Souhrn_poznatku

t z jedné Kč vynaložené na nákup vstupů u všech VF stejný
graficky je optimum v bodě dotyku izokvanty a izokosty, v němž jsou jejich směrnice stejné (tj. nejvyšší možné izokvanty)
v tomto bodě firma maximalizuje svůj užitek ze spotřebovávaných VF a zároveň je tento bod optimální i z hlediska peněžního vyjádření
Ekonomie množství, Výnosy z rozsahu a Úspory z rozsahu
= tři paralelně používané pojmy zabývající se zhromadňováním výroby tj. přechody k většímu objemu produkce
= řeší vztah mezi změnami vstupu a změnou výstupu
Ekonomie množství
nejobecnější pojem, zahrnuje např. i organizační změny
Výnosy z rozsahu
vyžadují homogenní produkční funkci (K a L se mění stále ve stejném poměru, ve stejném rozsahu)
charakterizují se ve fyzické podobě a pak i v peněžní podobě
zdvojnásobím-li K a L ( Q vzroste více než dvojnásobně= rostoucí výnos z rozsahu
zdvojnásobím-li K a L ( Q vzroste méně než dvojnásobně = klesající výnos z rozsahu
zdvojnásobím-li K a L ( Q vzroste přesně dvojnásobně= konstatntní výnos z rozsahu
Úspory z rozsahu
pracují s heterogenní produkční funkcí
kapitálový koeficient se stále mění
když produkce roste rychleji než použité zdroje= úspory z rozsahu
když produkce roste stejně rychle jako použité zdroje= maximální úspory z rozsahu
když produkce roste pomaleji než použité zdroje=ztráty z rozsahu
(typickým odvětvím, kde je ztráta z rozsahu je zemědělství)
Q = f (L,K)Q = f (aL,bK)
Q = f (aL,aK)
Q = af (L,K)
Výrobní stádia
týkají se jednofaktorové produkční funkce (tj. krátké období)
analýza začíná v maximu MPL
I. stádium – mezi oběma extrémy – MPL už je klesající, ale APL stále roste
je to stádium pozitivní, rostoucí APL je zde jako kritérium efektivnosti
efektivnost K i L roste
II. stádium – vyčerpávají se kapacitní možnosti – MPL i APL už jsou klesající
přidáváním dalších jednotek práce sice efektivnost K roste, ale efektivnost L klesá
III. stádium – MPL už je záporné
růst objemu zapojené práce vede k poklesu výstupu (už si tam překáží)
pokles efektivnosti K i L
které stádium je pro firmu optimální?
III. – určitě ne
I. – nevýhodou je nízké využití fixního vstupu (K), firma by proto měla přidávat práci a využít ho
II. – je zde dosahováno nejvyšší efektivnosti, stádium vrcholí maximálním výstupem
Ekonomický region produkce = pole produkce
týká se dvoufaktorové produkční funkce (tj. dlouhé období)
nejdříve je třeba naleznout takové jednotky produkce, při kterých je MPL nebo MPK = 0 (v grafu vyznačeno modrými puntíky)
jsou to krajní body – leží tam, kde je izokvanta rovnoběžná s osou
tyto body vymezují tvar ekonomického regionu produkce – uvnitř tohoto prostoru se odehrává racionální uvažování, mimo tento prostor je výroba neracionální (bylo by to III. stádium)
toto pole nám např. ukazuje, že nemůžeme vyrábět technologií T3 na vyšší (třetí od počátku) izokvantě, pokud bychom chtěli výrobu rozšířit, museli bychom technologii změnit
kdybychom přesto přidávali další jednotky K nebo L, bylo by to nehospodárné (tím se liší výroba menšího rozsahu od hromadné výroby)
Technický pokrok
způsobí, že buď na daný objem produkce budeme potřebovat méně VF, nebo že se stejným množstvím VF vyrobíme větší objem produkce
kdy je která varianta výhodnější?
když je trh v rovnováze a S = D – nemá smysl vyrábět více, ale spíše šetřit náklady
graficky technické pokrok způsobí posun izokvanty doleva dolů
kdyby se izokvanta posunula rovnoběžně, šlo by o neutrální technický pokrok, který se rovnoměrně rozprostřel do K i L
ve skutečnosti ale směřuje do jednoho nebo do druhého VF
kapitálově intenzivní TP – zvyšuje účinnost kapitálu
pracovně intenzivní TP – zvyšuje produktivitu práce
pak se izokvanta nejen posune např. doleva dolů, ale taky se změní její sklon
( izokvanta bude mít větší sklon
( izokvanta bude mít menší sklon
při zkoumání technického pokroku rozlišujeme krátká a dlouhá období
v dlouhém období je firma schopna najít optimální body tj. optimální kombinace K a L, protože může zvyšovat zásobu kapitálu
v krátkém období je firma vázána stávající zásobou kapitálu a měnit může pouze množství práce, proto se ztrácí efektivita (svědčí o tom skutečnost, že izokvanta protíná izokostu)
v krátkém období klesá kapitálový koeficient
na nákup výrobního zařízení vynaloží firma K0 prostředků
při daném rozpočtovém omezení může zaměstnat L1 množství práce
dosáhne tak výstupu Q1 (obrovský růžový puntík)
kdyby firma nebyla vázána zásobou kapitálu K0, mohla by při stejných TC vyrábět výstup Q1´(v grafu čárkovaně) a dosáhnout optima A
kdyby firma nebyla vázána zásobou kapitálu K0, mohla taky produkovat původní produkci Q1 bez čáry, ale při nižších TC
Vliv technického pokroku na jednofaktorovou produkční funkci
pokud se TP týká proměnlivého faktoru (tj. práce), způsobí posun křivky směrem nahoru tzn., že se stejným množstvím VF můžeme vytvořit větší produkt
Elasticita substitucí vstupů
informuje o tom, jak snadno lze nahrazovat při výrobě daného výstupu jeden vstup druhým
představuje %ní změnu poměrů vstupů (K/L) dělenou %ní změnou MRTS
charakter elasticity substituce můžeme odvodit z tvaru izokvanty:
lineární ( extrém: ( = ( tj. dokonale nahraditelné substituty
velmi zakřivená ( extrém: ( = 0 tj. technické problémy spojené s nahrazováním vstupů
NÁKLADY FIRMY
hned na začátek…
je nutné rozlišovat účetní a ekonomické pojetí nákladů
účetní pojetí je užší, za náklady jsou považovány explicitní náklady = účetně doložené, tzn. jen reálně vynaložené (nejsou zde zohledněny vlastní zdroje)
ekonomické pojetí je širší, bere v úvahu nejen náklady a), ale také implicitní náklady = alternativní, náklady obětované příležitosti, které firma reálně neplatí (na vlastníkem poskytované zdroje – vlastní kapitál, vlastní práce)
předpoklady:
firma vyrábí pouze statek X, při výrobě používá pouze dva vstupy (L a K), na trhu práce a kapitálu existuje dokonalá konkurence (proto jsou ceny těchto vstupů neměnné)
zcela homogenní práce, zcela homogenní kapitál
ceny vstupů:
PL cenou práce je mzdová sazba w (peněžní částka za jednu hodinu práce)
PK cenou kapitálu je nájemné r = (1 + i), kde i je úroková sazba
(peněžní částka za jednu hodinu strojového času)
rozlišuje se krátké a dlouhé období
v krátkém období firma nemůže měnit používanou technologii, výrobní prostory atd., může měnit pouze variabilní vstupy (práce, suroviny…) – SC
v dlouhém období může firma rozšiřovat výrobní kapacity stejně jako měnit množství všech používaných vstupů – LC
Náklady firmy v krátkém období
Celkové náklady
TC = suma nákladů na práci a kapitál TC = w.L + r.K
protože je objem kapitálu krátkém období konstantní, označujeme náklady na něj vynaložené jako fixní náklady FC (existují, i když má firma nulový výstup)
dále firma vynakládá také náklady, jejichž výše se mění s růstem výstupu – tzv. variabilní náklady VC (jestliže je výstup nulový, jsou nulové i VC)
STC = VC + FC
křivka celkových nákladů je tedy i graficky vertikálním součtem FC a VC
Průměrné náklady
AC = náklady na jednotku produkce
ATC = = = AVC + AFC
AFC = ; AVC =
ATC: z grafu je patrné, že až do výstupu Q2 firma zapojováním dalších jednotek variabilního vstupu stále více využívá kapacitu fixního kapitálu, takže průměrné náklady klesají; od výstupu Q2 se ale nyní už nedostatečné fixní množství kapitálu stává brzdou dalšího zvyšování mezní produktivity práce, takže rostoucí výstup je vyráběn s rostoucími průměrnými náklady tj. křivka ATC má tvar písmene „U“
AFC: protože výše FC je konstantní, průměrné FC klesají, křivka tedy klesá
AVC: křivka má (většinou) také tvar písmene „U“ (protože p překonání kapacity produkce náklady rostou) ale její minimum nastává dříve než u ATC (to je způsobeno přítomností stále klesajících AFC)
Mezní náklady:
MC = náklady na poslední vyrobenou jednotku produkce
SMC = = (v krátkém období jsou MC změnu variabilních nákladů produkce)
křivka SMC prochází minimy ATC a AVC
produkce Q2 tj. na úrovni minimálních ATC je optimálního využití výrobních kapacit
Náklady firmy v dlouhém období
v dlouhém období jsou variabilní všechny vstupy, které firma používá!!!
Celkové náklady
tvar křivky LTC je určen výnosy z rozsahu:
konstantní výnosy z rozsahu – LTC roste stejným tempem jako výstup
rostoucí výnosy z rozsahu – LTC roste s růstem výstupu klesajícím tempem
klesající výnosy z rozsahu – LTC roste rychleji než výstup
křivka LTC na rozdíl od STC vychází z počátku, což je dáno absencí fixních nákladů v dlouhém období
Průměrné náklady
LAC jsou menší než SAC, protože dlouhé období umožňuje optimálně přizpůsobit kapacity
LAC a SAC jsou stejné pouze při výstupu, kdy je v krátkém období optimálně využito výr. kapacit
Mezní náklady
LMC představují změn celkových dlouhodobých nákladů způsobenou změnou výstupu o jednotku
LMC a SMC jsou zase stejné jen při výstupu, kdy je v krátkém období optimálně využito výr. kapacit
Optimální velikost závodu
když se firma rozhoduje o strategii růstu, konstruuje křivku LAC
silně vyznačená obalová křivka LAC, je tvořena částmi krátkodobých křivek průměrných nákladů, které představují minimální náklady na výrobu dané produkce
(firma bude vyrábět více, jen když je jistota, že poroste taky poptávka)
pokud firma vyrábí v dlouhém období může měnit velikost závodu podle poptávky po své produkci
bude-li očekávané poptávané množství Q1, bude firma vyrábět v malém závodě, protože v něm takový výstup vyrobí s průměrnými náklady AC1 (jsou menší než AC2 nebo AC3)
bude-li očekávané množství Q2, potom nejnižší průměrné nálady představuje výroba ve středním závodě
bude-li … Q3, může jej firma vyrábět s nejnižšími průměrnými náklady jak ve středním, tak ve velkém závodě (volba bude záviset na odhadovaném trendu poptávky)
kdyby si firma mohla vybrat z nekonečného počtu velikostí závodů, vznikla by zcela plynulá a hladká obalová křivka LAC tvořená minimálními body křivek SAC
kde je klesající část LAC, je výhodné zvyšovat objem produkce; je dosahováno úspor z rozsahu tj. rostoucí výnosy z rozsahu
v minimu LAC jsou maximální výnosy z rozsahu
v rostoucí části LAC výnosy z rozsahu klesají
MC < ACpro rostoucí výnosy z rozsahu
MC = ACkde jsou maximální výnosy z rozsahu
MC > ACpro klesající výnosy z rozsahu
Březinová navíc uvádí, že plynulý tvar křivky LAC vychází z plynulé izokvanty tj. plynulé zaměnitelnosti VF a tedy technologií
TEORIE NÁKLADŮ REAGUJE NA ZMĚNY V PRAXI – MODERNÍ TEORIE NÁKLADŮ
jde zde o 3 směry rozvoje
Diskuse o tvaru LAC
klasická teorie:
LAC napřed klesá a pak stoupá
v klesající části firma dosahuje rostoucích výnosů z rozsahu tj. v minimu má maximální výnosy z rozsahu
v rostoucí části jsou klesající výnosy z rozsahu a navíc zde roste manažerská neefektivnost tj. když firma přeroste svou optimální velikost rostou náklady na řízení, administrativu (režie)
kritika:
nepočítáme s technickými změnami
v důsledku nich má být podle představitelů tohoto směru LAC stále klesající
na to, že roste mg neefektivnost oponují, že tato režie je více než kompenzována technickým pokrokem
Směr – náklady s rezervou
firmy mohou nakupovat vždy více než nejnutnější množství vstupů – dělají si rezervu
při poklesu: nepropouštějí pracovní síly „na těsno“
při růstu: nabírají více pracovních sil, aby byli flexibilní, aby nebyli moc unavení
a stejně tak nakupuje firma i výrobní zařízení tj. s rezervou v zájmu plynulého provozu a kvality
taková firma pak dokáže pružněji reagovat na výkyvy poptávky (např. ubytování)
AFC jsou tím pádem vyšší než by mohly být, ale kompenzuje to pružnost a jiné výhody
Inženýrské pojetí nákladů
při snižování nákladů to nemůžeme dělat paušálně např. o 10% pro celou firmu
jsou některé operace, které vyžadují velké množství zdrojů a přidávají málo hodnoty a naopak…
proto není tvar křivky LAC plynulý, ale kostrbatý
Náklady a produkt
náklady souvisí s vytvořením produktu, proto je těsná souvislost mezi dynamikou produktu a dynamikou nákladů
jde především o to, že dosahují extrémů společně viz. graf
když APL dosahuje svého maxima, AVC jsou minimální
když MC jsou minimální, je MPL na svém maximu
PŘÍMY FIRMY
= představují sumu peněžních prostředků, které firmě plynou z realizace její produkce (tj. tržby)
Celkový příjem TR
celková peněžní částka, kterou firma získá prodejem svých výrobků
jeho velikost zjistíme vynásobením ceny za jednotku a prodané množství TR = P.Q
Průměrný příjem
je to příjem plynoucí firmě z jedné prodané jednotky
vypočítáme, vydělíme-li celkový příjem objemem produkce AR = TR/Q
křivka AR je totožná s individuální poptávkou tj. s poptávkou po produkci jedné firmy
Mezní příjem
je změna celkového příjmu v důsledku změny výstupu o jednotku MR = dTR/dQ
grafické znázornění příjmu bude závislé na typu konkurence
v dokonalé konkurenci – firma nemá možnost ovlivnit výši ceny (je dána střetáváním S a D na trhu)
TR – funkcí objemu produkce; sklon křivky je dán velikostí ceny
AR – když je cena konstantní, je také AR konstantní na úrovni ceny
MR – je horizontálou na úrovni ceny (která je zároveň AR)
v nedokonalé konkurenci – cena není konstantní, ale s růstem výstupu klesá; na konkrétní tvar křivky má vliv elasticita poptávky:
elastická poptávka – celkový příjem v této oblasti roste
jednotkově elastická – celkový příjem se v této oblasti nemění (maximum)
neelastická – celkový příjem v této oblasti klesá
funkce poptávky: P = a – b.Q /.Q
TR = aQ – bQ2
MR = TR´(derivace) = a – bQ
čára MR je klesající přímka, má 2x větší sklon než popt. funkce a začíná ve stejném bodě jako popt. funkce
QL
Q
C
FC
1
1
TPL
TP
APL
MPL
AP
MP
QL
A
B
C
A
QL
C
B
Q - izokvanta
0
L
K
AP
MP
I
MPL
APL
0
III
II
K
L
MRTS
T2
T1
T2
T1
L
K
L
K
L
K
L
K
L
K
L1 = TC/w
K1 = TC/r
izokosta
E – optimum
izokvanta

L
K
L
K

L
K

L
K
konstantní výnos klesající výnos rostoucí výnos
homogenní produkční funkce heterogenní produkční funkce
L
0
T1

L
K

K
L
K
L
K
T2
T3
L
K
zvýší se účinnost kapitálu
zvýší se produktivita práce
situace v dlouhém období situace v krátkém období
Q2
L
K
Q1
K
L
dráha expanze
daná zásoba kapitálu
K0
L1
Q1
Q1´
A
B
dlouhodobá dráha expanze
= krátkodobá dráha expanze
Q
AFC
Q
FC
VC
TC
VC
TPL‘
QL
TPL
TP
C
AVC
ATC
C
MC
QX
Q2
Q1
Q
AFC
AVC
ATC
C
LTC
(klesající výnosy z rozsahu)
Q/t
LTC
(rostoucí výnosy z rozsahu)
LTC
(konstantní výnosy z rozsahu)
C
AC3
AC1
SACV
SACS
SACM
Q/t
LAC
Kč/Q
Q3
Q2
Q1
AC2
Q/t
Kč/Q
Q2
AFC
Q
REZERVA
C
Q1
MC, AVC
AVC
MC
L
APK
MPK
Q
MP,
AP
1
cena
AR = MR
TR
TR
Q
P
Q
D = AR
AR = P = a- bQ
MR
MR
Q
TR
Kč

TRŽNÍ SITUACE
DOKONALÁ KONKURENCE
Předpoklady modelu
existuje velké množství výrobců,
firma je příjemcem ceny diktované trhem, její výši nedokáže svou činností ovlivnit
(to se projevuje v tom, že poptávka po její produkci tím je myšleno individuální popt. je dokonale elastická, což lze graficky znázornit jako vodorovnou přímku s osou x)
jde spíše o drobné a střední firmy, velké by se sem nevešly tj. není dosahováno výnosů z rozsahu
firmy se navzájem příliš neliší technologií takže ani náklady a proto můžeme jednu z nich zvolit jako typickou a hledat u ní rovnováhu
volný vstup a výstup z odvětví
firmy vyrábějí homogenní produkt
základním cílem firmy je maximalizace zisku
existence dokonalých informací
Optimum firmy
firma maximalizující zisk bude podřizovat volbu vstupů a výstupů dosažení maximálního ekonomického zisku
firmy jsou zde ve svém rozhodováni velmi silně ovlivňovány trhem, zejména aktuální tržní cenou produktu… …musí se „do ní vejít“ se svými náklady
klíčovým rozhodnutím pro firmu z hlediska maximalizace zisku je rozhodnutí o velikosti výstupu při dané ceně – toto rozhodnutí závisí na nákladech firmy
kdy je tedy zisk firmy v maximu?
Zisková rovnice ( = TR – TC
ekonomický zisk bude maximální při výrobě takového objemu produkce, kdy další jednotka produkce už nepřinese přírůstek zisku
podmínka maximalizace zisku
tj. změna celkových příjmů u poslední prodané jednotky produkce
mínus změna celkových nákladů za poslední vyrobenou jednotku produkce
se bude rovnat nule
to je jednoduše zlaté pravidlo maximalizace zisku: MR = MC
(je to obecná podmínka maximalizace zisku pro každou tržní situaci)
pro výstup, který je menší než optimální (Q < Q*)musí být zisk rostoucí
pro výstup, který je větší než optimální (Q > Q*) by už zisk klesal (výroba by stále více než za kolik by to firma prodala)
MR = MC = P
tak tohle je podmínka maximálního zisku pro firmu v dokonalé konkurenci
čára ceny je zároveň MR i AR a d
d = poptávka po výrobcích jednotlivé firmy, je dokonale pružná; nepatrné změny ceny vyrovnává obrovskou změnou poptávaného množství (souvisí s dokonalou informovaností)
křivka MC je zároveň s
s = individuální nabídka firmy
zelenozlatý čtverec 0.P*.E.Q* představuje plochu TR (tj. = P*.Q*)
zelený čtverec 0.AC.X.Q* představuje plochu TC (tj. = AC.Q*)
zlatý čtverec AC.P*.E.X představuje plochu zisku (tj. = TR - TC)
z toho vyplývá:
maximální zisk je možné najít taky podle toho, kde je největší rozdíl mezi TR a TC tj. tam, kde je největší svislá vzdálenost mezi křivkami TR a TC (nebudu více rozebírat)
…co nastane když…
dojde ke změně tržní ceny
firma tuto cenu přebírá a je pro ni jejím MR, proto se bude měnit nabízené množství
změna tržní ceny bude znamenat posun průsečíku MR a MC a firma pak bude nabízet odpovídající množství produkce
firmy v odvětví budou dosahovat vyššího než průměrného zisku
přiláká ke vstupu další konkurenci (lze jen v technologicky nenáročném odvětví)
vstup konkurence způsobí zvýšení nabídky a v důsledku toho pokles ceny
příchod nových firem bude pokračovat tak dlouho, dokud tržní cena neklesne na úroveň AC (P = AR = AC) a ekonomický zisk na nulu
při ceně P´ je AC minimální a vzniká dlouhodobá rovnováha (( = 0)
BACHA!!! Nulový ekonomický zisk neznamená, že fa nedosahuje žádného zisku, ale že dosahuje pouze normálního zisku (tj. jakoby ty prachy dala někam jinam – alternativní náklady). Normální je v tomto případě maximálně dosažitelný zisk!!!
v této situaci již do odvětví nepřichází žádná firma (už neláká ke vstupu) a současně z něj žádná neodchází, protože alternativní uplatnění jejích zdrojů v jiném odvětví by jí přineslo stejný výnos (dosahují průměrného zisku) – počet firem v odvětví je možné považovat za rovnovážný
pouze subjekty, které se nebyly schopny vejít do min. AC ukončily svou činnost
jestliže ale cena klesne až na úroveň P´´, přesune se průsečík MR a MC až na úroveň minimálních AVC – jedná se o bod uzavření výroby (bod max. APL) – kdyby cena klesla pod tuto úroveň, fa by nedostala v ceně zaplacenu ani práci použitou na výrobu tohoto výrobku
firma se pak musí rozhodnout, zda má vyrábět dále
jestli bude vyrábět dále se ztrátou (pokud by ji např. uzavření a znovuotevření výroby stálo více než ta ztráta) může pak ztrátu kompenzovat ve vyšší ceně (konkurence v odvětví se totiž vyčistí) a navíc už v odvětví bude (výhoda před novými konkurenty)
konec je při vyčerpání výrobních kapacit
v dokonale konkurenčním odvětví tedy není možné, aby TR dlouhodobě převyšovaly TC, stejně jako aby byly TR dlouhodobě menší než TC.
díky změně výrobci i spotřebitelé maximalizují svůj užitek
přebytek spotřebitele – je mezi částkou, kterou je spotřebitel ochoten zaplatit za dané množství a částkou, kterou skutečně zaplatí při tržní ceně
přebytek výrobce – je mezi částkou, za kterou je výrobce ochoten nabízet a částkou, kterou dostane skutečně zaplacenu
Krátkodobá křivka nabídky odvětví je horizontálním součtem křivek nabídky všech firem v odvětví
Dlouhodobá křivka nabídky odvětví je souborem dlouhodobých rovnovážných bodů odvětví LIS
Dynamizace modelu dokonalé konkurence
Změna tržní poptávky
výkyvy D vyvolávají reakce S v různé míře
podle vývoje S a D se určí křivka dlou