Otazky_a_odpovedi

hodnota lock nastaví opět na false => další proces může začít s vykonáváním KS
Reference: 08 – Synchronizace procesů, str.11, skripta str. 42
16) Definujte uváznutí procesu.
Definice: množina procesů P uvázla každý proces Pi z P čeká na událost (uvolnění prostředku, zaslání zprávy), kterou vyvolá pouze některý z procesů v P (prostředek - paměťový prostor, IO zařízení, soubor, …)
K uváznutí dojde, když začnou současně platit 4 následující podmínky: vzájemné vyloučení, postupné uplatňování požadavků, nepřipouští se předbíhání, zacyklení pořadí (první tři jsou nutné podmínky poslední je postačující)
Reference: 09 – Uváznutí, str.4, skripta str. 46
17) Charakterizujte princip preventivních metod ochrany proti uváznutí a uveďte alespoň dva příklady jejich použití.
snaha o zneplatnění některé nutné (postačující) podmínky
omezují způsob provedení požadavku
ne vzájemné vyloučení
řeší se virtualizací prostředků, pokud to jde (tiskárny, …)
nepožaduje se pro zdroje, které lze sdílet
musí se dodržet při používání opakovaně dostupných zdrojů
ne postupná alokace
musí se zaručit, aby proces žádající nějaký zdroj žádný jiný zdroj nevlastnil
proces musí požádat o zdroje a obdržet je dříve než se spustí jeho běh nebo o ně smí žádat pouze tehdy, když žádné zdroje nevlastní
důsledek: nízká efektivita využití zdrojů, možnost stárnutí
ne předbíhání
jestliže proces držící nějaké zdroje a požaduje přidělení dalšího zdroje, která mu nelze přidělit okamžitě, pak se uvolní všechny, tímto procesem držené zdroje v tomto okamžiku
„odebrané“ zdroje se zapíší do seznamu zdrojů, na které proces čeká
proces bude obnoven pouze když může získat jak jím původně držené zdroje, tak jím požadované zdroje
ne zacyklení pořadí
zavede se úplné uspořádání typů zdrojů a každý proces požaduje prostředky v pořadí daném vzrůstajícím pořadí vyčtu
Reference: 09 – Uváznutí, str.16,17, skripta str. 49,50
18) Vysvětlete princip zobrazování logické adresy na fyzickou adresu tabulkovou metodou na bázi stránkovaného segmentování.
STBR – registr s odkazem na umístění ST (Segment Table) v paměti
Toto se skládá ze dvou částí. Jedna je popsána v otázce č. 27 (Vysvětlete princip zobrazování logické adresy na fyzickou adresu tabulkovou metodou na bázi segmentování) a druha je vysvětlena v otázce č. 9 (Vysvětlete princip zobrazování logické adresy na fyzickou adresu tabulkovou metodou na bázi stránkování). Prostě každý segment je ještě rozdělen na stránky, tj. každý segment má svou vlastní page table.
Reference: 10 – Správa paměti, str.34, skripta str. 60
19) Charakterizujte privilegovaný a uživatelský režim činnosti procesu a zdůvodněte používaní dvou režimů.
uživatelský režim - připouští se provádění omezeného repertoáru instrukcí (např. ne I/O instrukce)
privilegovaný režim - připouští se provádění plného repertoáru instrukcí
důvod: sdílení systémových zdrojů požaduje, aby OS měl záruku, že nesprávný program negativně neovlivní běh ostatních programů. Z pravomoci (a odpovědnosti) uživatelských programů se vyjímají např. I/O operace, operace ovlivňující stav systémových zdrojů (registry ochrany, …)
Reference: 02 – Hardwarová podpora OS, str.20,21, skripta str. 12
20) Nakreslete stavový diagram procesu s odkládáním procesu a stručně charakterizujte jednotlivé stavy a přechody mezi stavy.
Stavy:
odložený čekající
odložený připravený
další stavy popsány v otázce č. 11
odložené stavy vznikají, když je RAM plná a OS si potřebuje některé procesy „odswapnout“ na disk
Přechody mezi stavy:
čekající → odložený čekající - všechny procesy jsou čekající a OS dělá prostor pro přidělení běžícímu procesu
odložený čekající → odložený připravený - stala se nějaká očekávaná událost
odložený připravený → připravený - fronta připravených se vyprázdnila (skoro)
připravený → odložený připravený - (nepravděpod.) nejsou čekající procesy a je potřeba uvolnit RAM
o tom které procesy se stanou odloženými a které odložené se stanou připravenými rozhoduje střednědobý plánovač
Reference: 05 – Hardwarová podpora, str.14,15, skripta str. 28
21) Zdůvodněte používání odkládání (swapping) procesu.
každý proces se alespoň jednou musí dostat do RAM, ta ale není dost velká, i když se použije virtualizace paměti, příliš mnoho procesů v RAM snižuje výkonnost
odložené stavy vznikají, když je RAM plná a OS si potřebuje některé procesy „odswapnout“ na disk
Reference: 05 – Procesy, str.12, skripta str. 27
22) Vysvětlete heuristiku odhadování časových dílů přidělovaných plánovačem procesu na bázi exponenciálního průměrkování.
délku příští dávky CPU procesu lze pouze odhadnout, to se učiní na základě znalosti historie
musí se znát dél