Databáze

lé DBS 2
příležitostní uživatelé - vyžadují data z databáze v různých, předem nepredikovaných souvislostech (pomocí silnějšího dotazovacího jazyka)
naivní (parametričtí) uživatelé - spokojují se s předdefinovanými dotazy, ke kterým přistupují pomocí menu - v poslední době nejvíce rozšiřující se skupina
Architektury DBS
centralizovaná - databáze je fyzicky na jednom počítači
distribuovaná - často data fyzicky distribuovaná, jejich popis je integrován v globálním DB schématu
klient-server - distribuce funkční - aplikace jsou představovány pomocí procesů - klientů, obecně v heterogenním prostředí, data jsou na serveru (více serverech)
Komunikace v prostředí klient-server
prostředníkem v komunikaci bývá jazyk SQL - formulace klienta je v daném uživatelském jazyku, požadavek na databázi se kompiluje do SQL, posílá se na server, po provedení se data posílají zpět klientu - velmi efektivní
toto je postup používaný u známých SŘBD (INFORMIX, ORACLE, …), ne u síťových verzí DB programů (dBASE, …)
Komunikace uživatele
probíhá pomocí dotazovacích jazyků
stiskem funkční klávesy - nejjednodušší (omezeny počtem funkčních klávesú
jazyky založené na menu - předdefinované dotazy tvoří listy stromu nabídek (při hloubce >4 se ztrácí přehlednost), funkřnost lze rozšířit použitím parametrů
obrázkové jazyky - umožňují pracovat přímo s objekty (kliknutím myší) - například mapy, ...
Komunikace uživatele 2
předchozí jazyky stačily pro naivní uživatele, příležitostný potřebuje silnější
listování v databázi (navigační jazyky) - umožňují po záznamech procházet celou databází, často průchodem grafem databáze
jazyky s klíčovými slovy - vycházející z přirozeného jazyka s matematickým základem (SQL) - nejrozšířenější
matematické jazyky (vycházející z teorie formálních jazyků a z matematické logiky)
Databázový dotaz
DB dotaz je funkce definovaná nad všemi přípustnými databázemi s daným schématem
hodnotou je opět určitá databáze s daným schématem - odpověď na dotaz
dotaz nezávisí na DB modelu a na konkrétní databázi (parametr dotazu)
jeden dotaz může mít v různých dotazovacích jazycích různá vyjádření
Vlastnosti dotazu
dotazovací funkce by měla splňovat
vyčíslitelnost (měli bychom pro ni být schopni zkonstruovat algoritmus)
odpověď obsahuje pouze hodnoty z databáze
odpověď nezávisí na reprezentaci DB
druhý požadavek nemusí být vždy splněn - někdy požadujeme odvozené hodnoty - součet, maximum, počet prvků, ...
Vlastnosti dotazovacího jazyka
měl by být konstruován tak, aby ke každému výrazu jazyka bylo možné přiřadit dotaz (omezenost)
abychom pomocí něho mohli vyjádřit jakýkoliv databázový dotaz - expresivita (zdaleka všechny nesplňují)
expresivita+omezenost = úplnost
jazyky porovnáváme pomocí vyjadřovací síly - množiny dotazů, které lze vyjádřit
Ortogonalita
Uvažují se třídy objektů, které dotazovací jazyk podporuje, u ortogonálního jazyka by měly platit tyto zásady
existence konstruktoru (umí tvořit objekt z objektů nižší třídy - tabulku z řádků, …)
možnost porovnávání objektů každé třídy
možnost přiřazení hodnoty objektu ve třídě jinému objektu v téže třídě
existence selektoru - možnost výběru komponenty objektu
rekurzivně definovaná syntaxe
Perzistence DB jazyka
Jakmile se od výběru dat dostaneme k operacím INSERT, DELETE, UPDATE, …, je důležité, aby bylo zajištěno promítnutí příslušných změn do databáze
některé objekty vytvořené v průběhu zpracování uživatelského požadavku se po ukončení transakce promítají do DB a přetrvávají do dalšího zpracování
tento problém není uspokojivě řešen