prezentace

vé podmínky“ D. prediktivní (primární) – začíná před příchodem nepříznivých podmínek => sezónní adaptace = diapauza (u bezobratlých) – nezbytná, pozastavení vývoje, spouštěč, obligatorní(1 generace) x fakultativní (více generací, poslední) D. konsekvenciální (sekundární) – až s příchodem nepříznivých podmínek, u živočichů – kviescence - odeznění s odchodem nepříznivých podmínek (hibernace, estivace) 2. Migrace na velkou vzdálenost, hromadně
směrované, s návratem
periodické, předvídatelné
aktivní, i mezi generacemi
v průběhu migrace inhibice reprodukce, motivace často potravní 1.Migrace s více návraty:
denní a přílivové pohyby (swash-riders, plankton, netopýři)
sezonní roční pohyby mezi stanovišti (altitudinální migrace býložravců, obojživelníci, žížaly)
migrace na velkou vzdálenost (kytovci, karibu, tažní ptáci) 2. Migrace s jedním návratem či bez návratu
typické - anadromní a katadromní migrace ryb– organismus se narodí v jednom prostředí, migruje do jiného, zde vyrůstá a k rozmnožování se opět vrací zpět, nebo viz monarcha stěhovavý
jednocestné migrace, kdy se vrací až další generace – denní motýli,Nymphalidae aj. Orientace x Navigace Vizuální (selesciální, pilotáž)
Fyzikální (magnetické pole Země)
Chemické (olfaktorické a chuťové vjemy) Rozmístění - distribuce je výsledkem charakteristických pohybů organismů (viz výše, migrace, rozptyl) – typ jejich prostorového rozmístění, distribuce
3 typy
Náhodná
Pravidelná
Shloučená Ad 1: Náhodná distribuce – pozice každého jedince je nezávislá na pozici jiného jedince, jedinci mají stejnou pravděpodobnost nacházet se na kterémkoliv místě
vzácná, vyžaduje uniformní rozdělení zdrojů, plynule dostupné, absenci interakcí mezi jedinci
Ad 2: Pravidelná distribuce – naznačuje vzájemné prostorové (teritoriální) chování jedinců, v relativně homogenním prostředí (stromy v lese)
Ad 3: Shloučená (agregovaná) distribuce – nejčastější – všude v prostředích s ploškovitou distribucí zdrojů…tedy všude - pravidlo ideální volné distribuce
Agregace – buď výsledek omezeného rozptylu (semenný stín)
- nebo kooperace mezi jedinci – sdružování => menší náklady =>vyšší fitness
Počítání jedinců v populaci – populační hustota Populační velikost = početnost = abundance nám říká, kolik je v populaci jedinců, to je jasné…
Proč to ale potřebujeme vědět?
Velikost populace, její hustota = důležitý znak!!
Organismy mění tělesnou velikost, reprodukční fyziologii, soc. organizaci v závislosti na hustotě!!! DENZITA (= hustota) se vyjadřuje počtem jedinců na jednotku plochy nebo objemu – např. 200 stromů/ha; 5 ks srnčí zvěře/100 ha; 30 hrabošů/1 ha vojtěšky; 5 mil. rozsivek/1 m3 vody atp.
Velikost populace lze také vyjadřovat v jednotkách hmotnosti – biomasou (živá hmotnost nebo hmotnost sušiny na jednotku plochy či objemu – 300 t dubů/ ha), nebo v jednotkách energie J/ha, kJ/ha
Ekologická – specifická - netto hustota – velikost populace vztažená na plochu biotopu, ve kterém skutečně žije
Hrubá – brutto hustota – vztažené na plochu bez ohledu na to, že na některých místech plochy populace nežije (nevhodný biotop)
ABUNDANCE – početnost – počet jedinců na skutečně sledované ploše (např. 10 bažantů/ 7,6 ha) 3 zákl. způsoby zjišťování počtu Stanovení absolutní početnosti - sčítání (census), u geograficky dobře vymezené populace – součet všech jedinců (rostliny, sesilní, nebo nápadní živočichové, ryby při úplném výlovu rybníka)
Absolutní populační hustota (denzita) – přepočet jedinců na jednotku plochy, užití-u jakékoliv populace, nemusí být jasně vymezena v prostoru, náhodné vzorkování – kvadrát, transekt, objem (vody), taková velikost, aby migrace měly jen podružný vliv na pop. změnu, nebo metoda zpětného odchytu, odhad při metodě opakovaných odchytů
Relativní populační hustota – populační indexy – pouze korelace s denzitou, lze užít, když nám stačí vysledovat trend - počet jedinců/noc… …úlovků na standardizovanou jednotku – pasťonoc - (riziko podhodnocení) … pobytových znaků/km toku…
Pozn.: Unitární vers. modulární jedinec…rameta, geneta.. 5.Struktura populace a demografie Demografie = vědní obor zabývající se otázkou JAK populační struktura ovlivňuje populační růst Populační růst je dán mírou 2 základních procesů, natality a mortality (+-migrace)
modelování růstu populace bez zohlednění její struktury
velmi nepřesné odhady, proto: důraz na strukturu populace!
Struktura = skladba populace (pohlavně se rozmnožujících živočichů), dána zastoupením (proporcí) jedinců v kategoriích a to zejména: 1. věková
2. velikostní/stádiová
3. pohlavní
4. sociální
Věková struktura Dána počty jedinců populace v konkrétních věkových třídách (příp. zastoupením jednotlivých „ročníků“ – lidská populace)
V hrubém měřítku: Tři věkové třídy
prereproduktivní věk - mladí jedinci, kteří nedosáhli pohlavní dospělosti,
reproduktivní věk – jedinci schopní rozmnožování
postreproduktivní věk – jedinci staří, neschopní rozmnožování
- vlivem vymírání se počty jedinců v jednotlivých věkových třídách postupně snižují – největší počty v nejmladších věkových třídách
- pro existenci populace je důležitá početnost pohlavně dospělých jedinců, ti přispívají k reprodukci!! Podle intenzity procesů
mortality a natality =>
charakteristický vzhled
1.Pyramida => populace roste
2.Zvon => relativně stabilní
3.Urna => populace vymírá Věková struktura = „paměť populace“
– výkyvy patrné dlouhou dobu
Co je dobré vědět...
Věková skladba je pro určitý druh typická, dochází k občasným změnám vlivem vnějších podmínek, při jejich ustálení dochází k návratu k původní věkové struktuře.
U mnoha rostlin a živočichů je dlouhé prereproduktivní období – jepice, cikáda (dlouhý larvální vývoj několik měsíců, resp. let),a krátký život rozmnožujícího se dospělce (několik hodin, dní, resp. několik týdnů).

U ptáků a savců má na věkovou skladbu vliv také hustota populace. dominance nejmladší věkové třídy u početných až přemnožených populací. Velikostní/stádiová struktura U některých organismů nelze předvídat jejich reprodukční příspěvek populaci na základě věku stejně dobře jako např. u lidí (např. nepoznáme stáří jedince)
vhodnější predikce na základě velikosti těla – viz stromy (v podrostu lužního lesa najdeme mnoho „semenáčků“, kt. mohou mít až několik desítek let x jejich „vrstevníci“ ve vyšší etáži už dávno produkují semena)
u jiných organismů ani velikost není dobrým prediktorem, přežívání/úmrtnost/porodnost ale lze dobře odvodit z vývojového stádia Pohlavní struktura primární poměr - geneticky fixovaný podíl jedinců obojího pohlaví v oplozených vajíčkách (přítomnost chromozomů X a Y)
sekundární poměr – při narození či líhnutí mláďat
terciární poměr – u dospělých jedinců – přímý vliv na proces natality 1:1 ??? Vztahy jedinců uvnitř populace, nadřazenost, podřazenost apod.- mimořádně významné u živočichů s rozvinutou nervovou činností. Sociální struktura 4 koncepty
1) Struktura (věková, stadiová, velikostní) – dána proporcemi jedinců v kategoriích Demografie se tedy snaží předvídat vývoj populace (růst či pokles její početnosti v čase) k čemuž využívá 4 základních konceptů...(jedním z nich je struktura...to už víme)...a co ty další?
2. Míra růstu - kladná, záporná, nulová
=přírůstek jedinců za časovou jednotku,
pokud per capita
=> vnitřní míra populačního růstu...r 3. Věkově-specifická mortalita
vyjádřena: přežívací fkcí.: lx = Sx /S0 , mírou přežívání: px = Sx+1 /Sx
recipročně: mortalitou: dx , mírou mortality: qx = 1 – px
4. Mateřská funkce
- míra plodnosti mx v jednotlivých věkových třídách = prům. počet vyprodukovaného