Prednasky_2007

to co jsem naposledy nakoupili nejdrive oductujeme
Aritmeticky prumer – vse co nakupujeme secitame – a pri vydaji pocitame aritmeticky prumer(muze po kazdem nakupu nebo jednou za mesic) a za ten vydavame.
Pevna cena – stanovi se jednotna cena a v te cene se bude nakupovat a vydavat (na sklad) pak se musi vzrovnat cenove rozdily vuci realite

Podnik koupi zbozi ve 3 dodavkach 1. 120 ks po 100kc, 2. 60ks po 95kc, 3. 70 ks po 105. Do spotreby vydano 80 ks z 1. dodavky 50 ks z 2. dodavky a 70ks z 3. dodavky. Pevna cena = 100kc za kus:
Fifo- celkem jsem nakoupil 250 a vydam 200, vydali jsem 120*100+60*95+20*105=19800 – zauctuji ze jseme vydali tolik ale ve skutecnosti to byla jina castka
Lifo – 70*105+60*95+70*100=20050
prumer – (120*100+60*95+70*105)/250=100,20 – toto je prumerna cena, prumerna cena bude 100,20 * 200 = 20040
pevna cena
zbozi nasklade(A)
1. nakup 12000
2. nakup 5700
3. nakup 7350
Celkem 29050


Zavazky (p)
1. zavazek 12000
2. zavazek 5700
3.zavazek 7350
Celkem 29050


Anliticka evidence(zbozi v pevne cene)
1. nakup 120004a) spotreba 20000
2. nakup 60004b) 50/250*200=40 - odchylka
3. nakup 7000

Cenove odchylky
nakup 0
3. nakup 2502.nakup 300

Cenova odchylka je 50

Spotreba zbozi(N)
4a)20000
B) 40
Celkem 20040


Realna hodnota – lze pouzit- v pripade obchodovatlnych cennych papiru – obchodovatelne -rozdil se uctuje vysledkove u obchodovatelnych
- realizovatelne – rozdil se uctuji rozvahove
- derivaty
- financni umisteni a technicke rezervy u pojistoven
- majetek a zavazky – pri premenach podniku
- zavazky ktere nejsou majetke podniku
- pohledavky nakoupene k obchodovani

Priklad:
Porizovaci cena 330 tis trzni hodnota akcii na burze je 350 tis

251-Majetkove cenne pairy k obchodovani
PS330
1. 20
Ks 350


664-Vynosy z preceneni
1. 20

Priklad
Na uctu ostatnich relaliocvatelnych papiru drzi spol akcie v hodnote 400 tis a podle burzy cini hodnota k 31. 12.(datum pere) 380 tis

Rozvaahove ucty
25X
PS400
1) 20
Ks 380



49X – rozdil v
1)20



Ocenovani ekvivalenci – pro majetkove ucasti pru ucty 061, 062
- pouze kdyz se podnik takto rozhodne
Priklad
Spolecnost ma 40% podil podniku BD v porizovaci hodnote 3 mil. K 31.12. provede preceneni podilu ekvivalenci. Musi znat rozvahu BD k 31.12.


Rozvaha BD
stala aktiva 4000vlastni kapital 8000
obezna aktiva7000zavazky 3000
celkem A11000P11000

vnitrni hodnota podilu cini k 31.12. : 8000* 0.4 = 3200
Nas podnik

061 – cenne papiry v ovladanych osobach
PS3000
Rozdil preceneni 200
KS 3200


41X – (P)
1. 200




6. prednaska
Neprime Dane
DPH – neprima dan, musi ji paltit ten kdo se zaregistroval a tim se stal platcem DPH. Muze se zaregistrovat dobrovolne nebo ze zakona a to pokud obrat ve 12 mesicivh po sobe jdoucivh byl vetsi nez 1 mil. Danovy doklad je faktura. Dan se pocita zaklad + %(19 zakladni, 5 snizena). Prokazuje to danovim priznanim vzdy do 21. v mesici. Muze se platit i ctvrtletne pri obratu do 2 mil nebo si vybrat od 2 do 10 mil. Pokud nejsem platce DPH tak hodnota veci je 100 ja to kupuji s dani 119 ale tech 19 mi stat nevrati a pro me je cena celych 119(pokud neniplatce). ja pridam hodnotu dalsich 100. takze celkova cena je 200 + 38 DPH ja mam povinost vybrat dan a odvest ji statu, poplatni je ten kdo kupuje. Vyhoda platce je ze pokud nakupuje neco s DPH tak ma narok na odpocet a jeho zakaznici take. Zauctujeme to takto:

 EMBED Excel.Sheet.8 tech 19 poslu financnimu uradu.
Mam vyrobek za 119 -> hodnota je 100 + pridam 100 + DPH je z cele castky ne jen z pridane hodnoty 38. ja musim odvest 38 ale z tech 119 mam odpocet 19
SD – spotrebni dan – vybira ji vzdy jen ten prvovyrobce. Podleha ji lih a lihoviny, pivo, vino, tabakove vyrobky, uhlovodikova paliva a maziva. Dan se stanovuje ruzne, podle obsahu lihu, podle spotreby tabaku na vyrobu, podle hmotnosti paliva. Cena produktu ze zahranici USD * kur(1000)z + clo(200)+ SD(500) + DPH(19% z 1700)= 2021. dulezite je ze DPH se pocita az po pricteni SD.

Prime dane
Dan z prijmu
pravnickych osob – vstupuje sem VH = V(tr 6)-N (tr. 5), rikame tomu hruby ucetni zisk. Upravujeme + naklady neuznane danove(ucetni odpisy, naklady na reprezentaci, dary) – vynosy nezahrnute do dane=zaklad dane – danova ztrata(pokud jsem byl ve ztrate muzu si ji odpocitat v prubehu 7 let)= snizeny zaklad dane – dary maximalne 4% = upraveny danovy zaklad * sazba(24%) ta se zauctuje na 591 – dan z prijmu splatna - jako za zvazek na stranu MD 341 – dan y
fyzickych osob – danovy zaklad = prijmy – vydaje, dan = DZ* sazba dane (podle pasma),u zamestance je zaklad mzda – socialni a zdravotni pojisteni a dan, zaklad si muze snizit bonusem na deti manzelku atd. Zase je nekoli sazeb 12% -32% podle vyse platu. U zamestnace dela dan priznani zamestnavatel a strhava zalohy na dan. Uctuje se to na ucet 342 ostatni prime dane(je to tam jako zavazk ktery kazdy mesic odvadi a nakonci roku vraci preplatek nebo bere nedoplatek)
Majetkove dane
Dan silnicni uctuje se vzdy at ji platim nebo ne. je to jako naklad
Dan z nemovistosti – sazba podl tipu nemovitosti ale uctuje se teprve tehdy az je zaplacena.
Dan z prevodu nemovistosti stejne jako u nemovitosti platim pokud prodavam. Vypocita ji notar a uctuje se po zaplaceni 538 – ostatni dane a poplatky
Dan dedicka a darovaci stene jako predchozi, stanovi notar
Dan ze zivotniho prostredi – jeste u nas neexistuje ale pocita se s ni
Zdravoni pojisteni(4,5%) a socialni zabezeceni (8% )– platcem je podnik a zamestnanec je poplatnik, podnik je povinen z hrube mzdy srazet zamestnanci
8. prednaska
Rezervy
zasada ucetnictvi je verne a poctive zobrazeni.
Verne zobrazeni je tehdy kdyz obsah polozek ucetni zaverky odpovida skutecnemu stavu a ten je zobrazen pomoci ucetnich metod(ocenovani odpissovani…).
Zobrazeni je poctive jsou-li pouzity metody vedouci ke vernemu zobrazeni
zasada realizace – do ucetnictvi smim dat jen to co bylo realizovano a to k okamziku realizace, to nestave tehdy kdyz nastava nejaky pohyb musi k nemu byt doklad.nemuzeme uctovat zisky ktere prijdou nebo ocekavane vydaje, toto je v souladu s 1. zasadou
zasada opatrnosti – souvisi s ocenovanim vynosu a nakladu.
lze uvadet pouze realizovane zisky.
Do uvahy je nutno brat veskera pravdepodobna rizika a ztraty
v uvahu je nutno brat veskera snizeni hodnoty aktiv resp. zvyseni hodnoty pasiv bez ohledu na to zda je vysledkem hosp. Zisk nebo ztrata
rezervy jsou vytvareny z nakladu. Je to odlozeni penez ne nejake pozdejsi obdobi
podniku muze vytveret rezervy ktere nejsou statem dany. Rezerva je vyhoda pro podnik. Kdyz vytvarim rezervuju uctuji urcitou castku a k tomu uctuji naklad. Tim snizuji danovy zaklad(pouze pro zakonne) a snizji zisk
 EMBED Excel.Sheet.8  EMBED Excel.Sheet.8 - cerpani rezervy
Ks 0
Podnik vytvari 3. rokem rezervu na opravu nemovitosti rocne 50 tis. V tomto roce dostava fakturu za provedenou opravu v castce 190,4 tis vcetne dph 19%.
 EMBED Excel.Sheet.8  EMBED Excel.Sheet.8  EMBED Excel.Sheet.8  EMBED Excel.Sheet.8  EMBED Excel.Sheet.8
1.Tvorba rezervy ve 3. roce
2. prijata faktura 190,4 cena opravy je 160 tis a DPH je 30,4 tis
3. cerpani(zucovani) rezervy
VH=V-N=150-50-160=-60
Zakonne rezervy – tvori se ke sledovanym uverum
- na pojisteni(zivotni I nezivotni)
- na opravy hmotneho majetku(doba odpisovani t>5let doba ukladani rezervy je 3-10 let a oprava musi byt zahajena v nasledujicim obdobi po skonceni tvorby a musi byt do roka vycerpana)
- pestevni cinnost
Opravne polozky- se vytvari na ocekavane snizeni hodnoty aktiv podniku podle zasady opatrnosti. Jsou vytvareny docasne!!!
V rozvaze mam bruto(100) korekce(-20 pokles hodnoty materialu) a netto(80). Jakemukoliv majetku se vytvari opravne polozky I treba cenne papiry a pohledavky pouze pro penize ne.
 EMBED Excel.Sheet.8  EMBED Excel.Sheet.8  EMBED Excel.Sheet.8

Priklad: ve spolecnosti doslo ke snizeni cenny skladovaneho zbozi z hodnoty 100 tis na 80 tis, v nasledujicim obdobi byla vydana do spotreby polovina zasoby a na konci se cena zvysila o 5 tis
 EMBED Excel.Sheet.8  EMBED Excel.Sheet.8  EMBED Excel.Sheet.8
 EMBED Excel.Sheet.8 v roz vaze bude bruto 50 korekce 5 netto 45
3. zruseni alikvotni casky opravne polozky
4.zuctovani opr. Polozky ve vysi 5

Zakonne opravne polozky – lze je vytvaret k pohledavkam – je danove uznatelny
- po spaltnosti >6 mesicu op 20%
- po spatnosti >12 mes. Op 33% a musi byt podana zaloba jinak muzu zustat na 20%
- po splatnosti > 18m op 50%
- po splatnosti > 24m op 66%
- po splatnosti > 30m op 80%
- po splatnosti > 36m op 100%


9. prednaska
Financni ucty – ucetni trida 2 – kratkodoby majetek
21-Pokladna – 211 – penize na pokladne
213 - ceniny
221 – bankovni ucty – bezny bankovni ucet
- kontokorentni ucet – lisi se tim ze muze byt do urciteho limitu zaporny(tento ucet je chvily aktivni a chvily pasivni)
- vkladovy ucet – vetsi urok
- devizovy – pro cizi meny
23- uvery – bezne bankovni uvery
- eskontni
24- jine financni vypomoci – eminotvane kratkodobe dluhopisy
- ostatni fin. Vypomoci
25- kratkodoby fin. Majetek (cenne papiry dluhopis ..)
26 – prevody mezi ucty – 26 penize na ceste
29- opravne polozky

Pokladna
PPD – prijmovy pokladni doklad
VPD – vydajovy pokladni doklad
nakup cenin v hotovosti
potreba ceniny
nakup cenin na fakturu
nakup benzinu
vydej a spotreba kolku
inventarizacni prebytek cenin
spotreba stravenek
schodek v ceninach
 EMBED Excel.Sheet.8  EMBED Excel.Sheet.8  EMBED Excel.Sheet.8  EMBED Excel.Sheet.8  EMBED Excel.Sheet.8  EMBED Excel.Sheet.8  EMBED Excel.Sheet.8  EMBED Excel.Sheet.8  EMBED Excel.Sheet.8
Ceniny – znamky, kolky, stravenky, telefoni karty, platebni karty

Mistr poslal ucne nakoupit 4 zarovky s tim aby si na pokladne vyzvedl zalohu 100kc kdyz se vratil predlozil paragon na 88 kc a dostal pokyn jednu zarovku ihned namontovat do svetla.
poskytnuti zalohy
nakup zarovak 88
zuctovani zavazku a pohl
vraceni nevycerpane zalohy na pokladnu
vydejka na 1 zarovku 22kc
 EMBED Excel.Sheet.8  EMBED Excel.Sheet.8  EMBED Excel.Sheet.8  EMBED Excel.Sheet.8  EMBED Excel.Sheet.8

Spolecnik absolvoval prac cestu na kterou obdryel zalohu 3000kc vyctovani predlozil na 3123kc podnik to uznal.
poskytnuta zaloha
predlozeni vyuctovani
zuctovani pohl a zavazku
doplatek spolecnikovi na cestovni vydaje 123kc
 EMBED Excel.Sheet.8  EMBED Excel.Sheet.8  EMBED Excel.Sheet.8  EMBED Excel.Sheet.8

1. inkaso pohledavky
2. uhrada zavazku
3. poskytnuti zalohy na nakup materialu
4. prijata zaloha na vyrobu stroje
5. uroky z terminovaneho vkladu prijate
6. placene uroky z uveru
7. poplatek za vedeni uctu
8. zuctovani vkladu na ucet
9. zuctovani vyberu v hotovosti

 EMBED Excel.Sheet.8  EMBED Excel.Sheet.8  EMBED Excel.Sheet.8  EMBED Excel.Sheet.8  EMBED Excel.Sheet.8  EMBED Excel.Sheet.8  EMBED Excel.Sheet.8  EMBED Excel.Sheet.8
 EMBED Excel.Sheet.8  EMBED Excel.Sheet.8

Doplneni pokladni hotovosti:
PoklaDNI Vyzvedla z uctu v bance sekem castku 1 300 tis na vyplatu mezd zamest. Vypalceno bylo celkem 990 tis.
vyzvednuti v bance a dala do pokladny
vyplata mezd
vypis z bezneho uctu o vybrani hotovosti
 EMBED Excel.Sheet.8  EMBED Excel.Sheet.8  EMBED Excel.Sheet.8  EMBED Excel.Sheet.8

Podnik uzavrel smlouvu o kratkodobem uveru v castce 500tis. Vypis z bezneho uctu obdzel o 1 den pozdeji nez z uveroveho.