Slajdy_odjinud

a trzích nedokonalé konkurence
Utváření cen a rovnováhy na trzích výrobních faktorů
Trh kapitálu
1. Rovnováha na trzích nedokonalé konkurence Tři základní formy nedokonalé konkurence:
monopol, oligopol, monopolistická konkurence
Otázka: „Co platí pro utváření rovnováhy na reálných nedokonale konkurenčních trzích?“
Odpověď: „Na těchto trzích se utváří rovnováha, je však provázena ztrátou výrobní a alokační efektivnosti v porovnání s dokonale konkurenčním trhem.“
a) rovnováha výrobce v postavení monopolu rozhodování o optimálním množství produkce monopolu: vyrovnání MR s MC; „zlaté pravidlo maximalizace zisku“
rozhodování o ceně je limitováno tržní poptávkou – monopol přihlíží k poptávce!
tržní poptávka = individuální poptávková křivka monopolu
monopol je cenovým tvůrcem, tzv. „price maker“, monopol využívá překážek vstupu do odvětví
křivka průměrného příjmu (AR) je současně poptávkovou křivkou, celkový příjem (TR) má konkávní tvar, mezní příjem (MR) je klesající a má dvojnásobný sklon než průměrný příjem (AR)
Vztah TR a cenové elasticity poptávky Q TR TR Maximum TR, MR = 0, |ePD| = 1 |ePD| > 1,
TR roste,
MR > 0 |ePD| < 1, TR klesá,
MR < 0 qe qmax. obrat Individuální poptávková křivka monopolu = tržní poptávková křivka; AR = dM = dT
AR.Q = TR Určení maximálního zisku monopolu pomocí TR a TC v krátkém období Q TR, TC TR TC qE Max. ZISK Zároveň platí, že MR = MC a MC jsou rostoucí. Rovnováha monopolu Q P AR = dT MR MC qe PM AC qe < qminAC
Pro tento případ. qminAC EK. ZISK Y X P > MC Lernerův index pro vyjádření monopolní síly:
L = (P – MC)/ P EM 0 TC: obsah obdélníku 0qeXY
TR: obsah obdélníku 0qeEMPM Protimonopolní regulace snaha „usměrňovat“ monopol do přijatelné podoby
hlavní nástroje regulace:
zákonné normy
daňová politika
převedení do státního vlastnictví
stimulace konkurenčního prostředí
cenová regulace
Regulovaná cena a rovnováha monopolu Q P AR = dT MR MC qE PM AC qR PR = MC Ideální pro společnost:
MC (jakoby S) Λ AR (D)
bod ERM určuje qRM a PRM = MC. EM qminAC ERM V případě ERM by monopol dosahoval ekonomického zisku (daleko menšího než při rovnováze EM) a nevyráběl by efektivně. ? AC > PR Dopad dodatečně uvalené daně na monopol Q P AR = dM = dT MR MC q1 P1 AC MC´ AC´ P2 q2 Efekt: omezování nabízeného množství a růst ceny. E1 E2 b) rovnováha firmy v oligopolu „oligo“ = několik; 2 firmy v odvětví = duopol
několik firem v odvětví s vysokým tržním podílem nebo model dominantní firmy a konkurenčního lemu, je-li tržní poptávka dostatečně velká, otevírá se prostor pro další firmy
bariéry vstupu do odvětví
silná závislost na rozhodování ostatních konkurentů!!!
individuální poptávková křivka se nerovná tržní poptávce jako u monopolu!
firmy mají určitou velikost, zpravidla neměnnou
firma je cenovým tvůrcem jako u monopolu, ale malé a střední firmy (tzv. konkurenční lem) v modelu oligopolu s dominantní firmou jsou cenovými příjemci!
mnoho modelů oligopolu Rovnováha firmy v případě oligopolu Q P V tomto případě 3 stejně velké firmy v odvětví. dt dO = 1/3dt = AR MR MC qE AC Po ZISK EO c) rozhodování firmy v monopolistické konkurenci trh je tvořen velkou skupinou firem (malý tržní podíl), firmy vyrábějí velmi podobné zboží a prodávají ho za různé ceny (jemně diferencovaný produkt)
firmy jsou cenovým tvůrcem („price maker“)
poptávka po produkci firmy je poměrně pružná a monopolní síla firmy je malá (malé snížení P…výrazný růst Q - příliv spotřebitelů od firem, které cenu nesnížily; malé zvýšení P…výrazné snížení Q - odliv spotřebitelů k firmám, které cenu nezvýšily)
rozhodování o výstupu: opět pravidlo maximalizace zisku: MC = MR; v krátkém období může firma dosahovat zisku, ztráty či nulového ekonomického zisku, + kriterium AVC, je-li ve ztrátě
rovnováha firmy v dlouhém období: P = AC, tendence k nulovému ekonomickému zisku (AR = AC, TR = TC), stejný mechanismus jako v dokonalé konkurenci Rovnováha firmy v dlouhém období v podmínkách monopolistické konkurence Q P AR = d MR MCLR qE ACLR PE E: AC = AR E PE > MC;
qE < qminAC MC qminAC Neefektivnost nedokonale konkurenčních trhů úroveň efektivnosti se odvíjí od konkrétní tržní struktury
čím je výraznější vliv monopolních sil, tím výraznější neefektivnost
měříme kritériem efektivnosti odpovídající dokonale konkurenčnímu trhu produkce:
alokační efektivnost: MU = P = MC
výrobní efektivnost: ACmin = MC
(firma vyrábí s minimálními náklady)
na nedokonale konkurenčních trzích se prosazuje alokační a výrobní neefektivnost
Srovnání efektivností trhů u dokonalé konkurence a monopolu P Q P Q S ~ Σ MC D ~ Σ MU PE qE Dok. konkurence (DK):
PEEY = přebytek spotřebitele XEPE = přebytek výrobce E X Y qE MC MR AR = dT DWL R S V Monopol: PMEMV = přebytek spotřebitele, RSEMPM = přebytek výrobce, SEDKEM = DWL = náklady mrtvé váhy PDK EM PM EDK qDK 2. Utváření cen a rovnováhy na trzích VF na trzích VF se obchoduje se službami VF, může jít i o konečný prodej
na straně poptávky po VF vystupují firmy, nabídkovou stranu trhu VF představují domácnosti
poptávka po VF je odvozena od poptávky po produkci, při které VF „asistuje“
při zvyšování množství jednoho VF (množství ostatních VF se nemění) se prosazuje Zákon klesajícího mezního produktu (MPVF)
příjem z mezního produktu VF: MRPVF: změna celkového příjmu firmy při změně množství výrobního faktoru o jednotku, souvislost s mezním příjmem, např. MRPL = MR . MPL (v případě nedokonale konkurenčního trhu produkce); MRPL = P . MPL (v případě dokonale konkurenčního trhu produkce) Příjem z mezního produktu – např. práce (MRPL) v prostředí dokonale a nedokonale konkurenčního trhu produkce L MRPL MRPL (NEDOKO) MRPL (DOKO) vliv tvaru MR mezní náklady na faktor: MFCVF, MCF: dodatečné náklady, které vznikají firmě při zapojení dodatečné jednotky výrobního faktoru
na dokonale konkurenčním trhu VF jsou mezní náklady na faktor konstantní (firma najímá každou další jednotku výrobního faktoru za neměnnou cenu, MFCVF = AFCVF = SVF) a v prostředí nedokonale konkurenčního trhu VF rostoucí, MFCVF roste rychleji než AFCVF, SVF = AFCVF
firma nakupuje dodatečné jednotky VF, jestliže jsou mezní náklady výrobního faktoru menší než příjem z mezního produktu VF
optimální objem jednoho výrobního faktoru: MRPVF = MFCVF
optimální kombinace všech výrobních faktorů (K, L, P): příjmy z mezních produktů jednotlivých výrobních faktorů vzhledem k cenám VF se rovnají: MRPL/PL = MRPK/PK = MRPP/PP; substituce je omezena technologickými možnostmi firmy
faktory, ovlivňující poptávku po VF:
cena VF (pohyb po křivce poptávky po VF)
poptávka po produkci firmy
elasticita poptávky po VF (pokud je elastická poptávka po produkci, je elastická i poptávka po VF)
poptávková křivka po VF je odvozena od technologické změny (pozitivní technologická změna – růst poptávky po VF)
Mezní náklady na faktor v podmínkách dokonale a nedokonale konkurenčního trhu VF DOKO NEDOKO VF VF MFCVF MFCVF MFCVF = AFCVF = SVF = PVF MFCVF AFCVF = SVF Trh práce a nezaměstnanost na straně poptávky po práci vystupují firmy, poptávka po práci je určena mezním produktem práce (MPL), přesněji příjmem z mezního produktu práce (MRPL); utváří se v závislosti na množství ostatních VF, práce není jediným výrobním faktorem...
nabídku práce představují domácnosti, efektem vynakládání práce je mzda = odměna za vynakládanou práci, porovnává se však reálná mzda (koupěschopnost nominální mzdy), vztah mezi velikostí reálné mzdy a nabízeným množstvím práce zohledňuje specifický tvar individuální nabídkové křivky
na trhu práce se střetává nabídka práce s poptávkou po práci
rozlišujeme dokonale konkurenční a nedokonale konkurenční trh práce, oba mají svá specifika... Dokonale konkurenční trh práce w L SL DL L* W* TRH práce L PL = w MFCL = AFCL = w* MRPL (DOKO) 1 firma MRPL (NEDOKO) L* Na dokonale konkurenčním trhu práce dochází k dlouhodobému vyrovnání nabídky s poptávkou, mzda (w) je flexibilní směrem nahoru i dolů, všechna práce je homogenní (stejně kvalitní), na straně nabídky i poptávky existuje velké množství subjektů, existuje dokonalá informovanost na trhu práce. Neexistuje nedobrovolná nezaměstnanost, pouze dobrovolná (úsek EX). EAO = ekonomicky aktivní obyvatelstvo. L* < E EAO, Lmax X E E´ Nedokonale konkurenční trh práce SL w L DL w w* L* L L´ P L MFCL MRPL L* Na nedokonale konkurenčním trhu práce jsou mzdy rigidní směrem dolů (vliv odborů, hospodářské politiky státu...), kromě dobrovolné nezaměstnanosti (vzdálenost BX) vzniká i tzv. nedobrovolná nezaměstnanost (SL > DL; vzdálenost AB), práce není homogenní faktor, není možná substituce jedné práce jinou, neexistuje dokonalá informovanost na trhu, neexistuje velké množství subjektů na straně nabídky a poptávky. TRH práce 1 firma E A B X Lmax AFCL Nezaměstnanost je nežádoucí jev v ekonomice, snaha hospodářské politiky snižovat míru nezaměstnanosti (aktivní a pasivní politika zaměstnanosti)
míra nezaměstnanosti: n = N/ L (krát 100 v %), kde N je počet nezaměstnaných a L ekonomicky aktivní obyvatelstvo (EAO)
přirozená míra nezaměstnanosti – odpovídá ukazateli míry nezaměstnanosti, kdy ekonomika optimalizuje svůj výkon – nachází se na úrovni tzv. potenciálního produktu
dobrovolná x nedobrovolná nezaměstnanost
tři základní typy nezaměstnanosti:
frikční
strukturální
cyklická
+ sezónní nezaměstnanost Individuální poptávka po práci ARPL, MRPL,w L MRPL ARPL Podle teorie mezní produktivity, autor J. B. Clark (1847 – 1938), představitel neoklasické ekonomie, je výše mzdy závislá na mezní produktivitě poslední (n-té) jednotky výrobního faktoru práce. A (max ARPL) LA Klesající část MRPL od bodu A představuje poptávku po práci jedné firmy. „Proč od bodu A?“ Firma maximalizující zisk musí respektovat, aby ARPL byl větší nebo roven w: ARPL .L >= w.L (vydělíme L). 1 firma w1 L1 w2 L2 Individuální nabídka práce wR L A IE > SE SE > IE WA Na nabídku práce pohlížíme spíše jako na nabídku práce domácnosti. Od určité úrovně reálné mzdy bude upřednostněn volný čas a převažuje tzv. důchodový efekt nad substitučním.
S rostoucí reálnou mzdou zároveň roste hodnota volného času. SL SE = substituční efekt (substituce volného času prací);
IE = důchodový efekt (preference volného času, s rostoucí reálnou mzdou se snižuje celkové množství práce. Trh půdy a pozemková renta množství tohoto výrobního faktoru je dané, nabídka půdy je fixní, znázorněná vertikální přímkou (do určitého množství půdy může být nabídka půdy pozitivně skloněná)
za pronájem půdy se platí pozemková renta, její výši ovlivňuje vztah mezi nabídkou a poptávkou po půdě
v případě vertikální (dokonale neelastické) nabídky půdy se musí růst poptávky po půdě projevit v cenovém vzestupu, vzniká tzv. čistá ekonomická renta (cena půdy násobená fixním množstvím půdy)
půda není homogenní VF, hovoříme o různé kvalitě - bonitě půdy, další okolností je poloha půdy; příznivá kombinace těchto vlastností: dobré kvality a polohy půdy může založit existenci přírodního monopolu...
3. Trh kapitálu pojem kapitál (důležité vymezit, v užším slova smyslu kapitálové statky - fyzická forma kapitálu, v širším slova smyslu i peněžní a fiktivní kapitál)
kapitálové statky (stavby, výrobní zařízení, zásoby...), nejsou primárním výrobním faktorem, jsou současně vstupem i výstupem, výroba kapitálových statků je spojena s omezováním současné spotřeby, zapojování kapitálu do výroby má však za následek růst výroby a následně i možnost růstu spotřeby...
nabídku na trhu kapitálu tvoří úspory ekonomických subjektů, na trhu kapitálu