- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiál:r2 vymezuje hodnoty signálu, ve kterých se signál nesmí
nacházet
během jeho vzorkování
:r3 je maximální vzdálenost mezi dvěma obvody, ve
které ještě dochází
k nežádoucímu ovlivňování tvaru signálu
:r2 ok
99. Zakázané pásmo v obvodech je
:r1 vzdálenost od počítače, ve které se nesmí vyskytovat
jiný spotřebič.
:r2 poloměr kruhu okolo procesoru, ve kterém se nesmí
vyskytovat žádný signál.
:r3 rozsah hodnot, ve kterém se signál nesmí nacházet
v~okamžiku vzorkování.
:r3 ok
100. Napájecí napětí technologie TTL je
:r1 5 V
:r2 220 V
:r3 120 V na americkém kontinentu
:r1 ok
101. Invertor
:r1 je sekvenční logický člen
:r2 je logický člen měnící kladné napěti na záporné
:r3 je logický člen měnící logickou 0 na logickou 1 a
opačně
:r4 je sekveční logický člen měnící logickou 0 na logickou
1 a opačně
:r3 ok
102. Výstupní hodnota logického členu NOR je rovna 1,
když
:r1 všechny vstupní hodnoty jsou 1.
:r2 aspoň jedna vstupní hodnota je 0.
:r3 aspoň jedna vstupní hodnota je 1.
:r4 všechny vstupní hodnoty jsou 0.
:r4 ok
103. Výstupní hodnota logického členu NOR je rovna 0,
když
:r1 aspoň jedna vstupní hodnota je 0.
:r2 aspoň jedna vstupní hodnota je 1.
:r3 všechny vstupní hodnoty jsou 0.
:r2 ok
103. Výstupní hodnota logického členu NAND je rovna 0,
když
:r1 všechny vstupní hodnoty jsou 1.
:r2 aspoň jedna vstupní hodnota je 0.
:r3 aspoň jedna vstupní hodnota je 1.
:r4 všechny vstupní hodnoty jsou 0.
:r1 ok
104. Výstupní hodnota logického členu NAND je rovna 1,
když
:r1 všechny vstupní hodnoty jsou 1.
:r2 aspoň jedna vstupní hodnota je 0.
:r3 aspoň jedna vstupní hodnota je 1.
:r2 ok
105. Mezi kombinační logické obvody patří
:r1 NAND, NOT, multiplexor
:r2 RS, JK, AND, OR
:r3 NOR, D, XOR
:r1 ok
106. Mezi kombinační logické obvody patří
:r1 klopný obvod R-S
:r2 sčítačka pro jeden binární řád
:r3 jednobitová paměť
:r2 ok
107. Kombinační logický obvod "nonekvivalence" má
stejnou funkci jako:
:r1 logický součet
:r2 sčítačka modulo 2
:r3 multiplexor
:r2 ok
108. Klopný obvod RS v obecném případě nesmí mít na
vstupu kombinaci 00,
:r1 pokud je řízen jedničkami
:r2 pokud je řízen nulami
:r3 protože na komplementárních výstupech budou
stejné hodnoty
:r2 ok
109. Parita je
:r1 obvod pro vyhodnocení hlasovací funkce.
:r2 způsob porovnání dvou čísel.
:r3 způsob zabezpečení informace proti chybě.
:r3 ok
110. Čtyřvstupý multiplexor je obvod, který
:r1 dle zadané adresy vybere jeden ze vstupních signálů
a předá jej na výstup.
:r2 dle zadané adresy vybere čtyři vstupní signály a
sloučí je do jednoho
výstupního.
:r3 vybere náhodně jeden ze čtyř vstupních signálů a
předá jej na výstup.
:r1 ok
111. Čtyřvstupý multiplexor má
:r1 dva datové a dva adresové vstupy.
:r2 dva adresové a čtyři datové vstupy.
:r3 čtyři datové a čtyři adresové vstupy.
:r2 ok
112. Šestnáctivstupý multiplexor potřebuje
:r1 4 adresové vstupy.
8
:r2 16 adresových vstupů.
:r3 65536 adresových vstupů.
:r1 ok
113. Dvouvstupový dekodér má
:r1 2 výstupy.
:r2 4 výstupy.
:r3 8 výstupů.
:r2 ok
114. Úplná sčítačka pro jeden binární řád má
:r1 dva bity sčítanců na vstupu a jeden bit součtu na
výstupu.
:r2 dva bity sčítanců na vstupu a jeden bit součtu a
přenos na výstupu.
:r3 dva bity sčítanců a přenos na vstupu a jeden bit
součtu a přenos na výstupu.
:r3 ok
115. Co je pravda?
:r1 Sekvenční logické obvody mají vnitřní stav.
:r2 Kombinační logické obvody mají vnitřní stav.
:r3 Nic z toho není pravda.
:r1 ok
116. Zakázaný stav u klopného obvodu R-S řízeného
jedničkami je stav, kdy
:r1 R=0 a S=0.
:r2 R=1 a S=1.
:r3 se R a S nerovnají.
:r4 je R nebo S nenastaveno.
:r2 ok
117. Klopný obvod je název obvodu
:r1 ze skupiny sčítaček.
:r2 ze skupiny kombinačních logických obvodů.
:r3 ze skupiny sekvenčních logických obvodů.
:r3 ok
118. Sčítačka pro jeden řád BCD kódu se realizuje pomocí
dvou čtyřbitových
sčítaček. Pokud je součet dvou BCD číslic klasickou
sčítačkou větší
než 9
:r1 provádí se korekce přičtením čísla 6.
:r2 provádí se korekce extrakcí dolních 4 bitů.
:r3 není třeba dělat korekci, přenos se použije jako číslice
vyššího řádu.
:r1 ok
119. Žádný bit se neztrácí při
:r1 logickém posunu bitů.
:r2 rotaci bitů.
:r3 aritmetickém posunu doleva.
:r2 ok
120. Násobení dvěma lze realizovat
:r1 rotací o jeden bit doprava.
:r2 aritmetickým posunem o jeden bit doprava.
:r3 aritmetickým posunem o jeden bit doleva.
:r3 ok
121. Operaci celočíselného dělení dvěma lze provést
:r1 aritmetickým posuvem obsahu registru doleva
:r2 logický posuvem obsahu registru doleva
:r3 logický posuvem obsahu registru doprava
:r4 aritmetický posuvem obsahu registru doprava
:r4 ok
122. Co není správně?
:r1 Boolova algebra je nauka o operacích na
dvouprvkové množině
:r2 Boolova algebra užívá tři základní operace
:r3 Boolova algebra je vybudována na operaci
negovaného logického součinu
:r3 ok
123. Technologie TTL používá jako svůj základní prvek
:r1 tranzistor NPN
:r2 tranzistor PNP
:r3 invertor
:r4 magnetické obvody
:r1 ok
124. Pro technickou realizaci je nejméně vhodná
:r1 Booleova algebra
:r2 Pierceova algebra
:r3 Shefferova algebra
:r4 všechny algebry jsou stejně vhodné
:r1 ok
125. Shefferova algebra je vybudována pouze na jediné
logické operaci, a to
:r1 NAND
:r2 NOR
:r3 XOR
:r4 NOXOR
:r5 AND
:r1 ok
126. Piercova algebra je vybudována pouze na jediné
logické operaci, a to
:r1 NAND
:r2 NOR
:r3 XOR
:r4 NOXOR
:r5 OR
:r2 ok
127. Základním stavebním prvkem technologie TTL je
:r1 relé
:r2 elektronka
:r3 unipolární tranzistor
:r4 bipolární tranzistor
:r4 ok
9
128. Logický obvod NAND
:r1 pro vstupy 0 a 0 dá výstup 0
:r2 pro vstupy 0 a 0 dá výstup 1
:r3 pro vstupy 0 a 1 dá výstup 0
:r4 pro vstupy 1 a 1 dá výstup 1
:r5 provádí negaci logického součtu
:r2 ok
129. Logický obvod NOR
:r1 pro vstupy 0 a 0 dá výstup 0
:r2 pro vstupy 0 a 1 dá výstup 1
:r3 pro vstupy 1 a 0 dá výstup 0
:r4 pro vstupy 1 a 1 dá výstup 1
:r5 provádí negaci logického součinu
:r3 ok
130. Logický obvod XOR (nonekvivalence)
:r1 pro vstupy 0 a 0 dá na výstup 0
:r2 pro vstupy 0 a 1 dá na výstup 0
:r3 pro vstupy 1 a 1 dá na výstup 1
:r4 pro vstupy 0 a 0 dá na výstup 1
:r5 provádí negaci vstupu
:r1 ok
131. Negaci bitu provádí:
:r1 logický obvod AND
:r2 logický obvod OR
:r3 invertor
:r4 multiplexor
:r5 dekodér
:r3 ok
132. Pro výběr jednoho z n vstupů slouží:
:r1 logický obvod AND
:r2 logický obvod NOR
:r3 invertor
:r4 multiplexor
:r5 dekodér
:r4 ok
133. n adresových vstupů a 2n datových výstupů má:
:r1 logický obvod AND
:r2 logický obvod NOR
:r3 invertor
:r4 multiplexor
:r5 dekodér
:r5 ok
134. Impuls je
:r1 trvalá změna hodnoty signálu
:r2 dočasná změna hodnoty signálu
:r3 invertování hodnoty bitu
:r2 ok
135. Mezi sekvenční logické obvody patří
:r1 multiplexor, dekodér, sčítačka modulo 2
:r2 polosčítačka, klopný obvod JK, klopný obvod RS
:r3 klopný obvod JK, klopný obvod RS, klopný obvod D
:r4 žádná z uvedených možností
:r3 ok
136. Zakázaný stav se nachází u
:r1 u polosčítačky
:r2 klopného obvodu D
:r3 klopného obvodu JK
:r4 žádná z uvedených možností
:r4 ok
137. Sekvenční logické obvody se vyznačují tím, že
:r1 výstup nezávisí na předchozí posloupnosti změn
:r2 nemají vnitřní pamět
:r3 výstup závisí na předchozí posloupnosti změn
:r4 nemají tvz. zpětnou vazbu
:r3 ok
138. Výstupy z eventuální sčítačky Modulo 4 mohou
nabývat hodnoty
:r1 0, 1
:r2 0, 1, 2
:r3 0, 1, 2, 3
:r4 0, 1, 2, 3, 4
:r3 ok
139. Pro kombinační logické obvody platí, že
:r1 nepatří sem sčítačka modulo 2
:r2 výstupy nezávisí na předchozí posloupnosti změn
:r3 patří sem klopný obvod RS
:r4 výstupy závisí na předchozí posloupnosti změn
:r2 ok
140. Signálem Reset
:r1 je návrat do předem definovaného stavu
:r2 není návrat do předem definovaného stavu
:r3 vynulujeme všechny výstupní hodnoty
:r4 všem vstupním hodnotám přiřadíme jedničku
:r1 ok
141. Které tvrzení platí o asynchronním přenosu přenosu
údajů?
:r1 spočívá v přednastavení intervalu, ve kterém budu
snímat/ukládat hodnotu
:r2 změna signálu implikuje, že je vyslána nová hodnota
:r3 doba vysílání jednoho bitu je konstantní
:r4 žádná z uvedených možností
:r2 ok
142. Mezi kombinační logické obvody nepatří
:r1 polosčítačka
:r2 multiplexor
:r3 sčítačka modulo 2
:r4 žádná z uvedených možností
:r4 ok
143. Zakázaný stav klopného obvodu JK nastane když
:r1 J=0, K=0
:r2 J=1, K=1
:r3 J=1, K=0
10
:r4 žádná z uvedených možností
:r4 ok
144.Korekce pro BCD sčítačku nepřičítá šestku, když
:r1 bity součtu řádu 1 a 3 jsou rovny jedné
:r2 bity součtu řádu 2 a 3 jsou rovny jedné
:r3 přenosový bit součtu je roven jedné
:r4 přenosový bit součtu je roven nule
:r4 ok
145. Logický posun nenulového obsahu registru doprava
:r1 nikdy neovlivní znaménko
:r2 nejvyššímu bitu přiřadí jedničku
:r3 nejnižší bit se ztrácí
:r4 žádná z uvedených možností
:r3 ok
146. Aritmetický posun nenulového obsahu registru
doleva způsobí
:r1 obsah registru se celočíselně vydělí dvěma, nezmění
se znaménko, nedošlo-li k přetečení
:r2 obsah registru se celočíselně vynásobí dvěma,
nezmění se znaménko, nedošlo-li k přetečení
:r3 obsah registru ani znaménko se nezmění
:r4 obsah registru i znaménko se změní, pokud nedošlo k
přetečení
:r2 ok
147. Pokud se obsah registru posune aritmeticky doprava
a číslo se blíží k maximální hodnotě, kterou lze do registru
uložit, pak
:r1 obsah bude celočíselně vydělen dvěma
:r2 obsah bude vynásoben dvěma a výsledek bude
správný
:r3 obsah registru přeteče
:r4 žádná z uvedených možností
:r1 ok
148. Jednotka Baud udává
:r1 počet bajtů přenesených za sekundu
:r2 počet bitů přenesených za sekundu
:r3 počet změn stavů přenesených za sekundu
:r3 ok
149. Při stejné přenosové rychlosti je vždy počet bitů
přenesených za
sekundu
:r1 menší nebo roven počtu baudů
:r2 větší nebo roven počtu baudů
:r3 menší než počet baudů
:r4 větší než počet baudů
:r5 rovný počtu baudů
:r2 ok
150. Jako tzv. hradlo funguje
:r1 součinový logický člen
:r2 součtový logický člen
:r3 logický člen NOR
:r4 logický člen nonekvivalence
:r5 invertor
:r1 ok
151. Jako sčítačka modulo 2, která neřeší přenosy,
funguje
:r1 logický člen NOR
:r2 logický člen NAND
:r3 logický člen XOR
:r4 klopný obvod D
:r5 klopný obvod RS
:r3 ok
152. Polosčítačka se dvěma vstupy
:r1 má tři výstupy
:r2 řeší přenos z nižšího řádu
:r3 její pravdivostní tabulka má 8 řádků
:r4 dává na výstup přenos do vyššího řádu
:r4 ok
153. Klopný obvod RS řízený nulami
:r1 nemá zakázaný stav
:r2 nemá definovaný stav pro vstupy 1 a 1
:r3 pro hodnoty 1 a 1 setrvává v předchozím stavu
:r4 pro hodnoty 0 a 0 setrvává v předchozím stavu
:r3 ok
154. "R" v názvu klopného obvodu RS znamená
:r1 repeat
:r2 reset
:r3 read
:r4 random
:r5 ready
:r2 ok
155. Registry jsou typicky konstruovány z
:r1 klopného obvodu D
:r2 klopného obvodu JK
:r3 klopného obvodu RS
:r4 polosčítačky
:r5 úplné sčítačky
:r1 ok
156. Při dvoustavové komunikaci je rychlost přenosu
udávaná v baudech (Bd)
:r1 větší než rychlost udávaná v bitech za sekundu
:r2 menší než rychlost udávaná v bitech za sekundu
:r3 stejná jako rychlost udávaná v bitech za sekundu
:r4 neporovnatelná s rychlostí udávanou v bitech za
sekundu
:r3 ok
157. Při čtyřstavové komunikaci je rychlost přenosu
udávaná v baudech (Bd)
:r1 větší než rychlost udávaná v bitech za sekundu
:r2 menší než rychlost udávaná v bitech za sekundu
:r3 stejná jako rychlost udávaná v bitech za sekundu
:r4 neporovnatelná s rychlostí udávanou v bitech za
sekundu
11
:r2 ok
158. Pod pojmem "zakázané pásmo" při přenosu signálu
rozumíme
:r1 skupinu počítačú, ke kterým signál nesmí dorazit
:r2 frekvenci, se kterou nesmí vysílající vysílat
:r3 rozsah napětí, v jehož rámci je hodnota signálu
nedefinovaná
:r4 všechny hodnoty napětí nerovnající se
Ul a Uh
:r3 ok
159. Základním stavebním prvkem technologie TTL je
:r1 integrovaný obvod
:r2 kapacita
:r3 tranzistor NPN
:r4 tranzistor PNP
:r3 ok
160. Pro multiplexor neplatí
:r1 má datové vstupy
:r2 má adresové vstupy
:r3 má datový výstup
:r4 má adresový výstup
:r4 ok
161. Jaký zakázaný stav má klopný obvod RS řízený
jedničkami?
:r1 0,0
:r2 0,1
:r3 1,0
:r4 1,1
:r4 ok
162. Pod rotací bitů vlevo rozumíme
:r1 posuv z nižšího řádu do vyššího, žádná hodnota bitu
se neztrácí
:r2 posuv z nižšího řádu do vyššího, ztrácí se hodnota
některého bitu
:r3 posuv z vyššího řádu do nižšího, žádná hodnota bitu
se neztrácí
:r4 posuv z vyššího řádu do nižšího, ztrácí se hodnota
některého bitu
:r1 ok
163. Pod rotací bitů vpravo rozumíme
:r1 posuv z nižšího řádu do vyššího, žádná hodnota bitu
se neztrácí
:r2 posuv z nižšího řádu do vyššího, ztrácí se hodnota
některého bitu
:r3 posuv z vyššího řádu do nižšího, žádná hodnota bitu
se neztrácí
:r4 posuv z vyššího řádu do nižšího, ztrácí se hodnota
některého bitu
:r3 ok
164. Pod pojmem logický posun vlevo rozumíme
:r1 posuv z nižšího řádu do vyššího, žádná hodnota bitu
se neztrácí
:r2 posuv z nižšího řádu do vyššího, ztrácí se hodnota
některého bitu
:r3 posuv z vyššího řádu do nižšího, žádná hodnota bitu
se neztrácí
:r4 posuv z vyššího řádu do nižšího, ztrácí se hodnota
některého bitu
:r2 ok
165. Pod pojmem logický posun vpravo rozumíme
:r1 posuv z nižšího řádu do vyššího, žádná hodnota bitu
se neztrácí
:r2 posuv z nižšího řádu do vyššího, ztrácí se hodnota
některého bitu
:r3 posuv z vyššího řádu do nižšího, žádná hodnota bitu
se neztrácí
:r4 posuv z vyššího řádu do nižšího, ztrácí se hodnota
některého bitu
:r4 ok
166. Při aritmetickém posunu
:r1 se mění hodnota znaménkového bitu, nedojde-li k
přetečení
:r2 se nemění hodnota znaménkového bitu, nedojde-li k
přetečení
:r3 je posun doleva ekvivalentní celočíselnému dělení
dvěma
:r4 je posun doprava ekvivalentní násobení dvěma
:r2 ok
167. V techologii TTL při použití tranzistoru NPN se
kolektor a emitor otevírá :
:r1 když je na bázi přivedena vysoká úroveň -- logická
jednička
:r2 když je na bázi přivedena nízká úroveň -- logická nula
:r3 když je na kolektor přivedena vysoká úroveň --
logická jednička
:r4 když je na kolektor přivedena nízká úroveň -- logická
nula
:r1 ok
Pamate
168. Která paměť musí být energeticky nezávislá?
:r1 vnější paměť
:r2 vnitřní paměť
:r3 registry
:r1 ok
169. Obsah adresového registru paměti se na výběr
jednoho z~výběrových
(adresových) vodičů převádí
:r1 multiplexorem 1 z N.
:r2 dekodérem 1 z N.
:r3 sčítačkou 1 plus N.
:r2 ok
170. K destruktivnímu nevratnému zápisu do permanentní
paměti pomocí přepalování
tavných spojek proudovými impulsy je určena paměť
:r1 ROM
:r2 PROM
12
:r3 EPROM
:r2 ok
171. Parametr pamětí "vybavovací doba - čas přístupu"
bude nejvyšší u
:r1 registru
:r2 vyrovnávací (cache) paměti
:r3 operační paměti
:r4 diskové paměti
:r4 ok
172. Paměť, která svůj obsah adresuje klíčem, který je
uložen odděleně
od obsahu paměti a vyhledává se v~klíči paralelně, se
nazývá
:r1 operační paměť.
:r2 permanentní paměť.
:r3 asociativní paměť.
:r4 klíčová paměť.
:r3 ok
173. Paměť typu cache nebývá umístěna mezi
:r1 procesorem a pamětí
:r2 procesorem a V/V zařízením
:r3 procesorem a registry
:r3 ok
174. Do paměti typu PROM
:r1 nelze data zapsat
:r2 lze zapsat data pouze jednou
:r3 lze zapsat data libovolněkrát působením UV záření
:r4 lze zapsat data libovolněkrát vyšší hodnotou
elektrického proudu
:r5 lze zapsat data libovolněkrát přepálením tavné
pojistky NiCr
:r2 ok
175. Které tvrzení neplatí pro popis fyzické struktury
vnitřní paměti?
:r1 Dekodér na jeden z adresových vodičů nastaví
hodnotu logická 1.
:r2 Informace je na koncích datových vodičů zesílena
zesilovačem.
:r3 Adresa je přivedena na vstup dekodéru.
:r4 Podle zapojení buněk na řádku projde/neprojde
logická 1 na datové vodiče.
:r5 Datový registr má na vstup přivedeny adresové
vodiče.
:r5 ok
176. Máme-li vnitřní paměť o kapacitě 16 bitů zapojenou
jako matici paměťových buněk
4x4 bity, pak nejmenší adresovatelná jednotka je
:r1 1 bit
:r2 2 bity
:r3 4 bity
:r4 16 bitů
:r5 65536 bitů
:r3 ok
177. Působením UV záření je možné vymazat obsah
paměti
:r1 ROM
:r2 PROM
:r3 EPROM
:r4 EEPROM
:r5 RAM
:r3 ok
178.Statickou, energeticky nezávislou pamětí není paměť
typu
:r1 ROM
:r2 PROM
:r3 EPROM
:r4 EEPROM
:r5 žádná z odpovědí není správně
:r5 ok
179. Vybavovací doba paměti znamená
:r1 čas přístupu k jednomu záznamu v paměti
:r2 doba potřebná pro přenesení 1 KB dat do paměti
:r3 čas potřebný pro instalaci paměťového modulu
:r4 doba potřebná pro načtení celé kapacity paměti
:r1 ok
180. Pro paměť s přímým přístupem platí
:r1 musím se k informaci "pročíst", doba přístupu není
konstantní
:r2 doba přístupu k libovolnému místu v paměti je
konstantní
:r3 obsah z adres nižších hodnot získám rychleji nez
vyšších
:r2 ok
181. Energeticky závislá paměť obecně obsahuje po
obnově napájení
:r1 předdefinovaný konstatní obsah
:r2 samé nuly
:r3 samé jedničky
:r4 obsah paměti je náhodný
:r4 ok
182. Energeticky závislá paměť typicky je
:r1 paměť RAM
:r2 harddisk
:r3 paměť Flash
:r4 CD-R
:r1 ok
183. Správný postup čtení dat z paměti je
:r1 procesor vloží adresu do adresového registru, příkaz
čti, procesor převezme informaci z datového registru
:r2 procesor vloží adresu do datového registru, příkaz čti,
procesor převezme informaci z datového registru
:r3 procesor vloží adresu do adresového registru,
procesor zapíše informaci z datového registru, příkaz čti
:r4 źádná z uvedených možností neplatí
:r1 ok
13
184. Paměť určená pro čtení i pro zápis má zkratku
:r1 ROM
:r2 PROM
:r3 EPROM
:r4 RWM
:r4 ok
185. Zpětnému proudu v ROM pamětech zabraňuje
:r1 použití vodičů
:r2 použití polovodičů
:r3 použití nevodičů
:r4 žádná z uvedených možností
:r2 ok
186. Kolikrát je možno zapisovat do paměti PROM?
:r1 pouze při výrobě
:r2 lze jednou přeprogramovat
:r3 lze přeprogramovat libovolněkrát
:r2 ok
187. Ultrafialovým světlem lze přemazat paměť
:r1 ROM
:r2 PROM
:r3 EPROM
:r4 RWM
:r3 ok
188. Elektrickým proudem lze přemazat paměť
:r1 ROM
:r2 PROM
:r3 EPROM
:r4 EEPROM
:r4 ok
189. Paměť, ze které se většinou čte, maže se
elektrickým proudem a dá se do ní i zapisovat má zkratku
:r1 RMM
:r2 RWM
:r3 ROM
:r4 RUM
:r1 ok
190. Pro asociativní paměť neplatí
:r1 v paměti se plní klíč a obsah
:r2 paměť klíčů se prohledává paralelně
:r3 zkratka je CAM
:r4 používá se jako operační paměť
:r4 ok
191. CAM paměti předám adresu. Nejdříve ji hledá v
:r1 adresovém registru
:r2 datovém registru
:r3 obsahu ke klíčům
:r4 paměti klíčů
:r4 ok
192. Jaké sběrnice jsou mezi procesorem a pamětí?
:r1 pouze datová
:r2 pouze adresová
:r3 datová a adresová
:r4 datová, adresová a pro v/v zařízení
:r3 ok
193. Jakou funkci u paměti má refresh cyklus?
:r1 jednorázově vymaže obsah paměti
:r2 obnovuje data uložená v dynamické paměti
:r3 obnovuje data uložená ve statické paměti
:r4 opraví chybu v paměti
:r2 ok
194. Mezi paměti s výhradně s přímým přístupem patří
:r1 páska
:r2 disk
:r3 operační paměť
:r3 ok
195. Která z uvedených pamětí není programovatelná?
:r1 ROM
:r2 PROM
:r3 EPROM
:r4 EEPROM
:r1 ok
Procesor
196. Registr PC -- čítač instrukcí v procesoru obsahuje
:r1 adresu právě prováděné instrukce.
:r2 počet již provedených instrukcí.
:r3 počet instrukcí, které zbývají do konce programu.
:r1 ok
197. Jednou z fází zpracování instrukce procesorem není:
:r1 výběr operačního kódu z paměti
:r2 výběr adresy operandu z paměti
:r3 kopírování instrukce do paměti
Vloženo: 26.04.2009
Velikost: 192,93 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu PB151 - Výpočetní systémy
Reference vyučujících předmětu PB151 - Výpočetní systémy
Podobné materiály
- PA103 - Objektové metody návrhu informačních systémů - Vypracované otázky zkouska
- PA160 - Počítačové sítě a jejich aplikace II - Zkouška 2_06_2006_E
- IA006 - Vybrané kapitoly z teorie automatů - Zkouska_21_12_2005
- IA006 - Vybrané kapitoly z teorie automatů - Zkouška 09_01_2006
- IA006 - Vybrané kapitoly z teorie automatů - Zkouška 17_01_2003_pisemka
- IA006 - Vybrané kapitoly z teorie automatů - Zkouška 18_12_2002_predtrm
- IA011 - Sémantiky programovacích jazyků - Zkouška06_06_2005
- IA014 - Funkcionální programování - Zkouska_20060615
- IA023 - Petriho sítě - Zkouška2006-06-08-Petri
- IA039 - Architektura superpočítačů a intenzivní výpočty - Zkouška 1_6_2006
- IA039 - Architektura superpočítačů a intenzivní výpočty - Zkouška 2006-06-14
- IA039 - Architektura superpočítačů a intenzivní výpočty - Zkouška_20_06_2006_E_F
- IA157 - Logická analýza přirozeného jazyka II - Zkouska_25_5_2006
- IB000 - Úvod do informatiky - Zkouška 09_01_2004
- IB000 - Úvod do informatiky - Zkouška 13_01_2004
- IB000 - Úvod do informatiky - Zkouška 19.1.2005
- IB000 - Úvod do informatiky - Zkouška 26.1.2006
- IB000 - Úvod do informatiky - Zkouška 5.1.2008
- IB000 - Úvod do informatiky - Zkouška 5_1_2006
- IB000 - Úvod do informatiky - Zkouška11.1.2007
- IB001 - Úvod do programování - Zkouška 16.1.2007
- IB002 - Návrh algoritmů I - Zkouška 13.6.2008
- IB002 - Návrh algoritmů I - Zkouška 1999
- IB002 - Návrh algoritmů I - Zkouška 19_cerven_2000_bc
- IB002 - Návrh algoritmů I - Zkouška 1_cervna_2004
- IB002 - Návrh algoritmů I - Zkouška 2002
- IB002 - Návrh algoritmů I - Zkouška 26_cerven_2000_bc
- IB002 - Návrh algoritmů I - Zkouška 27-05-05
- IB002 - Návrh algoritmů I - Zkouška 29_5_2006
- IB002 - Návrh algoritmů I - Zkouška 31_kveten_2001_bc
- IB002 - Návrh algoritmů I - Zkouška cerven_17_1999
- IB002 - Návrh algoritmů I - Zkouška cerven_19_2000
- IB002 - Návrh algoritmů I - Zkouška cerven_26_2000
- IB002 - Návrh algoritmů I - Zkouška předtermín 2004
- IB005 - Formální jazyky a automaty I - Zkouška 15.1.2008
- IB015 - Úvod do funkcionálního programování - Zkouska_12_1_2009
- IB015 - Úvod do funkcionálního programování - Zkouška 03_01_2002
- IB015 - Úvod do funkcionálního programování - Zkouška 06_01_2000
- IB015 - Úvod do funkcionálního programování - Zkouška 13_01_2000
- IB015 - Úvod do funkcionálního programování - Zkouška 14_11_2008_riesenie
- IB015 - Úvod do funkcionálního programování - Zkouška 15_01_2002a
- IB015 - Úvod do funkcionálního programování - Zkouška 15_01_2002b
- IB015 - Úvod do funkcionálního programování - Zkouška 1996
- IB015 - Úvod do funkcionálního programování - Zkouška 1997
- IB015 - Úvod do funkcionálního programování - Zkouška 1998zima_A
- IB015 - Úvod do funkcionálního programování - Zkouška 1998zima_B
- IB015 - Úvod do funkcionálního programování - Zkouška 1999_1
- IB015 - Úvod do funkcionálního programování - Zkouška 1999_2
- IB015 - Úvod do funkcionálního programování - Zkouška 19_01_2004
- IB015 - Úvod do funkcionálního programování - Zkouška 20.10.2006_s_resenim
- IB015 - Úvod do funkcionálního programování - Zkouška 30_01_2004
- IB030 - Úvod do počítačové lingvistiky - Zkouška 20051221
- IB030 - Úvod do počítačové lingvistiky - Zkouška 20070613
- IB030 - Úvod do počítačové lingvistiky - Zkouška
- IB101 - Úvod do logiky a logického programování - Zkouška 10_06_2004
- IB101 - Úvod do logiky a logického programování - Zkouška 19_5_05 IB101
- IB101 - Úvod do logiky a logického programování - Zkouška 23_5_2005
- IB101 - Úvod do logiky a logického programování - Zkouška 28_05_2003_A
- IB101 - Úvod do logiky a logického programování - Zkouška 28_05_2003_B
- IB102 - Automaty a gramatiky - Zkouska -27_1_2005
- IB102 - Automaty a gramatiky - Zkouska 050120
- IB102 - Automaty a gramatiky - Zkouska 13_01_2004
- IB102 - Automaty a gramatiky - Zkouska 18_11_2005
- IB102 - Automaty a gramatiky - Zkouska 2005.13.1
- IB102 - Automaty a gramatiky - Zkouska 20_01_2004
- IB102 - Automaty a gramatiky - Zkouska 24.11.2006
- IB102 - Automaty a gramatiky - Zkouska 9.1.2007
- IB102 - Automaty a gramatiky - Zkouska 9_1_2006
- IB102 - Automaty a gramatiky - Zkouska odzim04_vnitro
- IB102 - Automaty a gramatiky - Zkouska-19-01-2007
- IB102 - Automaty a gramatiky - Zkouska
- IB102 - Automaty a gramatiky - Zkouska_23-01-2006
- IB102 - Automaty a gramatiky - Zkouška 11.1.2008 závěr
- IB102 - Automaty a gramatiky - Zkouška 11.1.2008a
- IB102 - Automaty a gramatiky - Zkouška 15.1.2009
- IB102 - Automaty a gramatiky - Zkouška 2008_termin3
- IB102 - Automaty a gramatiky - Zkouška 2008_termin4
- IB102 - Automaty a gramatiky - Zkouška 23.1.2007
- IB102 - Automaty a gramatiky - Zkouška 26.1.2009
- IB102 - Automaty a gramatiky - Zkouška 26.1.2009a
- IB102 - Automaty a gramatiky - Zkouška 7.1.2009a
- IB107 - Vyčíslitelnost a složitost - Zkouška 04_01_2007
- IB107 - Vyčíslitelnost a složitost - Zkouška 05_01_2005_radny
- IB107 - Vyčíslitelnost a složitost - Zkouška 05_01_2006_radny
- IB107 - Vyčíslitelnost a složitost - Zkouška 07_12_2007
- IB107 - Vyčíslitelnost a složitost - Zkouška 1-2005
- IB107 - Vyčíslitelnost a složitost - Zkouška 180107
- IB108 - Návrh algoritmů II - Zkouška 26_05_2006
- IB108 - Návrh algoritmů II - Zkouška 30_5_2005
- IB108 - Návrh algoritmů II - Zkouška 6-6-2007
- IV010 - Komunikace a paralelismus - Zkouska 29_05_2008
- IV010 - Komunikace a paralelismus - Zkouska
- IV010 - Komunikace a paralelismus - Zkouška 29.5.2008
- IV054 - Kódování, kryptografie a kryptografické protokoly - Zkouska 07_01_2004_zk
- IV054 - Kódování, kryptografie a kryptografické protokoly - Zkouska 10_1_2003_zk_4_otazky
- IV054 - Kódování, kryptografie a kryptografické protokoly - Zkouska 10_1_2006
- IV054 - Kódování, kryptografie a kryptografické protokoly - Zkouska 2006_01_05
- IV054 - Kódování, kryptografie a kryptografické protokoly - Zkouska 2006_01_26
- IV054 - Kódování, kryptografie a kryptografické protokoly - Zkouska 3_1_2003
- IV054 - Kódování, kryptografie a kryptografické protokoly - Zkouska_21_01_2008
- IV054 - Kódování, kryptografie a kryptografické protokoly - Zkouska_8_1_2008
- IV100 - Paralelní a distribuované výpočty - Zkouška 08012009
- IV100 - Paralelní a distribuované výpočty - Zkouška 11_1_2006
- IV100 - Paralelní a distribuované výpočty - Zkouška 19012009
- IV100 - Paralelní a distribuované výpočty - Zkouška 22_01_2004
- IV100 - Paralelní a distribuované výpočty - Zkouška
- IV107 - Bioinformatika I - Zkouska_3_6_2008
- IV109 - Modelování a simulace - Zkouška 2006_05_31
- IV109 - Modelování a simulace - Zkouška 20070530
- MA002 - Matematická analýza III - Zkouška 10_1_2006_D
- MA002 - Matematická analýza III - Zkouška 18_12_2006
- MA002 - Matematická analýza III - Zkouška 20060124
- MA002 - Matematická analýza III - Zkouška
- MA002 - Matematická analýza III - Zkouška15_1_2008
- MA002 - Matematická analýza III - Zkouška_2009_01_19
- MA004 - Průběžná pedagogická praxe z deskriptivní geometrie - Zkouška 1999
- MA010 - Teorie grafů - Zkouska 01-09-resene
- MA010 - Teorie grafů - Zkouska 02032005
- MA010 - Teorie grafů - Zkouska 11_1%202006
- MA010 - Teorie grafů - Zkouska 11_1_2007
- MA010 - Teorie grafů - Zkouska 12-19-resene
- MA010 - Teorie grafů - Zkouska 19.12.2007
- MA010 - Teorie grafů - Zkouska
- MA010 - Teorie grafů - Zkouska_24_01_07
- MA012 - Statistika II - Zkouška 19.12.2008
- MA012 - Statistika II - Zkouška 21.1.2008
- MA012 - Statistika II - Zkouška 28.1.09
- MA015 - Grafové algoritmy - Zkouška13_01_2006
- MB000 - Matematická analýza I - Zkouška 2006_12_20
- MB000 - Matematická analýza I - Zkouška 8_11_2007_vnitro_jedna
- MB000 - Matematická analýza I - Zkouška 02_12_18
- MB000 - Matematická analýza I - Zkouška 04_02_2003
- MB000 - Matematická analýza I - Zkouška 10.1.2007
- MB000 - Matematická analýza I - Zkouška 13_01_2004
- MB000 - Matematická analýza I - Zkouška 20.12.2004
- MB000 - Matematická analýza I - Zkouška 20031215
- MB000 - Matematická analýza I - Zkouška 2009_01_28
- MB000 - Matematická analýza I - Zkouška 21_01_2003
- MB000 - Matematická analýza I - Zkouška BY_FIEND
- MB000 - Matematická analýza I - Zkouška matalyza
- MB000 - Matematická analýza I - Zkouška _24_1_2006
- MB000 - Matematická analýza I - Zkouška
- MB001 - Matematická analýza II - Zkouška 05_05_19.ps
- MB001 - Matematická analýza II - Zkouška 06.06.2000
- MB001 - Matematická analýza II - Zkouška 1
- MB001 - Matematická analýza II - Zkouška 16_05_2007
- MB001 - Matematická analýza II - Zkouška 18_6_2007
- MB001 - Matematická analýza II - Zkouška 2
- MB001 - Matematická analýza II - Zkouška 2003_05_22_ABC
- MB001 - Matematická analýza II - Zkouška 20040610_E
- MB001 - Matematická analýza II - Zkouška 20040630
- MB001 - Matematická analýza II - Zkouška 3
- MB001 - Matematická analýza II - Zkouška 30.5.2002
- MB001 - Matematická analýza II - Zkouška ma1
- MB001 - Matematická analýza II - Zkouška mat2
- MB001 - Matematická analýza II - Zkouška mat3
- MB001 - Matematická analýza II - Zkouška predtermin_21_5_08
- MB001 - Matematická analýza II - Zkouška verze_C
- MB001 - Matematická analýza II - Zkouška
- MB003 - Lineární algebra - Zkouška 01_1999_AB
- MB003 - Lineární algebra - Zkouška 01_1999_CD
- MB003 - Lineární algebra - Zkouška 01_1999_XY
- MB003 - Lineární algebra - Zkouška 01_2000_A
- MB003 - Lineární algebra - Zkouška 01_2000_B
- MB003 - Lineární algebra - Zkouška 01_2000_D
- MB003 - Lineární algebra - Zkouška 01_2002_A
- MB003 - Lineární algebra - Zkouška 01_2002_C
- MB003 - Lineární algebra - Zkouška 01_2002_D
- MB003 - Lineární algebra - Zkouška 27_5_2004
- MB003 - Lineární algebra - Zkouška 98ab
- MB003 - Lineární algebra - Zkouška 98cd
- MB003 - Lineární algebra - Zkouška test_00re
- MB003 - Lineární algebra - Zkouška test_97
- MB003 - Lineární algebra - Zkouška test_99ab
- MB003 - Lineární algebra - Zkouška test_99cd
- MB003 - Lineární algebra - Zkouška test_99ef
- MB003 - Lineární algebra - Zkouška
- MB005 - Základy matematiky - Zkouška 24_01_2003_sk_D
- MB005 - Základy matematiky - Zkouška
- MB008 - Algebra I - Zkouška_99_00
- MB101 - Matematika I - Zkouška 2008
- MB101 - Matematika I - Zkouška 13.1.2009
- MB101 - Matematika I - Zkouška 16_1_2007
- MB101 - Matematika I - Zkouška 25_5_07
- MB101 - Matematika I - Zkouška 29.5.2008
- MB101 - Matematika I - Zkouška HilscherMatika1
- MB101 - Matematika I - Zkouška m2
- MB101 - Matematika I - Zkouška matika-m.vesely
- MB101 - Matematika I - Zkouška matika-p.zemanek
- MB101 - Matematika I - Zkouška podzim_06
- MB101 - Matematika I - Zkouška _2007
- MB102 - Matematika II - Zkouška 05.6.2007%20skupina%20B
- MB102 - Matematika II - Zkouška 20030528
- MB102 - Matematika II - Zkouška 205.6.2007%20skupina%20A
- MB102 - Matematika II - Zkouška 205.6.2007_reseni_skupiny%20A%20B
- MB102 - Matematika II - Zkouška 27_05_2005
- MB102 - Matematika II - Zkouška HilscherMatika2
- MB102 - Matematika II - Zkouška
- MB102 - Matematika II - Zkouška20030528c
- MB102 - Matematika II - Zkouška_06-06-2008_reseni
- MB102 - Matematika II - Zkouška_28_05_2003_skupina_c
- MB103 - Matematika III - Zkouška 2008
- MB103 - Matematika III - Zkouška 04_01_2007
- MB103 - Matematika III - Zkouška 12_1_04
- MB103 - Matematika III - Zkouška 12_1_2006
- MB103 - Matematika III - Zkouška 19_01_2006_A
- MB103 - Matematika III - Zkouška 19_01_2006_B
- MB103 - Matematika III - Zkouška 22_01_2007
- MB103 - Matematika III - Zkouška 26_1_2006_B
- MB103 - Matematika III - Zkouška 6.1.2005
- MB103 - Matematika III - Zkouška 6_1_2005_pisomka
- MB103 - Matematika III - Zkouška 9_1_2006
- MB103 - Matematika III - Zkouška a zapocty
- MB103 - Matematika III - Zkouška
- MB103 - Matematika III - Zkouška11_1_2005___8_10_hodin
- MB104 - Matematika IV - Zkouška 07_06_2007
- MB104 - Matematika IV - Zkouška 20040527
- MB104 - Matematika IV - Zkouška 2006
- MB104 - Matematika IV - Zkouška 20_06_A
- MB104 - Matematika IV - Zkouška 21_05_2007
- MB104 - Matematika IV - Zkouška 30_5_2006_skA
- MB104 - Matematika IV - Zkouška 30_5_2006_skB
- MB104 - Matematika IV - Zkouška a
- MB104 - Matematika IV - Zkouška b
- MB104 - Matematika IV - Zkouška_29_05_07
- PA008 - Překladače - Zkouska-2004-20.12
- PA008 - Překladače - Zkouska_14_1_2009
- PA008 - Překladače - Zkouska_19_12_2008
- PA102 - Technologie informačních systémů I - Zkouska_2008-01-21
- PA103 - Objektové metody návrhu informačních systémů - Zkouska 11_06_2008
- PA103 - Objektové metody návrhu informačních systémů - Zkouska 16-05-2007
- PA103 - Objektové metody návrhu informačních systémů - Zkouska 20050530
- PA103 - Objektové metody návrhu informačních systémů - Zkouska 20_05_08
- PA103 - Objektové metody návrhu informačních systémů - Zkouska_18_06_08
- PA104 - Vedení týmového projektu - Zkouska 20080604
- PA104 - Vedení týmového projektu - Zkouska 3_1_2005
- PA104 - Vedení týmového projektu - Zkouska 4_6_2008
- PA104 - Vedení týmového projektu - Zkouska
- PA105 - Technologie informačních systémů II - Zkouska 04-06-2008_A2
- PA105 - Technologie informačních systémů II - Zkouska 060606A1
- PA105 - Technologie informačních systémů II - Zkouska 060606B1
- PA105 - Technologie informačních systémů II - Zkouska 15.6.2006_skB2
- PA105 - Technologie informačních systémů II - Zkouska 300505
- PA105 - Technologie informačních systémů II - Zkouska 30052007
- PA150 - Principy operačních systémů - Zkouška 070109
- PA150 - Principy operačních systémů - Zkouška 09_01_2008
- PA150 - Principy operačních systémů - Zkouška 120105
- PA150 - Principy operačních systémů - Zkouška 14-1-2009
- PA150 - Principy operačních systémů - Zkouška 14-12-09
- PA150 - Principy operačních systémů - Zkouška 14_1_2009
- PA150 - Principy operačních systémů - Zkouška 2007_01_24
- PA150 - Principy operačních systémů - Zkouška 2009_01_13
- PA150 - Principy operačních systémů - Zkouška 20_12_2006
- PA150 - Principy operačních systémů - Zkouška 21_12_2005_PA150
- PA150 - Principy operačních systémů - Zkouška 28_01_2004
- PA150 - Principy operačních systémů - Zkouška_2_1_2008
- PA151 - Soudobé počítačové sítě - Zkouška 11_06_2007
- PA151 - Soudobé počítačové sítě - Zkouška 2006_06_07
- PA151 - Soudobé počítačové sítě - Zkouška 23052006
- PA151 - Soudobé počítačové sítě - Zkouška 02_06_2008
- PA151 - Soudobé počítačové sítě - Zkouška 2006_06_07
- PA151 - Soudobé počítačové sítě - Zkouška predtermin
- PA152 - Implementace databázových systémů - Zkouška 4_1_2007
- PA152 - Implementace databázových systémů - Zkouška 03_01_2008-zk
- PA152 - Implementace databázových systémů - Zkouška 15_01_2009
- PA152 - Implementace databázových systémů - Zkouška 19_12_2008_predtermin
- PA152 - Implementace databázových systémů - Zkouška 2004-01-10
- PA152 - Implementace databázových systémů - Zkouška 2006_01_25
- PA159 - Počítačové sítě a jejich aplikace I - Zkouška 21122004 - skupina A
- PA159 - Počítačové sítě a jejich aplikace I - Zkouška
- PA159 - Počítačové sítě a jejich aplikace I - Zkouška_20060113
- PA160 - Počítačové sítě a jejich aplikace II - Zkouška 19_06_2007
- PA160 - Počítačové sítě a jejich aplikace II - Zkouška 2007_06_05_skupinaC
- PA160 - Počítačové sítě a jejich aplikace II - Zkouška 2008_06_04_skupina_B
- PA160 - Počítačové sítě a jejich aplikace II - Zkouška 2023_05_2007
- PA160 - Počítačové sítě a jejich aplikace II - Zkouška 29_5_2007
- PB001 - Úvod do informačních technologií - Zkouška 05_01_2004
- PB001 - Úvod do informačních technologií - Zkouška 2004
- PB001 - Úvod do informačních technologií - Zkouška 13_1_04
- PB001 - Úvod do informačních technologií - Zkouška 17_1_06
- PB001 - Úvod do informačních technologií - Zkouška 21.12.2004
- PB001 - Úvod do informačních technologií - Zkouška 5_1_2005
- PB001 - Úvod do informačních technologií - Zkouška ukazka
- PB001 - Úvod do informačních technologií - Zkouška
- PB001 - Úvod do informačních technologií - Zkouška
- PB006 - Principy programovacích jazyků - Zkouška 05_01_2001_zk
- PB006 - Principy programovacích jazyků - Zkouška 08_01_09
- PB006 - Principy programovacích jazyků - Zkouška 10_01_2002
- PB006 - Principy programovacích jazyků - Zkouška 10_01_2002_
- PB006 - Principy programovacích jazyků - Zkouška 12_01_2009
- PB006 - Principy programovacích jazyků - Zkouška 12_02_2009
- PB006 - Principy programovacích jazyků - Zkouška 2007_01_12
- PB006 - Principy programovacích jazyků - Zkouška 21_1_00_
- PB006 - Principy programovacích jazyků - Zkouška 24_01_2002
- PB006 - Principy programovacích jazyků - Zkouška 25_1_05
- PB006 - Principy programovacích jazyků - Zkouška 26_01_2007
- PB006 - Principy programovacích jazyků - Zkouška 30012009
- PB006 - Principy programovacích jazyků - Zkouška test_26-01-07
- PB006 - Principy programovacích jazyků - Zkouška _2004-12-15
- PB006 - Principy programovacích jazyků - Zkouška _4_1_00
- PB007 - Analýza a návrh systémů - Zkouska_ananas
- PB007 - Analýza a návrh systémů - Zkouška 04_01_2007
- PB007 - Analýza a návrh systémů - Zkouška 20080124
- PB007 - Analýza a návrh systémů - Zkouška 205_1_2007
- PB007 - Analýza a návrh systémů - Zkouška 20_12_2005_skupina_A
- PB007 - Analýza a návrh systémů - Zkouška
- PB095 - Úvod do počítačového zpracování řeči - Zkouška 20071221
- PB095 - Úvod do počítačového zpracování řeči - Zkouška 260105
- PB095 - Úvod do počítačového zpracování řeči - Zkouška
- PB138 - Moderní značkovací jazyky a jejich aplikace - Zkouška 13_6_2005
- PB138 - Moderní značkovací jazyky a jejich aplikace - Zkouška 15-05-2007
- PB138 - Moderní značkovací jazyky a jejich aplikace - Zkouška 2006_06_26
- PB138 - Moderní značkovací jazyky a jejich aplikace - Zkouška 2008-06
- PB151 - Výpočetní systémy - Zkouška 16_1_2007
- PB151 - Výpočetní systémy - Zkouška ukazka_pisemky
- PB151 - Výpočetní systémy - Zkouška_2_1_2007
- PB154 - Základy databázových systémů - Zkouška 041220
- PB154 - Základy databázových systémů - Zkouška 05_01_10
- PB154 - Základy databázových systémů - Zkouška 2002
- PB154 - Základy databázových systémů - Zkouška 7-12-2007
- PB154 - Základy databázových systémů - Zkouška 8_1_2007
- PB154 - Základy databázových systémů - Zkouška otazky_z_pisomiek
- PB154 - Základy databázových systémů - Zkouška pisemka
- PB154 - Základy databázových systémů - Zkouška
- PB154 - Základy databázových systémů - Zkouška_2000
- PB154 - Základy databázových systémů - Zkouška_20_12_04
- PB155 - Databázové systémy a jejich aplikace - Zkouška 07_01_2005
- PB155 - Databázové systémy a jejich aplikace - Zkouška 16_12_2004
- PB155 - Databázové systémy a jejich aplikace - Zkouška 2006_01_18
- PB155 - Databázové systémy a jejich aplikace - Zkouška 21_1_2005
- PB155 - Databázové systémy a jejich aplikace - Zkouška_20_12_2007
- PB156 - Počítačové sítě - Zkouška 20-05-2008
- PB156 - Počítačové sítě - Zkouška 2006_05_30
- PB156 - Počítačové sítě - Zkouška 26_5_2004
- PB156 - Počítačové sítě - Zkouška pisemka_19-06-2007-skupina-E
- PB156 - Počítačové sítě - Zkouška _23-5-2007
- PB161 - Programování v jazyce C++ - Zkouška 22_1_2009
- PB161 - Programování v jazyce C++ - Zkouška _2002
- PB162 - Programování v jazyce Java - Zkouška 10_11_2006
- PB162 - Programování v jazyce Java - Zkouška 17_10_2006
- PB162 - Programování v jazyce Java - Zkouška pisemka3
- PB162 - Programování v jazyce Java - Zkouška podzim2006_zdrojaky
- PB162 - Programování v jazyce Java - Zkouška _2009-01-06
- PV017 - Bezpečnost informačních technologií - Zkouška 06_01_2003
- PV017 - Bezpečnost informačních technologií - Zkouška 12.1.2005
- PV017 - Bezpečnost informačních technologií - Zkouška 2000
- PV017 - Bezpečnost informačních technologií - Zkouška 20_12_2006
- PV017 - Bezpečnost informačních technologií - Zkouška 28_1_2004
- PV017 - Bezpečnost informačních technologií - Zkouška_10_1_2007
- PV017 - Bezpečnost informačních technologií - Zkouška_15_1_2003
- PV017 - Bezpečnost informačních technologií - Zkouška_2_1_2008
- PV021 - Neuronové sítě - Zkouska.2005
- PV057 - Účetnictví a finance - Zkouška predtermin08
- PV057 - Účetnictví a finance - Zkouška_17_5_2007
- PV057 - Účetnictví a finance - Zkouška_31_5_2007
- PV063 - Aplikace databázových systémů - Zkouska_27_05_2003
- PV070 - Digitální knihovny - Zkouska 2006
- PV077 - UNIX -- programování a správa systému II - Zkouška -2006-05-31
- PV077 - UNIX -- programování a správa systému II - Zkouška_8_6_06
- PV080 - Ochrana dat a informačního soukromí - Zkouška k6_1_2009
- PV080 - Ochrana dat a informačního soukromí - Zkouška
- PV080 - Ochrana dat a informačního soukromí - Zkouška_30.05.2005
- PV082 - Počítačová chemie - Zkouška
- PV094 - Technické vybavení počítačů - Zkouska 19_1_2005
- PV094 - Technické vybavení počítačů - Zkouska 2-2-2006
- PV094 - Technické vybavení počítačů - Zkouska 2004_2_6
- PV094 - Technické vybavení počítačů - Zkouska 2007_01_19
- PV094 - Technické vybavení počítačů - Zkouska 26.1.07
- PV094 - Technické vybavení počítačů - Zkouska _2_2_2007
- PV094 - Technické vybavení počítačů - Zkouska
- PV094 - Technické vybavení počítačů - Zkouska_12_1_2007
- PV094 - Technické vybavení počítačů - Zkouska_2002-2008
- PV094 - Technické vybavení počítačů - Zkouska_21_1_2009
- PV094 - Technické vybavení počítačů - Zkouska_5_1_2007
- PV094 - Technické vybavení počítačů - Zkouska_7_1_2008
- PV119 - Základy práva pro informatiky - Zkouška_predtermin_19.12.2006
- PV120 - Informační právo - Zkouška 22.6.08
- PV120 - Informační právo - Zkouška 23.5.2007
- PV120 - Informační právo - Zkouška predtermin_16.5.2007
- PV120 - Informační právo - Zkouška predtermin_2007
- PV122 - Formální struktura přirozeného jazyka - Zkouška120107
- PV131 - Digitální zpracování obrazu - Zkouška 14_12_2004
- PV131 - Digitální zpracování obrazu - Zkouška_06_01_2005
- PV165 - Procesní řízení - Zkouška_15_5_2007
- PV165 - Procesní řízení - Zkouška_28_5_2007
- PV165 - Procesní řízení - Zkouška_29_5_2007
- PV169 - Základy přenosu dat - Zkouška 03_1_2007
- PV169 - Základy přenosu dat - Zkouška 19_12_2007
- PV169 - Základy přenosu dat - Zkouška 20070110
- PV169 - Základy přenosu dat - Zkouška 20_12_2006
- PV169 - Základy přenosu dat - Zkouška 2_1_2008
- PV169 - Základy přenosu dat - Zkouška predtermin-dec-2005
- PV169 - Základy přenosu dat - Zkouška-jan-2006
- PV169 - Základy přenosu dat - Zkouška_19_12_2007_opraveno
- PV169 - Základy přenosu dat - Zkouška_2008-01-09
- PV175 - Správa systémů MS Windows I - Zkouška predtermin_2008
- PV175 - Správa systémů MS Windows I - Zkouška_27
- PV183 - Technologie počítačových sítí - Zkouska 5_6_2006
- PV183 - Technologie počítačových sítí - Zkouska
- PV183 - Technologie počítačových sítí - Zkouska_
- PV183 - Technologie počítačových sítí - Zkouska_2004
- PV183 - Technologie počítačových sítí - Zkouska_24_05_2005
- PV183 - Technologie počítačových sítí - Zkouska_29_5_2007
- PV183 - Technologie počítačových sítí - Zkouska_31.05.2005
- PV183 - Technologie počítačových sítí - Zkouska_4_6_2008
- PV186 - Panoráma biologie II - Zkouska_4_6_2008
- SZBIN - Státní zkouška (bakalářský studijní program Informatika) - Zkouška_2005_jaro_INF
- VB001 - Specialist English - Zkouska 19_5_05
- VB001 - Specialist English - Zkouska_25_05_2006
- MB001 - Matematická analýza II - Zkouška 3_ukoly
- PB151 - Výpočetní systémy - Zkouška 8_05_2005
- IA006 - Vybrané kapitoly z teorie automatů - Zkouska_2005
- IA014 - Funkcionální programování - Zkouska_2001_06_04
- IB101 - Úvod do logiky a logického programování - Zkouška 23_05_05_skB_komplet
- PA160 - Počítačové sítě a jejich aplikace II - Zkouška 25-1-2005
- PB151 - Výpočetní systémy - Zkouška 11_06_2003_zk
- PB151 - Výpočetní systémy - Zkouška 2002
- PB151 - Výpočetní systémy - Zkouška 22_5_2007
- PB151 - Výpočetní systémy - Zkouška 23_5_05
- PB151 - Výpočetní systémy - Zkouška 26_5_2004
- PB151 - Výpočetní systémy - Zkouška pisemky
- PB151 - Výpočetní systémy - Zkouška _2_6_2003
- PB151 - Výpočetní systémy - Zkouška _5_6_2007
- PV005 - Služby počítačových sítí - Zkouška 2000-2003
- PV005 - Služby počítačových sítí - Zkouška 2005_12_21
- PV005 - Služby počítačových sítí - Zkouška 21_12_2005_12_40
- MB101 - Matematika I - MB101 - zkouška 3.6.2009
- PA116 - Domain Understanding and Modeling - zkouska 2012
- IA006 - Vybrané kapitoly z teorie automatů - zkouska 18.1.2012
- MB008 - Algebra I - Testy
- PB071 - Úvod do jazyka C - Testy a řešení
- VB004 - Ekonomický styl myšlení II - Testy
- VB035 - English I - Testy_2007
- VB035 - English I - Tipovaci_testy(4moznosti)
- IA008 - Computational Logic - testy 2012
- PA152 - Implementace databázových systémů - 2012 testy vypracovane
Copyright 2025 unium.cz


