Kardio

ny
pektoris způsobený stažením(spazmem) koronární tepny. Je poměrně vzácná a
vyskytuje se většinou v klidu. Angína pektoris se projevuje jako pálivá nebo svíravá
bolest za hrudní kostí. Bolest se často šíří do levého ramene a 4.- 5. prstu levé ruky.
U některých pacientu se muže šířit do krku a do dolní čelisti. Méně často ji pacienti
lokalizují do oblasti pod mečovitým výběžkem hrudní kosti, kde se někdy mylně
interpretuje jako projev žaludečních nebo žlučníkových těžkostí.
Nejčastější příčinou angíny pektoris je ateroskleróza, kardiovaskulární
onemocnění, při kterém se hromadí ve stěnách tepen tuk s obsahem cholesterolu.
CÉVNÍ MOZKOVÁ PŘÍHODA
Muže být způsobena krevní sraženinou, která se vytvoří přímo v mozkových cévách
nebo v cévách vedoucích do mozku. Stejně jako u onemocnění věnčitých tepen je i u
mrtvice nejčastější příčinou zúžení cév pláty nebo prasknutí zesláblé cévy, kdy krev začne
prosakovat do mozku.
ISCHEMICKÁ HOROBA CÉV HK A DK
Je způsobena zúžením cév v horních nebo dolních končetinách. Jestliže se neléčí,
muže dojít ke gangréně a ztrátě končetiny, ve většině případu dolní končetiny. Je-li
podezření na zúžení tepen HK či DK, doporučuje se dieta, změna životního stylu a medikace
ke snížení vysoké hladiny cholesterolu nebo vysokého krevního tlaku. Někdy je možné
zablokované tepny uvolnit tzv. balónkovou angioplastikou, nebo chirurgicky voperováním
by-passu (přemostění náhradní cévou).
TEPOVÁ FREKVENCE (TF)
Srdeční (tepová) frekvence je počet stahů srdce za jednu minutu. Můžeme ji měřit
na pa1cové straně zápěstí, na krku, nejvýrazněji a nejlépe však změříme TF v oblasti
srdce, tzn. na levé straně hrudníku. Srdeční frekvence stoupá s fyzickou zátěží. Čím je
jedinec zdatnější, tím je jeho reakce TF ekonomičtější. Maximální hodnota TF je
individuální, je však výrazně závislá na věku V praxi se užívá vzorce pro výpočet
maximální TF:

Oslabení kardiovaskulárního systému 6 / 14

e-kurz Zdravotní tělesná výchova, Fakulta sportovních studií MU, 2006
TF max = 220 - věk
Rytmus tepu je pravidelný u zdravého jedince, zdrojem impulsů je sinusový uzlík.
Arytmie (nepravidelnost rytmu) může být
• fyziologická -při nádechu se tep zrychlí, při výdechu se opět zpomalí
• patologická - při poruchách tvorby vzruchu
Příznaky srdečních onemocnění

www.farmakologija.com
1. bolest na hrudníku: u chronické formy (angíny pektoris) se
objevují bolesti tzv. stenokardie po námaze (jinou provokací
je chlad, emoce, přejedení) lokalizace na hrudní kosti,
hrudníku, rameni a horní končetině (nejčastěji levé). U
akutní formy (srdečního infarktu) šokující déletrvající bolest
se stejnou lokalizací jako u chronické formy
2. poruchy rytmu: vznikají v různých částech převodního
systému srdečního projevují se: zpomalením (bradykardií)
zrychlením (tachykardií) nepravidelnostmi rytmu příčinou je:
a) porucha tvorby vzruchu
b) poruchy vedení vzruchu
3. dušnost: zprvu pouze při větší zátěži, postupně i při
minimální zátěži, nakonec i klidová (u ICHS, zánětů srdce),
4. otoky (edémy): při selhávání srdce pravého - otoky na dolních končetinách, levého--
plicní otok,
5. cyanóza: namodralá kůže a sliznice vzniklá při nedostatečném sycení krve v plicích,
při míšeni tepenné a žilní krve, při městnání v žilním oběhu (u některých srdečních
vad, při selhávání pravého srdce),
6. kašel: spojený s plicním edémem a s vykašláváním růžové pěny.
Příznaky cévních onemocnění
1. snížený krevní tlak (šok, mdloba)
2. zvýšený krevní tlak
3. bolest a poruchy citlivosti (uzávěr cévy, neprůchodnost cévy)
4. otoky (různé příčiny)
5. barevné a tepelné změny kůže (záněty, tepenné uzávěry)
6. poruchy výživy tkáně (nedostatečné prokrvení z různých příčin) vedoucí např.
k bércovému vředu či ke gangréně části končetiny (! amputace)

Oslabení kardiovaskulárního systému 7 / 14

e-kurz Zdravotní tělesná výchova, Fakulta sportovních studií MU, 2006
Při léčbě i prevenci těchto onemocnění hrají velmi významnou roli rizikové faktory:
• ateroskleróza
• obezita (viz dokument Obezita)
• diabetes mellitus II. (viz dokument Diabetes Mellitus)
• hypercholesterolemie
• zvýšená hladina kyseliny močové v krvi
• nedostatečná pohybová aktivita
• dědičnost
• stres
• věk
• kouření
• tabletová antikoncepce u žen vyššího věku
Ateroskleróza
Jsou to patofyziologické změny postihující tepenný systém.
Dochází při nich k vytváření ateromových plátů obsahující tukové
látky(zejm. cholesterol) komplexy sacharidů, vápníku, odumřelé buňky,
krevní produkty a kolagenních vláken. Ve stěně se však mohou objevit
i defekty (ulcerace), umožňující snadněji vznik trombu. Tyto tromby
spolu s ateromovými pláty mohou zmenšovat průsvit cévy nebo ji zcela
uzavřít. Tento proces je dlouhodobý.
Pakliže se trombus utrhne, může být zanesen do vzdálené oblasti. Nej
cesta trombů z dolních končetin končí v plicích. Následkem je plicní embolie. Naopak ze
srdečních síní je trombus zanesen do mozku, kde dochází k mozkově cévní p
se dostává do dolních končetin a vzniká uzávěr cévy se vznikem gangrény. Všechny
uvedené případy mají dramatický obraz.
Vliv pohybové aktivity
bonusweb.id
Pravidelná systematická pohybová aktivita vede k
ekonomizaci srdeční práce, projevující se nižší hodnotou
srdeční frekvence a krevního tlaku při zatížení. Jsou nižší
nároky myokardu na kyslík, lepší stažlivost myokardu,
ekonomičtější distribuce krve, lepší využití kyslíku,
snížení LDL cholesterolu v krvi, tonu sympatiku (oslabuje
sklon k intenzivním stresovým reakcím)
Vhodná pohybová aktivita: Vhodně zvolená pohybová aktivita snižuje rozvoj
některých rizikových faktorů kardiovaskulárních onemocnění - diabetes mellitus II,
hypercholesterolémii a obezitu.

www.pfizer.cz
častější
říhodě nebo
nes.cz
Oslabení kardiovaskulárního systému 8 / 14

e-kurz Zdravotní tělesná výchova, Fakulta sportovních studií MU, 2006
Specifickým cílem zdravotní TV při oslabení kardiovaskulárního systému je
dosáhnout optimální výkonnosti tohoto systému a psychické vyrovnanosti jedince s tímto
oslabením.
Specifické zásady:
a) Hlavní zásadou je přiměřené zatížení. Příliš malá zátěž nemá potřebný účinek
na srdečně cévní systém, příliš velká jej může poškodit. Je třeba stanovit a
dodržovat optimální zatížení. Intenzita zatížení by měla odpovídat 60-70 %
TF
max
.
b) Cvičitel by měl propojit doporučení lékaře na zatěžování kardiaka, objektivní
příznaky zatížení a subjektivní pocity. Přitom mít na paměti, že subjektivní pocity
se mohou lišit od objektivních projevů
c) Cvičitel by měl naučit kardiaka co nejpřesněji měřit TF, rozumět objektivním
příznakům zatížení a subjektivním pocitům.
d) Odlišit je třeba přístup k cvičencům s funkčními poruchami, které je zpravidla
možné zatěžovat více. Přitom např. cvičence s hypertenzí je třeba kontrolovat a
jejich aktivitu tlumit. U všech kardiaků je nutné odstraňovat stres, vyvolávat
optimismus, vytvářet pohodu.
e) Cvičit je třeba denně právě se zřetelem na oběhový systém. Vytrvalostní
„trénink“ by se měl pohybovat v rozmezí 20 min - 60 min. Střídání kratší a delší
doby, větší a menší intenzity zatížení je individuální.
Formy pohybové aktivity mohou být různorodé, eliminovat by se však měly silové
a krátkodobé rychlostní prvky. Pohybová aktivita by měla být především příjemným
zážitkem, v žádném případě nesmí působit jako stresor.
Tělovýchovné prostředky
1. Vyrovnávací cvičení (viz dokument Vyrovnávací cvičení)
Vyrovnávací cvičení tvoří významnou náplň části cvičební jednotky, protože i
kardiaci mohou mít současně oslabený pohybový systém. Pokud jsou bez funkčních
poruch, slouží tato cvičení jako prevence. Zároveň vedou k ekonomickému pohybu, který
šetří srdce. Vyrovnávacími cvičeními jsou i pohyby dolních končetin v lehu u žilních
poruch.
2. Dechová cvičení (viz videoukázka kardio-dychani.mpg)
Dechová cvičení pomáhají zlepšit okysličování krve, které má pro kardiaky velký
význam, právě tak jako rozšíření hrudníku a jeho pružnost. V poslední době se dává
přednost přirozenému dýchání. To se uplatňuje také při sladění dýchání s pohybem.
Cvičence upozorníme na vliv rytmu dýchání na rytmus srdeční, i zde dochází ke sladění.

Oslabení kardiovaskulárního systému 9 / 14

e-kurz Zdravotní tělesná výchova, Fakulta sportovních studií MU,
Cvičence vedeme k vnímání a prožití uklidňujícího vlivu dechové vlny a dýchání
bráničního (břišního).
3. Cvičení relaxační (viz. videoukázka kardio-relaxace-jezci.mpg)
Uvolňující cvičení navazují na uklidňující vliv břišního dýchání, jsou pro kardiaky
nezastupitelná. Měla by vyústit v relaxaci celkovou, která působí protistresově. O účinku
celkové déletrvající relaxace v lehu je třeba s kardiaky hovořit, protože někteří při hlubší
relaxaci prožívají nepříjemné pocity, když se tep zpomaluje, popřípadě se stává
nehmatným. Může to u nich vyvolat depresi. Na to je třeba pamatovat a využít např.
hudbu, protože jejím výběrem se dá dobře řídit hloubka prožitku. Hudbou na začátku
odvádíme pozornost cvičenců od jejich starostí. Relaxační cvičení zařazujeme do
vyrovnávací nebo závěrečné části hodiny
4. Vytrvalostní cvičení (viz videoukázka kardio-vytrvalostni-prekazkova_draha.mpg)
Vytrvalostní cvičení nejlépe splňují zdravotní úkol, přispívat k ekonomickému chodu
cirkulace, optimální váze, snižování hladiny tuků a počtu dalších oběhových komplikací.
Důležitou skutečností zůstává, že právě tato cvičení patří zároveň k nejlepším, nejdéle
známým a nejméně škodlivým uklidňujícím prostředkům. Účinek vytrvalostních cvičení je
přímo léčebný.
Výběr vytrvalostní aktivity. Přizpůsobuje se věku, pohlaví,
stavu pohybového systému cvičence, jeho zálibám i dovednostem.
Např. běh je vhodný u těch, kteří se mu věnovali a vrátit se k němu
je pro ně motivací i psychickým povzbuzením. U všech ostatních je
vhodná chůze (kromě těžších poruch dolních končetin).
Jako vytrvalostní trénink jsou vhodnější turistické činnosti,
zejména ty, kde se uplatňuje přirozený lokomoční pohyb např. pěší turistika. Vhodná je i
turistika na kole, na běžkách. Obtížný je výběr cvičení pro tělocvičnu. Nejlépe se hodí
aerobní cv