Vypracované otázky

údržba a pěstební zásahy.
Odvoz vytěženého biologického materiálu (včetně koseného porostu) je nutný
D. DIVERZIFIKACE TOKU
Heterogenita toku patří k základním předpokladům zvýšení ekologické stability biokoridoru. Při revitalizačních úpravách je třeba zachovat přirozený diverzifikační trend:
Směrový (vinutí trasy, místní překážky, atd.)
Podélného profilu (změny sklonu - tůňky, peřeje)
Příčného profilu (nesymetrie, dvojitý profil, atd.)
E. POHYBLIVÉ DNO
Existence pohyblivého (nezpevněného) dna je základním předpokladem jeho oživení.
To je třeba v návrzích respektovat (kromě výjimek v intravilánech), aby bylo zaručeno:
Pohyb splavenin (v rozumné míře)
Existence a propagace dnových útvarů
Život bentických společenstev bezobratlých
F. LEGISLATIVNÍ PODMÍNKY
Nejdůležitějším předpokladem pro revitalizaci navrhovaných opatření je řešení majetkových vztahů, kdy majitel dotčených pozemků by měl s těmito opatřeními souhlasit a podporovat je. Paragraf 35 zákona 289/1995 Sb. „O lesích“ (Hrazení bystřin) je třeba více využívat. V současné době již platí nový „Vodní zákon“ č. 254/2001 Sb., který předpisuje nutnost péče o vodní toky nejen v oblasti ochrany přírody.
Správci vodních toků (státní správa):
• Povodí (5 státních podniků v ČR: Labe, Vltava, Ohře, Morava, Odra)
• Zemědělské vodohospodářské správy (dříve Státní meliorační správy)
• Vodní toky Lesů ČR (bystřiny)
Vypočítat kruhový oblouk
t = r*tgβ
Do = r*π*β/90°
Lemniskáta p1*p2=b2 – ze sin věty
Lemniskáta: lepší přech mezi jednotl obl než kružň obl – stálý součin průvodičů p1 p2 = b2 vych ze sin věty: t/l = sin (180 - ()/sin (, polární rce: l = a odm (cos 2(), a = VS sin (/ odm ( 2() sin (45- ()...( = (/3 + 15o
průvodič p ...spojnic bodu lemniskáty s ohniskem
Návrh příčného profilu
provádí se na QN
1. NÁVRHOVÉ PRŮTOKY PRO KAPACITU KORYTA
2. ZÁSADY PRO NÁVRH PŘÍČNÉHO PROFILU
Hloubky a rychlosti: (ovlivňují šířku dna)
ymin > 0,1 m (při Q210d)
vmin > 0,3 m . s-1 (při Q210d)
V intravilánech: převýšení břehů při QN >Q50:
Q100…………. + 0,30m
Q50…………... + 0,15m
Dvojité profily s kynetou: šířka kynety je optimální:
ymin > 0,3 m (při Q210d)
vmin > 0,4 m . s-1 (při Q210d)
such: soudržné 1:1,5 – 2
nesoudržné 1:3 – 5
Zastavěná oblast: uzavřené PF
Průběh tangenciálního napětí
Návrh podélného profilu
- výšková poloha dna
a) návrh nivelety – krátké úseky – sklon pod a nad úpravami
dlouhé úseky – sklon k stabilitě dna
b) stabilní sklon dna závisí: ....materiální dno
hodnota τkr
vymílací rychlost
c) zmírnění sklonu dnaprodloužení délky toku
vyhodnocování prahu, příčné objekty
kombinací opatření
zanášení koryta splaveninami
Typy návrhových průtoků
Qk> QB>QDQk – kapacita koryta
QB – stabilita břehu
QD – stabilita dna
Zdůvodnění: ekonomické (vyčíslení škod)
Základy stanovení nivelety
Při návrhu nivelety se má vycházet z podélného profilu stávajícího toku a nový z něj odvozovat Niveleta musí být řešena ve vzájemné souvislosti s velikostí a tvarem koryta, trasou, pohybem splavenin, opevněním apod.
Návrh nivelety provádíme ve výkresu podélného řezu terénem v navržené trase toku. Pro přípravnou dokumentaci stačí vynést podélný rez ze situačního plánu.
Podélný profil se má plynule zmenšovat od pramene k ústí. Při návrhu podélného sklonu dna je třeba přihlédnout zejména k
odolnosti dna vůči navrhovanému průtoku při voleném sklonu
zamezení zanášení dna při transportu splavenin z výše ležících úseku toku a z přítoku
k podélnému sklonu celého toku
k podélnému sklonu údolní nivy
Úprava podélného sklonu dna má zajistit stabilitu toku. při tom stabilním dnem se rozumí takový stav, kdy nánosy a výmoly vzniklé po úpravě nepřesáhnou očekávanou míru. Cílem je zajistit, aby se splaveniny v toku trvale neukládaly a aby nedocházelo ani k trvalému vymílání dna, popř. svahu.
Stanovení sklonu nivelety
K dispozici jsou tyto údaje
průměrný sklon dna v původním vedení toku istaré
sklon, který je k dispozici v novém vedení trasy a který vyplývá z výškového převýšení
začátku a konce úpravy – inové, který lze vyjádřit jako
, kde ZÚ, KÚ jsou výšky dna na, které se napojí úprava v začátku resp. konci úpravy, L je délka nové trasy úpravy
sklon údolní nivy, který se určí kde s je zjištěná vlnovitost původní trasy toku. Je zřejmé, že platí relace iúdolí > inové > istaré
sklon stabilní istabilní určený ze zjednodušené formy Mayer-Peterovy rovnice pro dno v klidu
, kde de je velikost efektivního zrna dnového materiálu [m], h je hloubka
vody při návrhovém průtoku (Q1-Q2) [m]. Pokud úsek stávajícího toku je v rovnováze z hlediska transportu splavenin, melo by platit istabilní istaré.
Na základe těchto údajů je třeba zvolit návrhový sklon dna inávrh , pro který by melo platit inávrh istabilní . Pokud platí istabilní