- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiály
Zajišťovací smlouvy - řídí se vždy ObchZ, jde-li o zajištění:
zřízené jako zástavní právo k CP ( totéž u bankovní záruky )
závazků relativní i absolutní povahy
Vznik závazku
obecná úprava uzavírání smluv – právní úprava uzavírání smluv je obecně dána v občanském zákoníku (§ 43 a násl.) + v obch. Z jsou doplňující ustanovení k uzavírání smluv (§ 269 a násl.)
do Obč. Z byla transformována Vídeňská úmluva o mezinárodní koupi zboží, která se vztahuje na postup při uzavírání všech smluv
Návrh smlouvy (nabídka, objednávka, oferta)
musí splňovat všechny náležitosti pr. úkonů:
musí být dostatečně určitý ( určen konkrétní osobě (osobám)
musí obsahovat podstatné náležitost smlouvy
musí z něj být patrná vůle navrhovatele být vázán návrhem v případě přijetí
působí od okamžiku doručení druhé straně
rozlišujeme návrh odvolatelný a neodvolatelný
neodvolatelný návrh:
přímo označen jako „neodvolatelný“ a dále ten, ve kterém je určena lhůta k jeho přijetí (tzv. akceptační lhůta) – nelze odvolat v této lhůtě
lze jej zrušit ( zrušení musí být doručeno druhé straně nejpozději současně s návrhem
zaniká uplynutím akceptační lhůty (tzn. když druhá strana na návrh nezareaguje)
odvolatelný návrh
lze jej odvolat v průběhu akceptační lhůty, ale odvolání musí dojít druhé straně dříve než odešle přijetí návrhu
pozn. zákon stanoví akceptační lhůtu podpůrně ( pokud strany jednají přímo, pak musí být návrh přijat ihned, pokud strany nejednají přímo, pak návrh musí být přijat v přiměřené lhůtě (tj. podle toho čeho se týká)
Přijetí návrhu (akceptace)
musí být bezvýhradné a včasné (tj. k přijetí musí dojít v průběhu akceptační lhůty)
pokud jsou k návrhu přidány nějaké doplňky, tak už je považováno za nový návrh
shoda na všech náležitostech = konsens
smlouva je uzavřena dohodou o celém jejím obsahu
obsah:
strany se musí dohodnout na podstatných náležitostech, které jsou stanoveny zákonem nebo jsou minimálně pro jednu stranu podstatné
pokud se zahrnují do smlouvy nějaké další (nepodstatné) náležitosti, musí dojít také ke shodě
zákon umožňuje uzavřít sml., která není ošetřena zákonem (nepojmenované sml.) ( lze použít analogii (sml., která je nejbližší) ( zásada poctivého obch. styku
Zvláštní postupy při uzavírání smluv
Smlouva o smlouvě budoucí (§289 a násl. ObchZ, ObčZ)
zavázání jedné nebo více smluvních stran uzavřít ve stanovené době budoucí smlouvu s předmětem plnění, jenž je určen alespoň obecným způsobem
sml. vyžaduje písemnou formu; podstatné části: určení sml. stran, určení předmětu plnění
nesplní-li zavázaná strana závazek uzavřít smlouvu, může oprávněná strana požadovat, aby obsah smlouvy určil soud nebo osoba určená ve smlouvě anebo může požadovat náhradu škody
závazek zaniká, jestliže oprávněná strana nevyzve zavázanou stranu ke splnění tohoto závazku ve lhůtě určené ve smlouvě nebo jestliže okolnosti, z nichž strany zřejmě vycházely při vzniku tohoto závazku se do té míry změnily, že nelze na zavázané straně rozumně požadovat, aby smlouvu uzavřela
platí prekluze - pokud oprávněná strana nevyzve, právo zaniká
Veřejná obchodní soutěž (z. o zadávání veřejných zakázek)
musí mít písemnou formu
vyhlášení neurčitým osobám soutěž o nejvhodnější návrh na uzavření smlouvy
vyhlašovatel ve vyhlášení musí stanovit:
zadání předmětu a zásady ostatního obsahu zamýšlené smlouvy
určen způsob podávání návrhů
stanovena lhůta, do které lze návrhy podávat a lhůta pro oznámení vybraného návrhu
obsah podmínek soutěže musí být vhodně uveřejněn
vyhlašovatel vybere nejvhodnější z předložených návrhů a oznámí jeho přijetí (oprávněn nevybrat žádný); povinen bez zbytečného odkladu vyrozumět účastníky soutěže, kteří v soutěži neuspěli
Veřejný návrh
projev vůle, kterým se navrhovatel obrací na neurčité osoby za účelem uzavření smlouvy
nemusí být písemný
smlouva uzavřena s osobou, která nejdříve oznámí, že návrh přijímá
uzavření smlouvy je navrhovatel povinen potvrdit příjemci
Změny závazkových vztahů
závazky se v průběhu své existence mohou měnit ( změna prvků pr. vztahu (subjekty, objekty a obsah)
změna vyloučena pokud závazek vázán na určitou osobu, pokud by změna znamenala novaci (zánik původní a vznik nové sml.), pokud v rozporu s dohodou stran
změna na straně věřitele
Postoupení pohledávky (cese)
změna na straně věřitele
na základě písemné smlouvy mezi věřitelem a 3. osobou, která se stává novým věřitelem dlužníka
bez souhlasu dlužníka, ale postupitel (původní věřitel) musí oznámit dlužníkovi, že pohledávku postoupil jiné osobě (postupníkovi); pokud ne, postupník musí dlužníkovi dokázat, že došlo k postoupení
postavení dlužníka se nesmí zhoršit
některé pohledávky nelze postoupit:
pohledávka zanikající nejpozději smrtí věřitele (je vázána na osobu věřitele)
pohledávka, která může být postižena výkonem rozhodnutí
pokud by to odporovalo dohodě mezi věřitelem a dlužníkem
jejíž obsah by se změnou věřitele změnil
vztah mezi postupitelem a postupníkem se liší podle toho, zda došlo k postoupení za úplatu či bezúplatně:
bezúplatně
věřitel neodpovídá za nic
za úplatu
postupitel má za existenci pohledávky odpovědnost vůči postupníkovi
postupitel ručí za dobytnost pohledávky, ale jen když se k tomu ve smlouvě výslovně zavázal (ručí jen do výše přijaté úplaty a jen pokud vymáhá pohledávku u soudu)
dlužník může započíst pohledávku vůči původnímu věřiteli a ještě i vůči novému věřiteli
změna na straně dlužníka
Převzetí dluhu (intercese privativní)
na základě písemné smlouvy mezi dlužníkem a 3. osobou (se souhlasem věřitele)
na místo původního dlužníka nastupuje 3. osoba (nový dlužník)
obsah a závazky se nemění
Přistoupení k dluhu (intercese kumulativní)
písemná smlouva mezi věřitelem a 3. osobou – zavazuje se, že se stane dlužníkem, vedle dlužníka původního ( solidární spoludlužníci
není nutný souhlas původního dlužníka
Poukázka
poukázkou zmocňuje poukazatel (tj. kdo ji vydal) poukazníka, aby přijal nebo vybral plnění od poukázaného a současně zmocnil poukázaného, aby plnil poukazníkovi na jeho účet
plnění prostřednictvím 3. osoby
poukazatel = vydává poukázku, dlužník
poukazník = věřitel, který plnění přijímá nebo vybírá
poukázaný = plní místo poukazatele (např. pošta, banka)
Zajištění závazkových vztahů
k zajištění závazků slouží práv. instituty, které zlepšují postavení věřitele tím, že zajišťují, že jeho pohledávka bude včas a řádně splněna
2 skupiny zajišťovacích prostředků:
věcně právní zajišťovací prostředky
obligační zajišťovací prostředky
Věcně právní zajišťovací prostředky
upraveny pouze v ObčZ
patří sem věcná práva k věci cizí - kategorie absolutních práv
Zástavní právo
funkce: zajišťovací (do splatnosti pohledávky)
uhrazovací (po splatnosti pohledávky)
akcesorická povaha – existence závislá na existenci závazku, který zajišťuje
právní důvod vzniku zástavního práva:
++ smlouva – písemná, někdy je i nutná forma notářského zápisu
dohoda dědiců ve spojení s rozhodnutím soudu
samotné rozhodnutí soudu nebo správního orgánu
zákon
sml. o zřízení zástavního práva
určení smluvních stran (zástavní věřitel ( zástavce – dlužník nebo 3. osoba)
určení zajišťované pohledávky
určení zástavy
vznik zástavního práva
samotným uzavřením smlouvy pouze pokud je zástavou pohledávka
jinak vzniká odlišně podle toho co je zástava
zástavou může být věc (movitá, nemovitá), věc hromadná, byt (nebo nebytové prostory), soubor věcí, obchodní podíl, CP, předmět průmyslového vlastnictví
zástava jako věc movitá:
- odevzdání zástavnímu V nebo 3. osobě k úschově ( zástava ruční - vlastním předáním zástavy vzniká zástavní právo
- některé movité věci nelze předat, nebo je zástavce potřebuje používat, aby splatil dluh ( zástavu si ponechá a zástavní
právo se registruje v registru zástav, který vede Notářská komora ČR
- v případě, kdy je třeba registrace, je nutné, aby smlouva měla formu notářského zápisu.
zástava jako věc nemovitá:
- registruje se v katastru nemovitostí
zástavou je věc hromadná, soubor věcí:
- smlouva ve formě notářského zápisu a registrace v registru zástav
zvláštní zástavy
- obchodní podíl – zástavní právo vzniká zápisem do OR
- CP: listinná podoba ( zástavní rubopis; zaknihované ( centrální evidence
pokud D nesplnil, uspokojení z prodeje zástavy
V nesmí zástavu prodat sám, ani si jí ponechat, ale musí postupovat přes soud ( v rámci exekuce pak dosáhnout výtěžku nebo může zástavu prodat ve veřejné dražbě (exekuční titul)
zánik zástavního práva
zánikem pohledávky ( pohledávka je včas a řádně splněna (D má právo na kvitanci od věřitele – písemné potvrzení o splnění závazku)
vzdáním s zástavního práva ( jednostranný právní úkon, kdy se V vzdá zástavního práva
písemnou smlouvou mezi zástavním V a D
zánikem zástavy (např. dům shoří..),
D složí věřiteli hodnotu zastavené věci
je-li to zástavní právo na dobu určitou, pak uplynutím té doby
vespolné zástavní právo – jednu pohledávku (pokud je velká) lze zajistit na několika zástavách a naopak: jedna zástava může sloužit k zajištění několika pohledávek – pak je důležitý okamžik vzniku ( má přednost ten V jehož zástavní právo vzniklo nejdříve)
zákonné zástavní právo
- skladovatel k věcem, které má u sebe dle sml. o skladování
- zasílatel vůči příkazci, a to k zásilce, pokud ji má u sebe
- dopravce k přepravované věci
Podzástavní právo
vzniká zastavením pohledávky, která je sama zajištěna zástavním právem
V požaduje na D, aby zajistil pohledávku - ten je však současně věřitelem jiného dlužníka (D2) a svou pohledávku dá do zástavy ( zástavou je pohledávka, která je sama zajištěna zástavním právem věci – tj. podzástava
Zadržovací právo
je právo věřitele zdržet dlužníkovu movitou věc pro zajištění své splatné pohledávky
předmětem zadržovacího práva může být jen věc movitá, kterou musí mít zadržovatel (V) reálně u sebe v okamžiku, kdy nastane reálně splatnost pohledávky; věc nesmí být odňata svémocně nebo lstivě
není potřeba písemná smlouva – jedná se o reálný jednostranný právní úkon věřitele
při realizaci zdržovacího práva nesmím věřitel danou věc používat a odpovídá za ni ( při případném prodeji, musí postupovat přes soud
jako zadržovatel mám právo před všemi zástavními věřiteli
Obligační zajišťovací prostředky
Smluvní pokuta
je peněžitá částka, kterou smluvní strany zajišťují splnění určitých povinností, a to v písemné smlouvě
paušální náhrada škody
důležitý je vztah smluvní pokuty a náhrady škody:
pokud je smlouvě stanovena smluvní pokuta a vznikla by porušením povinnosti škoda, není nárok na náhradu škody, ale jen na zaplacení smluvní pokuty
právo na zaplacení smluvní pokuty vznikne, i když nevznikne žádná škoda ( při porušení povinnosti zajištěné sml. pokutou
moderační právo soudu – soud může na návrh nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu snížit až do výše skutečně vzniklé škody
pokud vznikne škoda zajištěná smluvní pokutou, přestože je třeba mnohonásobně vyšší než sml.pokutu, je nárok jen na smluvní pokutu
na zaplacení smluvní pokuty nemají vliv liberační důvody (vyšší moc) – nezkoumá se to
zaplacením smluvní pokuty závazek zásadně nezaniká (povinnost trvá dál)
dispozitivní ustanovení: strany si mohou dohodnout jak sml. pokuty, tak náhradu škody
pokud je jedna strana nepodnikatel, tak podle ObčZ nemusí platit sml. pokutu, pokud prokáže, že nezavinila porušení povinnosti
Uznání dluhu
jednostranný právní úkon dlužníka adresovaný věřiteli
písemný projev vůle, ve kterém D uznává svůj konkrétní dluh
( nastane právní domněnka, že dluh v době uznání trval a není třeba jiného důkazu
( přerušení běhu promlčecí lhůty (to znamená, že začíná běžet znovu; ObchZ promlčecí lhůta 4 roky; ObčZ 10 let)
ObchZ obsahuje také ustanovení o tom, že stejné účinky jako písemné uznání má:
- když D splní jen úroky z jistiny (má se za to, že uznává celou jistinu)
- když D splní část dluhu, která tvoří určitý celek, pak se má tedy opět za to, uznávám celý dluh
Ručení
zajištění závazku 3. osobou (ručitelem) – zavazuje se, že bude plnit za D, pokud tento plnit nebude
právní úprava je dána jak ObchZ, tak i Obč.Z
ručení vzniká jednostranným písemným projevem vůle ručitele vůči věřiteli, ve kterém ručitel prohlásí, že bude plnit, jestliže dlužník nesplatí; přímo ze zákona
V je povinen se nejprve obrátit na D - písemně ho musí vyzvat, aby závazek splnil a dá mu k jeho splnění lhůtu ( pak teprve nastupuje ručitel
pokud dojde na ručitele, ten je pak povinen platit z titulu ručení a až ručitel zaplatí, dochází ze zákona ke změně závazku v subjektech ( ručitel se stává novým věřitelem dlužníka
Bankovní záruka
řídí se vždy jen ObchZ bez ohledu na subjekty
písemným prohlášením banky v záruční listině, že uspokojí věřitele, jestliže D nesplní
podobné jako ručení, ale banka musí plnit na první výzvu V a bez námitek
podobá se akreditivu: banka bude plnit dle podmínek v záruční listině ( za spolnění podmínek musí plnit okamžitě bez námitek
Zajištění závazku převodem práva
nejčastěji jde o převod vlastnického práva,
D na V převede své vlastnické právo a poté co hl. závazek zanikne, V převede právo zpět
Dohoda o srážkách ze mzdy
upravena v obč. zákoníku
písemná dohoda mezi V a D, jejímž prostřednictvím se dohodnou, že část mzdy dlužníka bude zaměstnavatel vyplácet přímo věřiteli
Úrok z prodlení
u peněžitých závazků
ze zákona dvojnásobek diskontní sazby ČNB
Zánik závazku
Splnění
D učiní to k čemu se zavázal
D povinen plnit řádně a včas:
řádně
vztahuje se k vlastnostem plnění ( plnění musí mít vlastnosti uvedené ve smlouvě, popř. musí mít plnění vlastnosti obvyklé vzhledem k účelu, ke kterému má sloužit
pokud není plnění řádné, pak má vady faktické nebo právní
faktické vady – kvality a kvantity
právní vady – když je plnění zatíženo právem 3. osoby (věcné břemeno)
řádnost se posuzuje i vzhledem k místu plnění (to je dáno buď smlouvou nebo je stanoveno zákonem)
zákonné místo plnění:
u peněžních závazků sídlo nebo bydliště V
u nepeněžitých závazků sídlo nebo bydliště D
včas
čas plnění může být ve smlouvě stanoven 3 způsoby:
čas plnění ve prospěch dlužníka ( D může splnit závazek i před stanovenou dobou splnění, ale V nemůže plnění požadovat dříve.
čas plnění ve prospěch věřitele ( V může plnění požadovat dříve než je stanovená doba, ale D nemůže splnit dříve.
čas plnění ve prospěch obou ( fixní smlouvy, kdy všechny strany mají zájem na tom, aby se plnilo v konkrétní čas nebo závazek zanikne
Dohoda
o zrušení smlouvy ( obě strany prohlásí, že vůči sobě nemají závazky
o novaci ( dojde k zániku dosavadního závazku, který je nahrazen závazkem novým
- novace primativní: zrušení a nahrazení
- novace komulativní: přidání dodatků
o narovnání ( strany mezi sebou narovnají sporné body
Odstoupení od smlouvy
jednostranný právní úkon
odstoupit lze od smlouvy lze jen v případě, kdy to umožňuje smlouva nebo zákon
v rámci toho rozlišujeme:
podstatné porušení ( povinnost je ve smlouvě označena pro ty strany za podstatnou nebo vyplývá ze zákona: „ takové porušení, že kdyby druhá strana věděla, že k němu dojde, nikdy by smlouvu neuzavřela“
nepodstatné porušení ( oprávněná strana musí dát vždy lhůtu a příležitost nápravy, teprve pak může odstoupit
v případě podstatného porušení má oprávněná strana právo i povinnost odstoupit od smlouvy ihned, neučiní-li tak, musí dát druhé straně dodatečnou lhůtu a až po jejím uplynutí může od smlouvy odstoupit
odstoupením od smlouvy zanikají všechna práva a povinnosti ze smlouvy, nikdy ale nezaniká právo na náhradu škody (pokud již bylo plněno, musí se toto plnění vrátit, jinak by došlo k bezdůvodnému obohacení)
Zmaření účelu smlouvy
může dojít k zániku závazku odstoupením od sml. ( zákonný důvod k odstoupení
podmínky:
výslovně uveden účel závazku
došlo ke zmaření účelu sml. objektivními okolnostmi
musí být oznámeno druhé straně
vzniká právo odstoupit od smlouvy – ne právo na náhradu škody, na zaplacení smluvní pokuty
Výpověď
jednostranný úkon
pouze v ObčZ
nepředpokládá se porušení smlouvy (může být, ale nemusí), jen u smluv na dobu neurčitou
pro uplatnění musí být písemný projev vůle a uplynutí výpovědní lhůty
Započtení
dohodou lze započíst jakékoliv vzájemné pohledávky
jednostranné
musí být splněny zákonné podmínky:
pohledávky vzájemné
plnění stejného druhu
vymahatelné u soudu
splatné
zanikají v rozsahu v jakém se kryjí, v okamžiku, kdy se setkají (když se pozdější z nich stane splatnou)
dvoustranné
započtení na základě dohody
lze jakékoliv pohledávky ( nemusí být splatné, stejného druhu…
Uložení plnění do úřední úschovy
není znám V, nebo odmítá převzetí plnění
Splynutí
závazek splyne s pohledávkou (sloučení PO, prodej PO, dědění)
Uplynutí doby
uzavřené na dobu určitou, uplynutím doby závazek zanikne
Prominutí dluhu a vzdání se práva
na základě písemné smlouvy, závazek zaniká pouze jedné straně
Dodatečná nemožnost plnění
po uzavření sml. došlo k nemožnosti plnění vlivem okolností, které nezapříčinila ani jedna ze stran
plnění je nemožné (( zmaření: plnění možné, ale zbytečné)
nemožnost: právní (např. nebylo vydáno stavební povolení)
faktická (např. zanikla věc, která měla být rekonstruována)
Zánik PO, smrt FO
FO: zanikají pouze závazky, které jsou vázány na určitou osobu
PO: vypořádání majetku
Závazky z porušení práva
vznik nové povinnosti , kterou subjekt až dosud neměl, vznik nového pr. vztahu ( může existovat namísto původního závazku nebo vedle něj
odpovědnost bez ohledu na zavinění - objektivní
Odpovědnost za prodlení
vzniká, není-li povinnost splněna řádně včas
Prodlení dlužníka:
je v prodlení, nesplní-li svůj závazek řádně a včas
dlužník není v prodlení, neplní-li svůj závazek proto, že je v prodlení věřitel
Prodlení věřitele:
nepřijme řádně poskytnuté plnění nebo neposkytne potřebnou součinnost
Nároky z odpovědnosti z prodlení:
náhrada škody (může ji požadovat V i D)
odstoupení od smlouvy stanoví smlouva nebo zákon, ihned lze od smlouvy odstoupit představuje-li prodlení podstatné porušení sml.
řádné splnění povinnosti
úrok z prodlení u peněžitých závazků
smluvní pokuta (byla-li pro případ odpovědnosti z prodlení jednána)
Odpovědnost za škodu
škoda je majetková újma vyjádřitelná v penězích
předpoklady vzniku odpovědnosti za škodu (= předpoklady pro vznik nároku na náhradu škody, které musí být dány současně):
porušení právní povinnosti (ze smlouvy, ze zákona nebo z rozhodnutí státního orgánu)
skutečný vznik škody
předvídatelnost škody
příčinný vztah mezi porušením povinností a škodou (kauzální lexus)
okolnosti vylučující odpovědnost:
nastaly po vzniku závazku
objektivní (na vůli nezávislé)
neodvratitelné
nastaly v době, kdy má být plněno
rozsah odpovědnosti
skutečná škoda – to oč se majetek poškozeného snížil kvůli škodné události
ušlý zisk – to oč se majetek poškozeného nezvýšil, ač by se zvýšil, kdyby nedošlo ke škodné události
hradí se na požádání poškozeného
hradí se: - zásadně v penězích
- naturální restitucí – tj. uvedení v předešlý stav
( musí o to poškozený požádat
( musí to být proveditelné a účelné (obvyklé)
zákon stanoví povinnost k odvracení škody - učinit vše k zabránění škody nebo jejího zmírnění
účinky omezující odpovědnost jsou vymezeny jen na dobu po kterou překážka trvá ( po odpadnutí okolnosti (např. překonání živelné katastrofy) je třeba povinnost splnit
Odpovědnost za vady
vadnost plnění nepůsobí zánik závazku, ale jeho změnu
vzniká nesplněním závazku řádně (vzhledem ke kvalitě uvedené ve sml., popř. zákon)
vady: množství, jakosti, provedení, obalu, dáním jiného zboží, vady v dokladech, právní vady
záruka: garance, že zboží bude mít po dobu smluvenou obvyklé vlastnosti
písemně sjednat ve sml.
vystavit
Vloženo: 26.04.2009
Velikost: 373,50 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Copyright 2025 unium.cz


