Česká rodina

dochází nenápadně k přesunu důrazu na obohacující kvality rodičovství
- vynořují se zde neové mentality a na scénu přichází odlišná generace, o které dosud mnoho nevíme
dlouhodobý pokles stability rodiny
- dnes uzavírané manţelství má 50tiprocentní pravděpodobnost rozvodu
- častá citace tohoto faktu v médiích: sebenaplńující se proroctví: kdyţ dost lidí uvěří, ţe něco je, začnou podle toho jednat a ono se to stane
skutečností
- v roce 200l čtvrtina nevěst a ţenichů nevtsupovalo do manţelství poprvé
- nejčastější délka rozvádějícího se manţelství tři roky
- výzkumy ukazují, ţe zaloţit si stabilní rodinu je dnes cílem asi 80 procent Čechů.
Stárnoucí populace a další vynořující se nerovnováhy
výrazné stárnuté české populace
2050: z dnešních 260 tisíc gerontů (lidé nad 65 let) je jich 900 tisíc!
Potřeba asimilace nespočtu přistěhovalců
Nedostatek rodiček řešen imigrací
Problém etnik: druhá generace necítí vděk za přijetí a tvrdě prosazuje své kulturní hodnoty, cítí trpkost, ţe nedosahují ekonomického
průměru své země a hlásí se o slovo
Důleţitost rozumné imigrační a asimilační politiky! Viz Švédsko, kde je míra mezietnického napětí niţší (plynulé přijímání přistěhovalců,
ne ve vlnách, jejich okamţité plné zařazení mezi občany)
ČR by k zachování demografického růstu potřebovala milion přistěhovalců – jak je za krátkou dobu ale spolehlivě asimilovat?
Klesající podíl „chytrých dětí“ v populaci
Další moţnost řešení: Outsourcing – nebudeme dováţet pracovní síly, budeme vyváţet know-how, mnohonásobně vyšší zisky z nápadů a
koncepčních rozhodnutí neţli z fyzické dřiny dovolí postarat se i o stárnoucí občany
– předpoklad: vybudování znalostní společnosti
– potřeba dvou zdrojů:
1. masivní investice do vzdělání a vědy
2. dostatek talentů schopných proměnit tyto investice v bohatství společnosti
avšak politika potřeby investic do vzdělání ignoruje a vzdělaná matky rodí málo dětí… a jsme v prdeli- vzdělávací systém můţe
nedostatky z rodiny troch zakrýt, ale pořád jsou na tom nejlépe děti ze vzdělanostních rodin, které svůj ekonomický a genetický klad
znásobují hledáním si stejného partnera – vysoká vzdělanostní homogamie
nerovnováha mezi šancemi kognitivních elit a těmi ostatními (vţdyť největší problémy privilegovaných jsou problémy
neprivilegovaných – uvědomí si to?)
ţivotní styl s absencí rodičovské zkušenosti
singlovství jako ţivotní styl, plnělegitimní a veřejně prezentovaný, stejně oprávněný pro obě pohlaví
pozdní kapitalismus vyţaduje maximálně pohyblivého člověka a rodina ho svazuje
Adrono: lidé se nechávají přesvědčit, ţe úspěch je to nejlepší, co mohou od ţivota očekávat
Beck: děti nemají trţní hodnotu. Moţnosti konzumu jenom omezují
Sexuální slast má lepší marketing neţ radosti rodičovství
„dvourychlostní společnost“
Střet potřeb singlů a rodin
- vysoký podíl singlů ve společnosti a jejich ekonomická síla (v cestě za úspěchem nemusejí brát tolik ohledů) zvyšuje jejich sebevědomí,
polemizují s ochranou rodiny zakořeněné v naší spol
nerovnováhy
MLADÍ X STAŘÍ
RODINY X BEZDĚTNÍ
DOMORODCI X PŘISTĚHOVALCI
Jaký bude jejich výsledek? Těţko předpovědět
CHUDÍ X BOHATÍ