Vypisky_ze_skript

onomickým důsledkem plánu byla obnova splátek reparací.
- 1924 – nová měna říšská marka, rovna Rentenmark, částečné zlaté krytí.
- V r.1929 USA přestala dávat půjčky a začala požadovat splácení starých dluhů barb2right problémy
v Německu barb2right plán Youngův – reparace sníženy, Němci však stále nespokojeni (hlasité
protesty Hitlerových nacionálních socialistů)
- 1931 – Hooverovo roční moratorium na splácení reparací
- 1932 – konference v Lausanne – reparace zapomenuty, Německo splatilo jen zlomek
z původně stanovených reparací

Velká krize a 30´s
- Největší ekonomická deprese, která kdy zasáhla svět. hospodářství, 1929 - 1933
- Epicentrum v USA, velmi vážný propad US hospodářství, pokles agregátní cenové hladiny
- Růst nezaměstnanosti z 3% (1929) na 25% (1933)
Důvody:
1) Černý pátek 24.10.1929 a Černé úterý 29.10.1929 – krach na americké burze
2) Smoot – Hawleyho celní sazebník (1930) – růst protekcionismu
3) Rozpad bankovního systému
4) Pokles agregátní poptávky v USA
5) Hospodářská politika prezidenta Hoovera (snaha o vyrovnané rozpočty, FED omezil
nabídku peněz barb2right pokles cenové hladiny)
- Na délce trvání krize se podepsal FED, kolaps bankovního sektoru, pokles cen zemědělských
komodit.
- Roosevelt 1933 zvolen – New Deal – program obnovy
- Šíření : ve světě pokles HDP, výrob i MO. Dva hlavní kanály šíření z USA: ochranářství a
omezení vývozu kapitálu
- Totální kolaps světového obchodu
- Pokles IMP barb2right pokles EXP barb2right pokles výrob barb2right pokles CCH
PESHOS: Světové hospodářství jaro 2007 výpisky ze skript
petkab@gmail.com - 7 -
- Další důvody: Nestabilita měnového systému, narušení svět.hosp. v 20´s, protekcionismus
- Nejvíce zasažené země: USA, Německo a Polsko
Francie
- Pokles začal později, ale obnova hospodářství trvala déle
- Frank nadhodnocen barb2right pokles francouzského EXP, vzestup nezaměstnanosti, celkově dlouhé
zotavování
Británie
- Stejně jako Japonsko zaznamenala jen relativně malý pokles, 1934 již na normálu. (nadhodnocená
libra znamenala odliv zlata z VB, mnohé země držely Libru jako 100% zlaté rezervy barb2right krach barb2right
libra devalvována o 10%, VB se dala na cestu obnovy, ale jiné země náhle ztratily 10% svých
rezerv – noční můra ☺)
Německo
- Postiženo silně, obnova až s příchodem fašismu
- Zadluženo silně, zejména v USA
- V r.1929 záporný běžný i kapitálový účet – odstoupení od zlatého standardu
- S krizí rostla podpora nacionalistických a komunistických stran – NSDAP, Hitler jmenován
30.1.1933 kancléřem
-
30´s
- Svět směřoval ke konfliktu
- Británie – systém Imperiálních preferencí, trvale vysoká nezaměstnanost zůstává, i když
protiinflační politika, rozvoj technologií.
- USA – Roosevelt – stále izolacionistickou pozici, zakázáno půjčovat jakékoliv vládě, zbrojní
embargo (1935), zákon o neutralitě X 1934 – Reciprocal Trade Agreements Act –
umožňoval americké vládě vyjednat snížení cel s jinými zeměmi na bilaterální úrovni. Neujal
se, ale znamenal ideový průlom
- New Deal – snůška různých myšlenek, cesta nejmenšího odporu, snaha o vyrovnané rozpočty
(reálně každý rok deficit rozpočtu), snaha zabránit poklesu reálných mezd x snaze
o snížení nezaměstnanosti (ceny sníženy, ale za cenu vysoké nezaměstnanosti).
Růst státních zásahů (AAA – podpora zemědělců přes zvýšení agregátních cen,
NRA – regulace konkurence v průmyslu). Zavedení Úřadu pro národní
plánování.
- Výsledek: stabilizace bankovního sektoru, ale vysoká nezaměstnanost, pozvolné
zotavení z krize (až na začátku WWII)
- Německo – Hitler, velký pokles nezaměstnanosti, rychlá obnova hospodářství, hospodářská
politika silně podřízena zahraničněpolitickým a vojenskostrategickým cílům. Stát silně
reguloval hospodářství, ekonomika s jasnou dominací vojenských výdajů, zvýšení daňového
zatížení, 1936 mrazeny ceny a mzdy až do konce WWII. Přídělové hospodářství –
podnikům, kontrola vývozu a dovozu, zaveden barterový obchod s jinými zeměmi (nedostatek
potravin). Rozdíl mezi fašistickým státem a CPE je zachování soukromého vlastnictví.
Vlastník ale nemohl rozhodovat o tom, co a pro koho bude vyrábět. Plánování.
-
Válečné ekonomiky
Německo – masivní přípravy (důvodu prvotního úspěchu ve válce), do válečné výroby zapojena i
obsazená území. Snaha o bleskovou válku (nedostatek surovin na území Německa),
velkoprostorové hospodářství, 1941/42 zlom ve válce (v Rusku)
Velká Británie – WWII zastihla VB nepřipravenou barb2right Politika appeasementu, až po kapitulaci
Francie přešla na válečné hospodářství. Vojenské výdaje hrazeny daněmi a zadlužením,
později sáhnuto na zahraniční zdroje. Dodávky z USA na počátku WWII – Cash and
Carry, v r. 1941 Zákon o půjčce a pronájmu, silně oslabena mocenská pozice
USA – v průběhu války (stejně jako za WWI) zažívala válečnou konjunkturu. Charakteristickým
rysem zde i ve všech válečných ekonomikách bylo zvyšování úlohy státu v hospodářství.
PESHOS: Světové hospodářství jaro 2007 výpisky ze skript
petkab@gmail.com - 8 -
Poválečný vývoj
- Dopady WWII – ztráty na životech 50-55 mil. lidí (bez Číny), 6 mil. Židů, největší ztráty na
životech i materiální utrpěl SSSR, hospodářství v Evropě v troskách X USA – konjunktura.
- Již koncem války ustanovena OSN
- Na konferenci v Jaltě v únoru 1945 se velmoci dohodly na rozdělení světa na zájmové sféry mezi
USA a SSSR.
- Problémem bylo, jak naložit s poraženým Německem – rozděleno do 4 demarkačních zón
(okupovány vítěznými mocnostmi, postupně z nich vznikla SRN (ze zón USA, Británie a Francie)
a NDR (ze zóny SSSR)).
- Nejcharakterističtější rys poválečného pol. uspořádání – bipolarita. SSSR vnutil zemím, které
osvobodil, socialistické zřízení – vznik socialistických zemí ve východní E, které uplatňovali CPE.
Bipolarita ve vojenské oblasti: Severoatlantická aliance (NATO) 1949 X Varšavský pakt (1955)
- po smrti Stalina 1953 a odhalení kultu jeho osobnosti 1956 politika détente – uvolnění
- další významná politická změna – rozpad koloniálního systému
- úloha státu a hospodářská politika:
1) anglosaské země – keynesiánství (neokeynesiánství) – až do poč. 70. Let se jevila
jako úspěšná, aktivní hospodářská politika a větší úloha státu v hospodářství, vedle
toho celkový posun do leva, zestátnění, plánování, avšak zachování soukromého
vlastnictví.
2) Dalším motivem úlohy státu byla jeho odpovědnost v sociální oblasti – stát
blahobytu (Bismarck, ale ještě dřív W.H.Beveridge)
- Technologické změny a změny v dopravě (jaderný reaktor, využití polovodičů, tranzistory,
plastické hmoty, chemie, lasery, nadzvuková letadla, rakety, vesmír, kontejnerizace). Projevovalo
se i zde soupeření Východu a Západu.
- Hospodářský vývoj – z války posíleny USA, Evropa byla silně zasažena, hrozila smrt hladem,
nemoci, hladové demonstrace.
1) USA přesvědčení o zodpovědnosti za chod světového hospodářství, poučení z vývoje
mezi válkami, akutní hrozba komunismu barb2right Bretton-Woodský systém, Marshallův
plán, Trumanova doktrína.
2) SSSR byl válkou posílen a stal se druhou nejsilnější zemí světa, což napomohlo k jeho
pozici supervelmoci a k bipolárnímu rozdělení světa.
- Marshallův plán – zacílen na největší evropské poválečné problémy, chápán jako integrální
součást Trumanovy doktríny „zadržování komunismu“. Po realizaci plánu vznikly OEEC (centrum
MP v Evropě) a ECA (centrum v USA). V Evropě se opravdu (i za pomoci MP) podařilo
v poměrně krátké době dosáhnout předválečné úrovně výroby. Plán přispěl k ekonomické i
politické stabilizaci E kontinentu a můžeme jej hodnotit za úspěch. (+ devalvace, růst HDP, …)
- Prvních 25 let po WWII bylo obdobím vůbec nejdelšího a nejdynamičtějšího
nepřerušovaného růstu průmyslových zemí.
Inflační úspory = situace, kdy je v oběhu příliš mnoho peněžních prostředků na limitovaný objem
zboží. Lidé jsou proto nuceni spořit a vznikají vynucené úspory. Použito
v poválečném Německu.
- Postup integrace – nárůst světového EXP, růst objemu zahraničního obchodu převyšoval růst
výkonu SH, docházelo k prohlubování vzájemné integrace. Příčiny tohoto pozitivního vývoje:
GATT, liberalizace zahraničního obchodu USA,…
- Velký nárůst zahraničního obchodu u SRN, VB a USA
- Rozvojové země zasáhla populační exploze, ve vyspělém světě docházelo k mírnému nárůstu počtu
obyvatel
- Rostoucí podíl žen na celkové zaměstnanosti, růst produktivity práce, nárůst životní úrovně
obyvatelstva.
PESHOS: Světové hospodářství jaro 2007 výpisky ze skript
petkab@gmail.com - 9 -
Hospodářské krize v 70.letech a ekonomický vývoj v 80.letech
- Politické tendence – odzbrojovací smlouvy (SALT I, II, Helsinský mír) – obavy z války. Uznání
hranic mezi Východem a Západem, uznána legitimita NDR.
- Posun politických nálad v západních zemích k pravé straně pol. Spektra (Thatcherová, Kohl, Reagan
– „Říše zla“ – socialismus).
- V polovině 80.let v SSSR – Gorbačov – vztahy mezi USA a SSSR se začaly zlepšovat
- Globální problémy – jejich neřešením hrozí zánik lidské civilizace nebo vážné znehodnocení
lidských podmínek. Římský klub, konference OSN o životním prostředí (1972 ve švédském
Stockholmu)
- Technologický pokrok – mikroelektronika, PC, automatizace, robotizace, výpočetní technika. USA,
pak Japonsko, Evropa zaostávala.
- Ekonomická teorie – keynesiánství se nedokázalo vypořádat se slumpflací (pokles produktu při
současném růstu cenové hladiny) barb2right příklon doprava, konzervativní – neoliberální školy
– monetarismus, škola racionálních očekávání, ekonomie strany nabídky, škola veřejné
volby. Kritika státního zasahování do ekonomiky, snaha o deregulaci a privatizaci.
- Poruchy ve světovém hospodářství, zhroucení Bretton-Woodského měnového systému, potravinová
krize, surovinová krize, ropné krize barb2right prudký nárůst cen ropy
- Holandská choroba (dutch disease) = negativní dopady velkého přílivu kapitálu do země. Může
být jedním z vysvětlení negativního vztahu mezi rozsahem nalezišť surovin a růstem HDP na hlavu.
- Nezaměstnanost v 70´s – začala klesat až o desetiletí později, vzniká nově také nezaměstnanost
mezi mládeží a dlouhodobá nezaměstnanost.
- ke zlepšení hospodářských výsledků v druhé pol. 80. let přispělo zavádění nových technologií,
modernizace a racionalizace.
- Změna hospodářské politiky – Thatcherismus –převod tradičních odvětví VB postižených krizí do
státních rukou – před T., „železná lady“ postupně deregulovala britské hospodářství, uskutečnila
privatizaci velkých státem vlastněných podniků v oblasti energetiky, dopravy, spojů či výroby
letadel. Orientace na pokles úlohy státu a snížení daňového zatížení. Britské hospodářství se
ozdravilo a už 15 let zažívá nepřetržitý růst. Kořeny úspěchu v 80. letech.
- Postup integrace – růst obchodu vede k postupující integraci SH, růst významu služeb, dlouhodobý
pokles obchodu s potravinami a růst významu obchodu s výrobky. Podobně pokles obchodu se
surovinami. EXP – pokles významu USA a VB a vzestup podílů Japonska a Německa. Petrodolary.
Snížení zájmu o zahraniční pracovní sílu, na konci 70. let došlo k čistému odlivu pracovní síly ze
západní Evropy. S oživením v 80´s došlo k opětovnému růstu migrujících do vyspělých zemí.
- Růst světové populace

90´s a nové tisíciletí
- Politický vývoj – pád většiny komunistických vlád, zánik bipolárního rozdělení světa, růst počtu
demokracií. (x Čína, Kuba, Severní Korea)
- Opětovné sjednocení Německa
- Konflikty: Válka v zálivu (1990-91), Rozpad Jugoslávie (1991-95), Kosovo, Srbsko, teroristické
útoky, Irák (2003)
- Globální problémy: ochrana životního prostředí.
1) 1987 – Montrealský protokol – dohoda o snížení a ukončení výroby freonů
2) 1997 – Kjótský protokol – závazek snížit emise tzv. skleníkových plynů
3) Pandemie AIDS
4) Problémy spojené s rozvojovými zeměmi – řešení ukryto v Rozvojových cílech tisíciletí
5) Pokles počtu obyvatel ve vyspělých zemích – významný ekonomický dopad na objem
pracovní síly, důchodové systémy apod.
- Technologie – masivní rozšíření osobních počítačů, rozvoj internetu, mobilní telefony, geneticky
upravené potraviny (snížení potřeby hnojiv), obnovitelné zdroje
- Trendy ve světové ekonomice – na poč. 90.let a v r.2001 zpomalení, jinak trvalý růst. Vysoký růst
v Číně, stagnace v Japonsku a slabý růst evropské ekonomiky. V r. 1997 – krize
v jihovýchodní Asii.
PESHOS: Světové hospodářství jaro 2007 výpisky ze skript
petkab@gmail.com - 10 -
- Největší ekonomikou světa zůstávají USA, na druhém místě je v současnosti rychle rostoucí
ekonomika Číny
- Inflace: Tempo růstu cen se ve většině zemí snížilo na méně než 10% ročně (důvody: udělení
nezávislosti CB, tržní subjekty více orientovány proti inflaci, integrační tendence ve SH).
- Postup integrace: objem zahraniční výměny od r.1990 trvale roste.
1) Růst světového obchodu – růst ekonomické provázanosti, rozvoj mezinárodní spolupráce.
Regionalizace – předstupeň světové integrace x sdružení zemí do regionů může zvyšovat
celní ochranu vůči zemím stojícím mimo sdružení. ASEAN, APEC, MERCOSUR + WTO…
Největším exportérem je v současnosti Německo ( USA a Čína), na straně importu jsou na
prvním místě USA (Německo a Čína)
2) Mezinárodní přesuny kapitálu – nárůst objemu, důsledkem liberalizace kapitálových
přesunů v RZ, zavedení vnější směnitelnosti měn, připojení nových zemí do SH i rozvoje
finančních institucí. Nejvýznamnější přesuny jsou přímé zahraniční investice (PZI), tak
jako v minulosti nejvíce směřované do vyspělých zemí.
square4 Tři formy přesunu kapitálu: 1. PZI, 2. Portfoliové investice, 3. Další
kapitálové přesuny
3) Migrace – počet migrantů zůstal od 1990 na velmi podobné úrovni, v S. Americe i Evropě
se procento migrantů na populaci ale významně zvyšuje. Také Rusko jako hostitel. barb2right Růst
významu převodů prostředků (remittance = odesílaný obnos), které pracovní síla vydělá
v hostitelské zemi a posílá zpět do země původu.

Mezinárodní měnová soustava

1. BIMETALISMUS – v oběhu mince ze dvou kovů barb2right zlato a stříbro nejčastěji

2. ZLATÝ STANDARD – veškeré měny byly vázány na zlato ve fixním (trvalém) poměru. To pro
zúčastněné státy znamenalo i fixní měnové kurzy. Spontánně se ustanovil asi na konci
70´s 19.stol., tehdy přispíval k integraci SH. Vznik ve VB, poté Německo, k přechodu ke
zlatu přispěl i pokles ceny stříbra – ohroženo inflací, na přelomu století všechny hlavní
měny kryty zlatem. ZS přetrval jen do počátku WWI, za svého trvání přinesl stabilitu MO
a investic, zamezil fluktuacím měnových kurzů a stimuloval rozšíření obchodu a
zahraničních investic.
Teorie ZS – 4 základní podmínky (1. Každá měna měla určený obsah zlata – par, 2. Existovala
monetární autorita, 3. Existovala možnost neomezeně dovážet a vyvážet Au, 4. Nesměla
být prováděna sterilizace přílivu zlata.)
Vyrovnávací mechanismy množství zlata mezi zeměmi:
barb4right Humeův zákon – DEF PB barb2right pokles množství zlata v zemi barb2right pokles M barb2right pokles CCH barb2right
růst EXP a pokles IMP barb2right zlepšení PB
barb4right Vyrovnávání pomocí úrokových měr – DEF PB barb2right pokles množství zlata v zemi barb2right růst r barb2right
růst zahraničních investic barb2right zlepšení PB
Greshamův zákon – „špatné peníze vytlačují dobré peníze“
Funkce mezinárodních peněz – mezinárodní obchodní měna a mezinárodní rezervní měna

3. MODIFIKOVANÝ ZLATÝ STANDARD
Po WWI úpěnlivá snaha k navrácení ke ZS, ale poválečné měny byly vůči zlatu téměř všechny
znehodnocené (tištění peněz,…). Pouze USA se bez větších problémů vrátila k ZS.
Zlatý slitkový standard – limitované možnost směny peněz za zlato (určení min. množství nutného
ke směně, jinak nebyla volná ražba mincí umožněna.
Zlatý devizový standard – měny nebyly za zlato přímou cestou směnitelné vůbec, ale udržovaly
pevný kurz k měnám, které zlato za nějakou formou směnitelné byly.
Příčiny kolapsu systému: systém byl modifikovaný, nebyl čistý; Francie – sterilizace zlata; VB –
trvalý odliv zlata; zlato proudilo nejvíc do zemí, které ho nepotřebovaly;
devalvace libry v r.1931; …


PESHOS: Světové hospodářství jaro 2007 výpisky ze skript
petkab@gmail.com - 11 -
4. BRETTON-WOODSKÝ MĚNOVÝ SYSTÉM
Američané – Whiteův plán, VB – Keynesův plán barb2right kompromis Bretton-Woodský systém, ustanovení
MMF a IBRD
Podstata systému: vzájemná směnitelnost měn, pevné směnné kurzy, závazek USA kdykoliv změnit
USD za zlato, poskytování úvěrů členským zemím z fondů MMF v případě
problémů s PB
bright Parita každé měny byla fixována k USD, byly stanoveny vzájemné směnné kurzy mezi
jednotlivými měnami, celý světový měnový systém byl vázán na komoditu (Au) i přesto, že
přímo směnitelná byla jen jedna měna.
bright K fungování bylo zapotřebí, aby byl na trhu neustále dostatek USD
Problémy a zánik systému: nadhodnocení a podhodnocení měn, odlišný cenový vývoj v jednotlivých
zemích, nedostatek dolarů, Triffinovo dilema, uměle nízko udržovaná
cena Au, krize propukla na počátku 70.let, kdy CBs začaly hromadně
směňovat USD za zlato barb2right US rezervy klesaly barb2right USA již nedokázaly
udržet fixní směnný kurz USD/Au. V srpnu 1971 došlo k devalvaci USD
a ke zrušení jeho směnitelnosti za zlato. Březen 1973 – rozšíření
fluktuačního pásma zemí MMF => zánik BW.
Hodnocení: BW poskytoval určitou stabilitu SH, v době jeho fungování se zvyšoval světový obchod i
objem zahraničních investic. Na druhou stranu, měny byly dlouhou dobu
nekonvertibilní a nikdy nebyly zcela fixní barb2right měnové krize,
nadhodnocení USD (omezení růstu US ekonomiky)

5. POST BRETTON-WOODSKÝ MĚNOVÝ SYSTÉM
Dolarový standard, standard řízeného floatingu
Se zánikem BW došlo poprvé v historii k úplnému oddělení světového měnového systému od nějaké
komodity. Kurzy začaly mnohem více fluktuovat barb2right celosvětový nárůst inflace v 70´s.
Docházelo k osamostatňování CB, 1971 – Wernerova zpráva – navrhovala hlubší měnovou integraci
v rámci ES ( i když praktickému naplnění zprávy nedošlo).
1976 Kingston – dohoda nového měnového systému.
Podstata systému: plovoucí měnové kurzy, k jejichž pohybu docházelo na základě změn v S a D. CBs
kurzy ovlivňovaly = řízený floating.
Některé nerovnováhy ve SH v 80´s vedly vůdčí země k mimořádnému opatření – Plaza Accord –
v jejím rámci se země dohodly na společné intervenci ve prospěch oslabení USD a posílení
japonského Jenu.

V současnosti jdou nejvýznamnější měny v režimu floatingu, který je blízký čistému floatingu. Také
čím dál více rozvojových zemí volí volnější kurzové režimy.
Dolarizace – v některých zemích USD obíhá jako legální platidlo.
Hlavní rezervní měnou zůstává USD. Jeho úloha se po zavedení EUR mezi vyspělými zeměmi
zvýšila. Oproti tomu v rámci RZ hraje čím dál tím větší úlohu EUR.

USA
Ekonomika dnes:
- Nejsilnější ekonomika světa, mají jednu z nejvyšších ekonomických úrovní na světě.
- Převládající liberální hodnoty (relativně nízké daně, nízký podíl vlády na HDP)
- Mnohem menší zásahy do fungování trhů (pracovní trh flexibilnější než evropský – dlouhodobě nižší
míra U), vyšší pracovní nasazení
- Stinná stránka – nerovnost v důchodech
Do WWI:
- Země přistěhovalců
- Velký růst (desetinásobné zvýšení počtu obyvatel – ze 4 mil. na 40 mil., hlavní faktor domácí
přírůstek; růst objemu kapitálu v zemi; půda a přírodní suroviny; specializace; sériová výroba;
dopravní infrastruktura, železnice)
- S