Dějiny umění

fing (někdy i beraní hlavy), gigantické pylony (komolý jehlan na čtvercovém základu, reliéfní výzdoba, socha faraóna, obelisky (úzké jehlany s pozlacenou špičkou → sluneční paprsek)
Peristyl (nádvoří obehnané sloupovým, přístupné lidu), sloupy - monolitické, nebo členěné (patku, dřík, hlavice – lotosový květ, palmový, papírový, hlava Hathor)
Dřík – kanelovaný – svazek obilí, trávy, rákosu
Protodórský sloup (má abakus, patku, kanelování)
Hypostyl – bazilika, 3 lodi, svatyně se sochami boha → přístup pouze kněžím, Faraónovi.
To souvisí s egyptským náboženstvím; ( jinde to fungovalo jako smlouva – oběť = odměna) V Egyptě byla jediná šance a to žít slušně a za to získat „ návod“ jak se vypořádat s démony v podsvětí, zda získá „návod“ rozhodně 42 soudců, kteří kladou otázky, srdce je na vahách, neobstojí-li, srdce sežere Anemanitu ( hroch + lev), obstojí-li → ráj, blahobyt.
Chrám stvoření ( hrobka) → hora stvoření.
Kněží pomáhají Reovi (ten musí do podsvětí každou noc) a slunce vždy znovu vyjde.
Nemnonovi kolosy – 20m vysoké sedící kolosy Amenothepa III. s manželkou (jako jediný jí nechal udělat stejně velikou), původně byl za nimi chrám (Údolí Králů)
Tutanchamonova hrobka /dokument/ – západně o Théb, byla objevena 1922 Howardem Cartrem – zcela neporušená → mumie s maskou /zlato, tyrkys, lapis, lazuro/, předměty (vůz, nábytek, oblečení, sluhové) → dnes v muzeu v Káhiře.
Byla objevena ještě jedna neporušená hrobka ABU – SIR → hrobka hodnostáře → archiv papyrů ( čeští egyptologové)
Abu- Simbel pohraničí (2 chrámy) větší – zasvěcen Amonovi, postaven jako oslava vítězství Rammsese III. nad Chetity. V předu 4 sochy Ramsese, při svítání → paprsky vnikají do chrámu a osvětlují sochy (dnes už ne, chrám byl rozebrán a přestěhován)
Luxor (na východě od Théb na západ se žilo) – Amonův chrám, podle ideální představy chrámů; 27m obelisk je dnes v Paříži, pylony – reliéf- vítězství Ramsese II. Velikého, 2 monumentální sochy – Ramses II. a Amenothep III.
Dnes je tam mešita ABÚ – EL- AMAK.
Karnak – o 3km dále, zasvěcen 3 bohům, faraóni ho stavěli 200let a postupně rozšiřovali (jisté místo na věčnosti), ale sfing s beraními hlavami (beran zasvěcen Amonovi), velká sloupová síň (nejširší místo 14m – rozevřena lotosová hlavice)
Chrám Hapšetsovet v Del- el- Bahrí – východní Théby – z části skála – využití terénu, původně jezírka, exotické květiny apod. Tři terasy s výjevy (reliéfy) ze života královny → vítězné tažení vojáků apod.
Pozdní období
Alexandrie – Metropole za Kleopatry (zemřela 31př.n.l. → Egypt se stal Římskou provincií)
Knihovna, 300 př.n.l. = Maják /dnes vojenská pevnost/, jeden ze 7 divů světa, 120m, na vrchu oheň + kovový/bronz/ reflekt)
V Podzemí je do inženýrských staveb zabudovaná řada helénistických kusů.
Káhira – Římané - 2 věže pro kanál mezi Nilem a Rudým mořem, dnes z jezdný kostel, a z druhý zřícenina.
Egyptologii rozjel Napoleon (kořist z tažení)- Vigan Deni, zpracoval sbírky (prototyp), 1804 musí Napoleon.
SVĚTSKÁ ARCHITEKTURA
- paláce, městské domy a vily z vypalovaných cihel (netrvanlivé, ale to není potřeba), přečnělkovou klenbu převzal Egypt z Mezopotámie.
Dokonalé záplavní inženýrství (průplav mezi Nilem a Rudým mořem)
Menofer (Memfis) – Meniho město dnes neexistuje.
Achetáton – Amenothep IV.– urbanismus – široká třída + vedlejší → symetrie (programově zakládaná města). Po jeho smrti bylo opuštěno (prokleté) → mnoho dochovaných památek.
Káhun – dělnické město pro stavbu pyramidy (Achnaton)
SOCHAŘSTVÍ
Stará říše
– egyptský sloh → zobrazení těla ve strnulé osové pozici, idealizovaná podoba boha a faraónů (věčnost → kult posmrtného života, udržuje blok kamene)
Za Meniho vznikl dokonalý způsob zobrazování:
A) volné, související s architekturou - MONUMENTÁLNÍ
(Faraóni před chrámem). Forma – Faraóni /*socha Džoséra a Chefrena/ - připažené ruce, nakročená levá noha, nasunutí do niky (90% staré říše.)
Idealizace (bůh je neměnný!) spojeno s písmem sochy hodnostářů ( * VOJEVŮDCE RAHOTEP S MANŽELKOU NOFRET– vápenec, polychromie, jedna z prvních ženských podobizen)
/Monarchové staré říše si do hrobek dávali kamenné sochy (sedící muž – naturalismus)/
B) volné, interiérové – DROBNÉ
– naturalismus nižších vrstev. Dřevo, měkčí kámen, *PÍSAŘ /Louvre/ - polychromie, inkrustace očí,zobrazen ve smyslových pomíjivých formách (tlusté břicho → blahobyt /symbol/)
*STAROSTA ŠECH-EL-BELED (Káhirské muzeum)
C) reliéfy – *MENIHO PALETA /Mermenova stéla/ (dokument, symbolické - blaho za Meniho vlády → statistika lidí, dobytka). Egypťané nepotřebovali realistický popis, ale symbolizující dokument jak žili.
Reliéfy / basreliefy/ svou pestrou polychromií souvisí s malbou (nástěnná malba), která dodržuje pravidla.
Frontální zobrazení – oko a trup, en face, zbytek profil.
Hieratická perspektiva, pásová perspektiva a také dodržuje symboliku barev.
Idealizace a kultivace společnosti.
Reliéfy symbolizujíci blahobyt za daného faraóna měly symbolizující náměty, např. „ zloděj přistižený na tržišti“ (fungující právo) → žánrový výjev posunutý do symbolické roviny, *„pán venčící psa“.
*„Husy z Medúnu“ – realistické (uměli to, ale prostě dodržovali hierarchii forem! )
Střední říše
→ Faraoni nejsou v nikách, ale v prostoru (počítá se s úlohou světla) → stejný postoj (stará říše), ale detailnější, jemnější opracování povrchu, detaily
ZAPUŠTĚNÝ RELIÉF – nový typ reliéfu → význam světla (kontura), stále význam barevnosti.
U středních vrstev snaha o realismus portrétů (individualizace obecného typu → určily typ a variace na něj) → tato snaha o realismus vrcholí v nové říši.
Nová říše
- Amenhotep IV. (Achnatom) Expandoval, když se vrátil bylo zvykem stavět chrámy apod. → neměl finance → zrušil kněží a bohy → monoteismus. (Aton – slunečný kotouč) → aby byl opravdu jen jeden bůh, polidšťuje sebe /už jeho otec Amenothep II. Se mírně usmíval!/ → realismus při zobrazování.
1370př.n.l. se hlavním městem stává El – Amarna (El – Amarnská škola) – realismus až přehání, sám vypadal jak karikatura, často s Nefertiiti (výjevy z osobního života faraóna → Neffertiti podává Achnatonovi květ mandragory, Achnaton a dcery … ), několik bust /etnický původ/ Neffertiti od THUTMOSE (sochař).
Konec hieratické perspektivy (pokusy zničit tehdejší typy malířství), dobytek se překrývá → plány !!
Krajina není v pásech a je realistická
*El – ARMANSKÉ TORZO → průsvitný Chitón, typ kánonu, který se uchytil na pořád.
!! Po revoluci se náměty vrací ke staré říši, ale už neztratili popis reality, naturalistické detaily (šperky, látka, vlasy..)
Pozdní období
Sajská dynastie (Saj – město v dolním Egyptě), pokusili se sjednotit Egypt tzv. „Sajská renesance“ → snaží se obnovit starou říši - „*SEDÍCÍ PÍSAŘ Z KÁHIRY“ kopíruje písaře.
Zároveň vzniká tzv. PASTYŠ = stylová skládačka, např. motiv: faraón při obětování + bohové (motiv staré říše), obličej faraóna (forma střední), pohyb (nová říše).
Realismus – naturalismus „ ČERNÁ HLAVA“ (za vlády Ptolemaiovců, Řekové dosazení Alexandrem Velikým)
( Ze starověku realismus jako takový neexistuje, vždy je tu jistá stylizace, výjimka je pozdní Egypt a Etruskové)
MALÍŘSTVÍ
- hlavně kolorovaný reliéf, nástěnná malba (knižní malířství → papyrus, akvarel – „ KNIHA MRTVÝCH“ – /návod/)
Převážně v hrobkách, chrámech a palácích.
Náměty obsáhli všechny stránky egyptského života (od faraónů po zemědělce)→ cenu HISTORICKÉHO DOKUMENTU.
Některé náměty měli symbolický a magický význam (lov zvěře → faraón povstane k novému životu; vítězná bitva → ochranná funkce). Jen za Achnatona byly tyto náměty vyměněny za náměty z rodinného života.
Hlavní byla obrysová kresba, barva je kolorovala (pestrá).
Barva měla také symbolistiku (kromě El- Amarny)
(černá – země živitelka; zlatá – tělo bohů tmavě modrá – vlasy bohů; bílá – světlo; zelená – mládí; červená – život; rezavá – písek a neplodnost; tmavě hnědá – těla mužů; světle žlutá – těla žen)
Nástěnné malby se dělali na omítku z Nilského bahna a rákosí s vápenným podkladem ((technika - tempera (pojidlo: vaječný bílek, arabská guma), v nové říši: ENKAUSTIKA (pojidlo včelí vosk→ za tepla ))
Užité umění
- Specializovaná řemesla byla v rodině dědičná. Soulad účelu, designu a kvality.
Egypťané vynalezli základní druhy nábytku (sedačky, stoličky, židle, křesla, stoly, postele, skříně… ) Zdobili je (intarzie, email)
Používali drahá dřeva a překližky.
Střední říše → nosítka ( dřevo + zdobené zlatem)
Střední říše → bohatě polychromované (enkaustika → původně na lodě)
Nová říše → Z Tutanchamonovi hrobky → vrchol (dřevo – eben, vykládané kameny, kovy, slonovinou)
/interiéry byly bohatě polychromované – pestré, hojně používané ROHOŽE ( sláma, rákos)
Vázy dělali na HRNČÍŘSKÉM KRUHU (El – Amarna → figurativně zdobené nádoby); zdobení malbou barevnou polevou, (modro- zelená).
Sklářství – sklo v tyčinkách navíjené na dutou formu; pozdní období zdokonalilo foukané sklo.
Zlatnictví – náhrdelníky, prsteny, pečetítka, nádobí na líčení, zrcátka ( mezinárodní obchod)
Technika zlacení kovů a dřeva (Zlatá fólie)
Epocha tepání zlatých reliéfů.
Vynalezli tkalcovský stav (1,5m x18m látka)
UMĚNÍ STAROVĚKÉHO ŘECKA
NEOLITICKÉ KULTURY V EGEJSKÉ OBLASTI
CCA 2500PŘ.N.L.
1) KYKLADSKÁ KULTURA ( Kyklády- ostrovy)
Kykladské idoly = objekty z mramoru, jednoduché, skoro abstraktní hlavy.
( V tomto období : Egypt – pyramidy; Zaalpská Evropa – megality)
2) MINOJSKÁ KULTURA 2000př.n.l. ( od 1600př.n.l. má největší vliv Kréta do 1200př.n.l., kdy byla zničena kmeny Achájovců; cca 1500př.n.l. – výbuch sopky Theka → přílivová vlna (Atlantida)
Pozdní fáze „palácové kultury“ MYKÉNY ( Peloponés od 1500př.n.l. – 1100př.n.l.) zničí je invaze Řeků (Dórové, Iónové) → zvrátili Egejskou oblast do „doby bronzové“.
KRÉTA
Obyvatelstvo příbuzné s předřeckými kmeny z Malé Asie a Řecka. Existuje zde zjemněla tzv. „ palácová kultura“ cca 1900 objevena sirem ARTHUREM EVANSEM ( secese). Díky své poloze obchodní křižovatka ( užité umění, měď) námořníci a řemeslníci. Mykény později přebírají většinu vynálezců krétské civilizace.
Symboly: Dvoubřitá sekere ( LABRYS), BÝK (síla, plodnost), HAD
Krétská kultura je předstupněm vývoje celého pevninského Řecka.
SOCHAŘSTVÍ
Vychází z kykladských idolů, ale polychromované a popisnější, skoro neexistuje monumentální plastika, jen drobné kulturní sošky → častý námět BOHYNĚ S HADY (Kněžka z Knóssu – oblečení), ( had – svléká kůži – přeměna – jiný stupeň bytí – souvisí s kultem života po smrti – což přežívá dodnes)
*ZLATÉ POHÁRY Z VAFIA – motivy chytání býků.
ARCHITEKTURA
Kolem 1600př.n.l. je na Krétě mnoho center, k roku 1500 př.n.l. je hlavní KNÓSSOS ( kde dominuje světská architektura, NE sakrální). Vyskytuje se tu megaron – nálos =síň; pronálos = předsíň.
Světská architektura – města mají dlážděné i schodiště. Hlavní stavební materiál byl lámaný kámen. Hl. město Knóssos - palácový komplex – střed byl dlážděný dvůr (rituály s býky, shromažďování lidu), dále pravoúhlý systém chodeb a síní, bez symetrie ( labyrint), minojské sloupy( původně kmen stromu- obrácená entáze) → architráv + propylaje (vstupní brána). Kanalizační stoky, luxus, průtokový záchod, koupelny.
Monumentální prostor komplexu = trůnní sál
Města nemají hradby, Kréťané si byli jisti bezpečím, ovládali moře – Thalasokracie
Thala smetla civilizaci i s flotilou
Faistos = druhý centrum Kréty.
MALÍŘSTVÍ
Detaily přebrané z Egypta, ale jiné postavení.
*SARKOFÁG Z AJE TRINADY – základní egyptská barevnost, ale v postoji jinak natočený trup + perspektiva ( plány, překrytí)
Ornamentalika (pásy), rostlinné motivy, linka měkká, splývavá, téměř naturalistické, uplatňuje se ve vázovém malířství
*VÁZA S CHOBOTNICÍ
MYKÉNY
Cca 1600př.n.l. -1100př.n.l., nejstarší kultura na řecké pevnině ( Achájci), zánik v pádem Dórů.
Mykény objeveny (1870-1890) Heinrichem Schliemannem
MEGARON!!, Hrad Thirent
Města podobná jako na Krétě, ale např. HRADBY jsou hrubější, primitivnější (bojový národ žijící z kořisti); hradby tzv. KYKLOPSKÉ ZDIVO, s několika branami tzv. LVÍ BRÁNA (krétský sloup)
Monarchiální model civilizace → hrobky elity, šachtový hrob (navazující na neolit) – ATREOVA POKLADNICE (6 členů královské rodiny) → schodiště dolů, přečnělková klenba, uvnitř mnoho zlata, luxus – ZLATÁ POHŘEBNÍ MASKA ( Agamemnón)
Malířství připomíná Krétu, ale náměty boje a lovu apod.. Keramika je jako na Krétě, ale nižší kvalita.
ŘECKO ANTIKA
PREHISTORICKÉ OBDOBÍ 10. – 9. STOL.PŘ.N.L.
Kolem 1100 př.n.l. DÓROVÉ vyvrací kvetoucí města, civilizaci Mykén → egejská oblast se vrací k počátkům.
Minimálně zdobená keramika (základní geometrie)
ARCHAICKÉ OBDOBÍ 8. - 6.STOL.PŘ.N.L.
Vrchol 6.stol.př.n.l. – civilizační rozkvět ( technologický vzestup – železo, keramika, tkalcovství), Řekové byli rozděleni na kmeny (terén) = státy (Athény, Korint, Milétos, apod..)
Kvůli sjednocení patriotismu = vznik institucí
*APOLOÓNOVA VĚŠTÍRNA V DELFÁCH (8.stol.př.n.l.) – svatyně, kde se nesmí válčit, vraždit.
*OLYMPIE (Diův chrám, Héřin chrám…. 776př.n.l. – olympijské hry tzn. Díkuvzdání bohům, vyhrávali s pomocí bohů)
*APOLOÓNOVA SVATYNĚ V DHÉLU ( právo azylu, trvale tam bydleli jen kněží)
Tyto instituce byli integrací mezi kmeny (polis)
Od 8.stol.př.n.l. hospodářský a zemědělský vývoj (řemesla pro dálkový obchod)
Velká řecká kolonizace (rozpínají se jinde, v Řecku je už moc lidí a málo úrodné půdy)
Změna režimu od demokracie k polygarchii ( záleží na majetku, né na příslušnosti k polis)
Vznik nove kasty lidí = střední vrstva (zdroj bohatství).
6stol.př.n.l. – státní převrat (560př.n.l.) PEIZISTRATOS – ochránce střední vrstvy.
8.stol. – nezaměnitelný charakter – „GEOMETRICKÝ STYL“ – jednotná forma sochařství a malířství → DIPHILSKÉ VÁZY ( složitější geometrické motivy, figurální motivy v geometrické zkratce), urny s popelem – DIPIL = pohřebiště.
Prosazuje se i v sochařství KÚROS, KORÉ
Experiment s bronzem, ale neznají technologii ( malé sošky „KENTAUR S HERÁKLEM“)
V průběhu 7.stol.př.n.l. se mění geometrický styl, vyspělejší nové varianty tzv. „ DAIDALŮV STYL“
„KORÉ S OZÉR“ – životní velikost, geometrický styl, ale ztrácí abstrakci – studium skutečnosti, pokus o otevření sochy do prostoru, skrčená ruka.
Dekorativní výzdoba soch ( hlavně IÓNOVÉ)
ARCHITEKTURA
Vznikají základy řecké architektury, světská = provizorní dřevěné domy.
Chrámy se vyvinuly z megaronu, uvnitř chrámu byla socha boha; chrám se postupně mění (z původního dřeva na kámen) /7. stol – reprodukce dřevěných prvků/
Na střeše byly střešní tašky.
Dominuje sakrální, několik řádů:
DÓRSKÝ STYL( 7.stol.př.n.l.)
- odvozen z Mykénské architektury „ Mužský sloh“ ( zasvěcován mužským bohům → ale příliš se to nedodržoval)
Neměl patku.
* HÉŘIN CHRÁM V OLIMPII – původně dřevo, v 7.stol. výměna článků za kámen.
IÓNSKÝ STYL
( vznik definitivně v 5.stol., základy 6.stol.př.n.l.)
„Ženský styl“ – vyšší, štíhlejší, dekorativnější, odlehčenější,
*HÉŘIN CHRÁM NA OSTROVĚ SÁMOS
*ARTEMIDIN CHRÁM V EFESU
MLADŠÍ DOBA ARCHAICKÁ
Peizistratos ovládá Athény (podpora a postup umění) → AKROPOLIS ( sjednocení Athénské pospolitosti) → většinu poškodili řecko- perské války.
*RAMPIDŮV JEZDEC – popření geometrických zásad, primitivní idealizovaná skutečnost, detailně zdobená štítová plastika.
6.sto.př.n.l. – sochy mají výraz – „ Archaický úsměv“
Peizistratos vytváří něco co slouží společnosti, ne dvoru, aristokracii.
5. stol. Př.n.l. – Sochy ztrácejí úsměv, mají důstojný výraz → základ klasického řeckého sochařství.
MALÍŘSTVÍ – není monumentální (ani v sakrální architektuře),
VÁZOVÉ MALÍŘSTVÍ je v 6. stol. Dominantní (později je manufaktura pro zahraniční obchod, kopie)
- „ČERNOFIGUROVÝ STYL“ ( 6. -5. stol.) – opouší geometrii, popis událostí, písmo.
Cca 525př.n.l. „ČERVENOFIGUROVÝ STYL“ ( 4. stol.) – díky černému pozadí objem, prostor
Peizistratos umírá → na trůně je jeho syn Hyparchos → vrchol řeckého vázového malířství
514př.n.l. – Hyppias, zavraždí Hyparcha, svého staršího bratra, a nastolí tyranii, dnešního slova smyslu → „ STYL BÍLÍCH LEKITŮ“ (bílé pozadí + obrysová kresba → dokonalé pojetí prostoru, základy perspektivy = to dříve nikdy nebylo)
510př.n.l. vznik Athénské demokracie
KLASICKÉ OBDOBÍ (5-4.stol.př.n.l.)
Demokracie ( 510př.n.l. Athény – Řecko) X vojenský stát Sparta (persie) → spory o nadvládu → peloponéská válka ( 431 -404 př.n.l.) oba státy oslabila →
Helénismus
338př.n.l. – nadvláda makedonského krále Filipa; jeho syn Alexander založil světovou monarchii s řeckým rázem → po jeho smrti se říše rozpadla a přešla v Řím
SOCHAŘSTVÍ
Tvoří dominantu klasického období, sochy bohů, atletů, mýtických postav.
5.stol.př.n.l. – MYRÓN( první pol. 5.stol), pravděpodobně tvůrce teoretického spisu → KÁNON, představy o dokonalém díle (přesná anatomie, přirozený pohyb)
* DISKOBOLOS – původní bronzová římská kopie z mramoru
*MARSIAS - sousoší, důstojná Venuše zahazuje píšťalku, po níž se vrhá divoký Satyr → kontrast pohybů
KALOGATHIE = krásné, ušlechtilé dílo
Základ klasicismu – dekórum = soulad vzhledu a funkce.
2.pol.5.stol.př.n.l. – „SOCHY FEIDAS ZDOBÍCÍ DIŮV CHRAM V OLYMPII“ ( konec řecko-perských válek). Východní štít – ZÁVOD PELOPSE A OINOMANOSE, Zapadní šít = BOJ KENTAURŮ S LAPIDI ( alegorie řecko- perských válek, kentauři, primitivní peršané, Lapité = nadřazení Řekové)
POLYKLEITOS
(vrstevník Feidia); bronzit, vymyslel kontrapost. ( Teorie matematických proporcí těla = kánon)
Klidný postoj, důstojně dynamizován.
*DORYFOROS - nosič kopí, nejznámější
*DIADUMENOS – atlet zavazující si čelenku
FEIDIAS
- nejvýznamnější sochař 5.stol.př.n.l., už za života se stal modlou (génius, suvenýry), přátelil se s Periklem → zakázky; mecenáš. PERIKLÉS
- chtěl rekonstruovat Akropoli zničenou Peršany (Xenofanos), což bylo ovšem velmi drahé; reprezentace řeků jako civilizace
*„ ATHÉNA PARTHENOS“ ( panenská) – pantheon, 10m vysoká, Chryzelefantýna (mramor, zlato, slonovina)
*„ ATHÉNA PROMACHOS“ ( bojovná) – menší, důstojná, ušlechtilá
(v tomto období byly bohové jedině důstojní, ušlechtilí)
*„PANATHENAJSKÝ VLYS“ - vnitřní vlys chrámu, slavnostní průvod každé 4 roky → davy athéně.
*„ŠTÍTY PANTHEONU“ – zrození Athény (východ)
Boj athény s Poseidonem nad Attikou ( Západ)
V Athénách byl obžalován z defraudace ( zlato) → útěk do olympie –
„ ZEUS OLYMPSKÝ“ – jeden z divů světa, Obrovský naddimenzovaný vůči chrámu; chryzelefantýna.
Římská replika hlavy, Feidasův prototyp.
Feidias, který zavedl ušlechtilý klasický styl zobrazení je zároveň 1 kdo ho poruší – ŠTÍTY- Zeus a Athény + přihlížející kompars bohů, bohyň = leží ! („ svatokrádež“, neúcta) → přirozenější situace → lidskost.
Tzv. mokrá drapérie – oblečení, je těsné, jakoby mokré → viditelná anatomie (to se už v sochařství neztratí)
Konec 5.stol.př.n.l. = vrchol řecko-perských válek
Akropole – chrám bohyně Niké, ve štítě „ NIKÉ ZAVAZUJÍCÍ SI SANDÁL“ (absolutní ztráta důstojného božství, vznešeného stylu), mokrá drapérie.
Od 4.stol.př.n.l. tyto tendence sílí → individualita stylu !
PRAXITELES
(ovlivní Helénismus, Římany, zdůrazňuje krásu těla, city, atmosféru, ležérnost, uvolněnost)
* HERMÉS S DIONÝSEM – nejspíš originál z Olympie
Po celé 4.stol.př.n.l. = konec proporčního kánonu – protahuje se tělo,zmenšuje hlava, předznamená esovité prohnutí, změna ideálu → žádní atleti → křehkost.
Toto umění neoslavuje bohy, jde o požitek z umění samotného ( soukromé sbírky)
*ODPOČÍVAJÍCÍ HERAKLÉS – změna námětu (dříve akční) – zlidštění
Bohyně jako akt, ale v žánrové situaci
* AFRODITÉ