člověk a technika

dají své úlohy „myslet a vést“, se společnost stane chaotická, neschopná bojovat a přežít. Hospodářství, politika, umění a další oblasti lidské činnosti, závislé na "mozcích", nebudou schopny dalšího pokroku a stanou se kořistí jiné životaschopnější kultury.Kultura je oslabena obecným odcizením, které se stalo z velké části díky přílišné specializaci práce, kdy se jedinec zaměřuje úzce na problém. Člověk tímto způsobem ztrácí přehled o celkovém produktu a nevidí smysl své činnosti, čímž se odcizuje ostatním.Zánik kultury je přirozenou, konečnou součástí jejího cyklu, kterým prochází každá známá kultura.Spengler tento vývoj demonstruje na osmy velkých kulturách, které všechny prošly paralelním vývojem, přičemž každá událost a fáze měla svou odpovídající událost v ostatních kulturách. Tyto kultury na sebe přímo nenavazovaly, ačkoliv mohly mít vzájemně určité společné průniky. Sedm z těchto kultur již zaniklo.Poslední přetrvávající kulturou je pouze západoevropská „Faustovská“ kultura. Ale ani tato civilizace nebude mít dlouhého trvání, neboť podle Spenglera dosáhla svého vrcholu v období Baroka a od té doby jde do zhoubného stádia a její zánik je tedy nevyhnutelný. Západoevropská kultura vycházela z hlavní charakteristiky její duše a to z touhy po dosažení dálek, ovládnutí nekonečna. Člověk je zaslepený vůlí k moci a touhou vše ovládat, avšak nekouká na následky svých objevů a vynálezů. Ve snaze dosáhnout určitého cíle vyvolá v duši člověka touhu po dalších. Tyto jevy Spengler považuje za další faktory vedoucí k úpadku naší kultury. Zániku se tedy není možné vyhnout, ale pouze ho vyrovnaně přijmout. ZávěrSpengler se v tomto díle nezabývá technikou, jako jsou třeba přístroje, ale právě technikou v smyslu způsobu (návodu). Jde mu především o chápání dějin, které je dnes bráno pouze podle věcí, které byly nalezeny, ale nikoliv podle toho co vedlo k jejich vzniku.Vzhledem k proběhlé diskuzi si myslím, že je toto uvažování správné, člověk sestavuje dějiny pouze podle materiálních statků, ale už zapomíná na okolnosti, které k těmto věcem vedly. Dějiny by dle mého názoru vypadaly úplně jinak, kdyby se tyto věci začali brát v potaz. Dále se Spengler zabývá vývojem samotného člověka a jeho diferenciací od zvířat a přírody celkově. Částečně souhlasím s tím, že člověk má určité společné rysy s dravci, ale to je pouze podmíněno tím, že tento fakt člověk potřebuje k obživě a nedokáže se stravovat jako býložravci. Tzv. Spenglerovo „myšlení oka a ruky“ mělo určitě souběžný vývoj, jelikož jedno nemůže prakticky existovat bez druhého. Pokud by k tomuto souběžnému vývoji nedošlo, muselo by zákonitě dojít ke spolupráci s jiným smyslovým orgánem, jako je třeba čich, který využívají někteří dravci. Stejně tomu bylo se vznikem řeči, rozhodně si nemyslím, že by řeč vznikla prabásněním. Z počátku se určitě nejednalo o řeč, jakou známe dnes, ale pouze o směs zvuků a posunků. Během mnoha let prošla řeč velkým vývojem a ani dnes není její vývoj ukončen. Stejně tak je tomu s podnikáním. Člověk přešel od individuálního života ke kolektivnímu, jenom kvůli výhodám, které mu toto uspořádání přinášelo. Pokud by si dokázal stejné výhody zajistit i bez ostatních, nikdy by se k tomuto kroku neuchýlil. V poslední řadě se Spengler zabývá vznikem a zánikem kultur, což demonstruje na všech předchozích velkých kulturách. Jediná kultura, která zatím nezanikla je západoevropská, ale ta se již také blíži ke svému konci. Do jisté míry v tomto ohledu se Spenglerem souhlasím. Všechny předešlé kultury zanikly podobným koncem a vývoj západoevropské kultury má podobné rysy, jako již zaniklé. Dle Spenglera se zánik stane, kvůli nedostatku „vůdců“, tedy lidí, kteří mají přirozenou schopnost vést ostatní. Tento problém se bohužel v dnešním světě opravdu děje. Nejlépe tento fakt byl znatelný v období, který zde vládnul socialistický systém. Každý člověk, který byl tím tzv. „vůdcem“ a snažil se prosadit, byl nemilosrdně potrestán, ať již to bylo třeba vězení, vyhnanství nebo dokonce smrt. V tomto období došlo k velkému úbytku těchto „vůdců“ a tím se přiblížil konec naší civilizace. V dnešní době se bohužel tento trend nevyvíjí jinak a více se blížíme konci. Záleží pouze na nás, zda se pokusíme s tímto trendem něco udělat a minimálně ho zpomalit, nebo dokonce zastavit. Jinak je konec nevyhnutelný a tomu nezabrání ani moderní technologie, na kterou se stále více spoléháme. Spousta lidí by si při položení otázky, zda je možný konec naší kultury řeklo, že je to nesmysl, z důvodu, že dnes již máme spoustu techniky, která tomu dokáže zabránit. A to je právě ten problém, většina lidí již dnes neuvažuje nad těmito problémy a spoléhají se, že když žijeme v takto moderní době tak se za ně vše vyřeší samo. Na tento fakt jednou doplatí většina lidí. Použitá literaturaJičín, R.: Doslov, Spengler, O.: Člověk a technika. Praha: NEKLAN, 1997Spengler, O.: Člověk a technika. Praha: NEKLAN, 1997Stimly, K.: Oswald Spengler: An Introduction to his Life and Ideas. The Journal for Historical Review, March / April, č. 2 / 1998, s. 2, http://www.ihr.org