- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálké vlastnosti byste od této činnosti očekávali?
Základ dnešních sítí- pakety jsou malé části, které směřují od výchozí stanice k cílové, každý paket ale může projít jinou „trasou“- to znamená, že je důležitější aby tojel kam má než kudy pojede..
Co je to multicast? Multicast - vlastnosi. Je obecně na internetu možné použit multicast? Zdůvodněte.
Multicast je skupinová komunikace- pokud chceme posílet více cílovým adresám, pak ovšem je problém s tím, že musím znovu hledat nové směřování, adresaci, hierarchii. Používá se především pokud potřebuje udělat softwarový update celé sítě, také pro vyhledávání. Požadavkem je, abychom nemuseli posílat tolik kopií kolik je adresátů(zahlcení sítě) uděláme ze všech adresátů jednu síť a na tu to pošleme pouze jednou- pakety se rozmnožují až v síti kde je to potřeba- problém s tím, že nelze zajistit doručitelnost- dělení prování síť. Pro internetové rádio či televizi..
dynamické směrovací algoritmy, a jaký se užívá v Internetu, jestli teda existuje
flexibilní reakce na změny, nezbytná aktualizace tabulek- je naprosto nezbytný
síť peer to peer a jaké vlastnosti od systému očekáváte
Sítě peer-to-peer (volně přeloženo rovný s rovným) se vyznačují tím, že všechny do sítě zapojené počítače jsou si alespoň v principu rovny. Síťový operační systém tvoří pouze jakousi nástavbu běžného operačního systému. Ve formě rezidentních programů umožňuje poskytovat základní síťové služby. Všechny počítače mohou nabízet své služby (disky, tiskárny atd.) všem ostatním do sítě zapojeným počítačům a naopak každý počítač může využívat kterékoli nabízené služby (samozřejmě v závislosti na přidělených právech). Počet počítačů v takovéto síti je omezen pouze na několik kusů. Instalace a správa takovéto sítě bývá obvykle nenáročná a přístupná uživateli, který má dobré znalosti práce s PC. Finanční náročnost zavedení sítě typu peer-to-peer není velká, tyto sítě jsou vhodné pro jednoduché aplikace bez nutnosti (a možnosti) vysokých bezpečnostních opatření a bez požadovaného vysokého výkonu. Typickými představiteli sítí peer-to-peer jsou sítě LANtastic
co chápeš pod vrstvovou architekturou v souvislosti s Internetem. A co víš o ISO OSI
ISO OSI model- skládá se z 7 vrstev- aplikační, prezentační, relační, transportní, síťová, datových spojů, fyzická,
Jaký je rozdíl mezi spojovanými a paketovými sítěmi? Který je Internet?
Spojované sítě mají dvě fáze- navázání spojení a přenos dat- je to klasická telefonní síť- je to stavová síť charakterizovaná tím že ví kdo s kým mluví- drát, paketové sítě: data jsou vysílána po paketech- každý paket prochází samostatně, proto každý paket může jít k cíly jinou cestou- tím získáme větší odolnost( i když část sítě zkolabuje paket si najde cestu a pokud není mino vysílač a přijímač tak dorazí), síť se celou dobu jeví jako bezstavová, internet je paketový
rozdíl mezi rozhraním, které přistupuje k disku, a síťovým rozhraním
fakt nevím
GRAFIKA
Jakými základními okruhy problému se zabývá počítačová grafika?
co a jak nakreslit, jak to vytvořit, jak se na to podívat, jak to osvětlit, jak modelovat „realitu“, jak to rychle vypočítat
Srovnejte zakláni vlastnosti architektur pro zpracování obrazu založených na procesorech objektu a procesorech oblasti? Zkuste navrhnout případ kdy jedna z těchto architektur bude výhodnější.
Procesory objektu- každý procesor má svůj objekt- ten zpravuje (každý jednoho člověka)- s ním hýbe atd… pak je ještě procesor pro složení celkového obrazu-výhodné při malém počtu operací. Př. Pohybuje se pouze jeden člověk po jinak statické třídě. Procesory oblasti- každý procesor dostane svoji oblast- výhodné při velkém počtu operací- Př. Pokud zabíráme celou třídu jak se všichni vrtí n židlích, házejí papírky, posílají lístečky atd.
Diskutujte možnosti zobrazeni 3D objektu v 2D prostoru obrazovky. Proč není přistup postavený na jednoduchém kresleni úseček příliš vhodný?
V tom už dnes není prakticky problém- je možné zobrazovat 3D v 2D prostoru- pokud kreslíme pomocí úseček plochu- musíme buď mít velmi rychlé elektronové dělo- velká cena, nebo nám obraz bliká- proto se používají rastrové displeje
rozdíl mezi vektorovým a rastrovým displejem
Vektorový displej- byl velice levný, vykresloval čáry- úsečky a kružnice, problém ale nastal při vykreslení plochy- tu také musel dělat pomocí což bylo velice pomalé (jediné řešení drahé rychlé elektronové dělo)
Rastrové displeje- využívá mřížku po které projíždí pořád stejnou rychlostí a pouze rozsvítí či nerozsvítí příslušný pixel- je jedno jestli svítí pouze jeden bod nebo všechny rychlost je stejná- normálně tak 60 až 80Hz- 80 snímků/s. každý pixel má několik bitů pro zobrazení barvy- tvrdě černobílí- 1b, odstíny šedi-8b, normálně barevné 16 nebo 24- to už je dost kvalitní. Další výhodou je že tento rastrový systém se dá přímo ve dvojkové soustavě uložit do paměti. Jediná nevýhoda jsou chyby vzorkování- u vypisování úsečky a potom při rozhodování o tom jestli se příslušný bit má vybarvit- leží uvnitř nebo vně.
zobrazeni úsečky v rastrové mřížce
pokud budeme zobrazovat úsečku s velmi jemným sklonem v rastrové mřížce- pak se rozsvítí řada pixelů, pak to přeskočí o jeden řádek a zobrazuje opět řadu pixelů. Je to problém a pro jeho řešení se používají různé angoritny- dokonce se může stát, že se rozsvítí i pixel pokud jsme s čárou od něho dál než pixel pod či nad námi- viz slajdy Sochor.
barva v grafice
Barvy jsou pouze rozložené světlo- elektromagnetické vlnění- vlnová délka menší než 400nm- gama vlmy, 400nm fialová, 700nm červená, větší jak 700nm mikrovlny
co je analýza a syntéza obrazu
analýza- analyzujeme data z již existujícího obrazu- abychom získali jednotlivé modely, potom provedeme kontrolní syntézu- složení abychom dostali stejný obraz. Poté můžeme změnit jednotlivé modely a syntézou složit- dostaneme výsledný nový obraz
Co je to vizualizace? Dokážete uvést aspoň jeden vizualizační prostředek.
Na začátku nestojí obraz (jako u analýzy) ale pouze data, funkce a jevy a my potřebujeme naše data (získaná pomocí měření nebo propočtů konkrétně vidět). K tomu nám slouží vizualizace. Př. Pokud chceme vidět proudění vzduchu kolem křídla letadla- sice se to dá spočítat pomocí diferencionálních rovnic, ale nedokážeme si to představit- po samé při zkouškách nárazu aut- vezmeme všechny získané údaje z auta a panáků vevnitř v době srážky a můžeme znovu provést „simulovanou“ srážku
co je to rastrový monitor
elektronový paprsek prochází po pravidelné dráte- obraz je pole 2D pixelů (mřízka), světlo se obnovuje- obnovovací frekvence (80Hz), je to rychlé, ale mohou vznikat chyby, každý pixel má několik bitů pro barvu (dříve 8, dnes 16 nebo 24- špičkové i 96), výhodou je uložení rastrového obrazu v paměti. Barva každého pixelu je určená intenzitou dopadajícího světla z elektronového děla
rozdíl mezi rgb a cmy
rgr model je nejpoužívanější- zapisujeme hodnotu pro jednotlivé barvy např. červená(110000), zelená(001100) a modrá(000011), cmy model je odečtením od bílé batvy(111111) rgb=(111111)-cmy, cmy=(111111)-rgb
co je souřadný seznam
jsou to souřadnice- v 2D je to klasický (x,y), v 3D to je (x,y,z), přičemž pokud zůstane x a y ve své poloze a pouze položíme z- nazývá se takový systém pravotočivý, pokud x a y položíme a z postavíme, je tento systém levotočivý
Vyjmenujte základní vlastnosti vektorových displejů.
Elektronový paprsek sledoval čáry, obraz definován sekvencí koncových bodů, drátové zobrazení- bez vyplňování
co je to polygon, a jeho využiti při 3D projekcích
základní jednotka v počítačové grafice. Z polynomů se skládájí všechny obrázky a objekty v grafice- mají podobu 3D
Jak byste charakterizovali OpenGL graficky systém.
Je to API- aplikační programové rozhraní, které definuje přístup k operačnímu systému a dalším službám, softwarové zařízení pro grafický hardware, grafický assemblerovský jazyk
Uveďte tři druhy paměti s nimiž pracuje OpenGL - na co slouží (stručně).
Obrazová paměť- složená z pixelů- pro vykreslování na mřížku, z-paměť- je to paměť hloubky- má zbufer- vykresluje se od nejhlubší po nejbližší na ose z- problém pokud splývají dva obrazce stejné hloubky, alfa paměť udává průhlednost pixelů, akumulační paměť- odstraňuje pohybové rozmazání, také je to aliasing, indexová paměť- informace o barvě
openGl podporuje stínování a nepodporuje stíny - proč, rozdíly, ...
stínování souvisí pouze vykreslováním,ale stíny vznikají při požití světla, je to příliš složité na počítání, proto se to nepožívá
V čem spočívá problém rastrových zobrazovacích algoritmu. Má s tím něco společné alias?
Problém je v nedokonalosti vykreslení malého sklonu úsečky a také vyplní obrazců, při zobrazení mohou vznikat různé skoky a hrbolky- říká se jim alias (souvisí právě s nepřesností rastrových displejů-zubaté profily)- odstraníme pomocí zvýšení rozlišení- jemnější rastr nebo přefiltrujeme nebo postfiltrujeme
Co je antialiasing?
Má zabraňovat aliasu- neboli zubatým profilům, které vznikají v důsledku rastrových displejů, díky aliasu může docházet ke ztrátě jasu, detailu, kontrastu, tvaru- řešením je antialiasing- zvýšení rozlišení, filtrování,postfiltrvání
Petr Hladík, 143378@mail.muni.cz
Vloženo: 26.04.2009
Velikost: 25,32 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu PB001 - Úvod do informačních technologií
Reference vyučujících předmětu PB001 - Úvod do informačních technologií
Podobné materiály
- PA103 - Objektové metody návrhu informačních systémů - Vypracované otázky zkouska
- PA160 - Počítačové sítě a jejich aplikace II - Zkouška 2_06_2006_E
- IA006 - Vybrané kapitoly z teorie automatů - Zkouska_21_12_2005
- IA006 - Vybrané kapitoly z teorie automatů - Zkouška 09_01_2006
- IA006 - Vybrané kapitoly z teorie automatů - Zkouška 17_01_2003_pisemka
- IA006 - Vybrané kapitoly z teorie automatů - Zkouška 18_12_2002_predtrm
- IA011 - Sémantiky programovacích jazyků - Zkouška06_06_2005
- IA014 - Funkcionální programování - Zkouska_20060615
- IA023 - Petriho sítě - Zkouška2006-06-08-Petri
- IA039 - Architektura superpočítačů a intenzivní výpočty - Zkouška 1_6_2006
- IA039 - Architektura superpočítačů a intenzivní výpočty - Zkouška 2006-06-14
- IA039 - Architektura superpočítačů a intenzivní výpočty - Zkouška_20_06_2006_E_F
- IA157 - Logická analýza přirozeného jazyka II - Zkouska_25_5_2006
- IB000 - Úvod do informatiky - Zkouška 09_01_2004
- IB000 - Úvod do informatiky - Zkouška 13_01_2004
- IB000 - Úvod do informatiky - Zkouška 19.1.2005
- IB000 - Úvod do informatiky - Zkouška 26.1.2006
- IB000 - Úvod do informatiky - Zkouška 5.1.2008
- IB000 - Úvod do informatiky - Zkouška 5_1_2006
- IB000 - Úvod do informatiky - Zkouška11.1.2007
- IB001 - Úvod do programování - Zkouška 16.1.2007
- IB002 - Návrh algoritmů I - Zkouška 13.6.2008
- IB002 - Návrh algoritmů I - Zkouška 1999
- IB002 - Návrh algoritmů I - Zkouška 19_cerven_2000_bc
- IB002 - Návrh algoritmů I - Zkouška 1_cervna_2004
- IB002 - Návrh algoritmů I - Zkouška 2002
- IB002 - Návrh algoritmů I - Zkouška 26_cerven_2000_bc
- IB002 - Návrh algoritmů I - Zkouška 27-05-05
- IB002 - Návrh algoritmů I - Zkouška 29_5_2006
- IB002 - Návrh algoritmů I - Zkouška 31_kveten_2001_bc
- IB002 - Návrh algoritmů I - Zkouška cerven_17_1999
- IB002 - Návrh algoritmů I - Zkouška cerven_19_2000
- IB002 - Návrh algoritmů I - Zkouška cerven_26_2000
- IB002 - Návrh algoritmů I - Zkouška předtermín 2004
- IB005 - Formální jazyky a automaty I - Zkouška 15.1.2008
- IB015 - Úvod do funkcionálního programování - Zkouska_12_1_2009
- IB015 - Úvod do funkcionálního programování - Zkouška 03_01_2002
- IB015 - Úvod do funkcionálního programování - Zkouška 06_01_2000
- IB015 - Úvod do funkcionálního programování - Zkouška 13_01_2000
- IB015 - Úvod do funkcionálního programování - Zkouška 14_11_2008_riesenie
- IB015 - Úvod do funkcionálního programování - Zkouška 15_01_2002a
- IB015 - Úvod do funkcionálního programování - Zkouška 15_01_2002b
- IB015 - Úvod do funkcionálního programování - Zkouška 1996
- IB015 - Úvod do funkcionálního programování - Zkouška 1997
- IB015 - Úvod do funkcionálního programování - Zkouška 1998zima_A
- IB015 - Úvod do funkcionálního programování - Zkouška 1998zima_B
- IB015 - Úvod do funkcionálního programování - Zkouška 1999_1
- IB015 - Úvod do funkcionálního programování - Zkouška 1999_2
- IB015 - Úvod do funkcionálního programování - Zkouška 19_01_2004
- IB015 - Úvod do funkcionálního programování - Zkouška 20.10.2006_s_resenim
- IB015 - Úvod do funkcionálního programování - Zkouška 30_01_2004
- IB030 - Úvod do počítačové lingvistiky - Zkouška 20051221
- IB030 - Úvod do počítačové lingvistiky - Zkouška 20070613
- IB030 - Úvod do počítačové lingvistiky - Zkouška
- IB101 - Úvod do logiky a logického programování - Zkouška 10_06_2004
- IB101 - Úvod do logiky a logického programování - Zkouška 19_5_05 IB101
- IB101 - Úvod do logiky a logického programování - Zkouška 23_5_2005
- IB101 - Úvod do logiky a logického programování - Zkouška 28_05_2003_A
- IB101 - Úvod do logiky a logického programování - Zkouška 28_05_2003_B
- IB102 - Automaty a gramatiky - Zkouska -27_1_2005
- IB102 - Automaty a gramatiky - Zkouska 050120
- IB102 - Automaty a gramatiky - Zkouska 13_01_2004
- IB102 - Automaty a gramatiky - Zkouska 18_11_2005
- IB102 - Automaty a gramatiky - Zkouska 2005.13.1
- IB102 - Automaty a gramatiky - Zkouska 20_01_2004
- IB102 - Automaty a gramatiky - Zkouska 24.11.2006
- IB102 - Automaty a gramatiky - Zkouska 9.1.2007
- IB102 - Automaty a gramatiky - Zkouska 9_1_2006
- IB102 - Automaty a gramatiky - Zkouska odzim04_vnitro
- IB102 - Automaty a gramatiky - Zkouska-19-01-2007
- IB102 - Automaty a gramatiky - Zkouska
- IB102 - Automaty a gramatiky - Zkouska_23-01-2006
- IB102 - Automaty a gramatiky - Zkouška 11.1.2008 závěr
- IB102 - Automaty a gramatiky - Zkouška 11.1.2008a
- IB102 - Automaty a gramatiky - Zkouška 15.1.2009
- IB102 - Automaty a gramatiky - Zkouška 2008_termin3
- IB102 - Automaty a gramatiky - Zkouška 2008_termin4
- IB102 - Automaty a gramatiky - Zkouška 23.1.2007
- IB102 - Automaty a gramatiky - Zkouška 26.1.2009
- IB102 - Automaty a gramatiky - Zkouška 26.1.2009a
- IB102 - Automaty a gramatiky - Zkouška 7.1.2009a
- IB107 - Vyčíslitelnost a složitost - Zkouška 04_01_2007
- IB107 - Vyčíslitelnost a složitost - Zkouška 05_01_2005_radny
- IB107 - Vyčíslitelnost a složitost - Zkouška 05_01_2006_radny
- IB107 - Vyčíslitelnost a složitost - Zkouška 07_12_2007
- IB107 - Vyčíslitelnost a složitost - Zkouška 1-2005
- IB107 - Vyčíslitelnost a složitost - Zkouška 180107
- IB108 - Návrh algoritmů II - Zkouška 26_05_2006
- IB108 - Návrh algoritmů II - Zkouška 30_5_2005
- IB108 - Návrh algoritmů II - Zkouška 6-6-2007
- IV010 - Komunikace a paralelismus - Zkouska 29_05_2008
- IV010 - Komunikace a paralelismus - Zkouska
- IV010 - Komunikace a paralelismus - Zkouška 29.5.2008
- IV054 - Kódování, kryptografie a kryptografické protokoly - Zkouska 07_01_2004_zk
- IV054 - Kódování, kryptografie a kryptografické protokoly - Zkouska 10_1_2003_zk_4_otazky
- IV054 - Kódování, kryptografie a kryptografické protokoly - Zkouska 10_1_2006
- IV054 - Kódování, kryptografie a kryptografické protokoly - Zkouska 2006_01_05
- IV054 - Kódování, kryptografie a kryptografické protokoly - Zkouska 2006_01_26
- IV054 - Kódování, kryptografie a kryptografické protokoly - Zkouska 3_1_2003
- IV054 - Kódování, kryptografie a kryptografické protokoly - Zkouska_21_01_2008
- IV054 - Kódování, kryptografie a kryptografické protokoly - Zkouska_8_1_2008
- IV100 - Paralelní a distribuované výpočty - Zkouška 08012009
- IV100 - Paralelní a distribuované výpočty - Zkouška 11_1_2006
- IV100 - Paralelní a distribuované výpočty - Zkouška 19012009
- IV100 - Paralelní a distribuované výpočty - Zkouška 22_01_2004
- IV100 - Paralelní a distribuované výpočty - Zkouška
- IV107 - Bioinformatika I - Zkouska_3_6_2008
- IV109 - Modelování a simulace - Zkouška 2006_05_31
- IV109 - Modelování a simulace - Zkouška 20070530
- MA002 - Matematická analýza III - Zkouška 10_1_2006_D
- MA002 - Matematická analýza III - Zkouška 18_12_2006
- MA002 - Matematická analýza III - Zkouška 20060124
- MA002 - Matematická analýza III - Zkouška
- MA002 - Matematická analýza III - Zkouška15_1_2008
- MA002 - Matematická analýza III - Zkouška_2009_01_19
- MA004 - Průběžná pedagogická praxe z deskriptivní geometrie - Zkouška 1999
- MA010 - Teorie grafů - Zkouska 01-09-resene
- MA010 - Teorie grafů - Zkouska 02032005
- MA010 - Teorie grafů - Zkouska 11_1%202006
- MA010 - Teorie grafů - Zkouska 11_1_2007
- MA010 - Teorie grafů - Zkouska 12-19-resene
- MA010 - Teorie grafů - Zkouska 19.12.2007
- MA010 - Teorie grafů - Zkouska
- MA010 - Teorie grafů - Zkouska_24_01_07
- MA012 - Statistika II - Zkouška 19.12.2008
- MA012 - Statistika II - Zkouška 21.1.2008
- MA012 - Statistika II - Zkouška 28.1.09
- MA015 - Grafové algoritmy - Zkouška13_01_2006
- MB000 - Matematická analýza I - Zkouška 2006_12_20
- MB000 - Matematická analýza I - Zkouška 8_11_2007_vnitro_jedna
- MB000 - Matematická analýza I - Zkouška 02_12_18
- MB000 - Matematická analýza I - Zkouška 04_02_2003
- MB000 - Matematická analýza I - Zkouška 10.1.2007
- MB000 - Matematická analýza I - Zkouška 13_01_2004
- MB000 - Matematická analýza I - Zkouška 20.12.2004
- MB000 - Matematická analýza I - Zkouška 20031215
- MB000 - Matematická analýza I - Zkouška 2009_01_28
- MB000 - Matematická analýza I - Zkouška 21_01_2003
- MB000 - Matematická analýza I - Zkouška BY_FIEND
- MB000 - Matematická analýza I - Zkouška matalyza
- MB000 - Matematická analýza I - Zkouška _24_1_2006
- MB000 - Matematická analýza I - Zkouška
- MB001 - Matematická analýza II - Zkouška 05_05_19.ps
- MB001 - Matematická analýza II - Zkouška 06.06.2000
- MB001 - Matematická analýza II - Zkouška 1
- MB001 - Matematická analýza II - Zkouška 16_05_2007
- MB001 - Matematická analýza II - Zkouška 18_6_2007
- MB001 - Matematická analýza II - Zkouška 2
- MB001 - Matematická analýza II - Zkouška 2003_05_22_ABC
- MB001 - Matematická analýza II - Zkouška 20040610_E
- MB001 - Matematická analýza II - Zkouška 20040630
- MB001 - Matematická analýza II - Zkouška 3
- MB001 - Matematická analýza II - Zkouška 30.5.2002
- MB001 - Matematická analýza II - Zkouška ma1
- MB001 - Matematická analýza II - Zkouška mat2
- MB001 - Matematická analýza II - Zkouška mat3
- MB001 - Matematická analýza II - Zkouška predtermin_21_5_08
- MB001 - Matematická analýza II - Zkouška verze_C
- MB001 - Matematická analýza II - Zkouška
- MB003 - Lineární algebra - Zkouška 01_1999_AB
- MB003 - Lineární algebra - Zkouška 01_1999_CD
- MB003 - Lineární algebra - Zkouška 01_1999_XY
- MB003 - Lineární algebra - Zkouška 01_2000_A
- MB003 - Lineární algebra - Zkouška 01_2000_B
- MB003 - Lineární algebra - Zkouška 01_2000_D
- MB003 - Lineární algebra - Zkouška 01_2002_A
- MB003 - Lineární algebra - Zkouška 01_2002_C
- MB003 - Lineární algebra - Zkouška 01_2002_D
- MB003 - Lineární algebra - Zkouška 27_5_2004
- MB003 - Lineární algebra - Zkouška 98ab
- MB003 - Lineární algebra - Zkouška 98cd
- MB003 - Lineární algebra - Zkouška test_00re
- MB003 - Lineární algebra - Zkouška test_97
- MB003 - Lineární algebra - Zkouška test_99ab
- MB003 - Lineární algebra - Zkouška test_99cd
- MB003 - Lineární algebra - Zkouška test_99ef
- MB003 - Lineární algebra - Zkouška
- MB005 - Základy matematiky - Zkouška 24_01_2003_sk_D
- MB005 - Základy matematiky - Zkouška
- MB008 - Algebra I - Zkouška_99_00
- MB101 - Matematika I - Zkouška 2008
- MB101 - Matematika I - Zkouška 13.1.2009
- MB101 - Matematika I - Zkouška 16_1_2007
- MB101 - Matematika I - Zkouška 25_5_07
- MB101 - Matematika I - Zkouška 29.5.2008
- MB101 - Matematika I - Zkouška HilscherMatika1
- MB101 - Matematika I - Zkouška m2
- MB101 - Matematika I - Zkouška matika-m.vesely
- MB101 - Matematika I - Zkouška matika-p.zemanek
- MB101 - Matematika I - Zkouška podzim_06
- MB101 - Matematika I - Zkouška _2007
- MB102 - Matematika II - Zkouška 05.6.2007%20skupina%20B
- MB102 - Matematika II - Zkouška 20030528
- MB102 - Matematika II - Zkouška 205.6.2007%20skupina%20A
- MB102 - Matematika II - Zkouška 205.6.2007_reseni_skupiny%20A%20B
- MB102 - Matematika II - Zkouška 27_05_2005
- MB102 - Matematika II - Zkouška HilscherMatika2
- MB102 - Matematika II - Zkouška
- MB102 - Matematika II - Zkouška20030528c
- MB102 - Matematika II - Zkouška_06-06-2008_reseni
- MB102 - Matematika II - Zkouška_28_05_2003_skupina_c
- MB103 - Matematika III - Zkouška 2008
- MB103 - Matematika III - Zkouška 04_01_2007
- MB103 - Matematika III - Zkouška 12_1_04
- MB103 - Matematika III - Zkouška 12_1_2006
- MB103 - Matematika III - Zkouška 19_01_2006_A
- MB103 - Matematika III - Zkouška 19_01_2006_B
- MB103 - Matematika III - Zkouška 22_01_2007
- MB103 - Matematika III - Zkouška 26_1_2006_B
- MB103 - Matematika III - Zkouška 6.1.2005
- MB103 - Matematika III - Zkouška 6_1_2005_pisomka
- MB103 - Matematika III - Zkouška 9_1_2006
- MB103 - Matematika III - Zkouška a zapocty
- MB103 - Matematika III - Zkouška
- MB103 - Matematika III - Zkouška11_1_2005___8_10_hodin
- MB104 - Matematika IV - Zkouška 07_06_2007
- MB104 - Matematika IV - Zkouška 20040527
- MB104 - Matematika IV - Zkouška 2006
- MB104 - Matematika IV - Zkouška 20_06_A
- MB104 - Matematika IV - Zkouška 21_05_2007
- MB104 - Matematika IV - Zkouška 30_5_2006_skA
- MB104 - Matematika IV - Zkouška 30_5_2006_skB
- MB104 - Matematika IV - Zkouška a
- MB104 - Matematika IV - Zkouška b
- MB104 - Matematika IV - Zkouška_29_05_07
- PA008 - Překladače - Zkouska-2004-20.12
- PA008 - Překladače - Zkouska_14_1_2009
- PA008 - Překladače - Zkouska_19_12_2008
- PA102 - Technologie informačních systémů I - Zkouska_2008-01-21
- PA103 - Objektové metody návrhu informačních systémů - Zkouska 11_06_2008
- PA103 - Objektové metody návrhu informačních systémů - Zkouska 16-05-2007
- PA103 - Objektové metody návrhu informačních systémů - Zkouska 20050530
- PA103 - Objektové metody návrhu informačních systémů - Zkouska 20_05_08
- PA103 - Objektové metody návrhu informačních systémů - Zkouska_18_06_08
- PA104 - Vedení týmového projektu - Zkouska 20080604
- PA104 - Vedení týmového projektu - Zkouska 3_1_2005
- PA104 - Vedení týmového projektu - Zkouska 4_6_2008
- PA104 - Vedení týmového projektu - Zkouska
- PA105 - Technologie informačních systémů II - Zkouska 04-06-2008_A2
- PA105 - Technologie informačních systémů II - Zkouska 060606A1
- PA105 - Technologie informačních systémů II - Zkouska 060606B1
- PA105 - Technologie informačních systémů II - Zkouska 15.6.2006_skB2
- PA105 - Technologie informačních systémů II - Zkouska 300505
- PA105 - Technologie informačních systémů II - Zkouska 30052007
- PA150 - Principy operačních systémů - Zkouška 070109
- PA150 - Principy operačních systémů - Zkouška 09_01_2008
- PA150 - Principy operačních systémů - Zkouška 120105
- PA150 - Principy operačních systémů - Zkouška 14-1-2009
- PA150 - Principy operačních systémů - Zkouška 14-12-09
- PA150 - Principy operačních systémů - Zkouška 14_1_2009
- PA150 - Principy operačních systémů - Zkouška 2007_01_24
- PA150 - Principy operačních systémů - Zkouška 2009_01_13
- PA150 - Principy operačních systémů - Zkouška 20_12_2006
- PA150 - Principy operačních systémů - Zkouška 21_12_2005_PA150
- PA150 - Principy operačních systémů - Zkouška 28_01_2004
- PA150 - Principy operačních systémů - Zkouška_2_1_2008
- PA151 - Soudobé počítačové sítě - Zkouška 11_06_2007
- PA151 - Soudobé počítačové sítě - Zkouška 2006_06_07
- PA151 - Soudobé počítačové sítě - Zkouška 23052006
- PA151 - Soudobé počítačové sítě - Zkouška 02_06_2008
- PA151 - Soudobé počítačové sítě - Zkouška 2006_06_07
- PA151 - Soudobé počítačové sítě - Zkouška predtermin
- PA152 - Implementace databázových systémů - Zkouška 4_1_2007
- PA152 - Implementace databázových systémů - Zkouška 03_01_2008-zk
- PA152 - Implementace databázových systémů - Zkouška 15_01_2009
- PA152 - Implementace databázových systémů - Zkouška 19_12_2008_predtermin
- PA152 - Implementace databázových systémů - Zkouška 2004-01-10
- PA152 - Implementace databázových systémů - Zkouška 2006_01_25
- PA159 - Počítačové sítě a jejich aplikace I - Zkouška 21122004 - skupina A
- PA159 - Počítačové sítě a jejich aplikace I - Zkouška
- PA159 - Počítačové sítě a jejich aplikace I - Zkouška_20060113
- PA160 - Počítačové sítě a jejich aplikace II - Zkouška 19_06_2007
- PA160 - Počítačové sítě a jejich aplikace II - Zkouška 2007_06_05_skupinaC
- PA160 - Počítačové sítě a jejich aplikace II - Zkouška 2008_06_04_skupina_B
- PA160 - Počítačové sítě a jejich aplikace II - Zkouška 2023_05_2007
- PA160 - Počítačové sítě a jejich aplikace II - Zkouška 29_5_2007
- PB001 - Úvod do informačních technologií - Zkouška 05_01_2004
- PB001 - Úvod do informačních technologií - Zkouška 2004
- PB001 - Úvod do informačních technologií - Zkouška 13_1_04
- PB001 - Úvod do informačních technologií - Zkouška 17_1_06
- PB001 - Úvod do informačních technologií - Zkouška 21.12.2004
- PB001 - Úvod do informačních technologií - Zkouška 5_1_2005
- PB001 - Úvod do informačních technologií - Zkouška ukazka
- PB001 - Úvod do informačních technologií - Zkouška
- PB006 - Principy programovacích jazyků - Zkouška 05_01_2001_zk
- PB006 - Principy programovacích jazyků - Zkouška 08_01_09
- PB006 - Principy programovacích jazyků - Zkouška 10_01_2002
- PB006 - Principy programovacích jazyků - Zkouška 10_01_2002_
- PB006 - Principy programovacích jazyků - Zkouška 12_01_2009
- PB006 - Principy programovacích jazyků - Zkouška 12_02_2009
- PB006 - Principy programovacích jazyků - Zkouška 2007_01_12
- PB006 - Principy programovacích jazyků - Zkouška 21_1_00_
- PB006 - Principy programovacích jazyků - Zkouška 24_01_2002
- PB006 - Principy programovacích jazyků - Zkouška 25_1_05
- PB006 - Principy programovacích jazyků - Zkouška 26_01_2007
- PB006 - Principy programovacích jazyků - Zkouška 30012009
- PB006 - Principy programovacích jazyků - Zkouška test_26-01-07
- PB006 - Principy programovacích jazyků - Zkouška _2004-12-15
- PB006 - Principy programovacích jazyků - Zkouška _4_1_00
- PB007 - Analýza a návrh systémů - Zkouska_ananas
- PB007 - Analýza a návrh systémů - Zkouška 04_01_2007
- PB007 - Analýza a návrh systémů - Zkouška 20080124
- PB007 - Analýza a návrh systémů - Zkouška 205_1_2007
- PB007 - Analýza a návrh systémů - Zkouška 20_12_2005_skupina_A
- PB007 - Analýza a návrh systémů - Zkouška
- PB095 - Úvod do počítačového zpracování řeči - Zkouška 20071221
- PB095 - Úvod do počítačového zpracování řeči - Zkouška 260105
- PB095 - Úvod do počítačového zpracování řeči - Zkouška
- PB138 - Moderní značkovací jazyky a jejich aplikace - Zkouška 13_6_2005
- PB138 - Moderní značkovací jazyky a jejich aplikace - Zkouška 15-05-2007
- PB138 - Moderní značkovací jazyky a jejich aplikace - Zkouška 2006_06_26
- PB138 - Moderní značkovací jazyky a jejich aplikace - Zkouška 2008-06
- PB151 - Výpočetní systémy - Zkouška 16_1_2007
- PB151 - Výpočetní systémy - Zkouška testy
- PB151 - Výpočetní systémy - Zkouška ukazka_pisemky
- PB151 - Výpočetní systémy - Zkouška_2_1_2007
- PB154 - Základy databázových systémů - Zkouška 041220
- PB154 - Základy databázových systémů - Zkouška 05_01_10
- PB154 - Základy databázových systémů - Zkouška 2002
- PB154 - Základy databázových systémů - Zkouška 7-12-2007
- PB154 - Základy databázových systémů - Zkouška 8_1_2007
- PB154 - Základy databázových systémů - Zkouška otazky_z_pisomiek
- PB154 - Základy databázových systémů - Zkouška pisemka
- PB154 - Základy databázových systémů - Zkouška
- PB154 - Základy databázových systémů - Zkouška_2000
- PB154 - Základy databázových systémů - Zkouška_20_12_04
- PB155 - Databázové systémy a jejich aplikace - Zkouška 07_01_2005
- PB155 - Databázové systémy a jejich aplikace - Zkouška 16_12_2004
- PB155 - Databázové systémy a jejich aplikace - Zkouška 2006_01_18
- PB155 - Databázové systémy a jejich aplikace - Zkouška 21_1_2005
- PB155 - Databázové systémy a jejich aplikace - Zkouška_20_12_2007
- PB156 - Počítačové sítě - Zkouška 20-05-2008
- PB156 - Počítačové sítě - Zkouška 2006_05_30
- PB156 - Počítačové sítě - Zkouška 26_5_2004
- PB156 - Počítačové sítě - Zkouška pisemka_19-06-2007-skupina-E
- PB156 - Počítačové sítě - Zkouška _23-5-2007
- PB161 - Programování v jazyce C++ - Zkouška 22_1_2009
- PB161 - Programování v jazyce C++ - Zkouška _2002
- PB162 - Programování v jazyce Java - Zkouška 10_11_2006
- PB162 - Programování v jazyce Java - Zkouška 17_10_2006
- PB162 - Programování v jazyce Java - Zkouška pisemka3
- PB162 - Programování v jazyce Java - Zkouška podzim2006_zdrojaky
- PB162 - Programování v jazyce Java - Zkouška _2009-01-06
- PV017 - Bezpečnost informačních technologií - Zkouška 06_01_2003
- PV017 - Bezpečnost informačních technologií - Zkouška 12.1.2005
- PV017 - Bezpečnost informačních technologií - Zkouška 2000
- PV017 - Bezpečnost informačních technologií - Zkouška 20_12_2006
- PV017 - Bezpečnost informačních technologií - Zkouška 28_1_2004
- PV017 - Bezpečnost informačních technologií - Zkouška_10_1_2007
- PV017 - Bezpečnost informačních technologií - Zkouška_15_1_2003
- PV017 - Bezpečnost informačních technologií - Zkouška_2_1_2008
- PV021 - Neuronové sítě - Zkouska.2005
- PV057 - Účetnictví a finance - Zkouška predtermin08
- PV057 - Účetnictví a finance - Zkouška_17_5_2007
- PV057 - Účetnictví a finance - Zkouška_31_5_2007
- PV063 - Aplikace databázových systémů - Zkouska_27_05_2003
- PV070 - Digitální knihovny - Zkouska 2006
- PV077 - UNIX -- programování a správa systému II - Zkouška -2006-05-31
- PV077 - UNIX -- programování a správa systému II - Zkouška_8_6_06
- PV080 - Ochrana dat a informačního soukromí - Zkouška k6_1_2009
- PV080 - Ochrana dat a informačního soukromí - Zkouška
- PV080 - Ochrana dat a informačního soukromí - Zkouška_30.05.2005
- PV082 - Počítačová chemie - Zkouška
- PV094 - Technické vybavení počítačů - Zkouska 19_1_2005
- PV094 - Technické vybavení počítačů - Zkouska 2-2-2006
- PV094 - Technické vybavení počítačů - Zkouska 2004_2_6
- PV094 - Technické vybavení počítačů - Zkouska 2007_01_19
- PV094 - Technické vybavení počítačů - Zkouska 26.1.07
- PV094 - Technické vybavení počítačů - Zkouska _2_2_2007
- PV094 - Technické vybavení počítačů - Zkouska
- PV094 - Technické vybavení počítačů - Zkouska_12_1_2007
- PV094 - Technické vybavení počítačů - Zkouska_2002-2008
- PV094 - Technické vybavení počítačů - Zkouska_21_1_2009
- PV094 - Technické vybavení počítačů - Zkouska_5_1_2007
- PV094 - Technické vybavení počítačů - Zkouska_7_1_2008
- PV119 - Základy práva pro informatiky - Zkouška_predtermin_19.12.2006
- PV120 - Informační právo - Zkouška 22.6.08
- PV120 - Informační právo - Zkouška 23.5.2007
- PV120 - Informační právo - Zkouška predtermin_16.5.2007
- PV120 - Informační právo - Zkouška predtermin_2007
- PV122 - Formální struktura přirozeného jazyka - Zkouška120107
- PV131 - Digitální zpracování obrazu - Zkouška 14_12_2004
- PV131 - Digitální zpracování obrazu - Zkouška_06_01_2005
- PV165 - Procesní řízení - Zkouška_15_5_2007
- PV165 - Procesní řízení - Zkouška_28_5_2007
- PV165 - Procesní řízení - Zkouška_29_5_2007
- PV169 - Základy přenosu dat - Zkouška 03_1_2007
- PV169 - Základy přenosu dat - Zkouška 19_12_2007
- PV169 - Základy přenosu dat - Zkouška 20070110
- PV169 - Základy přenosu dat - Zkouška 20_12_2006
- PV169 - Základy přenosu dat - Zkouška 2_1_2008
- PV169 - Základy přenosu dat - Zkouška predtermin-dec-2005
- PV169 - Základy přenosu dat - Zkouška-jan-2006
- PV169 - Základy přenosu dat - Zkouška_19_12_2007_opraveno
- PV169 - Základy přenosu dat - Zkouška_2008-01-09
- PV175 - Správa systémů MS Windows I - Zkouška predtermin_2008
- PV175 - Správa systémů MS Windows I - Zkouška_27
- PV183 - Technologie počítačových sítí - Zkouska 5_6_2006
- PV183 - Technologie počítačových sítí - Zkouska
- PV183 - Technologie počítačových sítí - Zkouska_
- PV183 - Technologie počítačových sítí - Zkouska_2004
- PV183 - Technologie počítačových sítí - Zkouska_24_05_2005
- PV183 - Technologie počítačových sítí - Zkouska_29_5_2007
- PV183 - Technologie počítačových sítí - Zkouska_31.05.2005
- PV183 - Technologie počítačových sítí - Zkouska_4_6_2008
- PV186 - Panoráma biologie II - Zkouska_4_6_2008
- SZBIN - Státní zkouška (bakalářský studijní program Informatika) - Zkouška_2005_jaro_INF
- VB001 - Specialist English - Zkouska 19_5_05
- VB001 - Specialist English - Zkouska_25_05_2006
- MB001 - Matematická analýza II - Zkouška 3_ukoly
- PB151 - Výpočetní systémy - Zkouška 8_05_2005
- IA006 - Vybrané kapitoly z teorie automatů - Zkouska_2005
- IA014 - Funkcionální programování - Zkouska_2001_06_04
- IB101 - Úvod do logiky a logického programování - Zkouška 23_05_05_skB_komplet
- PA160 - Počítačové sítě a jejich aplikace II - Zkouška 25-1-2005
- PB151 - Výpočetní systémy - Zkouška 11_06_2003_zk
- PB151 - Výpočetní systémy - Zkouška 2002
- PB151 - Výpočetní systémy - Zkouška 22_5_2007
- PB151 - Výpočetní systémy - Zkouška 23_5_05
- PB151 - Výpočetní systémy - Zkouška 26_5_2004
- PB151 - Výpočetní systémy - Zkouška pisemky
- PB151 - Výpočetní systémy - Zkouška _2_6_2003
- PB151 - Výpočetní systémy - Zkouška _5_6_2007
- PV005 - Služby počítačových sítí - Zkouška 2000-2003
- PV005 - Služby počítačových sítí - Zkouška 2005_12_21
- PV005 - Služby počítačových sítí - Zkouška 21_12_2005_12_40
- MB101 - Matematika I - MB101 - zkouška 3.6.2009
- PA116 - Domain Understanding and Modeling - zkouska 2012
- IA006 - Vybrané kapitoly z teorie automatů - zkouska 18.1.2012
Copyright 2025 unium.cz


