Baťa

pouhé jedné koruny.
Vrchol Baťova podnikání
Na začátku 30. let, kdy se hospodářství mnoha zemí potýkala s velkou hospodářskou krizí, se stal Baťa největším světovým exportérem bot. Tomáš Baťa před objektivem Kinožurnálu tehdy uvedl: "Nebojíme se konkurence. Polovina lidí na světě chodí bosa a jenom pět procent obyvatel světa chodí dobře obuto." Dokonce se uvádí, že v některých rozvojových zemích se slovo "baťa" stalo synonymem pro boty vůbec, protože domácí jazyk tento význam ještě neměl.
Roku 1931 se změnil rodinný podnik na akciovou společnost a začaly vznikat dceřiné společnosti, můžeme říci po celém světě.
Marketing, sledování módních vln a reklama měly ve firmě Baťa tu největší prioritu. Kromě výroby obuvi vyráběl Baťa punčochy, pneumatiky, gumové zboží, papír a karton, dřevěné bedny pro účely dopravy, textil, zpracovával kůže a vyráběl nejrůznější chemikálie pro zpracování kůží, vyráběl také speciální ševcovské stroje.
Firma měla svou vlastní elektrárnu, vyráběl se tu vlastní stavební materiál (např. cihly) pro výstavbu rodinných domů a ubytoven pro zaměstnance, ale také dalších závodů. Baťa měl po celé republice poměrně hustou síť prodejních míst a opraven obuvi.
Ve Zlíně vzniklo vlastní filmové studio, které se zabývalo natáčením reklamy pro výrobky firmy Baťa. I když byla prvotním cílem moderní reklama, ze studia se brzy staly filmové ateliéry, kde se natáčely první animované filmy. Oživl zde i Ferda Mravenec a Studio Bratři v triku se stalo známým v uměleckém světě.
Pro velkou, "světovou říši bot", kterou Baťa vybudoval, bylo třeba zajistit moderní způsob dopravy. Méně známá kapitola Baťových aktivit byla výroba letadel. V jeho Zlínské letecké společnosti se vyvíjely a vyráběly především sportovní a obchodní stroje, které měly podle odborníků velmi vysokou úroveň.
Letadla měla úspěch na leteckých závodech i při nasazení na obchodních cestách. Posledním článkem řady Baťových letounů byla "obchodní stíhačka" Zlín Z-XIII určená pro kurýrní lety. Právě letadla se stala Tomáši Baťovi osudnými.
V létě roku 1932, kdy velká hospodářská krize nutila Baťu přemýšlet o dalších, vzdálenějších odbytištích pro jeho výrobky, se stalo letadlo tím nerychlejším a nejpřirozenějším dopravním prostředkem ve firmě.
Také na kratší vzdálenosti volil tento způsob dopravy. Proto nastupoval 12. července 1932 na palubu svého Junkersu D 1608 na cestu do švýcarského města Möhlin nedaleko Curychu, kde se stavěla nová továrna. V husté mlze se brzy po startu letadlo zřítilo a Tomáš Baťa v jeho troskách zahynul. Bylo mu šestapadesát let.
Skutečný vztah Baťů ke svým zaměstnancům se ukázal i po letecké tragédii. Vystavená rakev s jeho ostatky byla umístěna výše než rakev jeho osobního pilota J. Broučka, který zaplatil životem chybné rozhodnutí svého šéfa.
Byl vskutku mužem světového formátu, našim největším průmyslovým organizátorem a moderním podnikatelem. Zanechané průmyslové i společenské dědictví a celkové dílo je impozantní. Kéž by se stalo trvalým příkladem i pro současné podnikatele.
Společnost Baťa v ČR
V České republice tvoří prodejní síť 65 prodejen včetně 11 superstorů. Mnohé prodejny, které jsou součástí naší maloobchodní sítě, byly baťovskými obchody již ve 20. a 30. letech. Více než polovina z nich prošla rozsáhlými rekonstrukcemi a modernizacemi, neboť cílem naší firmy je vybudovat pro své zákazníky prvotřídní pohodlí moderního designu, které se týká jak uspořádání prodejen, tak i poskytovaných služeb. Výsadní postavení mezi prodejnami má obchod na Václavském náměstí v Praze. Tato prodejna je největším obchodním domem firmy Baťa v Evropě. Jeho exteriér byl zrekonstruován do původní podoby a interiér byl přizpůsoben nejmodernějšímu obchodnímu provozu.
Nelze také opomenout, že několik dalších prodejen ve velkých městech, jsou často několikaposchoďové domy s velmi širokým a moderním sortimentem prodávaného zboží.
Obchodní síť Baťa doplňují prodejny sportovní obuvi a oblečení Athletes World a Athletes World Nike. Tyto prodejny nabízí nejnovější kolekce.
světových značek pro sport a volný čas. Nabízené zboží nese loga značek Adidas, Nike, Power, Salomon, Vans, DC Shoes, New Balance, Columbia a Reebok.
Charakteristika a zásady řízení Tomáše Baťi
Tomáš Baťa používal principy, které bezesporu patří ke špičkovým přístupům využití managementu a marketingu i v současnosti. Baťovo heslo “Náš zákazník - náš pán” se stalo základním firemním zákonem pro management a marketing. Tajemství úspěchů Tomáše Baťi spočívalo v tom, že od počátku vsadil na strojovou výrobu, kterou propracovávali jeho lidé do nejmenších detailů a vytvářeli technologické postupy tvořené na sebe dobře navazujícími operacemi. V roce 1927 zavedl Baťa proudovou výrobu na běžícím pásu, něco v obuvnickém průmyslu neslýchaného. Tak dokázal během několika let vyrábět obuv, která byla mnohem levnější než konkurenční, třebas vyhovovala spíše masové, lidové spotřebě, než přepychové potřebě. O to však Baťovi šlo, obouvat statisíce a miliony a nikoliv tisícovku vyvolených.
Tři základní zásady
Tomáš Baťa vycházel sice z poznatků klasického managementu, ale vytvořil v poměrně krátké době novou praktickou metodu řízení, která se opírala o tři základní zásady, které lze vyjádřit slovy hospodárnost, pružnost a rychlost. Tomáš Baťa si dokázal formulovat životní názor, který oceňoval pozitivní hodnoty člověka jako je tvořivost, píle, svoboda a odpovědnost. Tato jeho životní filozofie vycházela z poznatků, které nasbíral z podnikatelské zkušenosti.
Proto se nelze divit, že jeho systém řízení představovaly následující základní postuláty:
v obchodě využít všech možností zabezpečujících monopolizaci v Tuzemsku a maximální export
vyhledávat podnikatelské příležitosti
ve výrobě zabezpečit potřebnou aktivitu
co nejdokonalejší využití techniky
vytvoření prostředí kolektivní spolupráce zaměstnanců
zabezpečení péče o zaměstnance
Baťovy principy
Tyto základní zásady manažerského systému Tomáše Bati byly rozpracovány do řady principů, které vytváří soustavu prvků, jež do sebe přesně zapadají a vytvořily efektivní a produktivní systém řízení. Patří sem tyto prvky:
samospráva dílen, kde spočívá myšlenka spočívající ve vytvoření dílny jako samostatného hospodařícího střediska, v řízení dílny jedním odpovědným vedoucím a osobní zodpovědnost každého pracovníka za provedenou práci
pravomoc a odpovědnost řídících pracovníků, což znamenalo, že vedoucí v podniku měli neomezenou pravomoc, ale podíleli se nejen na zisku, ale také na neúspěchu a ztrátách
uplatňování zásady „učme se od nejlepších“, nebo-li aktivní forma získaných poznatků aplikovaná do konkrétníc