ziviny

0fa;časti na funkcích sirných aminokyselin jako tkáňových proteinů. Speciální postavení má síra u přežvýkavců při bakteriálním trávení celulózy v tvorbě některých vitamínů.
Nedostatek síry způsobuje nechutenství zvířat, nadměrnou tvorbu slin, slabost, hubnutí až uhynutí zvířat.
Přirozenými zdroji síry jsou rostlinná krmiva. Nejvíce síry obsahují luštěniny.
Draslík (K) je obsažen v tekutinách uvnitř buněk. Jeho hlavní funkce je při udržování acidobazické rovnováhy a osmotického tlaku v organismu. Velmi úzce souvis í a ovlivňuje metabolismus sodíku.
Za normálních okolností se nedostatek draslíku neobjevuje, protože je v dostatečném množství zastoupen ve všech rostlinných krmivech.
Chlor (Cl) je zastoupen především ve vněbuněčné tekutině. Je významným aniontem, účastnícím se při udržování osmotického tlaku a acidobazické rovnováhy. Svojí schopností pronikat membránami červených krvinek pomáhá transportu iontů mezi plazmou a červenými krvinkami.
Nedostatek chloru se vyskytuje jenom zřídka, protože jeho potřeba je poměrně malá a při dotaci sodíku v soli (chloridu sodném) je zásobení chlórem dostatečné. Avšak rychlý pří vod chloru do organismu může působit velmi negativně. Zvláště při omezeném příjmu vody.
Přirozené zdroje chloru jsou živočišná krmiva. Jinak je významným zdrojem NaCl při plnění potřeb sodíku.
Mangan (Mn) je v živočišném organismu obsažen hlavně v játrech, kostře, ledvinách, slinivce břišní. Podílí se aktivně na všech oxidačně redukčn ích procesech, má však vliv i na růst a rozmnožování, tvorbu krve a funkci žláz s vnitřní sekrecí. Je i aktivátorem mnoha enzymů.
Nedostatky manganu se u přežvýkavců téměř nevyskytují. Mohou však ovlivňovat projevy říje a zhoršovat i plodnost. U prasat a u drůbeže jsou projevy nedostatku manganu častější. Obvykle se projevuj í nedostatky v kostitvorbě a reprodukci.
Přirozené zdroje jsou obilniny (pšenice, oves) méně je v zelené píci a málo je zastoupen v kukuřici, živočišných moučkách a mléce.
Zinek (Zn) je obsažen v kostní tkáni, játrech, kůži a kožních útvarech. Zinek v organismu působí především na růst, vývin, reprodukční schopnosti, tvorbu kostí, tvorbu krve, je aktivátorem enzymů ovlivňujících metabolismus bílkovin a sacharidů.
Nedostatek zinku u přežvýkavců téměř neznáme. U prasat a drůbeže způsobuje poruchy kůže a kožních útvarů a celkové zpomalení růstu.
Přirozenými zdroji zinku jsou živočišná i rostlinná krmiva. Obecně všechna krmiva obsahující vitamíny skupiny B obsahují i zinek.
Měď (Cu) je v živočišném organismu nepostradatelná při krvetvorbě. Má však i účast při kostitvorbě na ochranných funkcí ch organismu, na pigmentaci i celkovém stavu kůže a kožních útvarů. Je neoddělitelnou součástí enzymů.
Nedostatky mědi se projevují především příznaky anemie, poruchami růstu i vývinu, depigmenatci srsti i poruchami kostitvorby. Časté jsou i průjmy.
Přirozenými zdroji jsou luskoviny, ale také ostatní rostlinná a živočišná krmiva.
Železo (Fe) – největší zastoupení je v krvi (asi 65 %), dále v krvi, játrech, slezině, ve svalech. Hlavní význam je v jeho zastoupení v hemoglobinu a mimoto je také součástí enzymů.
Nedostatek železa se projeví anémií, která je doprovázena i zaostáváním růstu. U dospělých zvířat je výskyt anémie sporadický, protože zelená rostlinná krmiva obsahují dostatečné množ ství železa, stejně jako živočišná krmiva.
Kobalt (Co) je nejvíce přítomen v játrech, slezině, ledvinách i kostech. Jeho význam je především v jeho zastoupení v molekule vitamínu B 12. Mimoto je aktivátorem mnoha enzymů.
Příznaky nedostatku kobaltu jsou dosti výrazné, je to anémie, ztráta chuti a její zvrácenost, poruchy v tvorbě kožních útvarů a celková vyčerpanost zvířat
Přirozené zdroje kobaltu jsou vikvovité pícniny, extrahované šroty, málo je v zrninách, pastevních a lučních porostech.
Selen (Se) v těle doprovází síru a jeho význam je spojován s funkcí sirných aminokyselin a také s vitamínem E. Ovlivňuje především anabolické procesy v organismu a celkový růst.
Nedostatky selenu se projevují zřídka, většinou jenom v lokalitách, kde je velmi malé zásobení selenu v půdě. Obvykle se objevuje svalová dystrofie u telat a jehňat vykrmovaných do vyšších hmotností bez objemných krmiv se současným nedostatkem vitamínu C.
Jód (J) je součástí tyroxinu – hormonu štítné žlázy. Jeho nedostatek se projevuje v poruchách štítné žlázy, které mají za následek metabolick é poruchy organismu, především v růstu, a navenek se vyskytují jen sporadicky, většinou v lokalitách, kse je nedostatečná zásoba jodu v půdě – podhorské a horské oblasti vzdálené od moř e. Jodování soli je dostatečným zdrojem jodu pro odstranění možných poruch.

Vitamíny
V živočišných orgánech, ale i v rostlinných orgánech se nachází látky, které v nepatrných množstvích katalyzují biochemické reakce metabolických přeměn - jsou to vitamí ny. Obratlovci si nedokáží všechny vitamíny syntetizovat, proto jsou odkázáni na úhradu vitamínů v dietě. Přežvýkavci využívají pro vlastní potřebu i vitamíny, které syntetizují symbioticky žijící bachorové mikroorganismy. Zvířata si mohou některé vitamíny vytvářet z provitamínů vytvářených v rostlinách.
Jestliže nejsou vitamíny dodávány živočišnému organismu v dostatečném množství, odpovídajícím jeho potřebě, vyskytuje se tzv.hypovitaminóza. Úplný a dlouhodobý nedostatek vede k avitaminó ze. Vitamíny patří k přirozeným biofaktorům, které ovlivňují přírůstky živé hmotnosti, lepší využívání živin krmiva čímž snižují jeho celkovou spotřebu, zvyšují odolnost proti působení vnějšího prostředí, především proti jeho negativním vlivům, zlepšují i reprodukční schopnosti zvířat a zlepšují i biologickou a nutriční hodnotu živočišn ých produktů.
Podle rozpustnosti rozdělujeme vitamíny na rozpustné v tucích (vitamíny A, D, E, K) a vitamíny rozpustné ve vodě (vitamíny skupiny B a vitamín C).
Vitamíny rozpustné v tucích
Vitamín A (retinol) se v rostlinných krmivech nevyskytuje. Rostliny obsahují ß-karoten jako provitamín A, který dokáží přeměňovat na vitamín A, skot, koně, prasata asi z 15 % a drůbež až ze 30 %.
Vitamín A je nezbytný pro růst především mladých organismů, jeho přítomnost je nutná pro ochrannou činnost sliznic, ale i kůže, pro regeneraci zrakového purpuru. Je důležitým faktorem př i regulaci metabolismu všech živin, ovlivňuje správné funkce související s plodností a zvyšuje odolnost organismu proti vlivům vnějšího prostředí, zvláště proti infekcím.
Nedostatek vitamínu A může způsobovat zpomalení růstu, chorobné změny kůže a sliznic, poruchy plodnosti, od poruch projevů říje až po rození mrtvých mláďat. Přirozené zdroje vitamí nu A jsou krmiva živočišného původu. Některá rostlinná krmiva obsahují větší množství provitamínu A (mrkev aj.).
Vitamín D (kalciferol) se vyskytuje ve dvou formách, jako D 2 - ergokalciferol, který je součástí rostlin a využíván je př edevším skotem a D 3 - cholekalciferol, který je využíván drůbeží a prasaty a je obsažen jen v živočišných tkáních.
Nejdůležitější funkcí vitamínu D je regulace metabolismu vápníku a fosforu při jejich kalcifikační činnosti. Při jeho nedostatku dochází k poruchám při osifikaci (rachitis) u mladých zvíř at a k osteoporóze případně osteomalacii u zvířat dospělých.
Vitamín E (tokoferol) je zastoupen v rostlinných i živočišných krmivech. Vysoký obsah vitamínu E mají obilní klíčky, semena olejnin, ale i zelená píce. Živo čišná krmiva, zvláště odtučněná, mají nízký obsah.
Význam vitamínu E je především v jeho účasti při dělení buněk, v metabolismu sacharidů, v dozrávání pohlavních žláz a jejich správné funkci. Jeho nedostatek může způ sobovat poruchy plodnosti, snížení metabolismu energie a tím omezení růstu, poruchy stability při chůzi. Těžší projevy nedostatku tohoto vitamínu mohou způsobovat i poruchy jater.
Vitamín K (menadion) je nezbytný pro normální koagulaci krve tím, že katalyzuje v játrech tvorbu bílkovin důležitých pro srážení krve - protrombinu.
Tento vitamín je přítomen především v zelených rostlinných krmivech a krytí jeho potřeby není problematické. Jen při výskytu některých parazitárních chorob se jeho potřeba silně zvyšuje. Př esto jsou projevy nedostatku vzácné.
Vitamín B 1 (thiamin) dovedou syntetizovat rostliny, některé bakterie a kvasinky. Zastoupen je však i v živočišných tkáních, předevší m ve vnitřních orgánech, mléce a vejcích. Jeho přítomnost je nezbytná při metabolismu sacharidů, při přeměně energie.
Nedostatek tohoto vitamínu způsobuje deprese růstu, ochablost organismu, poruchy nervového systému, dochází ke ztrátě chuti a k zhoršenému využívání energie z krmiv.
Vitamín B 2 (riboflavín, laktoflavín) je zastoupen v játrech, ledvinách, srdečním svalu, mléce, vejcích, v obilních klíčcích, kvasnicí ch a také i zelených rostlinách. Jeho přítomnost je nezbytná při řízení oxidoredukčních procesů jako prostetické složky flavinových enzymů. Zasahuje i do metabolismu bílkovin a mastných kyselin.
Jeho nedostatek způsobuje zpomalení růstu zapříčiněné poruchami buněčného metabolismu, dále pokles užitkovosti a zvýšenou spotřebu krmiva. Nezřídka způsobuje i zvýšenou mortalitu u mláď at.
Vitamín B 6 (pyridoxin) je obsažen především v bílkovinných krmivech rostlinného původu. Nejlepším zdrojem jsou vš ak kvasnice. Jeho význam spočívá především v úloze při metabolismu bílkovin, ale i tuků a sacharidů, ale i při výměně různých minerálních látek.
Jeho nedostatek se projevuje poruchami růstu, ochablostí organismu, záněty kůže, poruchami nervového systému. Hlubší nedostatek způsobuje poškození jater i srdce.
Vitamín B 12 (kobalamín) se nachází jen v živočišných tkáních, které jsou jeho jedinými přirozenými zdroji. Jeho pří tomnost je nezbytná při krvetvorbě, při všech anabolických činnostech organismu, především při syntéze bílkovin. Zúčastňuje se tvorby jednotlivých aminokyselin a podporuje detoxikační č innost jater.
Při jeho nedostatku se zhoršuje tvorba i ukládání bílkovin, což se projevuje zpomalením růstu a zhoršováním využití krmiv. Nedostatek se projevuje i anémií a hrubnutím kůž e a vznikem osutin (u prasat).
Biotin obsahují rostlinná i živočišná krmiva, nejvíce kvasnice, extrahované šroty (sójový a podzemnicový). Obilniny obsahují jen málo biotinu a jeho využit í je také malé (do 30 %). Biotin ovlivňuje syntézu mastných kyselin, močoviny a purinových sloučenin. Jeho nedostatek blokuje karboxylační pochody a tím narušuje syntézu tuků - bílkovin.
U drůbeže se nedostatek biotinu projevuje změnami na kůži a běhácích a snížením líhnivosti. U prasat se projeví změny na kůži a poruchy pohyblivosti zadních končetin.
Kyselina listová se vyskytuje prakticky ve všech krmivech, zejména v kvasnicích. Obilniny jsou však na kyselinu listovou chudé.
Funkce kyseliny listové spočívá v její účasti v mnoha metabolických přeměnách bílkovin a nukleových kyselin. Je specifickým vitamínem kostní dřeně, bez ná se v kostní dřeni netvoří norm ální buňky. Nedostatek tohoto vitamínu způsobuje nedostatečnou tvorbu červených i bílých krvinek a trombocytů. Průvodními znaky nedostatku jsou průjmy a celkové zpomalení růstu. U drůbež e se nedostatek projevuje špatným opeřováním, poruchami pigmentace, poruchami běháků, zhoršuje se snáška i líhnivost vajec.
Kyselina nikotinová je nejvíce obsažena v kvasnicích a extrahovaných šrotech a v živočišných krmivech pak nejvíce v rybích a krevních moučkách. Pří tomnost kyseliny nikotinové je nutná pro normální činnost kůže, sliznic a celého trávicího traktu. Je také součástí enzymů přenášejících vodík a tím řídící metabolismus bí lkovin, tuků a sacharidů.
Nedostatečné zásobení živočišného organismu kyselinou nikotinovou vyvolává poruchy v metabolismu všech živin a energie. Zevní příznaky u prasat se projevují depresí růstu a poruchami celého trá vicího traktu. U drůbeže poklesem tělesné hmotnosti, snížením snášky a zhoršením líhnivosti.
Kyselina pantotenová je přítomna v krmivech původu rostlinného a v krmivech mikrobiálního původu. Živočišné tkáně tento vitamín neobsahují. Nejbohatší m zdrojem jsou kvasnice, obilní klíčky a mlýnská krmiva vůbec. Význam kyseliny pantotenové je v její aktivní účasti v přeměně energie, je součástí koenzymu A, který je nezbytný př i aktivaci karboxylových kyselin pro jejich vstup do Krebsova cyklu s cílem uvolňovat energii.
Projevy nedostatku tohoto vitamínu nejsou specifické, jsou podobné projevům z nedostatku vitamínu skupiny B, tj. omezování r&#x