Učební materiály ke zkoušce

nce se vytvářejí pohlavní orgány, k oplození dochází pouze ve vodním prostředí, např. za
deště. Z oplozené sféry vzniká zygota, ze které vyrůstá nezelený sporofyt.
Bělomech sivý, Pramenička obecná, Rokytník světlý, Rašeliník ostrolistý, Rašeliník kostrbatý

Nakreslete a popište průřez listem krytosemenné rostliny. 


Jaká rozeznáváme mechanická a krycí pletiva? 
Mechanická pletiva zajišťují mechanickou ochranu rostliny, mají zpevňovací a růstové funkce.
Parenchym, kolenchym, sklerenchym.
Parenchym : buněčné stěny neztloustlé, buňky s mezibuněčnými prostory nebo těsně přiléhající, podílí
se na fotosyntéze, má schopnost dělení (např. při hojení ran).
Kolenchym : protáhlé buňky, buněčné stěny ztloustlé v lištách nebo v rozích, nerovnoměrně zltoustlé
stěny, obsahuje vodu, pektiny, má schopnost růstu (stonky, řapíky, čepele, květy atd.).
Sklerenchym : buněčné stěny rovnoměrně zltoustlé v celém rozsahu, někdy protáhlé, nemá živý obsah
a brzy odumírá, vyplňuje se vzduchem.

Krycí pletiva chrání rostlinu, regulují výměnu látek s okolním prostředím. Pokožka s průduchy,
vodními skulinami a trichomy.
Pokožka (epidermis) je primární krycí pletivo z plochých dlaždicových buněk bez mezibuněčných
prostorů, na povrchu, vyjma kořene, má kutikulu či vosky. Průduchy regulují výměnu plynů, vodní
skuliny vylučují kapalnou vodu. Trichomy (chlupy) se dělí na krycí, ochranné, žláznaté, žahavé. Jsou
jednobuněčné či mnohobuněčné. Emergence je stav, kdy se na tvorbě trichomů podílejí jak pokožkové,
tak podpokožkové buňky (ostny, trny).





Popište rozmnožování výtrusných rostlin (zejména hub, lišejníků, mechorostů a kapraďorostů). 
Nižší rostliny tvoří výtrusy uvnitř nebo na povrchu výtrusnice po předchozím pohlavním procesu
(pohlavní výtrusy) nebo bez něho (nepohlavní výtrusy), nemají živné pletivo ani zárodek. Při
pohlavním rozmnožování mohou splývat dvě gamety v zygotu.
Vyšší rostliny výtrusné tvoří samčí gamety (spermatická část) obrvené a schopné aktivního pohybu. Po
oplození samičí vaječné buňky ve vodním prostředí vyrůstá sporofyt (nepohlavní část).

Vyjmenujte sekundární dělivá pletiva a charakterizujte k čemu slouží. 
Kambium, mízní pletivo, typické pro nahosemenné a dvouděložné rostliny, odděluje směrem k obvodu
druhotné lýko a směrem dovnitř druhotné dřevo, vzniká otevřený cévní svazek, stonek či kořen
druhotně tloustnou, svazkové a mezisvazkové.
Felogén, korkotvorné pletivo, vzniká jako válec v pokožkových vrstvách dřevnatých stonků a kořenů.

Jaké metamorfózy stonku znáte (uveďte minimálně 3)? 
Oddenky (podzemní stonky), oddenkové hlízy, stonkové hlízy, hypokotylové hlízy (ředkvička),
úponky, trny atd.

Uveďte základní taxonomické členění říše Fungi (houby). Stručně popište pohlavní rozmnožování u třídy 
Basidiomycetes ( stopkovýtrusné).
Říše živočišná, kmen houby, oddělení houby stopkovýtrusné, třída stopkovýtrusé. Z výtrusů vyrůstá
primární podhoubí (bazidiospory), 2 bazidiospory opačného pohlaví splynou v dvoujaderné
sekundární podhoubí (mycelium), obsahuje 2 haploidní jádra a tvoří plodnice.

Rozdělte dělivá pletiva podle místa jejich vzniku. 
Dělivá pletiva jsou tenkostěnné buňky s velkými jádry (parenchym), dělí se na prvotní a druhotná.
Prvotní pletiva (meristémy) se nacházejí ve vzrostném vrcholu kořene a stonku a v růstových zónách
listů. Druhotná pletiva (meristémy) vznikají obnovením dělivých schopností trvalého pletiva, dělí se na
felogén (korkotvorné pletivo) a kambium (mízní pletivo).

Charakterizujte jednoduchá pletiva (parenchym, kolenchym a sklerenchym). Jakou mají funkci? 
Parenchym : buněčné stěny neztloustlé, buňky s mezibuněčnými prostory nebo těsně přiléhající
(pokožka), podílí se na fotosyntéze, schopnost dělení (např. hojení ran).
Kolenchym : protáhlé buňky, buněčné stěny ztloustlé v lištách (v rozích), nerovnoměrně zltoustlé
stěny, obsahuje vodu, pektiny, má schopnost růstu (stonky, řapíky, čepele, květy atd.).
Sklerenchym : buněčné stěny rovnoměrně zltoustlé v celém rozsahu, někdy protáhlé, nemá živý obsah
a brzy odumírá, vyplňuje se vzduchem.

Vysvětlete pojmy sympodiální a monopodiální větvení stonku. 
Sympodální (vidličnaté) větvení : postranní větve jsou mohutnější a přerůstají hlavní stonek.
Monopodiální (hroznovité) větvení : hlavní stonek neustále dorůstá, postranní větve jsou kratší a
nepřerůstají hlavní stonek.





Uveďte základní rozdíly mezi krytosemennými a nahosemennými rostlinami. 
Krytosemenné rostliny : zelené, některé druhotně i heterotrofní, vodní i suchozemské, semena kryta v
plodech, ve dřevě jsou pravé cévy (tracheje), vajíčka nejsou volně přístupná pylovým zrnům, jsou
ukryta v pestíku, oddělené rozmnožovací soubory (pestíky, tyčinky).
Nahosemenné rostliny : rozšiřují se mnohobuněčnými útvary se zárodem (semeny), vajíčka jsou nahá
a přímo přístupná pylovým zrnkům, gametofyt silně redukován, není schopen samostatné existence,
druhotně tloustnou, reprezentují je dřeviny.

K čemu slouží tyčinka v květu. Nakreslete a popište její části. 
Samčí pohlavní orgán semenných rostlin, listy výtrusné, které nesou výtrusnice (prašná pouzdra),
rozlišen na prašník a nitku.
 

Popište a nakreslete květ krytosemenných rostlin. 

 
Jaký je rozdíl mezi trichomem a emergencí? 
Trichomy (chlupy) se dělí na krycí, ochranné, žláznaté, žahavé. Jsou jednobuněčné či mnohobuněčné.
Emergence je stav, kdy se na tvorbě trichomů podílejí jak pokožkové, tak podpokožkové buňky (ostny,
trny).
Vyjmenujte a nakreslete typy hroznovitých a vrcholičnatých květenství. 
Vrcholičnatá květenství : postranní stonky přerůstají zkrácený hlavní stonek (mnohoramenný vrcholík,
vidlan, vijan atd.).
Hroznovitá květenství : postranní stonky nepřerůstají hlavní stonek (lata, hrozen, chocholík, klas,
jehněda, okolík, úbor, strboul atd.).


Co je složený list, z jakých částí se skládá a jaké máme základní typy? 
Složené listy mají čepel rozdělenou na samostatné části (lístky).

 
Co jsou rostliny jednodomé a dvoudomé? Uveďte příklady. 
Jednodomé : samčí i samičí pohlavní orgány jsou na téže rostlině (kukuřice, smrk ztepilý).
Dvoudomé : samčí pohlavní orgány jsou na jedné rostlině a samičí jsou na druhé rostlině (vrba jíva,
chmel otáčivý, konopí seté).





Popište a nakreslete průduch. K čemu slouží? 
Výměna plynů mezi rostlinou a okolím, hlavně na spodní straně listu, složena ze dvou specializovaných
pokožkových buněk

 
Nakreslete a popište stavbu klásku u čeledi Poaceae (lipnicovité).
 
 

Uveďte nejdůležitější stromové lišejníky. 
Pukléřka sivá, Terčovka brázditá, Anaptychia řasnatá, Rožďovka poprášená, Terčovka otrubčitá,
Provazovka srsnatá, Důlkatec plicní, Rožďovka pomoučená.


 


Hvozdíkovité (silenkovité) – Caryophyllaceae 
Listy vstřícné, celistvé, bez palistů.
Květy oboupohlavné, pravidelné, různoobalné, 4 až 5četné.
Plodem tobolka.
Silenka nadmutá, Silenka nící, Ptačinec žabinec, Ptačinec velkokvětý, Smolnička obecná

Brutnákovité (drsnolisté) – Boraginaceae 
Listy jednoduché, celokrajné, bez palistů, měkké, chlupaté, lodyha s tuhými chlupy, plazivé výběžky.
Květy jednotlivě, ve vrcholových nebo úžlabních květenstvích, 5četné.
Plody rozpadavé pýřité tvrdky.
Brutnák lékařský, Hadinec obecný, Kostival lékařský, Plicník lékařský, Pomněnka rolní

Hluchavkovité (pyskaté) – Lamiaceae 
Listy vstřícné, křižmostojné, lodyha 4hranná.
Květy ve stažených vrcholících, souměrné, oboupohlavné, kalich 5četný, koruna srostlolupenná,
dvoupyská.
Plodem tvrdka.
Konopice sličná, Hluchavka skvrnitá, Mateřídouška časná, Máta rolní, Pitulník žlutý

Prvosenkovité – Primulaceae 
Listy jednoduché, střídavé, byliny s oddenkem nebo hlízou.
Květy v květenstvích, oboupohlavné, 5četné.
Plodem tobolka.
Prvosenka jarní, Prvosenka vyšší, Vrbina penízková, Vrbina obecná, Vrbina tečkovaná

Pupalkovité – Onagraceae 
Listy celistvé.
Květy jednotlivé, úžlabní nebo v hroznech, oboupohlavné, volnolupenné, 4četné.
Plodem tobolka.
Pupalka dvouletá, Pupalka sivá, Vrbovka chlupatá, Vrbovka úzkolistá, Vrbovka horská
 
Kakostovité – Geraniaceae 
Listy dolní řapíkaté, horní přisedlé, byliny se žláznatými chlupy.
Květy ve vrcholičnatých květenstvích, oboupohlavné, 5četné.
Plodem tobolka.
Kakost bahenní, Kakost luční, Kakost smrdutý, Kakost holubičí, Kakost sivý

Mořenovité – Rubiaceae 
Listy vstřícné, křižmostojné.
Květy ve vrcholičnatých květenstvích, v hlávkách nebo lichopřeslenech.
Plodem tobolka, peckovice nebo dvounažka.
Svízel přítula, Svízel povázka