Referát 3

obře porozumět textům, je dobré toto mít na paměti.
Když Bůh stvořil člověka (Adama), chtěl pro něj najít vhodného pomocníka, a tak před něj přivedl všechna zvířata, ale zjistil, že pomoc jemu rovná se zde nenajde. Proto Adama uspal, vyňal mu jedno žebro a z něj utvořil . Člověk tak dostal pomoc sobě rovnou.
Podle biblického vyprávění usadil Adama a Evu (tj. člověka a jeho ženu) do , kde žili spolu s Bohem. Avšak Adam s Evou se dopustili , porušili Boží příkaz a byli ze zahrady vyhnáni. Jejich provinění spočívalo v tom, že jedli z plodů stromu poznání dobra a zla, ze kterého jako jediného jim bylo zakázáno jíst. Byl to však , který přesvědčil Evu, aby jedla, a Eva přesvědčila Adama. Podle židovské tradice se jednalo o strom, podle tradice křesťanské o jabloň. Že se jednalo o jablko, vychází z jazykové slovní hříčky: zlo i jablko se latinsky řekne malum, slova se liší jen délkou slabik.
V se příběh o prvotním hříchu interpretuje obvykle odlišně. Jelikož je stvořitel tohoto světa chápán jako zlý, jeho příkazy mají za úkol člověka uvěznit a zahalit mu pravdu o něm samém tak, aby se jí nemohl dopátrat. Had tedy, pokud Adamovi a Evě říká, že „budou jako Bůh“, pak je nenabádá ke zlému, ale pouze jim vyjevuje, kým skutečně jsou. Proto je v těchto systémech had často symbolem tajného, spásného poznání.
Z Adamových potomků jsou známi jeho tři synové: , a .
Slovník:
Přísloví je ustálený stylizovaný výrok, jenž obsahuje obecně platné zásady nebo zkušenosti mravoučné povahy.
Symbol je poznávací znamení, emblém, značka, obraz; označuje znamení, které se samo vysvětluje.
Prvotní hřích znamená v křesťanské teologii stav hříšnosti („nesvatost“). Tento se podle předává člověku v okamžiku a přechází z generaci na generaci.
Pojem Bůh odkazuje na mocnou (mnohdy v abstraktním slova smyslu), obvykle .
Gnosticismus či gnóze je myšlenkový a proud, který spásu chápe jako vysvobození z vězení a hledá ji v individuálním poznání.

Filozofie
- slovo filozofie pochází z řečtiny
filein = znamená mít rád, toužit po něčem, podle Anzenbachera milovat
sofía = moudrost, zdatnost, podle Anzenbachera označuje nejprve jakoukoli zručnost nebo obratnost, ale posléze zvláště vědění, poznání, především vyšší vědění, jež zahrnuje ctnost a umění žít. Jménem „sofos“ se označuje nejprve ten, kdo je zdatný v povolání a v životě, a pak především ten, kdo je „moudrý“
- filozofie se proto nejčastěji překládá jako „láska k moudrosti“
- toto slovo prý užil už PÝTHAGORÁS (který žil kolem 580 – 500 př.n.l.)
- o filozofii mluví HÉRAKLEITOS Z EFESU (který žil kolem 540 – 480 př.n.l.)
- teprve SÓKRATÉS dal tomuto jménu význam, který přetrval v dějinách
= je soustavné, racionální a kritické zkoumání skutečnosti, a , případně i toho, co je přesahuje (g/wiki/Metafyzika" \o "Metafyzika" metafyzika). Hledání pravdivého , a dobrého života prostředky , racionální a use&action=edit" \o "Diskuse" diskuse, která vyžaduje určité . Není to tedy jen akademická disciplína, ale také způsob života, který začíná údivem (ki/Plat%C3%B3n" \o "Platón" Platón) a snaží se s tajemstvím světa a existence nějak vyrovnat
Myšlenky velkých filosofů nezastarávají a tím nejcitovanějším je dodnes Platón. Někteří filosofii charakterizovali takto:
„Údiv je postoj člověka, který moudrost skutečně miluje, a není jiný počátek filosofie než tento.“
„Údiv vedl lidi k filosofování – na počátku i dnes – a to tak, že se zarazili s údivem u nejbližších otázek a potom se pomalu zamýšleli i nad většími věcmi… A kdo se zamýšlí a diví, ten se domnívá, že neví.“
„Kdo chce hledat radost sám v sobě, nenajde ji jinde než ve filosofii.“ PERLINK "http://cs.wikipedia.org/wiki/Aristotel%C3%A9s" \o "Aristotelés" Aristotelés
„Filosofie je péče (starost) o duši.“
„Studium filosofie není k tomu, abychom věděli, co se lidé domnívali, ale jak se to má s pravdou věcí.“
„Žít a nefilosofovat je jako mít zavřené oči a nikdy se ani nepokusit je otevřít.“ /cs.wikipedia.org/wiki/Ren%C3%A9_Descartes" \o "René Descartes" René Descartes
vymezil úlohu filosofie třemi otázkami: „Co mohu vědět? Co mám činit? V co mohu doufat?“, které lze shrnout do jediné: „Co je člověk?“
„Úkolem filosofie je pochopit to, co jest.“
„Zachytit hranice rozumu – jen to je pravá filosofie.“  HYPERLINK "http://cs.wikipedia.org/wiki/Friedrich_Nietzsche" \o "Friedrich Nietzsche" Friedrich Nietzsche
„Velká filosofie není filosofie bez chyb, ale beze strachu.“  HYPERLINK "http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Charles_P%C3%A9guy&action=edit" \o "Charles Péguy" Charles Péguy
„Filosofie není nauka, nýbrž činnost. Filosofické dílo sestává podstatně z objasnění.“
Reflexe (z latinského reflecto, reflexi = ohýbat, obracet nazpět, odrážet) znamená zpětný odraz, a to buď například světelných paprsků zrcadlem, anebo smyslové zkušenosti myšlením. V užším filosofickém smyslu slova znamená „myšlení myšlení“, „reflexi reflexe“ čili obrat mysli k sobě samé, ke svým postupům a obsahům. V různých oblastech může tedy znamenat:
v běžné řeči přemýšlení, rozvažování, uvažování
ve zkoumání myšlenkových pochodů
Argumentace je na základě uvádění , které mají vést k přijetí toho, co je předkládáno. Racionální argumentace je založená na , mimoracionální neboli emotivní působí na ,
Diskuse (z latinského = rozbíjet, přetřásat, v pozdní latině význam posunut na „rozprávět, zkoumat“
Co je filosofie?
Od , které kdysi z