Baťa

h podmínek podniku a daného prostředí
účast na zisku každého zaměstnance, která je spojena s hmotnou odpovědností (pokuty za nekvalitní práci, úhrada škod i ztrát)
podpora soutěživosti, která pomáhala k získáním úspor a nových metod výroby
pracovní disciplína jako základ pořádku a optimálního využívání pracovní doby
využití plánování jako základního východiska produkce, výrobní činnost řízená kalkulací, protože kalkulace byly základní metodou nákupních, výrobních a obchodních činností
důsledná ekonomická kontrola prostřednictvím soustavy vnitropodnikového účetnictví. To bylo tvořeno provozním účetnictvím a finančním účetnictvím
systém odměňování, kde se odměňovali aktivní pracovníci
jedinečná personální politika, spočívala v uplatňování zásady „každý musí začít od píky“
eliminace prostředníka, systém infrastruktury
výchova a vzdělávání pracovníků, vychovávání vlastních dívek a chlapců. Tomáš Baťa založil Baťovu školu práce pro chlapce a později i pro dívky
spojování finančních prostředků zaměstnance a zaměstnavatele, kdy část výdělku každého spolupracovníka se zpětně investovala dopodniká za výhodné úrokové sazby prostřednictvím podnikové banky. Tím se každý pracovník stával spolumajitelem firmy a spolupodnikatelem.
dobře propracovaná sociální politika, která vytvářela zázemí pro obnovení sil pracovníků, zajištění bydlení, možnost stravování aj.
jedinečná a různorodá forma reklamy, která zajišťovala účinné oslovení zákazníka
Obuvnická muzea
Obuvnické muzeum ve Zlíně
Stálá expozice ze sbírek Muzea jihovýchodní Moravy se nachází v administrativní budově a. s. Svit v centru města Zlína. Prostřednictvím více než tisíce exponátů seznámí návštěvníky s historií i současností obouvání, vývojem výroby obuvi a dějinami ševcovského řemesla. Sbírkový fond sleduje vývoj obouvání od nejstaršího období českých dějin až po současnost. Nejranější období je zachyceno prostřednictvím replik. Nejstarší originály pocházejí z konce 16. století.
Baťovo Muzeum Obuvi v Torontu
Oficiální muzeum Baťovy společnosti BSO vzniklo na základě kolekce historické a etnické obuvi rodiny, která po odchodu z Čech nepřestala v doplňování této jedinečné sbírky. V roce 1979, když objem sbírky přesáhla možnosti privátních prostor, založila Baťova rodina Nadaci Baťova Obuvnického Muzea. Ta se mimo další aktivity profesionálně stará o údržbu a prezentaci a spravuje .
Součástí sbírky je v současnosti více jak 10,000 párů bot a dalších doplňků. Firma Baťa byla založena a registrována ve Zlíně roku 1894 a v průběhu 20. století se rozrostla v Baťovu světovou organizaci (BSO).
Již od samého počátku to byla firma pokroková a její zakladatel Tomáš Baťa ji koncipoval jako obuvnickou manufakturu. Snaha o vytvoření "lepšího života" byla přítomna již u zrodu firmy. Během svého života Tomáš Baťa nepřetržitě hledal možnosti a příležitosti pro rozvoj, pokrok a variabilní odměnu, založenou na výkonu. Tento humanitární duch je i dnes, po více než sto letech, stále přítomen v myšlení tisíců zaměstnanců společnosti.
Historie
1876 Narození Tomáše Bati ve Zlíně
1894 Založení obuvnické živnosti sourozenci Annou, Antonínem a Tomášem
Baťou
1897 Zavedení převratného typu bot zvaného Baťovky, dovezení prvního
obuvnického stroje z Německa, myšlenka mechanizace výroby.
1900 Stavba první tovární budovy
Přenechal Tomáš Baťa na čas vedení podniku účetnímu Štěpánkovi a
rozhodl se odjet do , ze které se vrátil po roce.
1905 Zavedení dvousměnného provozu a založení prodejního oddělení firmy
Baťa.
Zemřel těžce nemocný a sestra se provdala.
Tomáš definitivně zakotvil v čele firmy T&A Baťa
1909 Zakládání prodejních agentur
Tomáš Baťa se oženil s dcerou správce vídeňské dvorní bibliotéky,
Marií Menšíkovou. Po 2 letech přišel na svět jeho jediný syn Tomáš II.
.
1914 počátek první světové války, ohromné armádní zakázky, zřízeno stavební
oddělení
1917 postaveny cihelny, kopytárna, koupena elektrárna, zřízeny nové prodejny,
denně vyrobeno 10 000 bot, 5000 zaměstnanců
1918 Krize firmy, produkce klesla až na 1 700 bot denně
1923 Baťa se rozhodl kandidovat ve volbách do obecního zastupitelstva na post
Starosty města , s heslem „Chci pracovat pro všechny. Bojovat proti
bídě.“. Volby vyhrál. Zavedení účasti zaměstnanců na zisku a ztrátě dílny
1925 Založena Baťova škola práce, zavedení samosprávy dílen, 563 prodejen
v ČSR
1926 Položen základní kámen Baťovy nemocnice
1928 ČSR na 1. místě v exportu obuvi
1929 krach na světové burze, hospodářská krize
1930 denní výroba 100 000 párů obuvi, zaveden pětidenní pracovní týden – 40
hodin - první v republice
1932 Baťa zahynul spolu se svým pilotem Jindřichem Broučkem při letecké
nehodě, když ve svém osobním letadle letěl do , aby se zúčastnil
otevření nové pobočky. Startoval z firemního letiště v za
husté mlhy. Havarovali těsně po startu ještě na pozemku firmy.
Firmu přebírá nevlastní bratr J.A. Baťa. Krize podniku, firma začíná
vyráběr výrobky z gumy, kola, řemeny, letadla.
1937 Zvyšuje se počet zahraničních společností vlastněných Baťou
V celém světě pracuej pro Baťu 67 000 spolupracovníku, v ČSR
pak 42 000.
1939 Společnost Baťa má 63 zahraničních společností, zakládá společnost Baťa
Shoes Corporation Canada. Firma vyváží celé jednotky do zahraničí , aby
zachránila své kapacity v průběhu války.
1944 Baťovy závody vybombardovány americkým letectvem
1945 Znárodnění Baťových závodů, počátek komunismu
Závěr
Tomáš Baťa, se aktivně podílel na vytvoření blahobytu svých pracovníků a snažil se vyzdvihnout chudý valašský kraj na prosperující průmyslový region. Byl to člověk, který jako první v naší zemi začal v širokém měřítku používat americké systémy řízení a počal s úspěchem využívat uplatňování Tailorových zásad řízení. Uměl své dovednosti a převzaté metody přizpůsobit konkrétním podmínkám, a tak se mu podařilo vytvořit dokonalý řídící systém a dobře fungující systém uzavřeného ekonomického celku. Jeho geniálním přínosem bylo zapojení sociální problematiky do systému podnikového řízení a její aktivní využití. Město Zlín se tak stalo nejen místem, kde vznikl jedinečný průmyslový gigant, který i přes svou velikost neztrácel kontakt se svými zaměstnanci, ale i lokalitou, která byla rozvojem továrny a působením jejího majitele zcela změněna.
Zdroje:
http://www.stred.org/index.php?page=kalendarium/index
http://
vladimira.iliev-cz.com/wb/html/zipfiles/​marketing/tomasbata.doc
Miroslav Ivanov, Sága o životě a smrti Jana Bati a jeho bratra Tomáše, Lípa 1998 Vizovice, str 382, ISBN 80-86093-14-X