Pojmy

o produktu po práci. Je závislá zejména na
výši mzdové sazby
Nabídka práce – SL - je závislá na mezních nákladech domácností při konání práce. Mzda
Substituční efekt – při ↑W, domácnosti rádi zamění volný čas za práci → ↑DL
Důchodový efekt – dále ↑W se ale zvyšuje i důchod a domácnosti už nechtějí více pracovat, ale mít
více volného času
Rovnováha na trhu práce – je spojena s E
Poruchy na trhu práce – nedokonalá konkurence, vedou ke ↑ úrovně nezaměstnanosti
→makroekonomická regulační opatření
- strnulost DL – právními zásahy do trhu práce, W jsou často i delší dobu nad úrovní mezního
produktu práce
- strnulost SL – vychází z omezené volby domácností mezi W a rozsahem SL, strukturální
různorodostí práce, segmentace trhu práce – rozdělení trhu na množství dílčích trhů různých profesí,
navzájem nekonkurenčních
Nezaměstnanost:
- frikční – změna zaměstnání, přechodná, krátkodobá
- strukturální – změna v národním hospodářství, technologii výroby, delší, nutná rekvalifikace
- cyklická - ↓Q→↑nezaměstnanosti, trvá různě dlouhou dobu
- dobrovolná – počet nezaměstnaných je nižší nebo roven počtu volných pracovních míst, nechtějí
pracovat
- nedobrovolná – počet volných pracovních míst je nižší než počet uchazečů, aktivně hledají práci
- přirozená míra nezaměstnanosti
Míra nezaměstnanosti – podíl nezaměstnaných na celkové pracovní síle u = (U/L)*100
- obecná míra nezaměstnanosti = nezaměstnané / pracovní síly
- specifická míra – to stejné, ale jen z dané skupiny
- míra registrované = přesná evidence registrovaných nezaměstnaných / registrovaní +
zaměstnaní
- ekonomicky aktivní – zaměstnaní a nezaměstnaní
- ekonomicky neaktivní – nejsou aktivní
3
- pracovní síla – zaměstnaní a nezaměstnaní
- zaměstnaní
- nezaměstnaní
- podzaměstnaní
Inflace – růst cenové hladiny
Míra inflace – výše inflace je měřena cenovými indexy
Cenové indexy – měření inflace pomocí indexu spotřebitelských cen, indexu cen výrobců, implicitního
cenového deflátoru
Stupně inflace: - inflace mírná – jednociferní roční růst míry inflace, je přijatelná
- pádivá – 2 až 3 ciferný, vážné ekonomické poruchy, kupní síla peněž klesá,
investování
- hyperinflace – 4 až 5 ciferný, ceny nestabilní, přímá směna zboží, rozpad peněžní
soustavy
Poptávková inflace - ↑AD a neroste Q (↓daní, ↓úrokových sazeb za úvěry, ↑výdajů státního
rozpočtu,↑mezd)
Nabídková inflace - ↓AS, Q je nižší než Q* (↑N, ↑mezd, cen energie, materiálu) = inflace nákladová
Stagflace – značná míra nezaměstnanosti a inflace
Setrvačná inflace – pokračuje určitou dobu stejným tempem i když už nepůsobí původní inflační tlaky
Inflační spirála – je poháněna setrvačnou inflací, AS i AD rostou pořád nahoru
Platební bilance – statistický účetní záznam, sestavený v podvojném účetnictví, transakce mezi
devizovými tuzemci a cizozemci
Kreditní záznam platební bilance – příjem plateb od cizích rezidentů, příliv zahraniční měny +
Debetní záznam platební bilance – platby cizím rezidentům, odliv zahraniční měny -
Struktura platební bilance
1. Běžný účet – obchodní bilance, bilance, služeb, výnosů, transfery
2. kapitálový účet
3. finanční účet – přímé investice, portfoliové investice a ostatní
4. saldo chyb a opomenutí
5. změna devizových rezerv
Salda platební bilance: - dílčí saldo platební bilance – rozdíl kreditu a debetu příslušné
položky
- kumulativní salda (horizontální čára) - saldo výkonové, bilance na běžném
účtu, základní bilance, maximální likvidity
Systém národních účtů - poskytování informací o stavu národního hospodářství, makroekonomická
analýza, mezinárodní komparace, stanovení makroekonomické politiky, makroekonomické
modelování
Základní kategorie systému národních účtů – Institucionální jednotky a sektory ( sektor
nefinančních podniků, peněžních institucí a pojišťoven, veřejné správy, soukromých neziskových
institucí, domácností)
Ostatní svět – všechny jednotky, které nejsou rezidentské na daném ekonomickém území a vstupují
do ekonomických vztahu s národním hospodářstvím
Odvětví – souhrn jednotek stejnorodé produkce se stejnou činností se specifickými vstupy, procesem
výroby a výstupy stejnorodých produktů
Transakce – ek. operace mezi institucionálními jednotkami - transakce ve zboží a službách (změna
zásob), rozdělování (rozdělování důchodů a kapitálové transfery) a transakce finanční
Účet produkce – je základním národním účtem. Levá strana obsahuje důchody výrobních činitelů
(užití), a pravá zachycuje hlavní složky národohospodářské poptávky (GDP)
Účet spotřeby – svodným účtem v SNÚ, základním ukazatelem je ukazatel disponibilního důchodu
Účet kapitálu – zobrazuje hrubé investice a jejich financování. Zákl. ukazatel jsou úspory.
Účet ostatního světa – zdrojem ostatního světa je užitím pro národní hospodářství a opačně

Monetární politika – peněžní a úvěrová politika zaměřená na ovlivňování množství peněz, na
regulaci úrokových měr a podmínek úvěru. Je řízená CB, ovlivňuje MS
Přímé nástroje – změna úvěrových limitů
Nepřímé nástroje:
- Repo sazba – slouží k odčerpávaní likvidity bank, jestliže s ↑ banka se ochotna uložit
více peněz → ↓MS
- Diskontní a lombardní sazba – poskytuje ostatním bankám 1% sazbu (di) a 3% u
velkých, rizikových (lom)
4
- Povinné minimální rezervy – každá banka musí se svých depozit odtrhnout min. rezervu
a uložit jí u CB na clearingový účet (2%)
- Operace na volném trhu – CB nakupuje a prodává státní cenné papíry
Expanzivní politika – zvyšování MS (↑úvěrových limitů, ↓nepřímých nástrojů)
Restriktivní politika – snižování MS (↓úvěrových limitů, ↑ nepřímých nástrojů)
Dilema centrální banky – nemůže současně ↑ a ↓ MS a součastně provádět expanzivní a restriktivní
politiku. Musí zvolit jeden z cílů
Bezprostřední cíle: - expanzivní (↑MS při nezměněné MD, banka brání ↓M a ↑i)
- restriktivní (↓MS při nezměněné MD, banka brání ↑M a ↓i)
Konečné cíle – úroveň pr