zkouska

plíce – kr.lalok, med.lalok, kaud.lalok, přídatný lalok. Lalokyse skládají z lalůčků sekundárních – ty z primárních – ten se skládá z dýchací průdušinky, alveolárních chodbiček, alveolárních váčků a plicních sklípků (stěna – dýchací epitel¨
II 19 \ledvina vývodné močové cesty
Ledvina – vazivové pouzdro obalené tukovým pouzdrem, konkávní okraj – ledvinová branka – vstup ledvinové tepny a nervů a výstup ledvinové žíly, mízní cévy a močovodu. Pokračuje ledvinovým splavem
Stavba – dvě vrstvy – kůra a dřeň
Kůra – hnědočervená, dře\ń paprsčitě žíhaná. Dřeň rozdělena na ledvinové pyramidy – jejich vrcholy zakončeny ledvinovými bradavkami. Jednotlivé pyramidy s přilehlou částí kůry – ledvinové laloky
Skot – laloky srůstají pouze v rozsahu hluboké vrstvy kůry a povrchové části dřeně, prase – laloky srůstají v rozsahu celé kůry a převážné části dřeně, malý přežvýkavci, koně a šelmyx – ledviny srůstají celé (vydra medvěd tuleň – laloky nesrůstají)
Nefron –z ledvinové tělíska a močového kanálku tělísko – v kůře, z klubíčka – glomerulus obklopené pouzdrem. Pouzdro – vnitřní a vnější list. Kapilární síť vložená do průběhu silnější přívodné a odvodné tepénky.
Močový kanálek – tubulus – proxymální odd.,klička, distální odd. a spojovací odd.
Proxymální – z primární moči resorbce vody, aminokyseliny, glukoza – redukce filtrátu. Klička- vzestupné a sestupné raménko. Distální odd. – přímá a stočená část.celý nefron ukončen spojovacím odd.
Krevní oběh ledviny – ledvinová tepna – mezilalokové tepny – obloukovité tepny – přívodné tepénky pro klubíčka
Odvod krve – ledvinové žílyf
Vývodné cesty – sběrací kanálky moč do papilární vývody – ledvinová pánvička – ledvinový kalich
Močovod stěna – sliznice, hladká svalovina, řídké vazivo adventicie
Močový měchýř – vrchol měchýře, tělo, krček. Z vrcholu měchýře – urachus – v embryonálním období odvádí moč z těla plodu. Stěna –pobřišnice, hl.svalovina, liznice.
Močová trubice – stěna z adventicie, svaloviny a sliznice
II 2O Varle a šourek
Varle – tvorba spermii a testosteronu, uloženo v šourku. Stavba – povrch krytý útrobním listem poševního obalu, pod ním bělavý obal – od něj dovnitř slabší vazivové přepážky, které se ve středu spojují v mediastinum.varle rozděleno na druhá generacelalůčky. Parenchym z stočených semenotvorných kanálků – vystlány zárodečným epitelem (podpůrné a spermatogenní buňky). Podpůrné buňky – Sertoliho, zprostředkovávají výživu spermatogeních buněk a fagocytují produkty jejich rozpadu
Spermatogení buňky – představují různá stadia spermii. První generace – spermatogonie – mitotická aktivita – tzv.pásmo mytozy. Druhá generace – spermatocyty prvního a druhého řádu – pásmo meiozi. Třetí generace – kulovité spermatidy. Čtvrtá generace spermie – pásmo metamorfozy.
Intersticiální buňky – Leydigovy – syntéza testosteronu-ve stáří dochází k jejich redukci.
Šourek – v něm varle, nadvarle, semenný provazec – vychlipenina břišní stěny, na povrchu kůže.ve střední rovině – šourkový šev přecházející vepředu v předkožkový a vzadu v hrázkový. Pod kůží podkožní svalová vrstva,pod touto vrstvou zvedač varlete.třetí vrstva – vnitřní povázka varlete a k ním přirůstá nástěnný list poševního obalu
II 21 Nadvarle, přídatné pohlavní žlázy a penis
Nadvarle shromáždění spermií a jejich dozrávání. Hlava, tělo, ocas
Hlava – z lalůčků složených z kliček odvodných kanálků varlete.
Podstat těla a ocasu – vývod – dočasná zásoba spermií. Stěna z epitelu, řídkého vaziva a hladkosvalových buněk.
Přídatné žlázy – jejich sekrety tvoří ředidlo spermií, obsahují látky k jejich výživě a upravují prostředí pro spermie
Měchýřkovitá žláza – vylučuje bělavý slabé zásaditý sekret.
Předstojná žláza – nepárová,řídký mlékovitý sekret, zapáchá
Bulbouretrální žláza – párová
Penis – kořen, tělo přežvýkavci – polštářkový žalud, hřebec kloboučkový žalud, kanec – normální, pes – pyjová kost
II 22 Vaječník
Tvorba vajec a hormonů – estrogeny a progesteron. Upevněn pomocí vaječníkového okruží, vaječníkovým vazem připojen k děloze.ukryt ve vaječníkovém vaku. Povrch u přežvýkavců hladký, prasnice hrbolatý jako malina, nejvěší klisna – skládá se z ovulační plochy avaječníkové branky.
Folikul-umisten ve vazivovem stromatu kury vajecniku, nejmensi.-primarni
Folikuly-z vajcne bunky ve stadiu primarniho ovocytu,zakladaji se v embr vyvoji
A v jednom vajecniku jich ma samice po narozeni 50-200 tisíc, prevazna vetsina-
Nevyviji a podleha atrezii
S nastupem puberty se pr fol zvetsuji->rostouci- sekundarni folikuly a mechyr-
Kovite folikuly
Když rostouci folikul dosahne velikosti az 200 mikrom,zacnou se mezi jeho fol
Bunkami objevovat drobne sterbiny vyplnene mokem, postupnym slevanim->
Jednotna dutina s mokem a vznikne mech folikul
Posl stadium- zraly mechyrkovity- tercialni folikul (Graafuv)
K ovulaci dochází spontáně, jen kočka a králík – provokovaná ovulace. V místě prasklého folikulu vzniká žluté tělísko – žlutý lutein, ovce koza, prasnice nemá. Oplození – vznik pravého žlutého tělíska –vyměšování progesteronu – blokuje dozrávání dalších folikulů. Když neoplozeno – nepravé žluté tělísko. Přibližně 13 den pohlavního cyklu, tj.11 den po ovulaci začne žl. Tělísko zanikat.
II 23 Vejcovod a děloha
Vejcovod – dokončuje se vývoj vajíčka a jeho oplození je zavěšen na vejcovodovém okruží. U vaječníků začíná nálevkou na jejímž dně je bříšní ústí. Stěna vybíhá v třásně. Druhý konec se otvírá jako děložní ústí do dělohy
Děloha – krček, tělo, rohy. Dva rohy – dvourohá – krává, prase, ovbce, koza, fena, kočka. Zajícovci – dvojitá děloha. Jednoduchá děloha – primáti, nemá rohy.
Skladba stěny – povrch – pobřišnice (perimetrium) střední vrstva – hl.svalovina (myometrium – vnitřní vrstva kruhová, vnější podélná) uvnitř sliznice – endometrium
II 24 Pochva a vulva
Pochva – poševní předsíň, která se otvírá ve stydkou štěrbinu. Sliznice neobsahuje žlázy a pokrývá ji vrstevnatý dlaždicový epitel. Poševní předsíň – u krávy suburetrální výduť. Hranice mezi pochvou a předsíní – panenská blána.
Předsíňové žlázy, svěrač přeedsíně.
Vulva – dva stydké pysky, stydká štěrbina, poštěváček – topořivé těleso
III.1 Srdce
Skot-2000-2800 g, prase-230-300 g, ovce-220_240g.
Ve stredu vebtralni casti hrudni dutiny mezi plicemi v trozsahu 3-6 zebra.v uvedene poloze ho drzi koreny velkych cev a vazy osrdecniku.,
Ve vaku-osrdecniku(pericardium). Sterbina mezi srdcem a osrdecnikem-osrdecnikova dutina, je vyplnena osrdecnikovym mokem.
Zakladna srdce, hrot srdce
Povrch-rozbrazdeny,při zakladne vencita brazda-oddeluje zakladnu od hrotu, od brazdy k hrotu mzikomorova brazda-zevne hranice mezi pravou a levou komorou.
Ve vencitych brazdach-tepny a zily vyzivneho krevniho obehu a funkcni tuk.
Srdecni dutiny-ctyri-prava a leva predsin->prijem krve do srdce, a prava a leva komroa->vytlacovani krve ze srdce. Predsine a komory od sebe prepazkami.
Prava predsin- stena vytvari ousko, uvnitr hrebenovite svaly, do ni krev predni a zadni duta zila a vencity splav.Prava komora-komunikuje s predsini predsinokomorovym ustim-na obvodu vazivovy prstenec->odstup predsinokomorova chlopen. Stena prave komory je asi o 2/3 tenci nez leve.komora vhani krev do plicniho kmene->k okysliceni
Usti na strope p komory ->tri polomesicite chlopne.
Leva predsin-okyslicenou krev z plic privadi 5-8 plicnich zil.
Leva komroa-s predsini predsinokomorove usti,leva predsinokomorova chlopen. Komora při systole krev do aorty->jeji usti tri polomesicite chlopne.koren aorty u prasete, kone a psa upevnen srdecnimi chrupavkami, prezvykavci- chrupavky osyfikuji.
Skladba sten- tri vrstvy.povech a vitrni vrstva seroza-povrch epikard,dutiny vystyla endokard.podstatu steny tvori myokard
Epikard-tenka vazivova blanka pokrata jednovrst plochym epitelem
Myokard-srdecni svalova tkan-vlastní a prevodni svalovina(vlakna jsou bohatsi na sarkoplazmu a chudsi na myofibrily)
Prevodni systém-uzliky a svazky vodivych vlaken
Pod epikardem prave predsine je predsinovy uzlik->vzruch na svalovinu predsine (vlakna sympatiku a parasympatiku)->vzruch se siri do predsinokomoroveho uzliku(pod endokardem na mezipredsinove prepazce vebtrlne od ovalne jamky)-vzruch do sv komor->predsinokomorovy svazek(mezikomorova prepazka smerem k srdecnimu hrotu-prave a leve rameno
Endokard-vystyla dutiny,pokryva chlopne,pokryty endotelem
III 2 Cevy-tepny, zili a kapilary
Cevy- tri typy-tepny, zily a vlasecnice
Tepny-rozvetvuji se na tepenky a vlasecnice
Vlasecnice-ve tkanich,spojuji tepenky a zilni obehovy systém stenu tvori jedna vrstva endotelovych bunek. Na tepenne strane kapilarniho reciste jsou prekapilary, kde je endotel trubice obklopena ještě hladkosvalovymi bunkami, na zilne strane jsou postkapilary-endotel obklopen roztrousenymi elementy vazivove tkane.
Atypicke jsou sinusoidy-2-3x tlustsi a jejich prusvit je nepravidelny- v kostni dreni, jateech, slezine a endokrinnich zlazach.
Zily-krev od vlasecnic do srdce, jsou v nich zilni chlopne, zily vznikaji spojenim zilek.
Stavba cev-
Vlasecnice-jedna vrstva endotelovych bunek nasedajici na bazalni blanku obklopenou jemnou siti retikularnich vlaken, z vnejsku prikladaji bunky pericyty->reguluji prusit vlasecnice
Tepny-tri vrstvy-vnitrni-endotel,subendotelove vazivo a vnitrni elastice membrany.stredni-hladkosv bunky,elasticka vlakna a elasticka membrana.
Vnejsi vrstva-ridke vazivo
V tepnach u srdce-prevladaji el vlakna->elasticke tepny
Periferni->svalove tepny-prevl hladkosval bunky
Arterioly- tepenky-několik vrstev hladkosval bune
Zily-steny plynule vzajemne prechzeji
Krevni obehy-maly a velky
Maly-irkulace mezi srdcem a plicemi->odkysl krev do plic-prijima kyslik z alveolarniho vzduchu. Zacina pravou komorou a konci levou predsini srdce. Cevy-plicni kmen->z pr komory, rozdeluje se na pravou a levou plicni tepnu, konci plicnimi zilami v leve predsini
Velky-cirkulace mezui srdcem a celym telem.
Cevy- srdecnice a predni a zadni duta zila
Tepny velkeho obehu-aorta-neparova, ze srdce obloukovite k pateri- priklada se na uroven 6.hrudniho obratle.od komory po osrdecnik-vzestupna aorta,od osrdecniku po pater-oblouk aorty a dále jako sestupna aorta-…branici na hrudni a brisni
Vzestupna- z ni prava a leva vencita tepna->krev pro steny srdce
Oblouk aorty-z nej vetve privadejici krev do hlavy,krku a hrudnich koncetin.z oblouku paznehlavovy kmen-z nej doleva leva podklickova tepna, kranialne pokracuje krkavicovity kmen a doprava prava podklickova tepna
Leva podklickova-po dosazeni prvniho zebra-v levou podpazni tepnu, ktra se staci na medialni plochu leve hrudni koncetiny
Prava podklickova-do prave hr koncetiny
Krkavicovity kmen-ventralne od prudusnice a deli se na pravou a levou spolecnou krkavici->vnitrni a zevni krkavice
Z hrudni aorty-mezizeberni tepny-z dorz strany aorty-> dorzalni vetev(pro michu dorz svalu patere a kuze) a na ventralni vetev (jako mezizeberni tepna v cevni brazde zebra krvi mezizeber svaly, zebra, mlecne zlazy a kuzi)
Branicne tepny- z aorty při jejim pruchodu branici. Pruduskova tepna-do prave a leve plice.jicnova tepna.-do jicnu.
Z brisni aorty-bederni tepny-do brisni steny->dorz a ventr vetev (micha, obratle, hrbetni svaly,svaly stena bricha,pobrisnici, kuzi)
Brisni tepna-vystup v branici, vetve-slezinova,jaterni,zaludecni,prava a leva bachorova,
Kranialni okruzni tepna-pankreas,dvanactnik,acnik, kycelnik,slepe strevo,vzestup a pr tracnik
Ledvinove tepny,varletni tepny,vajecnikove tepnykaudalni okruzni tepna (krev pro tracnik a konecnik), zevni a vnitrni kycelni tepny,koncova část aorty-stredni krizova tepna
Zily-predni a zadni duta zila a vencity splav
Predni-na hrdelnicovy kmen a podklickove zilyz hr kmene vnitrni a zevni hrdelnice.podpazni zily. Zadni duta zila-varletni zily, ledvinove zily, branicne a jaterni zily
Vratnicovy obeh-krev do jater a pak do zadni dute zily (zila vratnice)
¨
III 3 Slezina, brzlik
Slezina-.filtrace krve, tvorba lymfocytu a obrannych latek krve, rozklad opotrebovanych cervenych krvinek, funkce rezervoaru krve.
Stenovou plochou prileha na brisni stenu,utrobni plochou pripojena k bachoru nebo k velkemu zakriveni zaludku u prasete a kone. Na utrobni plose branka sleziny- místo vstupu a vystupu cev a nervu.
Povrch tvori vazivove pouzdro, jeho soucasti jsou elasticka vlakna a hladkosval bunky. Z pouzdra vazivove tramce->sit jejiz dutinky vyplnuje dren sleziny. Dren je tvorena bilou a cervenou dreni, jejiz podkladem je retikularni vazivo.
Bila-z provazcu mizni tkane, do ni jsou vlozeny mizni uzliky.volnymi bunkami jsou lymfocyty, plazm bunky, makrofagy a granulocyty. Stredem uzliku probiha arteriola.
Cervena-z provazcu retikularniho vaziva,protkane sinusoidami.
V bile dreni T-lymfocyty, rozhrani bile a cervene-osidluji B-Lymfocyty.
Brzlik-ze site epitelovych bunek entodermoveho puvodu infiltrovane lymfocyty.
V době embryonalniho vyvoje s ezde tvori lymfocyty, které osidluji všechny mizni uzliny a uzliky.,
Z neparove leve hrudni casti a parovych krcnich laloku. Hrudni c vrostla do stredohrudi, krc laloky lezi po stranach prususnice az po hrtan.
Z vaz pouzdra pronikaji do nitra vazivove prepazky->parenchym na lalucky.
Lalucek->tmavsi kura-lymfocyty, svetla dren->chudsi na lymfocyty. V dreni tymova teliska->shluky degenerovanych epiteloidnich bunek->jako slupka cibule.,je plne vyvinuty u mladat tesne po narozeni, s vekem zakrnuje.
Během celeho zivota je zdrojem imunokompetentnich bunek T-lymfocyty.
III 4.Mizni uzliny, mizni cevy
cevy-nejsou viditelne v tkanich , jsou v organech s vmezerenym vazivem.
Mizni vlasecnice-prevazne slepe zakoncene a navzajem se spojuji v site.stne je tenka a je tvorena pouze jednou vrstvou endotelovych bunek. V tenkem streve-vstrebavani tukovych kapenek, které davaji mize belavou barvu-nazyvame ji chylus.
Cevy-chlopne,do jejich prubehu zabudovane mizni uzliny jako filtracni strediska.privodne a odvodne cevy.nejvetsi mizni cevou je hrudni mizovod. Zacina na chylove cysterne-rozsirena ceva vretenoviteho tvaru, na strope brisni dutiny mezi piliri branice.na kaud konci do ni usti:bederni kmeny,utrobni kmen,strevni kmen,brisni kmen,prudusnicove kmeny (hlava a hrudni koncetiny)
Mizni uzliny- do miznich cev na mistech, kde je dulezita kontrola protekajici mizy. Kura a dren, vazivovy zaklad, mizni tkan a mizni splavy. Vaz zaklad-vaz pouzdro a jeho tramce.
Tkan-primarni a sekundarni mizni uzliky.->v kuru od niz vybihaji provazce mizni tkane. Mezi uzliky a provazci jsou mizni splavy->do nich privadeji mizu privodne mizni cevy. A odvod odvodne mizni cevy.
Uzliny-piovrchove (priusni,spodni celisti, krcni uzliny,triselne) a hluboke (zahltanove, krcni, podpazni,hrudni, mezihrudni,pruduskove,bederni, kycelni, brisni,kranialni okruzni,triselne,podkolenni)
III 6 Hypofyza
V lenbecni dutine v prohlubenine klinove kosti a pomoci nalevkyx je spojena s mezimozkem.
Vychlipenim stropu primarni ustni dutiny vznika predni zlazovy lalok-adenohypofyza, s nimz se spojuje zadni nervovy lalok-neurohypofyza (vznika vychlipenim mozku)
Adenohypofyza-distalni a nalevkovita část-z pospojovanych tramcu zlazovych bunek, mezi nimi sinusoidni kapilary. Zkazove bunky obsahuji cytoplazmaticka granula, která jsou prosekretem hormonu.->chromofilni,(ACIDOFILNI A BAZOFILNI) a chromofobni bunky
Každý hormon je produkovan specifickym typem bunek, dosud neexistuje jejich jednotna klasifikace.
Acidofilni.distalni část. (somatotropni-somatotropim-rustovy hormon;luteotropni-prolaktin LTH-stimuluje bunky zliuteho teliska k sekreci prgesteronu)
Bazofilni-tyreotropni (tyreotropin-stimulace sekrece stitne zlazy), gonadotropni (folitropin-stimuluje folikuly a lutropin-luteinizacni hormon, ovlivnuje tvorbu zl teliska, dokoncuje zrani folikulu)
Kortikotropni bunky (kortikotropin-syteza a uvolnovani glukokrtikoidu z nadledvin)
Stredni část-zdroj intermedinu /stimuluje melanocyty)
Sekreci ridi spousteci a tlumici faktory-hypotalamove hormony /vznikaji neurosekreci v hypotalamu)->liberiny (spousteci) a statiny (tlumici)
Ty se v nalevce dostavaji do krevnich vlasecnic vratnicoveho zilniho systemu.vratnicova hypofyzova zila je odvadi do krevnich sinusoid adenohypofyzy a k jejim jednotlivym bunkam.
Neurohypofyza- spojena s mezimozkem pomoci nalevky,do které zasahuje vybezek treti mozkove komory. Spojeni s jadry hypotalamu->jeho neurony tvori neurosekret. Ten se v podobe sekrecnich granul dostava nerv vlakny hypotalamohypofyzarni drahou v nalevce do vlasecnic v neurohypofyze. Neurosekret je zdroj oxytocinu->kontrakce delohy a vazopresin-> kontrakce hladkeho svalstva cev
III 7 Stitna a pristitna zlaza
Stitna-v miste spojeni hrtanu s prudusnici, tvori ji parove zkutocervene laloky spojene mustkem na spodine prudusnice. Obalena vazivovym pouzdrem, parenchym se sklada z folikulu bohate obetkanych krevnimi vlasecnicemi, retikularnimi vlakny, siti miznich vlasecnic a sympatickych nervovych vlaken se zakoncenim na arteriolach. Folikuly-jedna vrstva kubickych epitelovych bunek.
Epitel-folikularni epitelove bunky a parafolikularni bunky (C bunky). Vnitrek folikulu vyplnuje kolid-podoba zelatinozni tekutiny a hlavni slozkou je bilkovina tyreoglobulin.ta obsahuje aminokyseliny, které jsou prekurzory trijodtirozinu a tetrajodtirozinu (tyroxinu).
Epitelove bunky-zajistuji proijem jodu a odsteopuji hormony T3 a T4 z tyreoglobulinu.
Druhy typ bunek-parafolikularni bunky-seceneruji hormon kalcitonin, který snizuje obsah vapniku v krvi a je antagonistou paratyn-parathormonu.
Pristitna zlaza-drobna zlutohneda teliska v blizkosti stitne zlazy.
Podlepuvodu na zevni a vnitrni pristitna teliska (ze treti a ctvrte zaberni sterbiny)
Bunky-hlavni a oxfilni. Hlavne hlavi-synteza paratyrinu-parathormon
III 8Pankreas a nadledviny
Ostruvky slinivky brisni-s vekem počet klesa, ctyri druhy bunek- A a B bunky, C a D bunky.
A bunky-periferie ostruvku,vylucuj glukagon, který se uplatnuje při stepeni glykogenu v jatrech.zvysuje hladunu cukru.
B bunky-nejpocetnejsi, prekurzor inzulinu-snizeni hladiny krevniho cukru a usnadneni vstupu glukozy do bunek, tkani a svalu. Malo-cukrovka.tvori se v ER a je transprtovan do GK->tvorba granul.
D bunky-nejmene, hormon somatostatin->na funkce gastrointestinalnich endokrinnich bunek.
Nadledvina.-kura a dren.
Kura-z mezodermoveho coelomoveho epitelu, dren je derivat gangliove listy a uzce souvisi s vyvojem sympatickych ganglii brisni dutiny.
Na rezu je kura nazloutla a dren sedohneda.
Zevne obaleny tukovym pouzdrem a na povrchu vazivove pouzdro
Kura-kortikosteroidy (obloukove pasmo-mineralokortikoidy-metabolismus vody a mineralu; stredni pasmo- glukokortikoidy-metabolismus hlavnich zivin,hl bilkovin a sacharidu; sitovite pasmo--pohlavni hormony estrogen a castecne progesteron a androgeny)
Dren-chromafinni bunky- noradrenalina adrenalin.
III 9 Rozdeleni nervove soustavy
centralni-mozek a micha
periferni-spojuje receptory s ustrednim nerstvem->hlavove a misni nervy a periferni část autonomniho nervoveho systém. K prijimani a registraci nejruznejsich podnetu z vnejsiho prostredi slouzi receptory
III 10 Micha a misni nervy
Ulozena v paternim kanalu, konci asi v polovine krizove kosti, z centralne ulozene sede hmoty a z bile hmoty, která tvori povrchovou vrstvu
Hrbetni michu na krni, hrudni, bederni, krizovou a ocasni část
Z kazdeho segmentu vystupuje jeden par misnich nervu
Vytvari tzv krcni a bederni ztlusteni->vystup silnich nervovych kmenu pro hrudni a panevni koncetiny
Dorzalni stredova brazdna v medialni rovine, ventralni stredova sterbina
Seda hmota-celou delkou michy, dva dorzalni a dba ventralni sloupce->rohy
V oblasti hrudni michy se formuji ještě lateralni rohy
Stredem michy probiha centralni kanal- v centralni sede hmote, je vyplnenen mozkomisnim mokem a vystlan jednovrst cylindr epitelem s rasinkami-ependym
Bila hmota- tvori ji nervove drahy->provazce parove dorzalni a lateralni a ventralni
Z michy po cele delce vystup vlaken->do dvou misnich korenu- dorzalni senzitivni-do dorzl misniho sloupce a vklada se do nej misni gangliuon
Ventralni motoricky koren z ventr misniho sloupve. V meziobr otvoru se oba koreny spojuji a vytvareji misni nerv
Skladba michy- seda hmota z vlastnic nervovych bunek, spleti jejich dendritu a neuritu a z bunek neuroglie
Korenove neurony-neurity formou ventr korenu do misnich nervu.->motorice neurony, multipolarni neurony
Spojovaci neurony-spojuji nervove bunky na teze strane michy jako asociacni neurony,nebo na protilehlych strananch jako komisuralni neurony
Provazcove neurony- koncove vetve vstupuji do sede hmoty nebo az do mozku
Bila hmota- jen z nervovych vlaken obalenych myelinovou pochvou. Vlakna se stejnou fci se seskupuji do nervovych drah
Misni drahy- kratke (spoj jader jedn misnich segmentu) a dlouhe
Dlouhe. Vzestupne a sestupne
Vzestupne- senzitivni povaha a vedou vzruhcy do prislusneho centra v mozku
Sestupne-spojuji ruzna centra mozku s jednotlivymi segmenty michy a mají motoricky charaktr
Část drah se v prodlouzene mise krizi->ovlivneni druhostranne poloviny tela
III 11 Rozdeleni mozku, koncovy a cichovy mozek
Mozek- predni mozek, stredni mozek, zadni mozek
Predni mozek-koncovy mozek (plast, bazalni ganglia)
-mezimozek(luzko, nadluzko, podluzko
stredni mozek-strecha a mozkova ramena
zadni mozek-vlastní zadni mozek (most a moze