Zpracované otázky - obratlovci (nedokončeno)

rách. Definujte pojem „akvakultura“.
podtřída: kostnatí (Neopterygii)
kostra tvořená kostní tkání
obývají téměř veškerá vodní prostředí ( 24 000 známých druhů
podtřída: chrupavčití (Chondrostei)
chupavčitá kostra
heterocerkní ocasní ploutev – viz otázka číslo 16
malé množství šupin
řád: mnohoploutví (Polypteriformes)
původně se řadili k dvoudyšným rybám
přítomnost plicních vaků
lalokovité ploutve
ganoidní šupiny – viz otázka číslo 4 a 16
na hřbetě 5 – 18 drobných ploutviček
vyskytují se jen v Africe
bichirek kalabarský (Erpetoichthys calabaricus) – akvarijní ryba
řád: jeseteři (Acipenseriformes)
anadromní dlouhověké ryby
tělo obvykle pokryté 5 řadami kostěných štítů
chorda je zachována ( těla obratlů chybí
lebka zůstává chrupavčitá
rypec velmi protáhlý
ústa extrémně spodní
vyskytují se v severní Americe, evropě a Asii
Jeseteři jsou ceněni především pro své jikry, ze kterých se připravuje kaviár.
vyza velká (Huso huso) – jedna z největších ryb světa
jeseter velký (Acipenser sturio) – dříve migroval do Čech za rozmnožováním
jeseter sibiřský (Acipenser baerii) – chovaný v akvakulturách
akvakultura – cílevědomé, plánované obhospodařování vodních ploch (moří, jezer, řek atd.) s cílem docílit dlouhodobě stálých výnosů vodní fauny a flory (t. j. ryb, humrů, raků, mušlí, řas a jiných vodních organismů). Odchov vodních živočichů akvakulturou probíhá jak v přirozeném prostředí (v klecích, sítích apod.) tak i v umělých nádržích a podobných zařízeních.
20
Uveďte, které řády kostnatých ryb (Neopterygii) považujeme za starobylé a kterými „starobylými“ znaky se vyznačují. Dále charakterizujte řády Holobřiší (Anguilliformes) a Bezostní (Clupeiformes), uveďte zástupce těchto řádů včetně významu.
řád: kostlíni (Semionotiformes) + řád: kaprouni (Amiiformes)
starobylé skupiny
ganoidní šupiny
plynový měchýř je částečně používán jako dýchací orgán
ve střevě vytvořená spirálovitá řasa
řád: holobřiší (Anguilliformes)
hadovitý tvar těla
cykloidní šupiny – viz otázky číslo 4 a 16
ploutve bez ostnů
břišní ploutve mohou někdy chybět (jsou-li přítomny, umístěny v zadní části břicha)
liché ploutve splývají v ploutevní lem
ozubené čelisti
pohybují se vlněním celého těla
většinou hlubokomořské ryby, některé druhy jsou katadromní – viz otázka číslo 18
úhoř říční (Anquilla anquilla) – katadromní, vytírá se jednou za život v Sargasovém moři a po tom hyne. Do řek se vracejí jeho larvy = monté
úhořovec mořský (conger conger)
muréna obecná (muraena helena) – obývá pobřeží Evropy
řád: bezostní (Clupeiformes)
postranní čára chybí
na hraně břišní strany se vyskytují křídlovité šupiny ( pilovitý profil
oči překryty oční řasou s otvorem pro zornici
ocasní ploutev nápadně vykrojená
ozubené čelisti (zuby drobné, někdy chybí)
plynový měchýř je pomocným sluchovým orgánem
hospodářsky významné druhy
sardel peruánská (Engraulis ringens) – vyloví se 10 milionů tun (Mt – megatun)
sardel obecná (engraulis encrasicholus)
sleď obecný (clupea harengus) – vyloví se 2,4 Mt, matjes, slaneček, zavináč
šprot obecný (Sprattus sprattus) – severní atlantik, konzervace, uzení
sardinka obecná (Sardina pilchardus) – planktonofágní, vyloví se 1 Mt, konzervace
21
Máloostní (Cypriniformes). Charakterizujte řád (speciální morfologické struktury, speciální spojení, typy šupin). V které části světa žije nejvíce druhů, které čeledi žijí u nás, tyto charakterizujte, uveďte zástupce (v případě kaprovitých alespoň 10), význam těchto čeledí. Chovají se některé druhy tohoto řádu v akváriích? Napište alespoň jednoho akvarijně chovaného zástupce řádu Cypriniformes.
největší řád celé skupiny
přeměna posledního žaberního oblouku v požerákové zuby
přeměna horní čelisti ve vysunovatelná ústa
Weberovo ústrojí – vytváří sez prvních 4 až 6 výběžků obratlů a spojuje povrch plynového měchýře s vnitřním uchem
plynový měchýř je spojen se střevem
cykloidní šupiny – viz otázky číslo 4 a 16
ploutve bez trnů
Nejbohatší zastoupení mají v jihovýchodní Asii, dále v Africe, severní Americe a v Evropě.
čeleď: kaprovití (Cyprinidae)
sladkovodní
ústa jsou často opatřená vousy
nemají žaludek
většinou všežravci
velký ekonomický význam v akvakulturách
veleparma himalájská (Tor putitora) – až 3 m
karas obecný (Carassius carassius), kapr obecný (cyprinus carpio), lín obecný (Tinca tinca), tolstolobik obecný (Hypophthalmichthys molitrix) ,slunka obecná (Leucaspius delineatus), amur bílý (Ctenopharyngdon idella),hořavka duhová (Rhodeus sericeus), plotice obecná (Rutilus rutilus), perlín ostrobřichý (Scardinius erythrophtalmus), jelec tloušť (Leuciscus cephalus), jelec jesen (Leuciscus idus), cejn velký (Abramis brama), bolen dravý (Aspius aspius), střevle potoční (Phoxinus phoxinus), hrouzek obecný (Gobio gobio)
čeleď: sekavcovití (Cobitidae)
obývají dna vod
plynový měchýř v kostěném obalu
sekavec podunajský (Cobitis elongatoides)
čeleď: Mřenkovití (Balitoridae)
benticky žijící
mřenka mramorovaná (Barbatula barbatula)
z čeledi kaprovitých je známo mnoho druhů akvarijních ryb – např.
karas zlatý (Carassius auratus) –okrasné účely, chová se už 1000 let (závojnatka)
parmička nádherná (Puntius conchonius)
danio pruhované (Brachydanio rerio) – laboratorní testy
sekavka nádherná (Botia macracantha)
22
Ekonomicky významné druhy ryb z hlediska České republiky. Kapr obecný – napište latinský název, systematické zařazení, původ, potravu, kdy dospívá, podmínky tření. Tolstolobik obecný - napište latinský název, systematické zařazení, původ, potravu. Napište další druhy ekonomicky významné pro ČR (alespoň 3), jejich český i latinský název, systematické zařazení, případně morfologické a biologické zvláštnosti.
kapr obecný (Cyprinus carpio)
Natřída: čelistnatci (Gnathostomata) ( třida: paprskoploutví (Actinopterygii) ( řád: máloostní (Cypriniformes) ( čeleď: kaprovití (Cyprinidae)
důležitá hospod. ryba střední a východní Evropy a Asie,
u nás uměle vysazena ve středověku ( původní výskyt – východní Evropa, Asie
všežravec – potravou nejprve plankton, později nejrůznější bezobratlí ale také potrava rostlinného původu ( přikrmování šrotem, kukuřicí…
dospívá ve třetím až čtvrtém roce života
tře se při 18 °C, na mělkém trávou porostlém pobřeží, ráno po východu slunce.
tolstolobik obecný (Hypophthalmichthys molitrix)
Natřída: čelistnatci (Gnathostomata) ( třida: paprskoploutví (Actinopterygii) ( řád: máloostní (Cypriniformes) ( čeleď: kaprovití (Cyprinidae)
důležitá hospod. ryba střední a východní Evropy a Asie ( roční produkce: 3 Mt
u nás uměle vysazena ( původní výskyt – povodí řeky Amur
planktonofágní ( dokáže odfiltrovat i velmi malé řasy
sumec velký (silurus glanis)
Natřída: čelistnatci (Gnathostomata) ( třida: paprskoploutví (Actinopterygii) ( řád: sumci (Siluriformes) ( čeleď: sumcovití (Siluridae)
až 4 m a 300 kg
chován v akvakulturách jako doplňkový druh.
rybožravý
pstruh duhový (Oncorhynchus mykiss)
Natřída: čelistnatci (Gnathostomata) ( třida: paprskoploutví (Actinopterygii) (řád: lososotvární (Salmoniformes) ( lososovití (Salmonidae)
chován v akvakulturách ( roční produkce 0,5 Mt
živí se hmyzem, bezobratlými, případně malými rybkami
candát obecný (Sander lucioperca)
Natřída: čelistnatci (Gnathostomata) ( třida: paprskoploutví (Actinopterygii) (řád: ostnoploutví (Perciformesmes) ( okounovití (Percidae)
chován v akvakulturách, sportovní rybolov, dravý
23
Akvarijní ryby. Uveďte řády (alespoň 5) do kterých akvarijní ryby nejčastěji patří, charakterizujte tyto řády, způsob života, kde zástupci obvykle žijí (z hlediska geografického i ekologického), uveďte vždy alespoň dva zástupce – české i latinské názvy.
řád: máloostní (Cipriniformes)
největší řád celé skupiny
přeměna posledního žaberního oblouku v požerákové zuby
přeměna horní čelisti ve vysunovatelná ústa
Weberovo ústrojí – vytváří sez prvních 4 až 6 výběžků obratlů a spojuje povrch plynového měchýře s vnitřním uchem
plynový měchýř je spojen se střevem
cykloidní šupiny – viz otázky číslo 4 a 16
ploutve bez trnů
Nejbohatší zastoupení mají v jihovýchodní Asii, dále v Africe, severní Americe a v Evropě.
karas zlatý (Carassius auratus) –okrasné účely, chová se už 1000 let (závojnatka)
parmička nádherná (Puntius conchonius)
danio pruhované (Brachydanio rerio) – laboratorní testy
řád: trnobřiší (Characiformes)
tropické sladkovodní ryby které obývající Afriku
přítomna tuková ploutvička
dobře vyvinuté čelisti
ktenoidní šupiny
ekologicky velmi diverzifikovaná skupinou ( zahrnuje predátory, planktonofágní druhy i herbivory (býložravce)
často hejnové
tetra neonová (Paracheirodon innesi) – neonka
tetra kosočtverečná (Hemigrammus caudovittatus)
tetra konžská (Phenacogrammus interruptus)
řád: sumci (Siluriformes)
především sladkovodní druhy
obývají všechny kontinenty
charakterističtí velkou proměnlivostí a přestavbami lebečních kostí
tuková ploutvička
nemají šupiny, tělo někdy kryto kostěnými štítky
malé oči ( většinou noční aktivita
okolo úst mají od jednoho po 4 páry vousků
ozubené čelisti
přítomen Weberovo ústrojí – viz otázka číslo 16
krunýřovec (Ancistrus sp.) – přísavný terč
sumeček průsvitný (Kryptopterus minor)
keříčkovec chodící (Clarias batrachus)
řád: halančíkovci (Cyprinodontiformes)
obývají sladké a brakické vody Asie, Afriky, ameriky i Evropy ( mnohé druhy vykazují značnou toleranci k extrémním podmínkám (teplota, salinita)
drobné rybky s válcovitou přední částí těla, zploštělou zadní
cykloidní nebo ktenoidní šupiny – viz otázky číslo 4 a 16
kanály postraní čáry jsou je na hlavě
ozubené čelisti
vysunovatelná horní čelist
pohlavní dimorfismus ( řitní ploutev bývá u samců přeměněna na pářicí orgán (gonopodium)
živorodky:
živordka duhová (Poecilia reticulata) – paví očko
živorodka velkoploutvá (Poecilia velifera)
mečovka mexická (Xipohophorus helleri)
plata skvrnitá (Xiphophorus maculatus)
řád: ostnoploutví (Perciformesmes)
největším řád obratlovců vůbec ( zahrnuje přibližně 9 300 druhů.
obývají slané i sladké vody po celém světě.
Přítomny jsou trny v ploutvích v různém počtu.
Hřbetní ploutev je často rozdělená na dvě části, přičemž přední je tvořena pouze tvrdými paprsky.
nejsou přítomny mezisvalové kosti
cykloidní nebo ktenoidní šupiny – viz otázky číslo 4 a 16
vrubozubec paví (Astronotus ocellatus)
terčovec hnědý (Symphysodon aequifasciatus)
čichavec líbající (Helostoma temmickii) – přídavný nadžaberní dýchací orgán (labyrint)
bojovnice pestrá (Betta splendens) – samčí boje na život a na smrt
24
Sumci (Siluriformes), štikotvární (Esociformes), lososotvární (Salmoniformes). Uveďte charakteristiku těchto řádů, alespoň 2 zástupce (u lososotvárných 5) a jejich význam pro člověka.
řád: sumci (Siluriformes)
především sladkovodní druhy
obývají všechny kontinenty
charakterističtí velkou proměnlivostí a přestavbami lebečních kostí
tuková ploutvička
nemají šupiny, tělo někdy kryto kostěnými štítky
malé oči ( většinou noční aktivita
okolo úst mají od jednoho po 4 páry vousků
ozubené čelisti
přítomen Weberovo ústrojí – viz otázka číslo 16
sumeček americký (Ictalurus nebulosus)
sumec velký (silurus glanis) – až 40 m a 300 kg, chován v akvakulturách jako doplňkový druh.
keříčkovec červenolemý (Clarias gariepinus) – přídatný dýchací orgán, chován v akvakulturách jako doplňková ryba k tilápiím – 100 tisíc tun
krunýřovec (Ancistrus sp.) – akvarijní ryba
řád: štikotvární (Esociformes)
sladkovodní predátoři severní polokoule
plynový měchýř je spojen kanálkem se střevem
hřbetní i řitní ploutev je posunutá k zádi těla, u štikovitých nápadně protažené čelisti
štika obecná (Esox lucius) – v evropě hojně vysazovaná do volných vod, doplňkový druh v akvakulturách ( kontrola plevelných kaprovitých ryb
blatňák tmavý (Umbra krameri) – obývá povodí Dunaje
řád: lososotvární (Salmoniformes)
torpédovitý tvar těla
tuková ploutvička
malé šupiny
vejcovody chybí nebo jsou zakrnělé
čistě sladkovodní i anadromní – viz otázka číslo 18
losos obecný (Salmo salar) – podniká třecí tahy z Atlantického oceánu do přilehlých řek, kde po vytření hyne, chován v akvakulturách – klecové odchovny na moři
pstruh obecný (Salmo truta) – tři ekologické formy – potoční, jezerní, tažná,
pstruh duhový (Oncorhynchus mykiss) – chován v akvakulturách ( roční produkce 0,5 Mt
siven americký (Salvelinus fontinalis) – chován v akvakulturách
síh severní (Coregonus lavaretus) – chován v akvakulturách
lipan podhorní (Thymallus thymallus) – sportovní rybolov
hlavatka podunajská (Hucho hucho) – ohrožený druh
25
Uveďte alespoň 10 druhů ryb hospodářsky významných z celosvětového hlediska. Napište jejich české i latinské jméno, do kterého řádu patří, popište je, uveďte kde žijí případně i roční výlov.
řád: bezostní (Clupeiformes) – viz otázka číslo 20
sardel peruánská (Engraulis ringens) – vyskytuje se na západním pobřeží jižní Ameriky, vyloví se 10 milionů tun (Mt – megatun)
sardel obecná (engraulis encrasicholus) – vyskytuje se v Atlantickém oceánu
sleď obecný (clupea harengus) – vyskytuje se v severní části Atlantického oceánu, vyloví se 2,4 Mt, matjes, slaneček, zavináč
šprot obecný (Sprattus sprattus) – vyskytuje se v severní části Atlantického oceánu, konzervace, uzení
sardinka obecná (Sardina pilchardus) – planktonofágní, vyloví se 1 Mt
řád: sumci (Siluriformes) – viz otázka číslo 24
keříčkovec červenolemý (Clarias gariepinus) – původem z Afriky, přídatný dýchací orgán, chován v akvakulturách jako doplňková ryba k tilápiím – 100 000 tun
řád: lososotvární (Salmoniformes) – viz otázka číslo 24
losos obecný (Salmo salar) – podniká třecí tahy z Atlantického oceánu do přilehlých řek, kde po vytření hyne, chován v akvakulturách – klecové odchovny na moři
řád: ďasové (Lophiiformes)
ďas mořský (Lophius piscatorius) – hlubokomořská ryba, břehy Evropy,roční výlov 60 000 tun
řád: cípalové (Mugiliformes)
cípal hlavatý (Mugil cephalus) – 1 m, vyskytuje se při pobřeží všech kontinentů, roční výlov 50 000 tun
řád: hrdloploutví (Gadiformes) – viz otázka číslo 26
štikozubec obecný (Merluccius merluccius) – 120 cm, vyskytuje se v  Atlantickém oceánu, roční výlov 130 000 tun, mořská štika, hejk
treska obecná (Gadus morhua) – jedna z ekonomicky nejvýznamnějších ryb (, ohrožena nadměrným rybolovem
treska pestrá (Theragra chalcogramma) – vyskytuje se v severní části Tichého oceánu, nejlovenější treska ( roční výlov 6 Mt.
řád: ropušnicotvární (Scorpaeniformes) – viz otázka číslo 26
okouník mořský (Sebastes marinus) – roční výlov 400 000 tun (Barensovo moře)
řád: ostnoploutví (Perciformesmes) – viz otázka číslo 27
mořan zlatý (Sparus aurata) – chován v akvakulturách
tilápie nilská (Oreochromis niloticus) – původem z afriky, chována v akvakulturách ( roční produkce 600 000 tun.
tuňák obecný (Thunnus thynnus) – 2m, 500 kg, lovná ryba, také chována v akvakulturách
makrela obecná (Scomber scombrus) – uzenáč
mečoun obecný (Xiphias gladius) – sportovní rybolov
řád: platýsi (Pleronectiformes)
platýs velký (Pleuronectes platessa) – vyskytuje se v severovýchodní části Atlantického oceánu, dožívá se 50 let, roční výlov 180 000 tun.
26
Hrdloploutví (Gadiformes), halančíkovci (Cyprinodontiformes), volnoostní (Gasterosteiformes), ropušnicotvární (Scorpaeniformes). Uveďte charakteristiku těchto řádů, alespoň jednoho zástupce a jejich význam.
řád: hrdloploutví (Gadiformes)
převážně mořské druhy
uzavřený plynový měchýř spojený se střevem
v ploutvích nejsou tvrdé paprsky
dlouhá břišní ploutev, která je často rozdělena na několik částí
břišní ploutve jsou umístěny před ploutvemi hrudními
ocasní ploutev je uvnitř i vně souměrná
ekonomicky významné druhy
štikozubec obecný (Merluccius merluccius) – 120 cm, roční výlov 130 000 tun, mořská štika, hejk
treska obecná (Gadus morhua) – jedna z ekonomicky nejvýznamnějších ryb (, ohrožena nadměrným rybolovem
treska pestrá (Theragra chalcogramma) – severní části Tichého oceánu, nejlovenější treska ( roční výlov 6 Mt.
mník jednovousý (Lota lota) – obývá i ČR
řád: halančíkovci (Cyprinodontiformes)
obývají sladké a brakické vody Asie, Afriky, ameriky i Evropy ( mnohé druhy vykazují značnou toleranci k extrémním podmínkám (teplota, salinita)
drobné rybky s válcovitou přední částí těla, zploštělou zadní
cykloidní nebo ktenoidní šupiny – viz otázky číslo 4 a 16
kanály postraní čáry jsou je na hlavě
ozubené čelisti
vysunovatelná horní čelist
pohlavní dimorfismus ( řitní ploutev bývá u samců přeměněna na pářicí orgán (gonopodium)
živorodka komáří (Gambusia affinis) – biologický boj proti komářím larvám
živordka duhová (Poecilia reticulata) – akvarijní ryba ( paví očko
mečovka mexická (Xipohophorus helleri) – akvarijní ryba, živorodá
řád: volnoostní (Gasterosteiformes)
kostěnýmé štítky na těle
břišní ploutve umístěné na hrudi
vysunovatelná ústa
před hřbetní ploutví několik volných trnů
kojluška obecná (Gasterosteus acuelatus), pohlavní dimorfizmus, péče o potomstvo
jehla mořská (Syngnathus typhle)
koníček tečkovaný (Hyppocampus ramulosus) – značně modifikovaná stavba těla, samec se stává gravidním po té, co samice naklade jikry na spodní část těla samce, který je opatruje do vylíhnutí
řád: ropušnicotvární (Scorpaeniformes)
mořské (s vyjímkou vranek)
málo pohyblivé (žijí u dna
velká hlava s širokými ústy
Prsní ploutve většinou neslouží k pohybu, ale k přihánění vody k žábrám
degenerace plynového měchýře
na hlavě různý počet trnů ( někdy trny spojeny s jedovými žlázami
okouník mořský (Sebastes marinus) – roční výlov 400 000 tun (Barensovo moře)
ropušnice obecná (Scorpaena scrofa) – pochoutka, jedový aparát
vranka obecná (Cottus gobio) – obývá i ČR
27
Ostnoploutví (Perciformes). Kolik druhů tento řád obsahuje (přibližně), charakteristika řádu, druhy žijící u nás a jejich význam, druhy významné z celosvětového hlediska (potrava člověka) i druhy chované v akváriích.
největším řád obratlovců vůbec ( zahrnuje přibližně 9 300 druhů.
obývají slané i sladké vody po celém světě.
Přítomny jsou trny v ploutvích v různém počtu.
Hřbetní ploutev je často rozdělená na dvě části, přičemž přední je tvořena pouze tvrdými paprsky.
nejsou přítomny mezisvalové kosti
cykloidní nebo ktenoidní šupiny – viz otázky číslo 4 a 16
významné druhy – ČR
slunečnice pestrá (Lepomis gibbosus) – původně ze severní Ameriky, péče o potomstvo
okounek pstruhový (Micropterus salmoides) – původně ze severní Ameriky, sportovní rybolov
okoun říční (Perca fluviatilis) – sportovní rybolov
candát obecný (Sander lucioperca) – chován v akvakulturách, sportovní rybolov
významné druhy – svět
mořan zlatý (Sparus aurata) – chován v akvakulturách
tilápie nilská (Oreochromis niloticus) – chována v akvakulturách ( roční produkce 600 000 tun.
tuňák obecný (Thunnus thynnus) – 2m, 500 kg, lovná ryba, také chována v akvakulturách
makrela obecná (Scomber scombrus) – uzenáč
mečoun obecný (Xiphias gladius) – sportovní rybolov
významné druhy – akvaristika
vrubozubec paví (Astronotus ocellatus)
čichavec líbající (Helostoma temmickii) – přídavný nadžaberní dýchací orgán (labyrint)
bojovnice pestrá (Betta splendens) – samčí boje na život a na smrt
28
Obojživelníci (Amphibia) – charakteristika třídy. Uveďte charakteristické znaky, popište jejich kůži, zvláštnosti na kostře, dýchání, typ ledvin larev i dospělců, stavbu srdce, u mozku v které části je hlavní nervové centrum, které smyslové orgány hrají primární roli, je-li vyvinuté vnější ucho. Dále napište typ oplození, popište jejich vývoj.
poikilotermní ektotermní živočichové
poikilotermie – závislost metabolismu živočichů na teplotě prostředí (studenokrevnost)
ektotermie – schopnost poikilotermních živočichů získávat teplo z prostředí změnou svého chování, například změnou