat krasnojarský radar
Shultz a Ševar.v NY-diskuse o chemických zbraních
Ševar.jednal i s Busem (toho času kandidát na prezidenta)
Reagan vyjádřil uspokojení z vývoje vztahů USA-SSSR
Vývoj americké ZP za Fordovy administrativy (27-33)
Ford hodlal navázat na politiku uvolňování napětí
vliv Kissingera (od podzimu 1973 poradce prez.pro otázky národní bezp.i ministr financí)
Kissinger obhajoval politiku Nixonovy administrativy, byl pro poskytnutí doložky nejvyšších výhod pro SSSR
détente mělo vést k „odpovědnému mezinárodnímu chování SSSR“, přínos détente viděl v dosažení větší stability (především prostřednictvím nalezení konsenzu v rámci SALT)
amer.pozice negativně ovlivněna pádem již.Vietnamu a Kambodže.1975
celkový pokles obliby politiky détente=> Ford provedl personální změny
Americko-sovětská schůzka ve Vladivostoku
1974-sovět.představitelé projevují ochotu k ústupkům při jednáních SALT
23. a 24.11.1974 –schůzka Forda s Brežněvem: společné prohlášení strategických útočných zbraních (shoda o zahájení dalších jednání v Ženevě 1975)
potvrzeny limity na počet strateg.systémů a střel nesoucích vícečetné hlavice
SALT II měla být dopracována do léta 1975
pozornost věnována také KBSE
důraz kladen na rozvoj hospodář.vztahů
došlo k ochlazení vztahů v důsledku neúspěšného jednání SALT v Ženevě
Vývoj politiky řetězení
prezident zahájil jednání se senátory, usiloval o spojení udělení doložky nejvyšších výhod pro SSSR s liberalizací židovské emigrace
SSSR-kvóty na udělení povolení (~50-60 000)
mezitím Senát přijal dva dodatky, omezující americkou finanční pomoc SSSR bez navázání na podmínku liberalizace žid.emigrace (Stevensonův dodatek k zákonu o Exportní a importní bance, Byrdův dodatek)
administrativa přišla o prostředek ovlivňování sovět.politiky
opět ochlazování vzájem.vztahů
následně citelné omezení emigrace Židů
navíc SSSR získal úvěry upřené Spojenými státy od spojenců USA
neúspěch jednoho pilíře amer.představy o politice détente:rozšíření ek.spolupráce se SSSR
Přehodnocení významu détente
účast USA na KBSE, to také ovlivnilo vztah k SSSR
1976-zřízena komise pro bezpečnost a spolupráci v E
1976-žádné výsledky při jednáních SALT, v USA prez.volební kampaň, posilování sovět.vlivu v zemích třetího světa
jednání o SALT v Moskvě
došlo také k přehodnocování politiky détente a to v rámci předvoleb.kampaně
Ford se nakonec vyslovil pro provádění politiky „míru skrze sílu“ (ustoupení od pojmu détente, rovněž tak Senát)
termín „konstruktivní partnerství“
pol.roku 1976-podpis dohody o nevojenských nukleárních explozích (PNE)
Ford se zavázal neuvalit embargo na dodávky obilí do SSSR ve spojitosti se situací v Angole, dále schválen vývoz amer.počítačů do SSSR a Číny, dodávky některých sofistik.technologií ale povoleny nebyly