TIS_I_skripta

1994)
Faktor úspěchu % co zaškrtli
Zainteresovanost uživatelů
18
Podpora managementu uživatele 16
Jasné požadavky 15
Realistická očekávání 10
Správná dekompozice úkolu 9
Všimněme si, že mezi příčinami úspěchu není technická
kompetentnost vývojářů. Jistě by se pochlubili, kdyby si to
mysleli. Přesto lze mít jisté pochybnosti o výsledcích
průzkumu.
6.1.2008 15
Příčiny potíží v procentech
Faktor potíží % zaškrtlo
Uživatel neschopen říci, co chce 13
Neúplnost požadavků 12
Mizerná podpora managementů 8
Technologická nekompetentnost 7
Chyběly zdroje 6
Přehnaná očekávání 6
Termíny 4
6.1.2008 16
Příčiny krachů v procentech
Nekompletní a nejasné požadavky 22
Nezájem + malá podpora uživatelů 12
Chybějící zdroje (krátké peníze i
termíny)
11
Nerealistická očekávání 10
Management na to házel bobek 9
6.1.2008 17
Hodnocení faktorů krachů projektů Standish
6.1.2008 18
Pozorování
•

Vliv technických faktorů klesá
•

Vliv manažerských faktorů a spolupráce
s uživateli roste
•

Důležitost omezení úkolu
•

2000 –

nově architektura, odhady a a
metodologie
6.1.2008 19
Pozorování 2003
•

V roce 2003 podobný průzkum. Hlavní výsledky:
–

Kvalita řešitelů není problém i nadále, význam kvality
řešitelů se dále zmenšil (je samozřejmostí)
–

Zesílil význam managementu, nástrojů a technik
Důležitá je standardní architektura systému a
minimalizace jeho rozsahu
•

Hlavní problém je stále ve specifikacích
požadavků, v jednání s uživateli a na straně
managementu,
•

Význam kvalitního managementu roste a stává
se klíčovým problémem
•

Malá role kompetentnosti řešitelů znamená, že je
kompetentnost řešitelů standardem a možná se
úkol řešitelů poněkud usnadnil
6.1.2008 20
Další důvody, těžko se měří
•

Velikost úkolu PROBLÉMEM
–

Potřeba nových technologií
•

Nejasné a nepřímé efekty (globalizace)
•

Existenční ohrožení (střední management) a ztráta
mocenských pozic (včetně ztráty informačního
monopolu)
•

Skrytá rizika (ztratí se staré znalosti)
•

Nevhodná kombinace ručního a automatizovaného
•

Nutnost reakce na změny, lenost
6.1.2008 21
Stížnosti na vlastnosti vývojářů
Výroky vedoucích SW firem
•

Já o ty nafoukané informatiky nestojím. Snáze doučím strojaře
programovat, než informatika spolupracovat s uživateli.(Bochum)
•

Já nemohu ty arogantní programátory pustit k uživatelům. Hned
je svou nafoukaností a neschopností se vyjádřit naštvou a ohrozí

tím celý projekt. S uživateli ale musí někdo spolupracovat.
(Brno)
•

Já jsem celkem s informatiky spokojen, především s tím, co se
naučili mimo rámec běžného programování, programování jsme
schopni je doučit. (Brno, ale v tomto případě jednají se zákazníky
jen někteří vývojáři)
6.1.2008 22
Hackerský

syndrom
Pozorováno u mnoha informatiků,
•

Raději práce s počítači než diskuse s lidmi, nemilují práci v
týmu
•

Tendence k černobílému uvažování
•

Přeceňování čistě informatických znalostí a schopnosti
programovat
–

V tomto ohledu může málokdo našim programátorům vyrovnat,
snadno seženou dobrý job, cenné, nemusí ale stačit na celý život
(tak do 40)
•

Práci považují hlavně za fascinující intelektuální hru
–

Positivní –

tvorba volně šiřitelného

softwaru
–

Negativní –

tvorba virů, trojských koní a někdy přímo kriminalita
Silně vyvinuto u hackerů

–

hackerský

syndrom
6.1.2008 23
Hackerský

syndrom, další
symptomy
Podceňování neinformatických oborů, znalostí a
schopností koncových uživatelů a významu
spolupráce s nimi
Odpor k filosofii experimentálních věd a zvláště k
matematické statistice jako nástroji analýzy dat
–

To je ale nutné k podpoře managementu uživatele i
vlastní firmy
–

Bez toho nelze kvalifikovaně hodnotit kvalitu softwaru a
zlepšovat procesy vývoje SW
–

Je to nutný předpoklad k porozumění potřebám
zákazníků
–

Kvalita dat zásadním způsobem ovlivňuje specifikaci
požadavků (kritický řetěz při řízení projektů,
rozvrhování, atd. bude diskutováno níže) ISO250xx
6.1.2008 24
Hackerský

syndrom, další
symptomy
•

Neochota pracovat v týmu
•

Odpor k dokumentování (někdy i oprávněný -

viz zásady
agilního vývoje)
•

Tendence jít hned na věc a nebabrat se se specifikacemi
požadavků (a tedy strategie pokus-omyl)
–

Při moderních principech vývoje, např. při servisní orientaci, lze
snáze používat (agilní formy vývoje)
•

Obtíže při přijímání filosofie moderních směrů v softwaru,
např. servisní orientace
–

Neochota aplikovat p2p přístup
–

Neochota používat existující aplikace a produkty třetích stran.
–

Neochota používat „zastaralé“ technologie a kombinovat datový a
příkazový přístup a existující aplikace
•

Snaha neopouštět kyberprostor

(svět počítače)
–

Extrém –

rande u počítače s videem,
6.1.2008 25
Rande u počítače
Holka přijde za přítelem, který se věnuje své zábavě na počítači.
Přítel jí pustí video a po přehraní filmu se oba rozloučí.
Udělal se následující pokus. Chatovačům

se simuloval chyba na
serveru. Nakonec se to provalilo a děvčata viníkovi děkovala, že

se
mohla s kamarády procházet a vyrazit si do města
Zvláště ostré jsou projevy závislosti na počítačích u pařanů.
Závislost na kyberprostoru

je pro profesi informatika nežádoucí
• Nedisciplinovanost a nesoustředěnost
• Tendence k přetěžování organizmu až k vyhoření
•Neschopnost spolupráce s neinformatiky
Pokus zorganizoval doc. Jirovský
6.1.2008 26
Proč je třeba prevence hackerského

syndromu
když není pro informatiky problém sehnat dobrý
job
HS blokuje uplatnění v kvalifikovanějších rolích při vývoji softwaru (analytik,
vedoucí projektu, SW architekt)
Z toho důvodu se jako vedoucí IT oddělení a IT projetů

se často uplatňují lidé,
kteří studovali něco jiného než informatiku, nebo ji studovali na VŠE
Zhoršuje adaptibilitu na změny na trhu práce (dnešní studenti půjdou do
důchodu po více než 40 létech, programátorská virtuosita se ztrácí v 35
létech, schopnost analýzy se ztrácí později, viz praxi IBM, kde se
zbavují třicátníků, jsou výjimky), je proto velmi žádoucí, aby se
neuzavírala možnost uplatnění mimo informatiku. Pro to je dobrou

průpravou práce analytika –

má i jiné dovednosti než ty, které se uplatní
jen při práci s počítačem.
Délka profesní kariéry mezi 25 až 50 roky. Během této doby dojde

k
významným změnám na trhu práce.
6.1.2008 27
Proč je třeba prevence hackerského

syndromu,
když není pro informatiky problém sehnat dobrý
job
Těžko se léčí, raději prevence
•

Predispozice a důvod volby dráhy informatika při
rozhodování, co studovat.
–

Nevíme, jaké je rozložení talentů a zda se prevence vyplatí
•

Utvrzován běžnou praxí výuky. Ve výuce je obtížné navodit
situace ukazující např. potřebu spolupráce s koncovými
uživateli nebo dokumentování
•

Často spojen s programátorskou virtuozitou –

zatím cesta k
dobrým rychlým výdělkům (a k podceňováním studia a
hlubších znalostí v informatice a hlavně mimo informatiku).
6.1.2008 28
Hackerský

syndrom a
budoucnost
•

Hlavní činnosti v r 2010
–

Sítě
–

Sourcing
–

Business procesy (návrh, implementace)
–

Informační management
Klasické programování jen v sítích A TO
SE DÁ OUTSOURCOVAT DO INDIE
Ostatní činnosti závisí na místní kultuře
6.1.2008 29
Deloite

and

Touche

1999, situace
v ČR
•

Profesní znalosti
+++
•

Používání moderních technologií ++
•

Marketing

-
•

Nejasnost cílů
•

Nestálost vztahů
•

Management není na výši
6.1.2008 30
Proč jsou IS složité i když dělají jednoduché
věci
•

Mění stav světa
–

Změny nelze vrátit
–

Ohrožení ekonomické a na životech
(kritičnost)
–

Prvky reálného času
–

Ovlivňují zájmy politiků a nakonec i manažerů
•

Sledování kvality škol, dá se využít IT na
hodnocení úspěšnosti absolventů, pokud se to
neprovede klesne zájem o IT ve společnosti
6.1.2008 31
Proč jsou IS složité i když dělají jednoduché věci
•

Fakticky zahrnují i lidi (sociálně politická dimenze)
–

Týkají se jejich zájmů, často podvědomých, vyžadují
změnu zvyků
–

Mají politické, ne vždy příznivé, důsledky -

i
celosvětové i místní
–

(Koncoví) uživatelé musí formulovat požadavky
společně s vývojáři, to je náročné pro obě strany
•

Obě strany se musí naučit nové věci, je nutná spolupráce
různých profesí
•

Potřeba víceoborových

znalostí
–

Je nutné kombinovat sílu automatizace s intuicí lidí a
balancovat automatizované i neautomatizované
činnosti
•

Jsou rozsáhlé, dynamické a otevřené
6.1.2008 32
IS jsou složité i když dělají jednoduché
věci
Někdy se výhody přeceňují, jindy nedoceňují
–Slepá víra ve výstupy IS bez ohledu na kvalitu použitých
dat(hnůj tam hnůj ven) a chyby ve specifikacích, závislost a
počítačích. Význam některých aspektů kvality dat je silně
podceňován.
–Snaha o alibi (jinde přece SAP funguje), podceňování
nutnosti ručit za svou práci
–Nedohlédnutí efektů nasazení
•

Kvalifikace lidí
•

Organizační změny
•

Efekty jinde, než se čekalo, nevyužití synergie spolupráce lidí a
softwarových systémů
•

Efekty se objeví později a závisí na systémových změnách
•

Zvýšení produktivity, možnost na některé práce používat méně
kvalifikované síly
•

Ztráta produktivity při nevhodném použití (mail, Internet)
6.1.2008 33
IS jsou složité i když dělají jednoduché
věci
Podceňování nevýhod¨používání IS
–

Ztráta kontaktu s realitou (IS je velmi často založen na neúplných
datech a nezahrnuje celou lidskou zkušenost, potřebu intuice a
kritického myšlení)
–

Podceňování mezilidské komunikace (v ní až 60% neverbální
komunikace, která např. říká jsi mi sympatický/sympatická, city a
osobní vazby)
–

Ztráta dovedností improvizace a práce ručně při nečekaných při
situacích, se kterými vývojáři nepočítali, zpohodlnění až ztráta

pracovní
inteligence (příklad z půjčovny aut v Texasu)
–

Ergonomie a nemoci z povolání
6.1.2008 34
Půjčovna aut v Texasu
•

Turisté z Čech přišli platit v hotovosti,
pracovníci na to neměli školení a funkci v IS
–

Nebyli schopni vyřídit, nakonec museli půjčit
dražší auto proti záloze
–

Při vracení v sobotu odkazovali na pondělí,
pomohla pohrůžka, že projde vizum
Přesně natrénovaná činnost je v běžných
situacích výhoda, běda při nestandardních
akcích
6.1.2008 35
IS jsou složité, věcná dimenze
•

Běží stále po dlouhá léta
•

Zabezpečení, některé IS mají charakter kritických
aplikací (mohou způsobit ztráty životů nebo alespoň
peněz)
•

Obtíže se specifikací požadavků
–

Nejasnost cílů
•

Nečekané efekty (příklad výrobního systému dílny zlepšující řízení
celého podniku)
•

Časté změny celopodnikových informací
•

Nedostatečná analýza potřeb a možností IT a lidí
•

Mnohé IS vyžadují specifické formy vývoje při kterých
nejsou využitelné klasické metody a také zavedené
nástroje jako je model driven architecture (velké
konfederace popsané níže -

servisní orientace)
6.1.2008 36
Podceňování lidské dimenze

Koalice zainteresovaných v podniku
•

Majitelé
–

maximální zisk
•

Zaměstnanci (i management)
–

Co nejvíce peněz za co nejméně práce
–

Management bývá i majitelem (vlastní akcie)
•

Partneři v obchodě
–

Dodavatelé: měkké termíny, vysoká cena, nízká kvalita
–

Odběratelé:Tvrdé termíny, vysoká cena, vysoká kvalita
•

Státní orgány

(jen částečně)
–

Udržet zaměstnanost
–

Mít od koho vybírat daně
6.1.2008 37
Koalice v podniku
Majitelé Zaměst

nanci
Partneř

i
Společný zájem,
dlouhodobá prosperita
IS musí být prospěšný
pro všechny členy
koalice
Platí pro strojovou
byrokracii
podřízeného jmenuje a
odvolává nadřízený
komunikace přes společného
nařízeného
6.1.2008 38
Společný zájem: dlouhodobá prosperita, to
by se mělo promítnout do požadavků na IS
Vybalancovat zájmy skupin v koalici, jinak podnik zkrachuje
a škodní budou z dlouhodobého hlediska všichni (pokud si
management moc nenakrade)
–

Vedení: Udržet dobré pracovníky –

dobře platit,
mimoplatové

stimuly, ofensivní strategie na trhu,
přednost má úspěch na trhu a až pak propouštění když
už to opravdu jinak nejde
–

Zaměstnanci: nežádat nereálné mzdy (viz příklad Baťa
za krize)
–

Snažit se vyjít vstříc partnerům, platit kvalitu
–

Podpora strategie firmy (to ale závisí i na SW
architektuře, která musí být otevřená)
6.1.2008 39
Klíčový důsledek
•

Specifikace požadavků je ohrožena
dvěma faktory
–

Neví se přesně co
Neznalost potřeb podniku
Neznalost možností IT
–

Vyvažování zájmů skupin v podniku nelze
vždy předem odhadnout
Podpora odborného růstu, růstu mezd a zisků
Zlepšení postavení podniku a služeb
6.1.2008 40
Koalice v profesních byrokraciích
•

Profesní byrokracie –

hlavní vliv mají
lidé, kteří na to mají papír
–

Jsou zvoleni nebo mají profesní kvalifikaci
–

Jsou jmenováni na určitou dobu
•

Státní a místní správa
•

Zdravotní organizace
•

Školy
•

atd.
6.1.2008 41
Subjekt může vystupovat v různých
rolích a mít pak různé zájmy
•

Daňový poplatník –

co nejméně platit, co nejvíce získávat (např.
bezpečnost, mír)
•

Příjemce péče –

co nejvíce brát (zdraví, bezpečnost, podpory)
•

Úředník –

co nejvíce moci a platu, co nejméně práce (ta se navíc
obtížně měří)
•

Politik –

prosazovat zájmy svého elektorátu, udržet se u moci (i na
účet fungování státu). Přímá odpovědnost politiků za svá rozhodnutí
je omezená.
•

Společný zájem –

prosperita státu

(fungující infrastruktura, schopnost
obrany, policie, mír sociální smír, vzdělávání (Marie Terezie!, … ).
Společný zájem nebývá dostatečně zřejmý
–

příklady z historie, kdy nebyl o udržení centrální moci zájem
–

Byzanc, Mari, Řím, Mnohokrát Čína
–

Musí existovat jistá míra solidarity (ochota šlechty u nás vzdát

se
nevolnictví pod hrozbou Pruska)
6.1.2008 42
Společný zájem bývá obtížné
si uvědomit
•

Říše Mari

–

zotročování obyvatelstva, ztráta
vojáků, zánik říše
•

Čína na konci vlády dynastií
–

zbídačení rolníků, růst moci a sobectví
bohatýchoslabení

vojenské síly, povstání nebo
cizí vpád
•

Byzanc –

velcí vlastníci zbavují sedláky
půdy
–

Tím likvidují zdroj vojenské síly a také
životaschopnost říše a tím vyvolávají i ztrátu
vlastního bohatství
6.1.2008 43
IS se v profesní byrokracii buduje
obtížně
•

IS státu by měl usnadňovat práci úředníků, usnadňovat
úřední procedury pro občany a umožňovat analýzu
politických rozhodnutí (např. ve zdravotnictví nebo při
školských reformách). Zvláště slabé je to s tou analýzou.
–

Obava o pozice.
•

Nějakým způsobem by měl podporovat odpovědnost za
práci a spolupráci lidí v různých rolích.
•

Podobné úkoly jsou i v jiných profesních byrokraciích
Budeme se zabývat
především strojovou
byrokracií.
V profesních byrokraciích zatím
dosti tápeme.
6.1.2008 45
Sedm S, požadavky
Informační systém ve strojové byrokracii by
měl zlepšovat klíčové vlastnosti
organizace charakterizované termínem 7S
Platí to do značné míry i pro profesní
byrokracii.
IS je v mnoha systém podporující nebo
dokonce podmiňující chod jiných systémů
(metasystém)
6.1.2008 46
Sedm S
Informační systém by měl zlepšovat klíčové
vlastnosti organizace charakterizované
termínem 7S
1.

Společné cíle
2.

Strategie
3.

Struktura a úlohy (centralizace versus decentralizace, procesy)
4.

Styl managementu a podniková kultura (podpora spolupráce,
identifikace s podnikem, podchycení iniciativ, využití znalostí,

poskytování informací)
5.

Systémy (kvalita, podpora spolupráce), sem patří IS, musí ale
podporovat i jiné systémy
6.

Spolupracovníci (kvalita, struktura pracovních týmů, spokojenost,

kvalifikační růst)
7.

Schopnosti a dovednosti, klíčové know-how, vývoj a výzkum
6.1.2008 47
Strategie versus operativní řízení
Operativa

Převažuje řízení ze dne na den
–

Výjimečně analýza dat, většinou jednoduché příkazy
–

Velká opakovatelnost akcí,
–

Rychlá odezva, relativně rychlé provedení
–

Akce mohou být i kritické (okamžité škody)
Taktika Řízení s výhledem měsíců až let
Mix metod operativy

a podpory strategie,
(běžné obchodní akce a procesy, roční plány)
Doposud v IS převažovala podpora operativy,
dnes roste význam podpory managementu
(taktika, strategie) a k tomu vhodných IS
(manažerských IS)
6.1.2008 48
Strategie versus operativní
řízení
Strategie: Klíčová rozhodnutí na dlouhou
dobu
Převažují koncepce, dlouhodobé problémy
–

Velký význam zkušenosti a intuice
–

Převažuje mezi úkoly vyššího managementu
–

Značné využívání externích a historických informací
–

Malá opakovatelnost akcí
–

Silné zastoupení analýzy dat
–

Obvykle pomalá odezva na provedená opatření
•

Systém by měl podporovat operativu i strategii
6.1.2008 49
Pozorování
•

IS pro operativu se liší od IS na podporu managementu i po
stránce technické, v MIS (manažerský IS) je
–

větší role datově orientovaných metod při rozhodování -

trendy,
efekty rozhodnutí, větší role statistiky
–

Větší otevřenost systému -

externí data, analýza trhu, spolupráce s
obchodními partnery
–

Je nutno pracovat s daty různé kvality (nepřesná data operativa,
např. účetnictví, nepřipouští)
•

Systémy pro operativu musí spolu s vnějším světem
poskytovat data managementu pro rozhodování
•

Je nutné řešit propojení různých systémů. Je to otázka
architektury softwaru, dnes řešeno servisní orientací, zvláště
webovými službami
6.1.2008 50
IS Operativy
Historická a externí data
Svět
Presentace dat
Datový sklad
Aktuální data operativy

Management
Dotazy,
příkazy
Presentační aplikace,
například EXCEL,
OLAP
Manažerský IS
Je nutná spolupráce aplikací!!!
Neelektronické
informace, Grafika, Word
Prostředky analýzy dat,
statistika a finanční rozbory
IS
IS
IS
6.1.2008 51
Pozorování
Manažerský informační systém (MIS) integruje
nebo využívá funkce mnoha
aplikací/systémů.
Je žádoucí, aby MIS spolupracoval s
obdobnými externími systémy.
Manažeři vyžadují podporu své intuice.
Nelze od nich žádat hlubší znalosti IT (mají
svých starostí dost).
–

To neplatí pro funkce IS, IS hlubší a širší znalosti
vývojářů potřebuje
6.1.2008 52
Spolupráce aplikací je v praxi
běžná
•

Je to typické pro manažerské hry (co se
stane když)
•

Spolupráci aplikací usnadňují volně
použitelné metaaplikace, např.
mashups
6.1.2008 53
Podpora strategie firmy
Teorie omezení (TO) říká, že obvykle existuje jediné úzké místo. Úzké místo
je nějaká charakteristika systému. Úzké místo podle TO má tu vlastnost,
že pokud je nevyřešíme, nedojde i při libovolně velkých investicích ke
zlepšení chování systému
(př. tunel Mrázovka

neřeší úzké místo pražské dopravy, jeho otevřením se dopravní situace
nezlepšila, totéž platí o pisáreckém tunelu v Brně )
Úzké místo může být stejně dobře kvalita lidí, jako kvalita výrobků