- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Hromadně přidat materiály
Mistrovstvi-v-microsoft-windows-server-2003
PV176 - Správa systémů MS Windows II
Hodnocení materiálu:
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálPoznámka
Typ licencování Na server umožňuje současné připojení zadanému počtu klientských počítačů. Každý další pokus o připojení nad limit
je ze strany serveru odepřen. Při nastaveni licencování Na zařízení je maximální počet současně připojených zařízení dán zakoupenou
licencí, stejně tak při licencování
Na uživatele. Další informace o licencování produktů Microsoft naleznete na webové stránce na adrese
http://www.microsoft.com/cze/lndowsserver2003/howtobuy/licensing/.
Mistrovství v Microsoft Windows Server 2003
7
Obrázek 1.3
Zadání kódu Product Key
Obrázek 1.4
Nastavení data a času
Mistrovství v Microsoft Windows Server 2003
8
16. V dialogu Název počítače a heslo správce zadejte název počítače (například SRVR001) a heslo správce (například
K@f!cko - pozor, heslo je citlivé na velká a malá písmena). Pokračujte klepnutím na tlačítko Další.
Poznámka
Pokud vám zadané heslo připomíná slovo kafíčko, je to v pořádku. Náhradou některých znaků ale vzniklo poměrně bezpečné
heslo splňující tzv. požadavky na složitost, které pro případného útočníka není snadno uhádnutelné.
17. V dialogovém okně Nastavení data a času zadejte aktuální datum, čas a vyberte správné časové pásmo. Pokračujte
klepnutím na tlačítko Další.
18. V dialogu Nastavení sítě zaškrtněte políčko Vlastní nastavení a poté klepněte na tlačítko Další.
19. V dialogu Síťové součásti vyberte položku Protokol sítě Internet (TCP/IP) a poté klepněte na tlačítko Vlastnosti.
20. V dialogovém okně Protokol sítě Internet (TCP/IP) — vlastnosti zadejte adresu IP 192.168.10.2 a masku podsítě
255.255.255.0. Ostatní hodnoty nezadávejte a klepněte na tlačítko OK. Pokračujte klepnutím na tlačítko Další.
Poznámka
Můžete zadat i jinou adresu IP. Více informací o protokolu TCP/IP a adresování serverů a počítačů naleznete v kapitole 3,
„Učíme počítače komunikovat v síti".
21. V dialogovém okně ponechejte výchozí nastavení (tj. zaškrtnuté políčko Počítač není připojen k síti nebo je připojen
k síti bez domény a bude členem ná sledující skupiny SKUPINA) a klepněte na tlačítko Další.
22.
Obrázek 1.5
Vlastní nastavení sítě
Pruvodce instalací systému Windows Server 2003 má nyní dostatek informací k tomu, aby provedl úplnou instalaci samotného
systému. Nyní již nebude nutné zadávat žádné další informace a po dokončení instalace dojde k restartování počítače.
Mistrovství v Microsoft Windows Server 2003
9
Obrázek 1.6
Konfigurace adresy a dalších parametrů protokolu IP
Úkony po instalaci
Ačkoli je systém Windows Server 2003 novým produktem obsahujícím stovky ovladačů pro současná hardwarová zařízení na
trhu, může se stát, že pro některé zařízení nebudou ovladače k dispozici. V takovém případě je nutné získat potřebné ovladače od
výrobce zařízení nebo je stáhnout z webové stránky HCL (Hardware Compatibility List) na adrese http://www.microsoft.com/hcl a
poté je nainstalovat do systému. Pokud dosáhnete stavu, kdy se v dialogovém okně Správce zařízení nebude vyskytovat žádný
otazník či vykřičník, lze říci, že instalace serverového operačního systému je úspěšně dokončena.
Je velkým omylem myslet si, že nyní lze server nasadit do ostrého provozu. Jak bylo uvedeno dříve, může server plnit různé
role, a je jasné, že pro každou z nich je nutné provést další konfiguraci. V této knize budeme další konfiguraci provádět
postupně tak, jak bude potřeba, ale v ostrém provozu není v některých případech záhodno příliš otálet.
Pokud však ponecháte systém tak, jak se nainstaloval, a chcete jej začít používat, můžete tak činit po dobu 30 dnů od instalace.
Do té doby je nutné provést aktivaci produktu.
Aktivace systému Windows
Systém Windows Server 2003 obsahuje funkci nazvanou Aktivace systému Windows (WPA, Windows Produkt Activation). Ta
je další zbraní společnosti Microsoft v boji proti krádežím softwaru a zabraňuje instalaci stejného systému do jiného počítače.
Při instalaci systému jste museli zadat 25místný kód Produkt Key. Systém Windows Server 2003 vygeneruje ještě další kód, který
reprezentuje hardwarové součásti počítače. Kód vzniklý sloučením těchto dvou je nutné odeslat do střediska Microsoft
Clearinghouse prostřednictvím Internetu nebo jej předat telefonicky. Pokud využijete Internet, neměla by re gistrace trvat déle než
několik sekund. Při telefonické aktivaci budete nuceni oznámit 50místný kód a poté do systému zadat 42místný potvrzovací
identifikátor získaný ze střediska Microsoft Clearinghouse. Teprve po úspěšné aktivaci bude systém funkční bez omezení.
Ve středisku Microsoft Clearinghouse dochází k ověření, zda společnost Microsoft produkt se zadaným kódem Produkt Key
vyrobila a zda tento systém nebyl ještě nainstalován. Aby byla aktivace úspěšná, musel být produkt vyroben a ještě nesmí být
nikde nainstalován (přesněji řečeno aktivován). V opačném případě se aktivace nezdaří a produkt přestane po vypršení lhůty
pro aktivaci fungovat.
Mistrovství v Microsoft Windows Server 2003
10
Obrázek 1.7
Seznam hardwaru
Tip
S aktivací produktu zbytečně nespěchejte. Vždy nejdříve proveďte konfiguraci systému a všech hardwarových
zařízení a systém používejte nejméně týden, během kterého ověříte jejich správnou funkčnost. Teprve poté, co si
budete absolutně jisti správnou funkcí systému a zařízení, proveďte aktivaci. Vyhnete se tak případné nové aktivaci,
pokud byste byli nuceni nahradit některé zařízení za jiné.
Existují ještě další možnosti instalace?
Je velmi pravděpodobné, že většina správců si tuto otázku ještě nikdy nepoložila. A po-kud ano, začala zřejmě pátrat po nástrojích od
jiných výrobců, které by jiný typ instalace umožňovaly.
V případě systému Windows Server 2003, stejně jako u jeho předchůdce, se pro dalši možnosti nemusí chodit daleko - jsou
totiž podporované přímo v samotném systému. Mezi další možnosti instalace systému Windows Server 2003 patří:
Instalace po sítiInstalace po síti se nijak mc neliší od instalace z disku CD-ROM. Pokud obě instalace porovnáme, je třeba u
instalace po síti provést navíc následující kroky:
• V síti sdílet složku obsahující instalační soubory operačního systému.
• Mít připraveného síťového klienta pro spuštění v počítači, do kterého chcete sy
stém instalovat.
• V cílovém počítači před instalací vytvořit na disku oddíl o velikosti alespoň 1,5 GB.
Mistrovství v Microsoft Windows Server 2003
11
Bezobslužná instalace (po síti i z disku CD-ROM)
Tento typ instalace je podrobně probrán v další kapitole. Veškeré odpovědi poskytované instalačnímu programu se seskupí do
textového souboru se speciálním formátem a instalačnímu programu se „vnutí" jako parametr. Výhodou takové instalace je
výrazná úspora času, neboť není nutné u počítače sedět a čekat na další dialogové okno k zadání informací.
Tento typ instalace se pro výraznou úsporu času používá spíše u klientských počítačů. U serverů je sice možná,
pravděpodobně se s ní však v praxi nesetkáte.
Instalace duplikací disků
Všechny předchozí instalace mají jednu nevýhodu. Téměř vůbec nebo jen velmi omezeně totiž neumožňují zároveň systém
nakonfigurovat, popřípadě nainstalovat a nakonfigurovat další aplikace. Instalace duplikací disků tedy vychází z myšlenky běžné
instalace operačního systému, případné instalace aplikací, konfigurace systému i aplikací a následného klonování takto
vytvořeného disku do jiného počítače. S výhodou lze tuto instalaci využívat u většího množství stejných pracovních stanic. Před
duplikací disku je však nutné spustit ve zdrojovém počítači nástroj SYSPREP (Příprava systému), který odebere jedinečné
identifikátory systému (například název počítače) a zajistí jejich vytvoření při dalším spuštění. U serverových operačních
systémů se tento způsob instalace nepoužívá. Navíc, společnost Microsoft nenabízí žádný nástroj pro převedení bitové kopie
disku na jiný. Je tedy nutné použít nástroje od jiných výrobců.
Vzdálená instalace
Vzdálená instalace je speciálním případem instalace, které je věnována kapitola 19, „Přibývají další uživatelé...". Systém Windows
Server 2003 je prvním serverovým systémem, který lze tímto způsobem instalovat. Služba vzdálené instalace v systému Windows
2000 Server umožňovala pouze instalaci operačního systému pro klientské počítače Windows 2000 Professional.
Závěr
Server je počítačem, který v síti nabízí své služby klientům. Počet serverů v síti není omezen, zpravidla však bývá o několik řádů
nižší než počet klientských počítačů.
Velmi důležitým krokem je výběr správné verze serverového operačního systému. Ve většině případů bude vyhovujícím systém
Windows Server 2003, Standard Edition. Velké sítě s náročnými aplikacemi mohou být vybaveny systémem Windows Server
2003, Enterprise Edition. Poskytovatelům webových služeb v Internetu nebo pro internetové prezen-tace je určen systém
Windows Server 2003, Web Edition.
Před instalací serverového operačního systému je třeba nejprve ověřit, zda počítač splňujeminimální hardwarové požadavky a
zda je hardware s operačním systémem kompati bilní. Poté je potřeba připravit si další informace, které bude instalační program
požadovat (název počítače, jméno uživatele a název organizace, heslo správce a další) a navrhnout vyhovující počet fyzických
disků a jejich případné rozdělení na logické jednotky.
Poté lze přistoupit k samotné instalaci. Systém lze instalovat přímo z instalačního disku CD-ROM nebo lze využít i alternativní
metody - instalaci po síti, automatickou instalaci, případně instalaci duplikací disků. Nejčastějším případem je instalace z disku
CD-ROM.
Stav sítě
V tuto chvíli máme nainstalovaný první počítač v síti - server s názvem SRVR001.
Mistrovství v Microsoft Windows Server 2003
12
Instalujeme klientské počítače
Klientské počítače jsou v počítačové síti základním pracovním prostředkem mnoha uživatelů. V sítích jich bývá nepoměrně více
než serverů a na jejich správné funkci záleží spokojenost a produktivita uživatelů. Počet klientských počítačů však může být
noční můrou správců, kteří do nich musí nainstalovat a nakonfigurovat operační systém a aplikace.
Pokud budete muset instalovat pouze několik počítačů, vyhradíte si na ně příslušný čas (jeden či více dnů) a instalaci za tuto
dobu bez potíží provedete. Instalace podobná předchozí instalaci serveru (tedy z disku CD-ROM) by měla trvat přibližně jednu
hodinu, další čas si vynutí konfigurace systému a instalace aplikací. Pokud před vámi bude úkol instalovat několik desítek
počítačů, začnou vás pravděpodobně zajímat případné další možnosti instalace, pokud možno automatické, které mohou čas
instalace výrazně zkrátit.
Optimálním případem je stav, kdy je konfigurace všech klientských počítačů jednotná. Nejen že tak lze instalaci provést za nejkratší
dobu, ale správce pak v případě potíží uživatelů přesně ví, jak konfigurace počítače vypadá, a nemělo by jej překvapit ze strany
uživatelů nic nečekaného.
V následujících odstavcích se podíváme na více možností instalace a provedeme instalaci klientských počítačů.
Kdo je klientským počítačem?
Klient je opakem serveru. Pokud tedy server nabízí v síti své služby, je klientem počítač, který je využívá. Příkladem používání
služeb serverů je přístup k dokumentům uloženým na serveru, tisk na tiskárny připojené k tiskovým ser-verum nebo třeba požadavek
na přidělení adresy IP od serveru DHCP. Podobně jako u serverů nelze ani zde jednoznačně určit klienta podle operačního
systému. Instalovaným operačním systémem na klienty ve firemním prostředí by měl být jednoznačně systém Windows XP
Professional (případně Windows 2000 Professional).
Klientský počítač se také může stát v síti serverem - to v případě, kdy například umožníte svým kolegům přistupovat na váš
disk za účelem stažení souborů nebo jim umožníte tisknout na tiskárnu, která je připojená a nainstalovaná ve vašem počítači.
Tyto případy jsou však spíše výjimkou pokud se je ale chystáte využít, mějte na paměti, že operační systém pro klientské
počítače umožní současné připojení nejvíce 10 počítačům. Pokud je nutné pro konkrétní účel tuto hodnotu navýšit, není jiné
řešení, než uvedené prostředky přenést na serverový operační systém.
Příprava instalace
Než se pustíte do instalace operačního systému do klientského počítače, měli byste mít připravené veškeré informace, které
budete během instalace potřebovat. Ještě předtím je ale potřeba, aby samotný počítač splňoval některé náležitosti:
Minimální požadavky na hardware
Typ a rychlost procesoru
Pro instalaci operačního systému Windows XP Professional potřebujete nejméně procesor Pentium II 233 MHz (doporučeno je
300 MHz). Systém Windows 2000 Professional vyžaduje alespoň procesor Pentium 133 MHz.
velikost operační paměti
Systém Windows XP Professional vyžaduje paměť RAM 64 MB (doporučeno je 128 MB). Systém Windows 2000 Professional
vyžaduje paměť RAM 32 MB, doporučená hodnota je 64 MB.
velikost pevného disku
Pro instalaci systému Windows XP Professional potřebujete nejméně 1,5 GB volného místa na pevném disku, pro instalaci
systému Windows 2000 Professional pak 1 GB. Tyto hodnoty však neznamenají, že po instalaci bude samotný systém na pevném
disku „okupovat" celé zmíněné místo. Je však nutné mít na paměti, že do operačního systému lze kdykoli později přidat další
součásti, a jednou za čas je nutné nainstalovat aktualizaci Service Pack, která obsahuje opravy chyb systému a přináší i nové
funkce, a jež samozřejmě vyžaduje určité volné místo na disku.
Kompatibilita hardwaru
Co je platné, když máte počítač s nejnovější grafickou kartou, pokud pro ni neexistují ovladače pro daný systém? Kromě
minimálních požadavků na hardware je tedy dobré mít ještě jistotu, že použitý hardware počítače je kompatibilní s operačním
systémem, který budete instalovat. O kompatibilitě se můžete přesvědčit na webové stránce se seznamem kompatibilního
hardwaru HCL (Hardware Compatibility List) na adrese http://www.microsoft.com/hcl. Zde naleznete seznam jednotlivých
hardwarových součástí, případně ce lých počítačů. V některých případech jsou zde ke stažení i otestované ovladače.
Pokud máte nový model počítače či některé hardwarové součásti, může se stát, že v uvedeném seznamu potřebný hardware
nenajdete. Není se co divit, pečlivé otestovaní hardwaru nějaký čas trvá. V takovém případě nezbývá, než požádat o pomoc
výrobce, případně si z jeho webové stránky stáhnout potřebné ovladače.
Mistrovství v Microsoft Windows Server 2003
13
Kapacita disků
O minimálním požadovaném volném místě na disku již byla řeč výše. Jaká je ale maximální velikost disků? Nemá cenu
spekulovat o nejoptimálnější velikosti, neboť požadavky firem a uživatelů se liší, a navíc je třeba se přizpůsobit trhu.
Obecně platí, že data uživatelů by měla být uložena na serverech. Jsou tak lépe zabezpečena, neboť servery se pravidelně
zálohují, a navíc je mají uživatelé k dispozici z jakéhokoli počítače v síti. Pokud se tedy řeší otázka, jaký objem dat potřebují
uživatelé ke své práci, měla by být výsledkem velikost pevného disku na serveru, nikoli na stanici. V klientském počítači tedy
potřebujete velikost, která bude postačovat pro instalaci operačního systému, aplikací, případně dalších doplňků, umožní
uživatelům přihlásit se (je tedy nutné mít na disku místo pro vytvoření profilu uživatele) a dále umožní uživatelům ukládat jistý
objem dat, případně využívat funkci Soubory offline pro automatické ukládání dat ze serverů.
U živatele je však potřeba upozornit na skutečnost, že za místně uložená data nelze z pohledu správce převzít odpovědnost, a
že v případě havárie počítače a ně mohou přijít.
Poznámka
Další informace o funkci Soubory offline naleznete v kapitole 21, „Firma se rozhodla nakoupit přenosné počítače".
Fyzická a logická struktura disků
V drtivé většině případů by měl v klientském počítači k běžné práci postačovat jediný fyzický disk. Výjimku mohou tvořit
případy, kdy uživatel potřebuje vysoký výkon diskové ho podsystému (například u počítače pro zpracování grafiky), a kdy se
sestavuje více fyzických disků do polí RAID.
Logická struktura disku určuje možnosti uživatele při práci s diskem - jednoduše řečeno, zda bude mít uživatel k dispozici
pouze jednotku C: nebo i další. Pokud nemáte na k l i entské počítače žádné další požadavky (týkající se například omezení
místa na disku pro uživatele, kteří počítač využívají jako souborový server), bude zcela jistě stačit jednotka C: a disk tak
nebude nutné dělit na oddíly. Argument, že je nutné či vhodné oddělil ulo lená data od operačního systému, zde neobstojí -
vzhledem k ukládání dat na server ne bo do upřednostňované složky Dokumenty, kterou lze z pohledu správce domény také
automaticky přesměrovat na server, pro to není žádný důvod. Spíše naopak - někteří uživatelé by mohli být zmateni, pokud budou
mít k dispozici více jednotek.
Systém souborů
Během instalace operačního systému budete muset zformátovat pevný disk některým ze systémových souborů FAT, FAT32 či NTFS.
Volba příslušného systému závisí na:
• Způsobu využití systému Pokud bude v počítači více operačních systémů (v tzv. konfiguraci multi-boot), je nutné
u jednotek s daty, ke kterým se přistupu je ze všech systémů, použít systém souborů, který je pro všechny systémy společ
ný. Navíc musí být každý systém nainstalován na jednotce se systémem souborů, který je pro daný systém určen
(například systém MS-DOS nelze nainstalovat na systémy souborů FAT32 či NTFS).
• Počtu a velikosti nainstalovaných pevných disků Spolu se zvyšováním kapacity systémů se možnost výběru
systému souborů omezuje. Například svazky větší než 32 GB nelze formátovat jiným systémem než NTFS. Systémy
Windows XP Professional i Windows 2000 Professional umí pracovat se svazkem větším než 32 GB zformátovaným
systémem souborů FAT32, ale neumí jej vytvořit. V takovém případě by bylo nutné nejprve svazek zformátovat například
v systému Windows 98.
• Požadavcích zabezpečení Jediný systém souborů, který je schopen zabezpečit soubory či složky na pevném disku, je
systém NTFS. Žádný ze systémů FAT tuto vlastnost nemá.
• Požadavcích na využití dalších možností systémů souborů Pokud budete chtít využívat funkce, jako jsou diskové
kvóty, kompresi dat, šifrování či připojené jednotky, je nutné zvolit systém NTFS.
Kromě uvedených a většinou již dobře známých výhod či nevýhod jednotlivých systémů jsou zajímavé i následující informace
uvedené v tabulce:
Tabulka 2.1 Omezení systémů souborů v systémech Windows XP Professional a Windows 2000 Professional
Z uvedených informací vyplývá, že pokud bude v počítači nainstalován pouze systém Windows XP Professional (nebo Windows
2000 Professional), bude vhodné disk zformátoval systémem souborů NTFS.
Mistrovství v Microsoft Windows Server 2003
14
Ostatní náležitosti
Před spuštěním instalace si připravte následující informace:
♦ Jméno uživatele a název organizace, na kterou je produkt zaregistrován
Jedná se o informace, které se zobrazí v dialogovém okně Systém. Tyto informace lze později kdykoli změnit, pouze však
přímo v registru systému.
Poznámka
Při instalaci systému Windows XP Professional není možné zadat jako jméno uživatele Administrátor.
• Kód Product Key (ten zpravidla naleznete na zadní části krabičky od disku CD-ROM) Pokud budete provádět
instalaci z média získaného v rámci multilicenčního programu společnosti Microsoft, získáte
Vloženo: 24.04.2009
Velikost: 8,81 MB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Copyright 2025 unium.cz


