Enklávy

tálních parametrech jsou vyjádřeny v geochronologii kvartéru
Hranice pleistocénu a holocénu
základem je odlišnost od klimatických poměrů třetihor (pliocénu) – ochlazení, časté střídání teplých a studených období
spodní hranice pleistocénu cca 2,6 Ma BP – před rokem 1950 (doposud nedořešeno)
hranice pleistocén – holocén cca 10 ka BP
Co se dělo na počátku pleistocénu?
první výrazné ochlazení a aridizace klimatu (sucho)
ukládání spraší na velké ploše v Asii
pokles a ochlazení hladiny oceánu
začátek vývoje permafrostu
začátek vývoje kontinentálního ledovce ve Skandinávii, horské ledovce (Alpy)
radikální změna FG podmínek
Co se dělo na počátku holocénu?
nástup oteplení – interglaciál – huminizace
hranice leží na kontaktu s posledním chladným výkyvem – tzv. pozdní glaciál – mladší dryas
postupně se mění FG podmínky
šíří se lesy
nástup vlivu člověk – antropoprese – nové směr vývoje krajiny
Příčiny klimatických změn
terestrické:
změna průběhu mořských proudů – termohalinní proudy (Golfský proud odklon)
rozložení pevniny (teorie litosférických desek)
koncentrace skleníkových plynů
orogeneze (sopečná aktivita)
extraterestické faktory:
změny v intenzitě slunečního záření (sluneční aktivita)
změna dráhy Země
Milankovićovy cykly 1930
astronomická hypotéza změn klimatu
jedná se o vliv dlouhodobých změn parametrů zemské dráhy
předpokládá změny následujících parametrů:
výstřednosti zemské osy – perioda 100 000 let
délka perihélia
sklon zemské osy – perioda 41tis. let
Sluneční aktivita
dlouhodobé sledování – Johann Rudolf Wolf – Wolfovo číslo – monitorování slunečních skvrn za posledních 300let
sluneční skvrna – zvýšení magnetického pole – zpomalení konvence – ochlazení
sledováním byly zjištěny periody sluneční aktivity: 11(22), 80-90, 600let
Pleistocéní vývoj krajiny
Kategorie podnebných výkyvů
výkyvy I.řádu . jasně vyhraněná dlouhá období chladná a teplá
- glaciál
- interglaciál
výkyvy II. řádu – kratší etapy v rámci glaciálu
- stadiály
- interstadiály (období výrazně teplejší než průměr glaciálu)
výkyvy III. řádu – drobné výkyvy (např. ve vlhkosti – oceanizace kontra kontinentalizace)
Kategorie výkyvů
nové poznatky získané z ledovcových jader odebraných z ledovců v Grónsku a na Antarktidě vnášejí naprosto nové poznatky k vývoji klimatu a z něho odvozovaných přírodních podmínek
zásadní jsou poznatky o větším množství výkyvů a jejich kvalitativní odlišnosti
z tohoto hlediska by bylo vhodnější užití pojmů teplý a chladný event (alternativa německého označení period)
Glaciál
úsek s výrazně sníženou průměrnou teplotou ( o 8-9 stupňů Celsia nižší roč. prům. teplota)
rozvoj ledovců – horské, kontinentální zalednění
pokles hladiny moří
změna vegetace – studené stepi až tundry
suché, chladné
pevninské klimatické mechanické zvětrávání – role mrazu,
zesprašnení
slabá pedogeneze
Interglaciál
vyšší srážky
teplá fáze
nástup dřevin
chemické zvětrávání
Inversenův cyklus
jednoduchý fázový model pro vývoj prostředí a vegetace v klimatickém cyklu
4 fáze