- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Hromadně přidat materiály
Působení ekologických faktorů II
ENS103 - Základy ekologie
Hodnocení materiálu:
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálna přednášce příliš probráno)pozitivní fototaxe – přibližování rostlin nebo hmyzu ke světlunegativní fototaxe – oddalování se od světlaChemické faktoryDůležitý je poměr mezi kyslíkem a oxidem uhličitým. Množství kyslíku se mění v závislosti na nadmořské výšce. Organismy se jeho množství v průběhu evoluce přizpůsobovaly – rozdělení organismů na stenooxybiontní (přizpůsobené určité nadmořské výšce) a euryoxybiontníJe důležitá kyselost půdy a vodyČistá dešťová voda má pH 5,7 – je tedy mírně kyselá (kvůli CO2 a vzniku slabé kyseliny uhličité)V době velkého smogu v Londýně měly deště pH 1,5. Šlo o silnou kyselinu, což mj. poškozovalo stavby, sochy apod. (a životy živých bytostí, pochopitelně)Druhy lze rozlišovat podle citlivosti na pHstenoiontní a euryiontníVětšina rostlin je citlivá na kyselost půdyacidofilní, acidofyty – např. borůvky, brusinky, vřes, vše co roste na rašelině (při rašelinění se vylučují kyseliny) apod.neutrofilní, neutrofyty – takových rostlin je máloalkalofilní, alkalofyty – nejčastěji žijící na vápenitých půdách, na slaniskáchSalinita – obsah solí v půdě a ve voděSladká voda má do 0,1% solí. Slanější vody se snaží organismus zbavitOceány mají salinitu asi 3,5%, což je více nežli okrajová mořeVnitrozemské saliny mají až 25%. Biotopy v okolí salin se nazývají slaniskaRostliny na slaniscích musí umět snížit osmotický tlak ve prospěch kořenů, aby z ní slané prostředí neodstranilo vodu. Rostliny sůl vylučují na povrchu.druhy, které žijí ve slaných prostředích, jsou halobiontní, halofytyhalofobní x halofilní (k solím tolerantní druhy – mochna husí)největší české slanisko je NPR Slanisko u NesytuDusíkMakrobiogenní prvek, který je jednou ze základních součástí tělav dnešní době je dusíku v přírodě příliš, jelikož se do půdy dodávají průmyslová hnojivaspodní části řek přirozeně shromažďují větší množství dusíku (z odumřelých organismů)nitrofyty – nitrofilní společenstva – kopřiva, netýkavky, chmelnitrofobní druhy – rostou např. na skalách nebo na horských rašeliništích (zde je sice dusíku hodně, al e je v nepřístupné formě). Takové rostliny pomalu rostou a
Vloženo: 24.02.2014
Velikost: 18,99 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu ENS103 - Základy ekologie
Reference vyučujících předmětu ENS103 - Základy ekologie
Podobné materiály
Copyright 2025 unium.cz
